Dne 13.srpna zemřel v Clevelandu svobodný a ctihodný americký občan, pan Ctirad Mašín. Celoživotní bojovník za svobodu, demokracii a proti totalitním režimům všeho druhu. Syn generála Josefa Mašína , hrdiny národního odboje, zavražděnému nacisty a paní Zdeny Mašínové, která několik měsíců strávila v nacistickém vězení a zemřela v bolševickém vězení v roce 1956. Ctirad Mašín a jeho mladší bratr Josef se aktivně zapojili už jako děti do protinacistickému odboje. V roce 1946 obdrželi z rukou prezidenta republiky československou vojenskou medaili Za chrabrost. Tato medaile se udílí za mimořádnou osobní statečnost v době války. Nikdo jí ještě nedostal v tak mladém věku. Ctiradovi bylo v roce 1946 ještě 15 let a jeho bratrovi o rok méně! Už tady ukázali oba bratři svůj skutečný charakter a morální zásady. Oba bratři byli zavázání odkazu svého otce, který byl nalezen v jeho cele. Bojovat za svobodu své vlasti. Po nástupu bolševiků k moci se ukázalo nebezpečí nové nesvobody.
O to horší, že ti kteří rozpoutali v roce 1948 ozbrojený teror proti obyvatelstvu naší vlasti již nehovořili cizím jazykem. Bolševici rozpoutali válku proti vybraným skupinám nevinných obyvatel, které vadily totalitní moci pouze svým třídním původem či jen zastáváním jiných politických názorů. Teroristé z bolševických řad provedli při nástupu k moci likvidaci demokracie, všech základních lidských práv a svobod, svobodných voleb, nezávislých politických stran a odborového hnutí, destrukci právního státu a nezávislé justice. Naopak dle stalinského vzoru začali bolševici zneužívat justici k páchání justičních zločinů a justičních vražd. V období tohoto bolševického teroru v letech 1948-1959 došlo k celkem 231 justičním vraždám nevinných osob ve vykonstruovaných politických procesech, bylo neoprávněně zatčeno více než čtvrt miliónů nevinných osob, tyto osoby byly protiprávně vězněny, mučeny, týrány a bez soudu vražděny příslušníky ozbrojené hordy teroristického a zločineckého režimu Sboru Národní Bezpečnosti.
Tyto osoby skončily většinou v pracovních koncentračních táborech, které bolševici zdědili z doby nacistické okupace. Ve vězeních a táborech bylo zavražděno asi 15-18 tisíc nevinných osob. Desítkám tisíc lidí způsobily nelidské podmínky v bolševických koncentrácích trvalé zdravotní následky. Více než 2 milióny osob bylo postiženo v období bolševického teroru ztrátou majetku, práce a nebo jim bylo znemožněno studovat. A proti tomuto nelidskému, krutému, nemilosrdnému a zločineckému režimu se rozhodl Ctirad Mašín s malou skupinou svých přátel bojovat se zbraní v ruce. Věren odkazu svého otce. Na podzim roku 1948 absolvoval Ctirad tzv.kurz brannosti, který pro mládež pořádali příslušníci StB a SNB. Učili tam mládež jak vést partyzánskou válku a záškodnické akce na území nepřítele. Včetně svazování a likvidace zajatců.Bratři potom sestavili malou odbojovou skupinu, která se zaměřila na provádění sabotáží.
Rozhodli se zapalovat stohy slámy zejména na střední Moravě a způsobit tak bolševikům hospodářské škody. Jejich útoky měly i velký psychologický účinek na obyvatelstvo. Už fakt, že se někdo vzepřel totalitní moci byl povzbuzující. Skupina potřebovala získat zbraně. Proto přepadla stanici SNB v Chlumci. Člen Sboru Národní Bezpečnosti Kašík vytáhnul zbraň a byl v sebeobraně zastřelen. Zbraně se získat nepodařilo. Při přepadení stanice v Čelákovicích byla skupina úspěšná. Přepadli sanitku. Její posádku svázali a omámili chloroformem. Vylákali ze stanice příslušníka SNB Honzátka. Odzbrojili ho a vrátili se na stanici kde získali zbraně. Pistole a také 5 nových samopalů. Příslušník Honzátko je bedlivě pozoroval a bylo jasné, že by je mohl přesně popsat a ohrozit tak životy všech členů skupiny. Proto jej Ctirad Mašín omámil a poté jej zabil nožem, jak se naučil v partyzánském kurzu. Zachránil tím členy své skupiny před prozrazením a před nevyhnutelnou popravou při případném zatčení.
V roce 1951 se skupina pokusila o pomoc občanovi státu o ilegální překročení hranic. Dotyčný byl zatčen a prozradil své komplice. Byl zatčen Ctirad, jeho bratr Josef a také jejich strýc hrdina protinacistického odboje Ctibor Novák. Po 6 týdnech krutého a nelidského mučení byli Josef a Ctibor propuštěni. Ctirad strávil další dlouhé měsíce ve věznici a u soudu byl odsouzen k trestu 2,5 roku nucených prací v uranovém dole v Jáchymově. Tady byl svědkem dalšího mučení a zabíjení vězňů. Ale také se podílel na dalších sabotážích. V roce 1952, když byl Ctirad na ošetřovně tábora, se jej pokusili ostatní členové skupiny dostat na svobodu. Rozhodli se uloupit větší množství peněz a podplatit personál na ošetřovně. Zastavili vůz s penězi. Vzali peníze. Více než 850 tisíc korun. Pokladník Rosický vytáhnul na Josefa Mašína soukromou zbraň a při zápasu byl pokladník zastřelen vlastní zbraní. Po propuštěni z vězení na základě amnestie v roce 1953 se Ctirad a malá skupina rozhodli přejít do západního Berlína přes území NDR.
Na cestě byli pronásledování více než 20 tisíci příslušníky německé lidové policie. Přitom zastřelili nejméně 3 členy tohoto policejního sboru. Do západního Berlína se dostali nakonec jen bratři Mašínové a těžce zraněný Milan Paumer. Zbývající členové skupiny Václav Švéda, otec dvou dětí a Zbyněk Janata byli zatčeni a spolu s Ctiborem Novákem odsouzení k trestu smrti a zvláště sadistickým způsobem popraveni zločineckým bolševickým režimem. Jejich těžce nemocná matka Zdena byla odsouzena na 25 let a zemřela v bolševickém žaláři v roce 1956. Byla pohřbena do hromadného hrobu. Při jeho exhumaci se v hrobě našlo 35 koster novorozených dětí! Bolševický, zbabělý a teroristický režim neváhal věznit, mučit a vraždit ani bezbranné ženy a dokonce i jejich děti. Po příjezdu do Západního Berlína se všichni tři přihlásili do americké armády. Válku v Koreji již nestihli, ale absolvovali výcvik u elitní jednotky zelených baretů. V armádě strávili 5 let.
Ctirad Mašín stejně jako další dva přeživší členové skupiny získal jako ctihodný a zákonů svobodného a právního státu dbalý člověk bez problémů americké občanství. Spojené státy americké nemají ve zvyku nabízet své občanství vrahům a kriminálním živlům. A usadil se v USA a v této svobodné a demokratické zemi prožil zbytek svého života jako úctyhodný občan a beze zbytku, tak naplnil poslední přání a odkaz svého otce. Tak jako jeho kolegové využil v Československu v 50.letech ono důležité lidské právo. Právo či spíše povinnost postavit se na odpor proti komukoliv, kdo ohrožuje existenci demokracie. A tímto činem udělal pro demokracii, svobodu a lidská práva nejen u nás, ale na celém světě více než kdokoliv jiný v jeho době a zeměpisném prostoru. Tento čestný muž nikdy příliš nestál o medaile a řády. Přesto je vyznamenání Zlatá Lípa v těch opravdu správných rukou.
Český národ má ve zvyku skutečně ocenit své hrdiny většinou tak 50 let po jejich smrti. Jsem rád, že tentokráte to přišlo dříve. V době kdy nejmladší z hrdinů Josef ještě žije. Ctirad Mašín zemřel. Ale myšlenky svobody, demokracie a lidských práv ve které věřil žijí dál v jeho odkazu. Zemřel skutečný hrdina. Čest jeho památce!
