České primitivní pokrytectví.

Tak nám v Rumburku na náměstí protestovali slušní, zdvořilí a pracovití Češi. Sůl národa! Proti čemu? Či spíše proti komu? Proti těm neslušným, nezdvořilým a práce se štítícím spoluobčanům. Zkrátka takovému pomyslnému odpadu národa. Ani ne tak spoluobčanům sociálně vyloučeným, či spoluobčanům nepřizpůsobivým. Ale spoluobčanům tmavší barvy pleti. Spoluobčanům, kteří tvoří národnostní menšinu. Menšinu, která se ke svému etnickému původu, zcela zákonitě nijak vehementně nehlásí. Oficiálně žije v této zemi pouhých asi 27 tisíc spoluobčanů, kteří mají v oficiálních dokumentech uvedenu tzv.romskou národnost(občanů Vietnamské národnosti je pro zajímavost oficiálně přes 70 tisíc). Osobně nevím co to je Rom či romská národnost. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale odmítám diktát nějakého kohosi, který se rozhodl zprznit můj rodný jazyk jen z toho důvodu, že se mu původní označení jeho národnosti Cikán a cikánský, zdálo být hanlivým a urážlivým.

Kdyby si každý národ stanovil, jak mu musí jinde říkat, tak bychom se dostali do dost absurdní situace. Nebo je snad označení Němce, jako Němce v češtině hanlivé? Vzniklo z českého slovního základu němý. Protože Češi zkrátka nerozuměli německému jazyku a tak toho, kdo jím hovořil, označovali za němého. Nebo je nesprávné a hanlivé německé označení pro Čecha Böhm? Odvozené snad od slova Bohém? Ale to je vedlejší. Proč se tak málo lidí z tohoto etnika hlásí ke své národnosti? Protože jejich předkové s tím měli neblahé zkušenosti. Každý údaj se dá budoucí totalitní mocí zneužít. Tak jak to udělala totalitní moc nacistického Německa. A zneužila údaje z Německého sčítání lidu. Koho by v okamžiku, kdy vyplňuje údaj o národnosti napadlo, že civilizovaný německý národ a jeho občané se budou chovat jako bezcitná, brutální a nelítostná zvířata, odněkud z džungle. Ale to je ta síla a mentalita davu. Davu, který má rád zobecnění, kvůli tomu, aby mohl představit svou filozofií jednoduchých řešení.

Svět a společnost jsou tak složité, že lidé se naučili milovat jednoduchá a prostá řešení složitých problémů. Jenže v davu přestává existovat individualita. A pokud chceme být my, tak k tomu potřebujeme také nějaké oni. Oni, co jsou na první pohled jiní než my. Oni, kvůli kterým se my máme špatně. Oni, kteří jsou odpovědní za všechny naše problémy. Protože kdyby nebyli odpovědní oni, potom bychom si museli přiznat, že jsme odpovědní my. A to je to, čemu se zdravý dav na náměstí snaží vyhnout, jak jen je to možné. Vždycky je dobré najít si nepřítele. A hodit na něj naše vlastní průsery. Naše vlastní chyby a poklesky. Takový nepřítel hraje populární roli obětního beránka. Zničíme nepřítele a naše potíže zmizí a dosáhneme očištění. Katarze. Proto musí dav pojmenovat nepřítele a nastínit jednoduché a přijatelné řešení. Musí to být prosté a krátké. Cikáni do plynu, černé svině, upálit Cikány! To křičel dav slušných a pracovitých Čechů. Hlavně žádné pochyby či váhání. Nepřítel musí být stejnorodý!

Hlavně žádnou politickou korektnost. Rozuměj slušnost. Nelze úderně skandovat hesla o tom, že někteří Cikáni se vyhýbají záměrně práci, že někteří Cikáni zneužívají sociální dávky, že někteří Cikáni se dopouští kriminální činnosti. Kdo má čas zabývat se takovými drobnostmi a rozlišovat, kdo je kdo. Už jste snad viděli pogrom, kde by dav suploval nezávislý soud a obětem lynčování přiděloval nezávislého obhájce? Velmi nepraktické. A také velmi nečeské. Když odsun tak odsun a Němec jako Němec. Cizinec není našinec, byť je to charakterní člověk. Čech je grázl, ale zase je jeden z nás a tak má přednost. Krev není voda. Co se ukázalo jako zřejmé je, že český způsob úklidu "společenského odpadu"zkrátka nefunguje i když se o to Čunkové po celé zemi snaží. Starý český zvyk vynést smetí za město či ještě lépe vyhodit ho sousedovi na jeho pozemek, je k ničemu. Soused se naštve a musí řešit náš problém a skládka za městem začne dříve či později obyvatelům města přerůstat přes hlavu a obtěžovat zápachem a hlukem.

Jenže milé české blondýny, které se snaží oživit Hitlera nápisy na tričku, aniž tuší, kdo to vlastně byl, nás nezachrání a problém nevyřeší. A konečné řešení není společensky přijatelné. Budeme muset žít vedle sebe. Ať chceme či ne. A bylo by tedy dobré konečně se zaměřit na příčiny než demonstrovat za odstranění následků. Tím, že to zameteme, po českém způsobu pod koberec, se problémů nezbavíme. Zvláště ne s blbci, kteří se nechají zmanipulovat skutečnými společenskými  parazity a jinými Gaunery z vyšších kruhů, kteří se při pohledu na partu většinou idiotů v Rumburku válejí doma u obrazovek smíchy. Zvláště když slyší prosťáčky opakovat kecy o tom, jak nám cikánští parazité prostřednictvím sociálních dávek okrádají jejich poctivý stát, tvořený poctivými politiky. A dalšími reprezentanty soli národa. Přitom peníze, které tito reprezentanti a skuteční parazité společnosti ukradli za posledních 20 let ze státního a veřejných rozpočtů by stačilo na bohaté sociální dávky pro ty Cikány na nejbližších nejméně 200 let.

Jenže zbabělý český lokaj si na vrchnost netroufá a tak raději ohne hřbet a svoji frustraci si vybije, prostřednictvím Molotovova koktejlu, na malých cikánských nemluvňatech. Vivat, naším hrdinským náckům! Zatímco jejich guru Bátora, který by rád zničil to světové nebezpečí s velkými nosy a další vlastenci hajlují na hradě u našeho senilního kleptomana, tak oni si troufají na stále větší akce. Záda jim hlídá čestný předseda strany, která má ošetřenou tu justici, už od doby spravedlivého procesu s "velkým uklízečem" Čunkem. Přitom současná situace nemá samozřejmě 20 let po převratu žádnou spojitost s minulým režimem, jak se nám snaží někteří namluvit. Současná situace je výsledkem velmi viditelné ruky trhu, zejména toho s realitami. Protože ono momentální přemnožení Cikánů na severu, nespadlo z nebe. Vytvořili je realitní agenti ve slušivých oblecích, kteří potřebovali někam levně umístit nájemníky lukrativních bytů na lukrativních místech, lukrativních měst po celém Česku.

Protože cikánský problém je jedna věc, ale zisk je zisk a prachy jsou prachy. A co je doma, to se počítá. S těmi dárečky ať si konec konců poradí starousedlíci ze severu. Přitom současná vláda, která škrtá a škrtí až do úplného uškrtání a uškrcení, má na situaci svůj nezanedbatelný podíl. Kromě škrtů v oblasti policie, která přinesla méně strážců zákona do ulic a to zejména tam, kde jsou potřeba, jde o škrtání v sociální oblasti. Nejedná se přitom jen o sociální dávky, ale také o sociální programy a sociální terénní pracovníky. Bez nich je česká sociální správa, jen hejnem kancelářských úřednic, které se snaží trávit pracovní dobu mezi dvěma kafíčky, hlavně vyhýbáním se náročným problémům, které je nutné řešit. A jak vypadá důsledek šetření v sociálních programech jsme měli možnost naživo vidět letos v Londýně. Takže ušetřený milión liber na pár krizových centrech pro mládež v problémových čtvrtích se vrátí, jako řešení škod po výbuchu sociálního násilí ve výši tří miliard liber. Inu, kdo šetří má za tři.

Ovšem šetřit zdravým rozumem se opravdu nevyplatí. Protože i těm několika pitomcům z ulice, chybí představivost. Kecy o tom nic nedělají, kradou a ještě dostávají sociální dávky zní hezky. Stejně jako spolehlivé řešení, tak jim nic nedávejte. Ať se každý stará sám o sebe. Co by nastalo potom, ale nikoho z lidových filozofů nějak nezajímá. Práce v těchto problémových oblastech není ani pro ty co by opravdu rádi pracovali. Protože vytváření pracovních míst nebo alespoň podmínek pro jejich vznik, zkrátka není prioritou naší odpovědné vlády. Jenže šance, že Cikáni bez sociálních dávek se přestěhují pod nejbližší most a tam jako slušní lidé bez reptání tiše pojdou hladem, je velmi malá. Když peníze nedostanu, tak si je zkrátka vezmu tam, kde jsou. Když je nechytnou utečou a když je chytnou, tak je nic horšího nečeká. Naopak. Tři teplá jídla v base, denně. Střecha nad hlavou, elektřina, voda a teplo zdarma. Pravda potom dostanou za pobyt mastný účet, ale kde nic není ani stát nevybere.

Takže daňoví poplatníci to nakonec zaplatí. Ať chtějí nebo ne. A jeden vězeň přijde daňového poplatníka skoro na pětinásobek toho, kdo je dlouhodobě nezaměstnaný a sedí doma na sociálních dávkách. Inu, tady platí, že kdo šetří má za pět. Ale myšleno pětkrát vyšší výdaje. Tak jak to vyřešit? Řešení, které se praktikovalo v táboře v Letech u Písku je v moderní společnosti nepřijatelné. Současné vyplácení výpalného ze strany státu, také není dlouhodobým řešením. A stavění nových věznic, dětských domovů a detenčních ústavu, je tuze drahé. Bude třeba začít zase od začátku. Věnovat prostředky do každodenní terénní sociální práce. Zachytit aktivitu těch sociálně vyloučených a dát jim naději v lepší budoucnost. Zní to prostě, ale ve skutečnosti není nic těžšího. Ale od toho mají obyvatelé tohoto státu vládu, která má problémy tohoto druhu řešit. Říká se tomu vládnutí. A když to tato vláda neumí, tak ať se pakuje a udělá místo těm, kteří to umí.