Filipika Davida Ratha.

David Rath je kontroverzní osobnost. Vždycky kontroverzní byl a vždycky jí bude. Jeho ambice a ego neznaly nikdy mezí. Konec konců začínal ve straně, kde jsou tyto dvě vlastnosti nosným prvkem politické kultury. Byl tři roky členem Občanské Demokratické Strany. O jeho odborných, lékařských kvalitách nemá smysl vůbec polemizovat. Možná, že právě svým nezvyklým přestupem do sociálně-demokratického dresu získal ve straně modrých ptáků tolik nepřátel. Většinu svých politických protivníků znal osobně a kromě oficiálních informací, znal také jejich slabiny a řekněme lidské vlastnosti, které se navenek utajují. Tím získával výhodu při argumentaci. Kromě své zjevné inteligence, charisma a odbornosti. David Rath má mimořádnou schopnost ve zkratce se dobrat podstaty problému. To je pro politika velmi dobrá vlastnost. Tam kde jiní nesrozumitelně blábolili, dokázal přesně pojmenovat problém a ještě navrhnout jeho řešení. Přiznejme si, že takových lidí na české politické scéně mnoho není.

Navíc jeho lehce povýšené chování úspěšného alfa samce bylo svým způsobem přitažlivé. Ze svých slabin, dokázal vždy udělat svoji přednost. Není divu, že nabídku na ministerský post dostal od dalšího v podstatě produktu pražské občansko-demokratické politické školy v praxi. Od Jiřího Paroubka. Který jako člen koalice ODS a ČSSD v Praze a kdysi ekonomický náměstek na Praze 1, uměl ocenit odbornost i charisma Davida Ratha. A jeho intelektuálních kvalit vždy využíval v prospěch svůj, ale také ve prospěch celé ČSSD. David Rath umí to co málokdo v české politice. Umí na první poslech zaujmout, nadchnout a oslovit široké publikum. Proto byly pro něj volby a volební kampaň výzvou. Když se mu podařilo v roce 2008  jako krajskému lídrovi doslova rozdrtit zbabělého, líného a neschopného Bendla i s jeho modrou kohortou v tehdejší baště ODS číslo 2, ve Středních Čechách bylo to hodnoceno jako malý zázrak. A právem. Samozřejmě otcem úspěchu byl především volební lídr ČSSD doktor David Rath.

Nicméně přidaly se k tomu i jiné prvky. O neschopnosti Bendla a modrých přiživníků již bylo hovořeno. Podcenění kampaně a hlavně protivníka byl další důvod těžké porážky modrých ptáků ve Středních Čechách. Byl to hlavně rozdíl mezi předstíranou sebejistotou zbabělce Bendla a skutečnou sebejistotou, podpořenou vírou ve vlastní schopnosti Davida Ratha. A blbost až neurvalost tehdejší Topolánkovy vládní koalice byly tím posledním kamínkem k úspěch nového Středočeského hejtmana. Je dobře, že se tento schopný člověk nikdy nevzdal také poslaneckého mandátu. Jeho vtip, sarkasmus a dokonalé řečnické umění totiž dělalo z nudných sněmovních schůzi takřka americkou show. I tady dokázal ve zkratce vystihnout slabinu protivníka a uštědřit mu typickou Rathovskou lekci. Chyběla mu sice jistá rozvážnost politických bonmotů Miloše Zemana, ale nahrazoval to skutečným ostrým sarkasmem. Nikdy se, ale neuchýlil prvoplánově k jednoduché vulgaritě. I když v reakci na výpady intelektuálních trpaslíků občas byl nucen odpovědět stejnou mincí.

V každém případě utkat se v debatě s Davidem Rathem chtělo připraveného a zdatného protivníka. A ten se objevil v jeho politické kariéře málokdy. David Rath dokázal ve svůj prospěch využít i takových skutečnosti ze svého soukromého života, které by jiným politikům zlomily vaz. Jeho neskrývaný vztah ke dvěma ženám najednou je typickým příkladem. Pokud se někteří ubožáci a myšlenkoví trpaslíci typu třeba Víta Bárty pokoušeli navážet se do soukromí Davida Ratha znělo to většinou opravdu jako typické "kyselé hrozny". Jako celkem obvyklá mužská, bledá závist. Zbabělý útok zkornatělého, senilního Don Juana Macka na Davida Ratha je dodnes úsměvným. Zvláště proto, že onen kontroverzní výrok, kterým se tak dotknul atrofovaného ega modrého privatizátora Macka, z úst Davida Ratha ohledně Mackova životního stylu se ukázal pravdivým a hlavně odškodné za takový ubohý a zbaběly útok zezadu si perfidní stařík z knižního velkoobchodu, za rámeček nedá. I když jinak než zezadu tehdy Macek zaútočit nemohl.

Tváří v tvář by byl Macek schopen maximálně vypustit do svých drahých kalhot pouze vlastní exkrementy. Sociální cítění naopak prokázal David Rath v době, kdy si vzal pod patronát a svá ochranná křídla modrého kvartálního alkoholika Kotta. A z lidské trosky udělal člověka znovu schopného se zařadit do normální slušné společnosti. Přitom nic z toho dělat nemusel, protože to nebylo nijak populární. Přítel Rath kašlal na lacinou popularitu. S prodejnými novináři s obskurní intelektuální výbavou měl David Rath také své zkušenosti. Zvláště je často nepřesně citován jeho výrok ohledně Adolfa Hitlera a jeho politiky zaměstnanosti. David Rath jen upozornil, že tato politika měla své výsledky a přispěla k vítězství diktátora v demokratických volbách. Což je fakt na kterém se sotva dá něco změnit. Místo toho byl osočován novinářskými primitívy ze schvalování nacismu a jeho praktik. Vrcholem nevkusu byla fotomontáž jednoho plátku, který útočil na nízké animální půdy svých čtenářů.

Vzhledem k historii rodiny Davida Ratha zejména za 2.světové války byly všechny tyto obvinění skutečným chucpe. Jenže český prodejný novinář zpívá píseň toho kdo jej platí. Proto se většina tisku v Česku stává neprodejnou. David Rath má své zásady a nikdy se jich nevzdává i když je v sázce hodně. Proto jsem také hluboce smeknul, když se v létě 2010 ostře ohradil proti impertinenci toskánského turisty, křupana Urbana. O jeho kritice servilnosti hejtmana Haška a odmítnutí řeholní, potupné cesty hejtmanů k vrchnosti Nečasovi ani nemluvě. Tak kontroverzní osobnost jako je David Rath musí přinášet logicky i negativní jevy. Například těžko by tento politik našel jiného ambiciózního politika, který by byl ochoten hrát mu druhé housle. Většina těch co to zkusila měla potíže žít v Rathově stínu. David Rath je nesmírně pracovitý člověk. A je z velké části autorem současné zdravotnické reformy.

Velmi dobré, sociálně odpovědné reformy ČSSD. Možná i tato reforma byla jedním z důvodu pronásledování Kubiceho gestapáky. David Rath se stal obětí politicky velmi závislé policie a státního zastupitelství. Zejména tzv.protikorupčního útvaru, který vede gestapák Martinec dosazený do funkce bez výběrového řízení gestapákem Lessym, který byl také jmenován do funkce protizákonným způsobem. Je pravda, že stejné úsilí při vyšetřování korupce nevyvinul Martinec při vyšetřování případu Bárty. Ovšem za své prodlužování vyšetřování byl také náležitě odměněn z peněz českých daňových poplatníků. A hovořit o politické nezávislosti u prasete Kubiceho netřeba už vůbec, zhruba od roku 2006, kdy poprvé zneužil své policejní funkce a policie k politickým cílům ODS. Toto bylo jen takové pokračování Kubiceho zprávy jinými, zejména násilnými prostředky. Kecy Lessyho o politické nezávislosti policie jsou pro každého, kdo jen trochu zná české reálie pouze k srdečnému smíchu.

O ambiciózní státní zástupkyni Lence Bradáčové z Ústí, která si v tomto politickém procesu střihla roli kdysi rovněž ambiciózní Ludmily Polednové-Brožové není třeba ani hovořit. Konec konců byl to modrý ministr vnitra, který se přes kmotra Mrázka zapletl s organizovaným zločinem, ÍČKO Langr, který vytvořil systém spřátelených policistů, státních zástupců a zástupkyň a soudců, zvaný láskyplně justiční mafie, která jak známo z rozhodnutí jednoho z těch spřátelených soudců vůbec, ale vůbec, ani náhodou neexistuje. A když se sejdou lidé z tohoto spřáteleného systému, tak obviněnému nepomůže ani svěcená voda ani dobře placený Sokol. To zda bude David Rath na základě zmanipulovaných a podstrčených důkazů nakonec odsouzen není až tak důležité. Tento proces bude v dějinách označen za jeden z prvních politických procesů v této zemi v 21.století. To nic nemění na tom, že i když u toho už politik David Rath patrně nebude. Jeho politika, zásady a jeho práce budou žít dál v programu jeho strany.

Strany, která se ho až příliš rychle zbavila jako horké brambory a z které on velmi rychle vystoupil, aby jí jeho případ nekompromitoval, stejně jako ze své židle hejtmana, což není v české politické kultuře zase až tak obvyklé. David Rath tak znovu vystoupil z průměrného šedého davu malých, českých politiků, kteří se drží své funkce, jak hovno košile. Samozřejmě zapomněl jsem na jeho pozici poslance sněmovny, kterou zatím neopustil. Je to logické. Proč by nemohl být poslancem on, když může být poslancem odsouzený Škárka či Bárta, nebo obviněný Bém? Tito poslanci ovšem stejně jako kmotr Janoušek samozřejmě nejsou ve vazbě. Proč? Inu proto, že slovy policejního prezidenta je česká policie "politicky nezávislá". Snaha premiéra jak odvést pozornost od "odkloněných" 1,8 miliard korun v projektu IZIP z kapes českých poplatníků, nezná mezí. Předpokládám, že tak 14 dnů před krajskými volbami nám náš vlastenecky, naladěný  premiér Nečas dramaticky oznámí, že Česko vyhlásilo válku Albánii!