Tak nás naše odpovědná vláda tak dlouho varovala před příkladem a osudem Řecka, až nás přivedla na jeho úroveň. Ne žádná poplašná zpráva. Státní a i veřejný dluh mají do řeckého ještě velmi daleko. Rychlost zadlužování také není tak velká, abychom soupeříli s Řeckem. Co je, ale naprosto stejné, je nesmyslná škrtací politika naší a řecké vlády. Přitom už i pánové a jedna dáma ve vedení Mezinárodního Měnového Fondu si všimli, že politika úspor vede ve svém důsledku do pekla. Je to bludný kruh, který vede pouze k neustálému zhoršování a zhoršování světové ekonomiky. Škrty totiž škrtí ekonomiku. Ta roste pomaleji než by mohla a chtěla a tím pádem příjmy do státního rozpočtu jsou stále menší, snižování státního dluhů nejde podle plánu a to si vynutí nové škrty a další zpomalení růstu a tak dále a tak dále až k nevyhnutelné hospodářské smrti a kolapsu celého státu. Samozřejmě, že pokud jsou výdaje státu příliš vysoké a neefektivní, tak je třeba s tím něco udělat. A už nyní víme, že český stát hospodaří neefektivně.
Ve státní správě existuje spousta autonomních úřadů, které nic nevytváří a pouze dublují činnost jiného úřadu na jiné úrovni. Ovšem tyto případy nijak nevyřeší politika plošných škrtů. Pokud máme úřad A, který má rozpočet na platy 10 miliard a úřad B, který dělá totéž co úřad A, pouze s menším počtem lidí a rozpočtem na platy ve výši 5 miliard, tak plošným škrtem platů o 10% dosáhneme úspory 1,5 miliardy korun. Kdybychom zavřeli úřad B tak bychom ušetřili 5 miliard a pokud bychom nechali pravomoce nad dosavadní činnosti úřadu B, který je efektivnější, tak stát ušetří 10 miliard korun. Takže to je 6x více než v současnosti a navíc by ještě zbyl prostor na zvýšení platů úředníkům, kteří svoji práci dělají dobře a efektivně. Jenže to tuto vládu evidentně nezajímá. Plošné škrty jsou prostě jednodušší. Ale tak to asi vypadá, když jednodušší voliči zvolí většinu poslanců z jednodušších stran a ty vytvoří vládu prosťáčků s rozumovou kapacitou, co by se za nehet vešlo. Chemik na postu ministra financí nám tu svými nekompetentními rozhodnutími, vyrábí jeden průšvih za druhým.
Vláda, která neuvěřitelným způsobem stále a soustavně zvyšuje státní a veřejný dluh této republiky má ještě tu drzost nazývat se vládou rozpočtové odpovědnosti. Možná by jejím členům měl někdo vysvětlit, že vláda nemá jen odpovědnost rozpočtovou, ale že má také odpovědnost za životní úroveň většiny obyvatel tohoto státu. Každý i velmi průměrný ekonom musí přece pochopit, že snižováním koupěschopnosti obyvatel se růst ekonomiky nepodpoří. Stejně jako, že se nepodpoří růst zaměstnanosti. Premiér Nečas se bije v prsa a ukazuje statistiky zaměstnanosti. Podívejte se. Říkají jak se bude nezaměstnanost zvyšovat a ona se nám snižuje. Jenže už neukáže statistiky přechodu zaměstnanců do kolonky živnostníků. Neukáže zneužívání tzv. ŠVARC systému a neukáže přechod aktivit obyvatel do sféry šedé, ne-li přímo černé ekonomiky. Ukazatel, který tyto aktivity poměrně přesně odhalí, je výběr přímých daní.
Vzhledem k obrovské disproporci mezi daněmi(včetně pojištění)placenými skupinou zaměstnanců a daněmi placenými skupinou živnostníků je každý přechod z jedné skupiny do druhé velmi dobře vidět. Pokud zaměstnanci odvedli na přímé dani z příjmu do státní pokladny 114 miliard korun a živnostníci, kterých je asi 4x méně než zaměstnanců odvedli pouhých 8 miliard, tak je něco velmi shnilého ve státě českém. Podnikatel se prostě jen chová tržně. Když je pro něj práce zaměstnance drahá, tak ho nebude platit. Najme si ho na práci jako živnostníka. A vyjde ho to levněji. Kdo na tom tratí je česká státní pokladna. A chemik nad ní nechápavě stojí a diví se proč mu jeho odhady ekonomického růstu nevycházejí. Protože nechápe základní ekonomická pravidla. A bojí se patrně zeptat těch, kteří je chápou. Když máme u nás regiony s vysokou nezaměstnanosti tak se její problém nevyřeší tím, že plošné snížím platy ve státní sféře a pokusím se privatizovat veřejné služby. Problém selektivní regionální nezaměstnanosti nevyřeší už vůbec snižování podpor v nezaměstnanosti, sociálních dávek či dokonce zavádění nucených prací jako trest pro nezaměstnané.
Taková opatření jistě žádná nová místa nevytvoří. Spíše naopak. Jenže lidé potřebují peníze. Musí totiž platit nájmy, energie, jídlo a další pro život nezbytné náklady. A když jim nikdo nevytvoří nové legální pracovní místo se slušným příjmem, tak vezmou i místo nové, ale ilegální. A žádné kontroly nezaměstnaných na poště tuto abnormalitu neodstraní. Zkrátka se podle toho jen upraví pracovní doba černých staveb a jiných činnosti šedé a černé ekonomiky. Kontrolní činnost tohoto státu, řekněme si otevřeně, nestojí za nic. Tato vláda není schopná vybrat řádně daně ani od těch, kteří je ještě oficiálně platí. Jak by tedy mohla postihnout práci načerno? Ono i ti úředníci, kteří jsou ke kontrolám vyčlenění jsou jen lidi a po desetiprocentním plošném snížení svých platů mají hluboko do kapsy. Stejně jako třeba policisté. Policista, který z důvodu snížení příjmů je nucen vyhlásit sám na sebe osobní bankrot, je snem každého mafiána, darebáka a zloděje. Stačí se trochu podělit o část kořisti a beztrestnost je zaručena.
A každý pracuje raději pro toho, kdo pravidelně a dobře platí. A když to není stát, tak to bude někdo jiný. Černá práce se rozmáhá také kvůli vysokému zadlužení domácností. Za černou práci se platí cash, takže se tyto příjmy oficiálně nepočítají do příjmů domácnosti. Navíc objevit skutečné bydliště člověka s trvalým bydlištěm někde na obecním úřadě vesnice v Horní Dolní, je nadlidský úkol. Takže černá práce je stále méně a méně riskantní činnosti. V podstatě se stává nutností. Ale k tomu prostě vede jakákoliv politika plošných, nesmyslných škrtů. Zvedání nepřímých daní má na tržní společnost zhruba stejné účinky. Prostě se DPH platit nebude. Jedna firma provede práce pro druhou firmu. Sníží její skutečnou cenu třeba o částku celkové DPH a zbytek dostane v hotovosti mimo účetnictví.
Mimochodem, abych skončil jak jsem začal. Praxe, kterou jsem teď popsal je charakteristická právě pro současnou řeckou ekonomickou realitu. Řekové, stejně jako Češi moc dobře ví, že jejich současná vláda jim prostě nic nedá a navíc od nich chce stále více. Tak se na ní v ekonomické praxi vykašlou. Stejně jako ona kašle na ně. V Řecku už se i alkohol a tabákové výrobky vyrábí a prodávají pod rukou a mimo účetnictví. Protože k čemu platit vládě spotřební daň? Stejně ty peníze skončí v kapsách spekulantů a bankéřů z jiných zemí. Do Řecka se nevrátí ani Euro. Který hlupák by to spekulantům ulehčoval? Totéž se stalo s privatizoványmi veřejnými službami. Jejich cena je příliš vysoká. Tak se tržně najde někdo, kdo využije poptávky po levných veřejných službách a začne je nabízet. Ovšem mimo oficiální účetnictví. Ušetří za všechny ty nesmyslné daně, odvody a poplatky, které by si vzal jinak stát. A spirála konečného sestupu se točí dále a dále. Vláda škrtá a škrtá a výběr daní se snižuje a snižuje.
A spirála konečného sestupu se točí dále a dále. Vláda škrtá a škrtá a výběr daní se snižuje a snižuje. A čím více vláda škrtá, tím méně na daních vybere. A čím méně vybere, tím více si myslí, že je třeba škrtat. Až dojde k řeckému paradoxu, kdy vláda už nemá kde škrtat a žádné daně se nedaří vybrat, protože i ten kdo byl za jejich výběr odpovědný je vládou škrtnut. Výsledkem je návrat o pár set let dozadu k bártrovému obchodu. Ovšem společnosti, kde stát už nic nevlastní a jeho služby jsou plně privatizovány je skutečně takovým zpátečnickým návratem do dob dávno minulých. Do dob městských státu, které válčí mezi sebou o přírodní zdroje. Naštěstí tu existují stále státy, jejichž vlády mají skutečnou odpovědnost o osud většiny obyvatel národa a vidí nesmyslnost a hrůzu řecké cesty. Snad takoví lidé ještě stále existují i v naší zemi a místo do Řecka nás zavedou do civilizované Skandinávie.
