Jaroslav Janota
- Počet článků 220
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2294x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Oblíbené blogy
Jaroslav Janota
Zemanův volební systém.
Tak nám prezident Zeman zase oprášil starý volební systém z dob opoziční smlouvy. Rozdělení státu na 35 volebních obvodů místo současných čtrnácti má zajistit, aby voliči své kandidáty lépe znali. Přitom každému je jasné, že tohle rozhodně není ten důvod, proč Miloš oprášil nápad z dob opoziční smlouvy. Tehdy bylo cílem maximálně oslabit vliv malých stran na politiku a posílit roli dvou největších, tehdy opozičně -koaličních stran. Z jakého důvodů přišel Miloš zrovna na číslo 35? To by znamenalo, že jeden takový obvod bude mít hodně přes 200 tisíc voličů. Kandidátů ovšem nebude 50 z každé strany jako doposud, ale mnohem méně. Třeba takových 20. Tím se automaticky snižuje pravděpodobnost, že by volič mohl některého z kandidátů znát. Navíc proč zrovna 35 obvodů? Proč malovat na naše republiky nějaké nové volební obvody? Proč by těch volebních obvodů nemohlo být třeba 81? Nemusely by se malovat nové obvody, stačí použít již existující obvody pro senátní volby. A šance jak přiblížit kandidáta voličům by byla zase o něco větší. Či ne? To je asi 100 tisíc voličů na obvod. Jenže řekněme si to otevřeně. Schopnost voliče znát svého kandidáta neleží v počtu obvodů či ve volebním systému. Závisí na aktivitě každého voliče při sběru informací o kandidátech.
Jaroslav Janota
Nechci už volit Melčáky!
Politické strany se už zase pustily do slibovaní voličům. Budou slibovat programy, návrhy reformních řešení. Chtějí řešit nezaměstnanost, korupci, chudobu, strany Rozpočtové odpovědnosti chtějí jako obvykle privatizovat veřejné služby a zvyšovat státní a veřejné dluhy. Což se jím za posledních 5 let povedlo dokonale. Okamura a Čunek ví, že za všechno mohou bezdomovci, nepřizpůsobiví, Cikáni, přistěhovalci matky s dětmi, důchodci, buzny, komouši a vůbec levičáci. Do lágru s nima! Je toho zkrátka spousta, čím lze zaujmout českého voliče. Ale já se ptám. Co budeme dělat s poslanci, kteří kašlou na voliče stran, kteří je svými hlasy dostali do sněmovny? Co budeme dělat s Melčáky, kteří vykonávají funkci poslance podle svého nejlepšího svědomí, v zájmu všeho lidu, ale hlavně v zájmu toho, kdo jim zaplatí nejvíce?
Jaroslav Janota
Pravicoví bolševici.
V ulicích některých českých měst nám od konce krajských voleb řádí podivné skupiny osob, kterým se výsledek demokratických a svobodných voleb zdá tak nějak málo "demokratický". Zejména se jim nelíbí účast jedné nedemokratické strany v radě jejich kraje. Sice to příliš nedává smysl, protože v této zemi má právo účastnit se svobodných a demokratických voleb podle zákona pouze demokratická, politická strana, která má na vykonávání své činnosti licenci od českého ministerstva vnitra. To jediné a případně nezávislý soud v právním státě rozhoduje o tom zda je strana demokratická či nikoliv. Komu se rozhodnutí ministerstva vnitra nelíbí má právo, jej napadnout u soudu. Nicméně gangy některých osob si tady přivlastnily právo rozhodovat o tom, která politická strana je či není demokratická a která strana má či nemá sedět v radě kraje a to jaksi bez ohledu na to kolik tato strana získala hlasů svobodných voličů v demokratických volbách.
Jaroslav Janota
Proč Zeman vyhrál?
Podařilo se mu zkrátka získat víc voličů. Oproti prvnímu kolu získal. Zeman téměř dalších 1,5 milionu voličů k těm svým 1,24 milionu z prvního kola. Karel sehnal něco přes milion. Z některých výzkumů vyplývá, že až 22% Zemanových voličů volilo zkrátka menší zlo. Zeman byl v jejich očích menším zlem než Schwarzenberg. Což se dá pochopit. Nikoliv však omluvit. Těchto asi 500 tisíc voličů je zhruba rozdíl mezi oběma kandidáty. Zemanovi se celkem úspěšně podařilo získat voliče v krajích jejichž obyvatele se efektivně podařilo vystrašit majetkovými nároky sudetských Němců. Když jde o peníze, tak si průměrný český člověk cestu k volební urně vždycky najde. Podpora špiček landsmanšaftu Karlovi se ukázala jako pověstný polibek smrti.
Jaroslav Janota
Ani Karel ani Miloš. Jediná morální volba.
Vzhledem k tomu, jaké dva kandidáty dokázali čeští voliči, konkrétně necelých 2,5 milionu z nich, poslat do druhého kola prezidentské volby, nezbylo voličům zastávajícím morální postoje a volící podle přísných morálních zásad příliš mnoho možností koho volit. Vzhledem k tomu, že v sázce je funkce prezidenta České republiky je jediným skutečně morálním postojem v druhém kole, morální volba. V tomto případě tedy klasická volba nohama. Tedy vůbec se druhého kola nezúčastnit. Případně zvolit prázdnou obálku. Nechat se zmanipulovat hloupými propagandisty a vybrat si v druhém kole tzv.volbu menšího zla je pro skutečně morálně vyspělé voliče naprosto vyloučeno. Alespoň to platí ve volbě většinové tedy ve volbě osobností. Vybrat si nemorálního kandidáta jen z důvodu, aby čirou náhodou nevyhrál kandidát stejně nemorální či více nemorální(opravdu nevím jak se to dá změřit)není hodno morálně zásadového voliče 21.století.
Jaroslav Janota
Co jste voliči, co jste dělali ...
Nikdy jsem neváhal nad slovním základem pojmu volič. Jednoznačně jsem myslel, že toto slovo vychází ze slovesa volit. Po nedávném prvním kole prezidentských voleb začínám mít přece jen jisté pochybnosti. Vypadá to, že u některých tzv.českých voličů může být slovním základem množné číslo podstatného jména označujícího vykastrované samce hovězího dobytka. To, že někteří čeští politici jsou jen reprezentanty této vrstvy voličů, neslyší většina z této kasty voličů příliš ráda. Nyní se bohužel ukázalo, že je tomu přesně tak. Jinými slovy, jaký volič, takový politik a obráceně. Stále zdůrazňuji, že proslulé české akce typu Vyměňte politiky, se na území tohoto státu zcela míjí účinkem. Jedinou možností změny, by byla akce Vyměňte voliče. K čemu měnit morálně neukotveného a mentálně nesmělého politika, když volič podobných charakterových vlastností na jeho místo spolehlivě dosadí jeho klon. Chápu, že vyměnit zhruba 2,5 miliónů voličů je opravdu velmi nepraktické. Ale bez toho se nikam nedostaneme. Dříve jsem žil ve víře, že snad do toho našeho chléva přijde časem nová generace demokratů. Bohužel na to budeme potřebovat nějakou fungující demokracii. Náš mafiánsko-vekslácký korupční a klientelistický typ primitivního kapitalismu z první poloviny 19.století, nám tu novou generaci demokratů nevytvoří.
Jaroslav Janota
Osm důvodů proč volit Jiřího Dienstbiera
Jiří Dienstbier je jediným z kandidátů na funkci prezidenta České republiky, který je reálnou zárukou pozitivní změny v oblasti politické kultury v této zemi. Je to reprezentant skutečně moderní levice, které patří budoucnost v celé Evropě. Je to charismatický politik pro 21.století. Ač má za sebou dlouholetou praxi v politice, nikdy v minulosti se nezapletl do žádného privatizačního či korupčního skandálu a má čistý morální štít na rozdíl od některých jiných kandidátů. To samo o sobě je důkazem jeho mimořádného charakteru. Existuje nejméně osm důvodů proč volit právě Jiřího Dienstbiera.
Jaroslav Janota
Kdo vrátí českým ateistům, co jim bylo církvemi ukradeno?
Nedávno mne zaujal názor jistého diskutéra, který tvrdil, že po schválení zákona o tzv.církevních restitucích, patří majetek uvedený v pozemkových knihách jako církevní, církvím a ty si s ním mohou dělat co chtějí. Když odhlédneme od faktu, že onen církevní majetek vedený samotnou církví v pozemkových knihách nikdy církvi de iure nepatřil už od doby Josefa II., je to poměrně odvážná myšlenka. Samozřejmě pokud člověk vlastní majetek může si s ním pochopitelně dělat co chce. Problém je v tom, že jistý majetek církvím nikdy nepatřil a byl jí pouze ponechán v užívání. O vlastnictví lesů, polí a luk nemá smysl vést diskusi. I když způsob nabytí majetku by mohl být pro leckoho zajímavý. Už od náboženské třicetileté války šlo hlavně o konfiskáty po protestanstských exulantech případně popravených členech stavů. Potíže nastávají v případě nemovitého majetku, který slouží k veřejným účelům. Jako jsou budovy kostelů, chrámů nebo kapliček. Tyto objekty nikdy nebyly majetkem církve.
Jaroslav Janota
Krajské volby jako referendum o politice vlády.
Úvodem si přiznejme, že krajské volby vlastně vůbec nejsou o krajích. Kraje jak známo jsou financovány nejméně z jedné třetiny ze strany státu čili celostátní vlády a i ve zbylých dvou třetinách jsou v řadě oblastí odkázány na finance, které obdrží či neobdrží ze státní pokladny, tedy z blahovůle ministra financí a premiéra. Takže můžeme vynechat kecy o krajských tématech. V podstatě existuje jen jediné téma. A to jsou peníze. A tady jsou kraje zcela závislé na celostátní vládě a její v současnosti příšerné hospodářské politice. Kritika hospodaření hejtmanů v krajích je tak od premiéra v podstatě pochvalou. Kdyby kraje hospodařily jako celostátní vláda, která nám zvýšila státní dluh za dva roky o více než čtvrt biliónu korun, tak by se asi obyvatelé krajů nestačili divit. Krajské reprezentace občanů jsou závislé na všech aspektech hospodářské politiky vlády. Tedy nejen fiskální politiky, která prý je prioritou současné vlády, ale také všemi dalšími aspekty. Jako je daňová politika, míra nezaměstnanosti, rychlost hospodářského růstu, růst důchodů, objem finančních prostředků určených na sociální služby, zdravotnictví, školství, bezpečnost či výstavbu nezbytné infrastruktury a další.
Jaroslav Janota
Pussy riot, KGB, Duka a klerofašismus.
Jen pár životopisných údajů na začátek. N.Aljochinova(24 let)studentka 4.ročníku žurnalistiky a tvůrčího psaní v Moskvě. Dříve pracovala jako dobrovolnice v humanitárních organizacích a jako ekologická aktivistka v Greenpeace. Má malé dítě. Neoficiální mluvčí Pussy Riot. Jekatěrina Samucevičová(30 let)programátorka, věnuje se problematice LGBT(Lesbian, Gay, Bisexual, Transsexual). Vystudovala Rodčenkovu školu fotografie a multimédií v Moskvě. Naděžda Tolokonnikovova(22 let)studentka filozofie na Lomonosovově univerzitě v Moskvě. Je vdaná a má čtyřletou dceru s hudebníkem Pjotrem Verzilovem ze street artové skupiny Vojna. Tyto mladé a jak vidno vzdělané ženy se staly členkami neopunkové skupinu Pussy Riot. Další důkaz toho, že punk není mrtev. Punk už od svého vzniku bojuje proti pokrytectví, přetvářce a maloměšťáckým hodnotám. Hlavním projevem je šokovat a provokovat.
Jaroslav Janota
Proč sprostý podezřelý David Rath dosud nestojí před soudem?
Je to poměrně jednoduchá otázka. A na jednoduchou otázku by měla existovat i jednoduchá odpověď. David Rath byl prý zatčen přímo při činu. To je jediná možnost jak zatknout poslance sněmovny. Chytit jej přímo při činu. Ale jaký čin to vlastně byl? Když je někdo zatčen při činu měl by být postaven před soud. A to co nejdříve. Také David Rath měl být hned po zatčení postaven před nezávislý soud a ve zrychleném řízení odsouzen. To samozřejmě platí jen v případě, kdy je obviněný skutečně přistižen při činu a existují k tomu jasné a přesvědčivé důkazy. Ale co vlastně má za důkazy Martincova speciální jednotka? Krabici od vína a v ní sedm miliónu korun. Tuto krabici prý Rath držel v rukou a o penězích uvnitř prý věděl. Dokazují to snad odposlechy. Profesionální "vulkánský" sluch agenta Rajona tam dokonce slyšel šustění bankovek při jejich přepočítávání. To všechno by byl jasný důkaz pro soud. Bohužel nic není tak jasné, jak to na první pohled vypadá. Je tu spousta ale. Rath držel krabici s penězi.
Jaroslav Janota
Válka českých policejních plukovníků.
Tak nám vyhodili Lessyho. No a co? Generální inspekce rozhodla, že se mimo jiné dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele a snad pomluvy. Asi na tom něco bude. Generální inspekce by si nevymýšlela. A hlupák Lessy skutečně veřejné oznámil, že ho ministr financí Kalousek telefonicky vydíral. To je také docela možné. Kalousek by to neudělal poprvé a rozhodně ne naposledy. Ale obvinit někoho veřejně bez důkazů, je obzvlášť pro některé funkce opravdu nevhodné. Myslím, že se většina lidí shodne, že člověk zastávající funkcí policejního prezidenta k nim patří. U většiny politiků je obviňování bez důkazů, tak nějak pracovní metodou. Ale policie je, nebo by alespoň měla být, něco zcela jiného. V Česku, ale stejně platí, že bohužel i funkce policejního prezidenta je více funkce politická než odborná. A tak je to i v případě plukovníka Lessyho. Tento člověk byl do své funkce jmenován docela nedávno. Do funkce policejního prezidenta ho jmenoval tehdejší ministr vnitra Radek John. Známá to Bártova mluvící loutka.
Jaroslav Janota
Prague pride - svátek hrdosti, otevřenosti, svobody a tolerance.
V Praze se koná festival Prague pride. Z jednodenního pochodu hrdosti homosexuálů se stává několikadenní svátek. Slaví se hodnoty, které jsou důležité pro každého člověka, který vyznává ideje humanismu. Slaví se skutečná svoboda člověka, jeho právo na osobní štěstí. Slaví se hrdost. Hrdost na vlastní nezávislou osobnost, na svobodu otevřeně a veřejně se přiznat ke své vrozené a přirozené sexuální orientaci. Otevřenost, která je prostá hloupých předsudků. Tolerance k jiným názorům a jiným životním postojům. Přesto se i dnes ve 21.století najde řada bigotních, omezených a nevzdělaných členů společnosti, kteří svoji neschopnost pochopit jednoduchý vědecký text, vydávají za názor. Přitom ve své nebetyčné hlouposti nejsou schopni rozlišit ani tak zásadní pojmy jako je sexuální orientace a sexuální chování. Kdyby byli ochotní přistoupit k tématu homosexuality s otevřenou myslí, možná by jejich životy nebyly tak ubohé.
Jaroslav Janota
Kdo vrátí českým občanům, co jim bylo ukradeno?
Co bylo ukradeno má být vráceno. K tomu nelze nic dodat. Je to tak. Ale skutečně jde v případě tzv.vyrovnání s církvemi o naplnění tohoto principu? Po únoru 1948 tu bolševický teroristický režim provedl totální znárodnění majetku. Ve skutečnosti samozřejmě nešlo o jakési znárodnění či dokonce zespolečenštění majetku či výrobních prostředků jak o něm psal filozof Marx s kamarádem Engelsem. Majetek nepatřil žádné anonymní celé společnosti, tedy nám všem, jak se to snažila namluvit bolševická propaganda, ale kontrolovala jej malá skupina lidí, kteří nahradili skutečné majitele. Zkrátka ti rovnější mezi rovnými. Politbyro, vedení státostrany, parta nomenklaturních kádrů. Zkrátka ti velmi pružní a přizpůsobiví příslušníci společnosti. Sůl země. O svůj majetek nebyli okradeni jen jednotlivci či firmy, ale i společenské organizace. A proto také po listopadu 1989 vznikl podnět jak tyto majetkové křivdy napravit. Náprava byla obsahem restitučního zákona.
Jaroslav Janota
Miloš Zeman-jeho čisté ruce a špinavá záda.
Miloš Zeman byl celé čtyři roky premiérem této země. Byl to cílevědomý muž s odhodláním. Proslulý je jeho výrok o tom, že jeho cílem je přijít do Strakovky hlavním vchodem. Což se mu nakonec podařilo. Přestože mu hlavní dveře musel podržet otevřené jeho hlavní soupeř Václav Klaus, pořád to byl hlavní vchod. Na rozdíl od současného premiéra, který se do Strakovky vloudil omylem zadním vchodem pro služebnictvo. Tento pragmatický politik se do historie této země zapsal nezapomenutelným způsobem. Ale bohužel to vždy nebylo v dobrém. Dokonce si zapsal i několik primátů. Začalo to už na sjezdu ČSSD na kterém byl zvolen do čela strany. Ze vzpomínek přímých účastníků se často vyroji podivně jednotná skupina sociálních demokratů, které nikdo neznal, kteří se s nikým nebavili a kteří nemalou měrou pomohli svými hlasy Zemanovi do čela strany. Tenkrát poprvé se do českého politického slovníku dostalo slovo Velrybáři. Zeman ač sám čestný a neuplatný se obklopoval podivnou sortou lidí.
Jaroslav Janota
Demokracie jako fackovací panák.
V poslední době se nám vyrojily zástupy organizací a hnutí, které si daly za svatý úkol zreformovat nám naší současnou zastupitelskou, parlamentní demokracii. Je přece zcela zřejmé, že v této zemi něco nefunguje. A při hledání příčiny současného špatného stavu se přímo nabízí samotná demokracie. Ovšem jako fackovací panák. Inu, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Zatímco skalní stalinisté se vezou na současné populární nostalgii po bolševickém státě "sociálních jistotách" a "plné" zaměstnanosti a tedy kdysi populární "Lidová demokracie". Naopak z extrémně pravého křídla, které se ovšem už dostalo až do hlavního proudu pravicové politiky u nás zaznívají hlasy na populární "reformu" demokracie a také listiny základních lidských práv a svobod. Úžasné nápady, typu zvýšení počtu hlasů ve volbách podle počtu dětí(KDU a možná by se z pochopitelných důvodu přidala i nějaká ta ROI), zrušení volebního práva daňovým neplatičům(rozuměj nezaměstnaným, invalidním důchodcům)a státním zaměstnancům, zkrátka sockám(z dílny Občanského institutu a poradce premiéra pro lidská práva klerofašisty Jocha tzv.vláda reprezentantů)se nám jen množí.
Jaroslav Janota
Filipika Davida Ratha.
David Rath je kontroverzní osobnost. Vždycky kontroverzní byl a vždycky jí bude. Jeho ambice a ego neznaly nikdy mezí. Konec konců začínal ve straně, kde jsou tyto dvě vlastnosti nosným prvkem politické kultury. Byl tři roky členem Občanské Demokratické Strany. O jeho odborných, lékařských kvalitách nemá smysl vůbec polemizovat. Možná, že právě svým nezvyklým přestupem do sociálně-demokratického dresu získal ve straně modrých ptáků tolik nepřátel. Většinu svých politických protivníků znal osobně a kromě oficiálních informací, znal také jejich slabiny a řekněme lidské vlastnosti, které se navenek utajují. Tím získával výhodu při argumentaci. Kromě své zjevné inteligence, charisma a odbornosti. David Rath má mimořádnou schopnost ve zkratce se dobrat podstaty problému. To je pro politika velmi dobrá vlastnost. Tam kde jiní nesrozumitelně blábolili, dokázal přesně pojmenovat problém a ještě navrhnout jeho řešení. Přiznejme si, že takových lidí na české politické scéně mnoho není.
Jaroslav Janota
Bezdomovci v Praze jako výsledek sociální politiky vlády.
Tak nám občas některý z většiny Pražských, uvědomělých, pravicových voličů nezapomene nastínit svůj způsob řešení nehezkého, společenského jevu -bezdomovectví. Tedy hlavně toho, který mohou vidět denně, na vlastní oči. Čekal bych, že po nápadu pražského radního z ODS Janečka na zřízení sběrných, koncentračních táborů s dohledem, za Prahou, bude následovat radikálnější způsob řešení tohoto sociálně-patologického jevu. Pokračováním trendu ODS se od koncentračních táborů nutně musíme dostat k řešení za pomoci nucené euthanasie, které je ideologicky na zhruba stejné vlně. Místo toho nám pražští kluci nějak změkli. Podle hesla svého ideového Super-maxi guru, že o peníze jde až v první řadě, přišli s nápadem naúčtovat každý kus bezdomovce krajskému úřadů z kterého dotyčný homeless, původně pochází. Navíc nám tu někteří historici-amatéři z řad modrých ptáků a jim myšlenkově podobně postižení, navrhli praxi z období první republiky.
Jaroslav Janota
Smetana-jen další český vajíčkový demokrat.
Tak nám odsoudili Smetanu, paní Milerová! Copak vlastně provedl ten Smetana? V době předvolební kampaně počmáral plakáty politických stran ve "svém" autobuse. Tento infantilní čin se v očích některých spoluobčanů stal prý vyjádřením politického názoru. Což ze Smetany dělá málem disidenta a politického vězně svědomí. Kdyby něco podobného udělal patnáctiletý výrostek už by v rámci veřejných prací zametal cestičky v parku. A možná by dostal pár facek od nějakého toho českého ministra či od maminky. Řidič Smetana se pouze zařadil k zástupu českých vaječných demokratů. Do zástupu úchyláků, kteří se domnívají, že vyjádření vlastního osobního vkusu se kryje s vyjádřením jakéhosi politického názoru. Což je pochopitelně nesmysl. Hodit vejce či počmárat plakát je zcela normální vandalismus a nemá nic společného s vyjádřením politického názoru. A vandalové by měli být po zásluze potrestáni. Samozřejmě v běžném a civilizovaném, standardním, demokratickém státě je to normální postup.
Jaroslav Janota
Zaklínadlo jménem Konkurenceschopnost.
V posledním období se v politických či ekonomických diskusích objevuje často jedno zaklínadlo. A to je konkurenceschopnost. Touto mantrou se většinou ohání mimořádně hloupý politik či ekonom, když má vysvětlit některé nepopulární opatření postihující životní úroveň většiny obyvatel našeho státu. Tak jak se buduje česká konkurenceschopnost. Cílem naší vzdělané, pracovité a všeho schopné pravice je kupodivu rudá, komunistická Čína. Abychom mohli tomuto vzoru neoliberálního kapitalismu, říznutému spřátelenou bolševickou diktaturou, konkurovat, je třeba se přizpůsobit tamějším poměrům. Tedy především zrušit všechna sociální práva zaměstnanců. Dovolená, stávka, odbory, odstupné, nemocenská, sociální dávky, penze? Zapomeňte! Pracovní dobu je třeba prodloužit na 12 hodin denně, nejlépe 6 dní v týdnu. Minimální mzdu je potřeba srovnat s minimální mzdou v Číně. Tedy asi 10 centů na hodinu.
Jaroslav Janota
Korupce, klientelismus a nepotismus - nechtěné dědictví.
Z minulého režimu bolševické diktatury si tato společnost odnesla ve svém kolektivním podvědomí nejméně tři brzdy, které zpomalují dosti podstatným způsobem rychlost přibližování se standardním způsobům fungování normální civilizované společnosti.
Jaroslav Janota
Zloději budoucnosti s hroší kůží.
Asociální živly v české společnosti toho mají mnoho na svědomí. Kromě běžné kriminální činnosti typu krádeží, loupeží a vražd, se vyvinul sofistikovanější druh společensky nebezpečné zlodějny. A to je korupce a z toho vyplývající okrádání veřejných a státních rozpočtů. V tomto případě se jedná o částky mnohonásobně vyšší než z krádeží a loupeži prováděných obvyklými metodami. Jinak je ale typ pachatele prakticky totožný. Společensky nebezpečný psychopat či sociopat dle libosti, který svojí protispolečenskou činnosti ohrožuje status quo a zajišťuje si prostředky pro uspokojení vlastních potřeb na úkor svých obětí. Skutečným problémem je, že se tato nezákonná činnost stala postupem času společenskou normou. Souvisí to přímo s tím jak se ke korupčním případům stavěly politické strany a ti kteří je měli kontrolovat. Tedy veřejné mínění a nezávislá kritická média. Rovněž český, těžkopádný, justiční systém nese svůj díl viny. Ne náhodou patříme k nejhorším zemím v oblasti vymahatelnosti práva.
Jaroslav Janota
Nečasova vláda na řecké cestě.
Tak nás naše odpovědná vláda tak dlouho varovala před příkladem a osudem Řecka, až nás přivedla na jeho úroveň. Ne žádná poplašná zpráva. Státní a i veřejný dluh mají do řeckého ještě velmi daleko. Rychlost zadlužování také není tak velká, abychom soupeříli s Řeckem. Co je, ale naprosto stejné, je nesmyslná škrtací politika naší a řecké vlády. Přitom už i pánové a jedna dáma ve vedení Mezinárodního Měnového Fondu si všimli, že politika úspor vede ve svém důsledku do pekla. Je to bludný kruh, který vede pouze k neustálému zhoršování a zhoršování světové ekonomiky. Škrty totiž škrtí ekonomiku. Ta roste pomaleji než by mohla a chtěla a tím pádem příjmy do státního rozpočtu jsou stále menší, snižování státního dluhů nejde podle plánu a to si vynutí nové škrty a další zpomalení růstu a tak dále a tak dále až k nevyhnutelné hospodářské smrti a kolapsu celého státu. Samozřejmě, že pokud jsou výdaje státu příliš vysoké a neefektivní, tak je třeba s tím něco udělat. A už nyní víme, že český stát hospodaří neefektivně.
Jaroslav Janota
České primitivní pokrytectví.
Tak nám v Rumburku na náměstí protestovali slušní, zdvořilí a pracovití Češi. Sůl národa! Proti čemu? Či spíše proti komu? Proti těm neslušným, nezdvořilým a práce se štítícím spoluobčanům. Zkrátka takovému pomyslnému odpadu národa. Ani ne tak spoluobčanům sociálně vyloučeným, či spoluobčanům nepřizpůsobivým. Ale spoluobčanům tmavší barvy pleti. Spoluobčanům, kteří tvoří národnostní menšinu. Menšinu, která se ke svému etnickému původu, zcela zákonitě nijak vehementně nehlásí. Oficiálně žije v této zemi pouhých asi 27 tisíc spoluobčanů, kteří mají v oficiálních dokumentech uvedenu tzv.romskou národnost(občanů Vietnamské národnosti je pro zajímavost oficiálně přes 70 tisíc). Osobně nevím co to je Rom či romská národnost. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale odmítám diktát nějakého kohosi, který se rozhodl zprznit můj rodný jazyk jen z toho důvodu, že se mu původní označení jeho národnosti Cikán a cikánský, zdálo být hanlivým a urážlivým.
Jaroslav Janota
Ctirad Mašín, čestný a statečný člověk.
Dne 13.srpna zemřel v Clevelandu svobodný a ctihodný americký občan, pan Ctirad Mašín. Celoživotní bojovník za svobodu, demokracii a proti totalitním režimům všeho druhu. Syn generála Josefa Mašína , hrdiny národního odboje, zavražděnému nacisty a paní Zdeny Mašínové, která několik měsíců strávila v nacistickém vězení a zemřela v bolševickém vězení v roce 1956. Ctirad Mašín a jeho mladší bratr Josef se aktivně zapojili už jako děti do protinacistickému odboje. V roce 1946 obdrželi z rukou prezidenta republiky československou vojenskou medaili Za chrabrost. Tato medaile se udílí za mimořádnou osobní statečnost v době války. Nikdo jí ještě nedostal v tak mladém věku. Ctiradovi bylo v roce 1946 ještě 15 let a jeho bratrovi o rok méně! Už tady ukázali oba bratři svůj skutečný charakter a morální zásady. Oba bratři byli zavázání odkazu svého otce, který byl nalezen v jeho cele. Bojovat za svobodu své vlasti. Po nástupu bolševiků k moci se ukázalo nebezpečí nové nesvobody.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
