Demokracie jako fackovací panák.

V poslední době se nám vyrojily zástupy organizací a hnutí, které si daly za svatý úkol zreformovat nám naší současnou zastupitelskou, parlamentní demokracii. Je přece zcela zřejmé, že v této zemi něco nefunguje. A při hledání příčiny současného špatného stavu se přímo nabízí samotná demokracie. Ovšem jako fackovací panák. Inu, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Zatímco skalní stalinisté se vezou na současné populární nostalgii po bolševickém státě "sociálních jistotách" a "plné" zaměstnanosti a tedy kdysi populární "Lidová demokracie". Naopak z extrémně pravého křídla, které se ovšem už dostalo až do hlavního proudu pravicové politiky u nás zaznívají hlasy na populární "reformu" demokracie a také listiny základních lidských práv a svobod. Úžasné nápady, typu zvýšení počtu hlasů ve volbách podle počtu dětí(KDU a možná by se z pochopitelných důvodu přidala i nějaká ta ROI), zrušení volebního práva daňovým neplatičům(rozuměj nezaměstnaným, invalidním důchodcům)a státním zaměstnancům, zkrátka sockám(z dílny Občanského institutu a poradce premiéra pro lidská práva klerofašisty Jocha tzv.vláda reprezentantů)se nám jen množí.

Už tu byly i generační nápady typu vyčlenit z voleb odporné starobní důchodce(patrně z dílny přemlouvačů z řad umělců z Prahy, tedy Myšlenkoví tankisté Zelenka, Mádl, Issová). Do toho se ozývají milovníci vrcholného managmentu, kteří nemají rádi diskuse a celá ta žvanírna alias parlament je předražená a k ničemu a měla by se zrušit ve prospěch vlády jelit, pardon elit národa. Těžko říct kdo byl jejich duchovním vzorem. Lenin, Stalin, Hitler či Franco. Všechno jedna banda. Také tu máme teoretické milovníky podnikavé, pracovité, schopné a vzdělané třídy českých podnikavců. Tedy tvůrců těch skutečných hodnot. Na rozdíl od těch ostatních vyžírek, rozuměj zaměstnanců. Bez vůdců z řad českých pracovitých a schopných by se ta banda neschopných, nevzdělaných, líných a pasivních prodejců vlastní pracovní síly stala bezhlavým stádem neschopným se samostatně uživit. A stádo vlastně nemá s lidmi nic společného. Listina základních lidských práv a svobod je jen pro lidi. Už jsem skoro napsal pro lepší lidi. Svoboda jak známo je privilegium a je jen pro některé. Rozhodně ne pro všechny.

Práva a svobody jsou tu pro "Svobodné" tvůrce hodnot, zatímco pro ostatní tu jsou povinnosti a práce co prý osvobozuje! Do toho nám tu přispívají nové organizace, které si vzaly příklad od tzv. Občanské Demokratické Strany, která ví, že obtížného tématu je třeba se zbavit už v názvu, kde nadělá méně škody než ve skutečném obsahu. Vznikla nám tu podivná organizace nazvaná vtipně Skutečná Demokracie. Tato strana se patrně inspirovala u dávného hnutí, které si určilo za cíl zrušit a zakázat používání slova vražda a krádež. Cílem mělo být,že když lidé přestanou povinně tato slova používat zruší se tím i samotný obsah slov a lidé přestanou vraždit jeden druhého a okrádat se navzájem. Skutečná demokracie si jako obětního beránka současného stavu společnosti určila politické strany a hnutí. A jejich cílem je politické strany zrušit a zakázat. Patrně na věčné časy a nikdy jinak.

S tímto sofistikovaným programem si však tato strana "vzdělaných" zakladatelů dost nadrobila. Zakládat politické strany a svobodně se v nich sdružovat patří mezi základní lidská práva a svobody. Je to také uvedeno v české ústavě a její součásti listině základních lidských práv a svobod. Konkrétně oddíl 2 - politická práva. Proto také toto "skutečně demokratické" hnutí nemůže obdržet licenci od ministerstva vnitra. Paradoxní je, když toto nelegální hnutí porušující lidská práva žaluje vládu za protiústavnost a porušování lidských práv. Nemohou se účastnit voleb. Na rozdíl od těch politických stran, které nejenže demokracii mají v názvu, ale také dodržují její principy. Ovšem naší Skuteční demokrati vlastně volby až tak nutně ke svému postupu k absolutní moci nijak nepotřebují. Pokouší se o tzv. Anarchistickou zkratku. A doufají, že se moci zmocní pod ochranou davu a ulice. Kromě toho zde máme také populární hnutí za přímou demokracii. Jejímž cílem je přivést skutečnou politickou moc tam, kam patří, tedy zpět k občanovi a voliči.

A to prostřednictvím referenda jako "všemocnému" nástroji vlády lidí nad lidmi. Pravda podmínky za jakých se podle jejich petice vyhlašuje referendum jsou vskutku nezvyklé. Na vyhlášení referenda je třeba petice s podpisy jednoho procenta oprávněných voličů. Tedy asi 80 tisíc podpisů. V jejich návrhu zákona o referendu chybí třeba seznam témat o kterých lze referendum vyhlašovat. Či o nejmenším možném kvóru, kdy je referendum platné. Nebo o době po které lze referendum na stejné téma opakovat. Jinými slovy 80 tisíc kverulantů by tak mohlo hlasovat každý týden o všem státně důležitém. Od barev uniforem hradní stráže až po vystoupení Česka z EU, či znovuzavedení trestu smrti. Vzhledem k tomu, že jedno referendum vyjde finančně asi na 1-2 miliardy korun, stejně jako normální volby, tak by to byl dlouhý a drahý rok. Navíc po takovém pátém referendu ve dvou měsících, by se i odpovědní voliči modlili za návrat diktatury.  Což je asi skutečný cíl tohoto hnutí s příhodným názvem "Přímá demokracie".

Samozřejmě existuje možnost vytvořit demokratický systém, který by eliminoval vliv politických stran. Jeden jsem opsal z oblíbeného seriálu Jistě pane ministře. Velké množství základních volebních obvodů. Pro českou republiku by se hodil 40 tisíc volebních okrsků. V každém asi 200 registrovaných voličů. Zvolí si jednoho zástupce. 200 zvolených zástupců vytvoří regionální parlament a zvolí si jednoho regionálního zástupce. 200 regionálních zástupců vytvoří státní parlament. Veřejnost navrhne členy vlády a státní parlament bude hlasovat o každém členovi zvlášť. Vliv politických stran by byl minimální. V základních volebních obvodech by každý volič prakticky osobně znal svého zástupce a byl by jim odpovědný každý den. Musel by za své rozhodnutí skládat účty při každé cestě do supermarketu. Což je myslím dobrá forma veřejné kontroly. Každý systém má své slabiny a přednosti. Jenže každý systém tvoří lidé a každý způsob demokracie má své slabiny. V tomto případě platí ono staré a známé, že každý národ má takovou vládu jakou si zaslouží. Totéž platí o demokracii a jejich pravidlech v té které zemi. Jinými slovy demokracie lépe funguje tam, kde jsou občané vnitřně demokraty. Bez většiny demokratů mezi voliči bude demokracie fungovat asi tak jak funguje v současnosti u nás. V tom je ale samotná demokracie úplně nevinně.