Politické strany se už zase pustily do slibovaní voličům. Budou slibovat programy, návrhy reformních řešení. Chtějí řešit nezaměstnanost, korupci, chudobu, strany Rozpočtové odpovědnosti chtějí jako obvykle privatizovat veřejné služby a zvyšovat státní a veřejné dluhy. Což se jím za posledních 5 let povedlo dokonale. Okamura a Čunek ví, že za všechno mohou bezdomovci, nepřizpůsobiví, Cikáni, přistěhovalci matky s dětmi, důchodci, buzny, komouši a vůbec levičáci. Do lágru s nima! Je toho zkrátka spousta, čím lze zaujmout českého voliče. Ale já se ptám. Co budeme dělat s poslanci, kteří kašlou na voliče stran, kteří je svými hlasy dostali do sněmovny? Co budeme dělat s Melčáky, kteří vykonávají funkci poslance podle svého nejlepšího svědomí, v zájmu všeho lidu, ale hlavně v zájmu toho, kdo jim zaplatí nejvíce?
Od roku 2006 a tzv.volebnímu patu ve sněmovně, kdy poslanci za ODS, lidovce a Bursíkovy pravo-zelené vyřešily volební pat jak ve fotbalové lize. Zkrátka si při nedostatku vlastních poslaneckých osobností koupily poslance z jiné strany, samozřejmě v zájmu podpory a vzniku morálně pevné vlády. Klaus to podepsal, protože jeho vlastní sliby, jako že nebude jmenovat vládu závislou na hlasech přeběhlíků se týkal pouze Paroubka a současných komunistů. Nikoliv jeho soudruhů z modré partaje, černoprdelníků z národní fronty a podnikavých z Bursíkovy Malé strany. Zkrátka pružná mysl a pružná záda jako symbol úspěchu v Česku. Voliči zmíněných koaličních stran byli rovněž spokojeni, jak se situace sama vyřešila. Hlavně když se do vlády nedostal Paroubek s komunisty. Účel zkrátka světí prostředky. Jenže Pandořina skříňka byla otevřena. Následovaly další přestupy svědomitých poslanců typu Wolfa, Pohanky, Snítilého, Tlustého, Zubové a dalších. Na dočasný přestup poslance Tlustého, kterému Kalousek vyfouknul flek ministra financí dojela samotná vláda přeběhlíků. Nicméně nezabránil vzniku pokrokové a žádným voličem nevolené strany TOP 09, proti čemuž nejvíce protestovala morální strana lidovců, jejichž morální svědomí mlčelo při angažování poslance Melčáka. Zkrátka taková česká, pokrytecká, dvojí morálka katolického typu.
Po tomto hrůzném volebním období, které ozdobilo politické rozhodnutí ústavního soudu zrušit prezidentem vyhlášený termín předčasných voleb, se tak každé další volby do sněmovny logicky staly loterií, neboli sázkou na chování poslanců s neurčitým výsledkem. Každý volič tak může svobodně zvolit kandidátku strany či hnutí a potom se může nechat jen překvapit s kterou stranou bude na jím zvolené kandidátce dosazený poslanec vlastně hlasovat. Protože jak známo svědomí poslanců po složení slibu je velmi proměnné, pokud samozřejmě neabsentuje zcela. V současném volebním období jsme tak mohli být svědky vzrušující podívané. Poslanci nám opouštěli své vlastní strany, přistupovali do jiných již existujících stran, jako mediální hvězda veverek Huml, kterého náhle oslovila idea sociálně demokratická. Zakládali další nikým nevolené strany, jako Paroubek a Šlégr Národní socialisty. Či Peake stranu Lidem z poslanců Véčkařů, aniž by si toto rozhodnutí nechala posvětit internetovým referendem registrovaných členů. Jen poslanci ODS nenavázali na dobrý příklad jejich Tlustého kolegy a místo založení vlastní strany přijali dobré fleky ve státní správě, aby využili beze zbytku své bohaté zkušenosti ve prospěch celé vlasti.
Díky tomu jsme byli svědky vstupu náhradního poslance ODS do sněmovny. Ač pravomocně odsouzen za korupci, stačil ještě poslanec Pekárek se svými modrými druhy v jednom šiku, odhlasovat penzijní reformu a církevní restituce, než skončil pravomocně odsouzen v base natvrdo. Je pozoruhodné, že to nijak nevadilo morálně pevné soudružce kádrovačce Němcové, která se nechala slyšet, že účast technicky stále nevinného doktora Ratha ve sněmovně by jí nedělala dobře. Účast odsouzeného stranického kolegy s dalšími modrými ptáky, stejné morální výbavy, však nakonec úspěšně vydýchala. Patrně podle hesla: Našinec není cizinec. Čeho se dočkáme v posledním roce tohoto volebního období? Představivosti se meze nekladou. Možná Kubiceho kluci před vánoci zatknou všechny opoziční poslance a objeví v jejich vánočních balíčcích značné sumy peněz bez pochyby pocházející z korupce, vrchní zástupkyně Bradáčová jim navrhne vazbu za další povýšení. Zbylí poslanci si tak bez obav schválí zrušení voleb, protože voliči by ve své hlouposti mohli zvolit vládu, která není tak protikorupční a rozpočtově odpovědná, jako ta současná.
V této pro demokracii těžké době, se opozice s koalicí hádá kdo je autorem amnestie prezidenta republiky či zda je větším opilcem Mirek Kalousek nebo Miloš Zeman. Jedinou výjimkou je poslanecký klub KSČM, který se aspoň pokusil udělat něco s bezzásadovostí poslanců a jejich chybějícího svědomí. Jejich návrh do kterého, však bůh ví proč zamotali vrchní či dokonce správní soud, byl poněkud těžkopádný. Když nejsou soudy potřebné při tvorbě kandidátek a zařazování kandidátů do nich, proč by byly třeba při jejich vyřazování ze strany a zániku mandátu poslance? Samozřejmě ideální by bylo, kdyby právo zvoleného poslance zbavit mandátu dostali voliči. Což je poněkud problém, pokud chceme mít i nadále volby tajné. Pravda Úsvit přímých likvidátorů demokracie nabízí, za zvuku dobře známých fašisticko-nacistických bubnů, toto prosté řešení. Jak chce zajistit, aby v onom odvolacím referendu skutečně hlasovali pouze voliči odvolávaného poslance už neřeší. Ostatně od budoucích voličů tohoto obskurního hnutí se přílišné myšlení nijak neočekává.
V současné situaci, kdy se ochota lidí chodit k volbám stále snižuje a snižuje, je pokračování současného stavu neudržitelné. Ovšem získání skutečné kontroly nad svými poslanci by mělo být výhradním zájmem všech významných politických stran v této zemi. A stačí ústavní většina, to znamená dohoda dvou nejsilnějších stran a úprava ústavy prostřednictvím ústavního zákona. Samozřejmě ubohé argumenty zastánců chaosu o tom jak potřebujeme ve sněmovně více osobností(k čemu je osobnost, která kašle na voliče a na program vlastní strany?), či, že v takovém případě nemusíme poslance vůbec mít a hlasovat mohou místo nich jen předsedové klubů(jako by měli poslanci na práci jen hlasování a ne přípravu zákonů, udržování kontaktu se svými voliči či práci ve výborech a komisích)se najdou vždy. Blbci a turbo studenti z Plzeňských práv, budou samozřejmě namítat, že ani v jiných standardních demokraciích není poslanecký mandát tolik závislý na orgánech politických stran. Bohužel čekat až v naší zemi vypukne epidemie slušnosti a politické kultury připomíná čekání na Godota. Až budou čeští voliči a občané skutečně politicky aktivní a politické strany budou mít statisíce odpovědných členů jako v západní Evropě, potom se můžeme jako voliči spolehnout, že výběr osobností na kandidátku do sněmovny, bude proveden řádně a bez postraních úmyslů a počet členů na výběr bude reprezentativnější, můžeme si dovolit spoléhat na svědomí kandidátů. Do té doby nemá smysl bájit o dokonalém volebním systému, který by oddělil zrno od plev a znamenal konec poslanecké turistiky. Je třeba hlavně členům stran, které dají po příštích volbách dohromady ústavní většinu ve sněmovně i Senátu připomínat, že česká demokracie potřebuje nový ústavní zákon o odvolatelnosti poslanců! Bez něj se totiž pod vlivem různých přímých, skutečných či lidových pseudo demokratů může snadno zhroutit a vládu osvícených diktátorů, jsme si myslím dost užili v minulém století!
