Martin Vontor
- Počet článků 321
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 762x
Seznam rubrik
- poetry
- intro
- Reportáž ze Stodolní
- Royal Newsletter-et scriptum e
- King link= Sanctum nomen
- during the life of King
- GUBERNIUM-četnické humoresky
- Po smrti o Smrti se Smrti
- §91- IUSTITIA SATIS
- UK of Silezian-Moravian-Bohemi
- Ballad of the fox, knights and
- Ostrava - my city
- Vesmíru o Vesmíru
- PRYnCYPall - hudba, kultura
- Doprava - Cirkus na kolečkách
- archiv
- Osobní
- Nezařazené
Martin Vontor
Ještě jedno kafe bych si dal (act 111 g. ad c.)
... Jestli si o Mně někdo myslí, že i po tom všem, co si přečte o mně a jiných v KNIZE KNIH něco spěje k dokonalosti, tak je nejvyšší čas vyvézti jej z omylu. Spíše tím chci říct, že nkdy v tom živatědění, v těch dnech někdy dobrých někdy méně někdy více jsme vlastně každý na tom stejně, tedy mimo ženy, ale to také jen sem tam jednou do měsíce.
Martin Vontor
Soutěž-Nejznámější homosexuál vyhrál Prezident (g.ad c. act 110)
...Podivnou zprávu dnes hlásilo Radio Čas , že děla se anketa o nejznámějšího homosexuála a k mému překvapení prý byl zvolen samotný náš pán Prezident. Nejsem si dvakrát jistý tím, že by zrovna měl homosexuální sklony a že by toto ocenění si zasloužil ačkoli ono každý touží v životě získat různá ocenění a čím více, tím lépe. Tedy o to více těší, když je právem zasloužené. Přemýšlel jsem tedy pod tím stromem čím a jak si jej mohl zasloužit? Jestli je to stejné jako u umělců, tedy zpěváků a skupin, které třeba celý rok nic nedělají nového stejně toho Zlatého Slavíka si odnesou ke zlosti těch, kteří by si to spíše zasloužili. Alespoň jednou v životě anebo to už někteří mají celoživotní předpaltné či permanentku stejně jako na hokej?
Martin Vontor
Act 109. Gradibus ad coelum - Předpůlnoční o severu
... Ani verše mne teď nějak nenapadají a ani ty plytké rýmy. Ono těžko říci když Vladivojna La Chia vrátila se ze zkušebny, nastuzená, nosík plný rýmy. Jen dokola a zas hraje Radio Čas . těch pár minut, než den se v druhý zlomí, propluje, jen unavený Matti Vuori u počítače zevluje. Tu chvíli, než to tady odklikne a půjde navštíviti svou kuchyňskou linku usednouti ke stolu, dát si kafe, v ruce cigaretu a v druhé hrnek a v hlavě češku, norku, finku. Leč i když zatím žádná nevěra stejné přijde mi to tak jak zpívá třeba Palo Habera...
Martin Vontor
Act 108. Gradus ad caelum - Sen o vrátných pet-láhvích a pivu
... Vlastně se mi žádný sen nezdál, ale přesto mně táto myšlenka již delší dobou poněkud hlodá hlavou. Vlastně to začalo tím, že jsem dnes ráno otevřel ledničku a trochu si lokl píva. Toho chorvatského v plástové láhvi a mamka se mne ptala, zda to není zvětrané. " Ne, není, " povídám jí " ono totiž ty umělé uzávěry mají něco do sebe a nemá to jak zvětrat, vždyť posloeně jsem měl to pivo rozpité tři měsíce a už jsem si říkal, že jej nechám jen tak pod maso při pečení a když jsem dělal steaky, tak jsem jen chtěl zkusit jestli není už zvětrané a kupodivu mělo stejnou chuť. pravda, bylo již bez pěny a bublinek, ale pořád chuťově dobré, takže to nevyvětrá."
Martin Vontor
Act 107. Gradus ad caelum - MHD Open Day of Ostrava-Poruba
... Toto sobotní ráno tedy vstávám poněkud později. Přeci jen jsem šel po tom všem spát někdy kolem půl druhé a stejně jsem vlastně ani v tom dá se říci dvojím, trojím či kdovíjakém stavu nemohl hnedle usnout. Ono se řekne vtělení či je to krásné cítit a vnímat i na tu dálku to něžné krásné druhé pohlaví, leč ono než se to uklidní, tak to chvíli trvá. Až mi přijde, jako by muž se doopravdy narodil proto, aby ženám jen domlouval a něco jim říkal a a ony ač to nemají rády, tak rády nakonec naslouchají. Ne poslouchají, ale naslouchají a když konečně už spím či se nacházím v polospánku, tedy na té nejlepší cestě do krajiny snů a odpočínku, tak zazvoní mobil a hned dvakrát a přestane. " Podivný to budíček, " povídám si " kdopak to asi je? " neznámé číslo, takže se mi zdá, že vážení, právě proběhla jen zkouška nějakého spojení, ale kdo ví. Naštěstí věřím tomu, že uživatel či uživatelka na druhé straně aparátu či toho neviditelného drátu anebo to neznámé číslo mělo tolik rozumu, že neřinčelo do rána. Tak se tedy budím někdy kolem půl deváté a začíná klasické mé sobotní ráno...
Martin Vontor
Act 106. Gradus ad caelum - Vlakem za korunu a MHD Open Day
...Dorazil jsem poněkud později domů dnes. Někde se pokazilo zabezpečovací zařízení na trati mezi Prahou a Ostravou a Expres Jan Perner dojel do Ostravy se sedmdesáti minutovým zpožděním, takže po tu dobu jsem si vyléval své splíny naštvaného cestujícího na zeď facebooku. Prostě také sem tam je třeba ze sebe něco vyventilovat jak to dělají vlastnš skoro všichni.
Martin Vontor
Act 105. Gradus ad caelum - Když je všechno pod psa
...Dnešní den se poněkud spíše zabývám problémém ohledně poplatků za psy. " Proč se sere do něčeho, po čemu nic není?" ptá se politický angažovaný jedinec před celým bardzo ladným kolektivem. " protože jsem král, zajímají mně lidi a zajímá mne především táto zem a hlavně život v ní a také a to především, zajímá mne moje krev a krev jiných. " protože krev je radost života a přijde mi, že čím více je politiky anebo je politika vdená takovýmto způsobem jakým vedená je, tak této rodosti z ní vyprachává. a věřím tomu, že... že kdyby se men dotyčná Královna či je-li jich povíceru kdokoli jiný zeptal, v co věřím vlastně či jaká je moje víra, tedy krom těch, jež dávno nastoupili jistou cestu uzdravování v tom Spojeném Království Smutku a Radosti jež panuje v zemi České, tak každý má svou krev a věřím tomu, že sebe má sám rád a záleží mu především na sobě samém. jelikož zcela rozumným způsobem mi z toho na základě vylučovacích zákonů vyplývá to, že ten kdo ne, tak je osel a idiot a navíc je sám proti sobě i když mi některý kolikrát tak hloubající a přemýšlející člověk řekne: Já nerozumím tomu o co kráčí... což potom hovoří za vše a nelze nic jiného dodat než : Dobré ráno a už konečně odhrněte si z očí žaluzie milí spáči.
Martin Vontor
Act 103. Gradus ad caelum - Svátováclavská óda o agentech STB
... I Ctít budeš či pomni, bys ctil dne svátečního. - asi tak nějak praví jedno z desatera. A tudíž vzhledem k tomu, že je dnes tedy Státní svátek či Ctění Svatého Václava, což sice a snad jiní prominou, ačkoli i prezident ČR jmenuje se Václav a také i on se kolikrát ke spoustě věcem jistě staví jako by byl svatý stejně jako spousta dalších mecenášů pod nim, jež se chovají jako by jen oni měli Svatou Pravdu a nic kolem nich nebylo. Nevím proč se potom v televizi promítají pohádky o Králích, Královstvích a těch věcech kde v nějaké touze vítězí dobro nad zlem. Možná z nějaké nostalgie, snad z jisté letargie anebo snad pro nějakou skrytou touhu nebo něco. Škoda jen, že je svátek dnes, chtěl jsem totiž spíše pokračovat v tom duchu, že vlastně když někteří, tedy vlastnědle naších politiků od té doby již všichni, bývalí agenti STB byli potrestání, tak nechápu, jak se člověk může po dvaceti létech setkat s tím, že nějaký bývalý agent STB prostě celou dobu řediteloval SAZCE. Nudíž mne napadá, kolik takových bývalých agentů ještě tak něčemu velí asi? Ne, nerad kazím sváteční atmosféru, ale nějak se mi zdá, že se stačí podívat na zástrčku elektrického proudu a ono nějakých 220 V by se jistě našlo, když vlastně každému nějak na základě minulosti dá se říct, že hoří sako červeně anebo jen kravaty, ne-li každý má v klopě saka zašitou tu rudou knížku, protože maminky a tatínkové nás učili, že prostě nikdy nevíme, co se nám kdy zase jednou bude hodit a tak raději nic a nikoho nevyhazovat, prostě když tak, jenom a pouze přemístit z místa na místo, popřípadě do jiné místnosti, než se nám to zase jednou za čtyři roky vybílí, protože ono co kdyby zas číňané a tak problémům je preventivně předcházet.
Martin Vontor
Act 102. Gradus ad caelum -Insolvence aneb konec zlodějů v Čechách?
... Kupodivu je to zvláštní jak tak čtu pořád dokolečka o tom, kde všude schází peníze. Vlastně už to ani nemá cenu číst celé, protože pořád to je stejné a tak jen stačí ty titulky o tom, že Všeobecná Zdravotní Pojišťovná skuhrá, nemocnice jsou na prodej, protože nějak nevydělávají či jsou prodělečné respektive bych řekl jen vyždímané někým, Sázka je v háji, ale ne u Opavy nýbrž totálně někde jinde a že zase nějaký ten nový majitel se o ní uchází, což tedy potom nechápu vůbec pravidla inslolvence o které něco vím a tak podobně.
Martin Vontor
Act 101. Gradibus ad caelum - Něco o Lásce, Bohu, zdraví, víře atd.
...Vlastně ani nevím kdo to čte a koho dneska vůbec zajímá, že kdysi na základě něčeho se stalo něco neskutečného a že díky tomu, se i jisté zdravotní věci nakonec vyplnily pro někoho neskutečné a pro jiného zázračné a vlastně že to pomohlo vyléčit i HIV. Vlastně nikoho v podstatě, jelikož nikdo nechápe, že je to dejme tomu tzv. POSLEDNÍ VÝTAH DO NEBE a vzhledem k tomu, aby se náhodou ještě jednou a naposled historie neopakovala jako že se opakuje, jelikož tzv. Bohémia čili Čechy, odjakživa byly jen i když se v hymně zpívá Zemský ráj to napohled leda tak Bohem zapomenuté. to jen tak na počátek, ale nelze se divit, když ono vždycky na základě nějakých těch zákonů nekonečnosti, kteréžto jsou pořád nějakou součástí různých začátků a konců i když ono pravda, na jedné starně to je nekonečné úsilí ať už jak se říká, bránit si či prát se o své nově nabyté práva či jen ty své nároky, respektive jen přesvědčit ten racionální a technokratický svět, že je to všechno jinak, což je vlastně, protože tenkrát právě zcela nic, ale vůbec nic jak by podotkl momentální Prezident ČR Václav Klaus, netušící Vladivojna La Chia debatovala či při jednom ze svých pražských obědů se svými souputkyněmi o Bohu a ještě takových těchvěcech, ryze ženských, za které se obvykle nestydí, jelikož jsou vlastně zcela normální a přirozenou součástí životů a života ženského a sem tam i mužského, když si chlapi dají do nosu, protože i muži občas mívaj ty své dny, což je vlastně o těch věcech spíše nebeských anebo duchovních, jelikož duchovno není pouze nebe, ale na to je ještě čas, protože jiní by zase ještě více debatovali a tak se to musí prostě do nich očkovat po kapičkách, protože ve své podstatě ani netuší, že na vrchu hlavy mají takové místo, takové udělátko stvořené akorát pro to kapátko a že...
Martin Vontor
Act 99. Gradibus ad caelum -O nesnášení, Sv. Alžbětě a Zvýšekradu
... Přijíždím dnes opět do Ostravy po dvou nočních a včerejším dnu stráveným opět v Pardubicích. Pracovně pro ty, co si myslí, že jako zrovna nic nedělám a jsem placený nějakou tou politickou stranou pro případný úspěch v předpřípadných volbních statistikách. Již při příjezdu mne vítá ranní mlha a tak si říkám, že tady máme typický ostravský podzim anebo možná si jen poněkud předčasně babí léto vzalo na sebe svatební šaty s vlečkou či nahoře na nebi začali dělat předvánoční inventůru. prostě je zde o nějaký ten stupínek méně na teploměru a docela mi to připomíná jednu naší dávnou písničku o počasí z dob Koneckonců... , které jsem musel na Bandzone.cz přejménovat vzhledem k náhodné shodnosti názvu s jednou punkovou kapelou z Prahy ačkoli se ten název jinak píše a ani ty dávno vymyšlené 3 tečky administratory nepřesvědčily přejmenovat na Safraporté, což ale neznamená ještě, že případně bychom se někdy s někým nemohli ke straému názvu vrátit, jelikož krádež to není a cestou domů autobusem a tak trochu pěškobusem se myšlenkama dostávám k tomu, co budu vlastně dělat když možná by za vhodno bylo navštívit Bělský les, kde jistá ezoterická skupina pořádá meditaci v přírodě, což bych i tak nějak ze zvědavosti rád navštívil ačkoli vlastně nemusím, ale ono nikdy nic není na škodu a také nad tím, protože kdo ví kdy usnu a navíc zase jsem si přidělal s těmi příběhy trochu více práce nežli bylo předtím.
Martin Vontor
Act 98. Gradibus ad caelum - Sázka, Sportka,Mates či Mathiesz
... Největší sranda je, vždy, když se zde začnu zmíňovat o penězích či mých financích. Jak s nimi hospodařím a podobně. Nemám co zastírat, protože tím životem se člověk naučí využívat spoustu věcí a možností. jednou normální a jindy ty, jak se říká takové pohrdání hodné, protože ono když se jedná o ženu, o lásku a pak takové ty další věci s tím související pro případ kdyby, tak cokoli zde po pravdě psáno mění věci a také rozhodnutí. nepatřím však mezi ty, jež by se báli či styděli za své hospodaření, protože základem všeho štstí je zviditelnění hospodářství ono i ty pokusy politiku zviditelnit pro jejích zájmy třeba financování Českých Dráh a dalších velkých podniků na základě různých reorganizací jsou jistě správné. Problém však, proč nikdy to ke štěstí jako takovému nevede je ten, že vždy se má jak myšlenkou, tak slovem a pak i skutkem či činem vycházet od sebe, tedy ukázat světu, že tak to má být v pořádku tudíž si říkám, že vždy je zajímavé, že vždycky někdo chce něco po druhých a tam kde to má být očividné už jen pro jméno země je ta největší tma a ticho po pěšině. Což vlastně je jedním z mnoha důvodů proč v ČR není Euro zavedeno dávno, pravda dnes již je spousta věcí změněno a tak je logické, že na základě jistých věcí jež říká polský ministr financí, že EU je zadlužená a půjčuje si od Číňanů řekl bych, že už to nemá smysl, tak jako ani to, co zase poslanci zamýšlejí s Lisabonskou smlouvou, kterou ten nenáviděný a nesympatický prezident a expremiér ČR Klaus, který má ovšem podle slováků, protože pravda vždy se ukáže časem, tak pravdu v mnoha věcech měl.
Martin Vontor
Act 97. Gradibus ad caelum - Euro, slzy Fénixe a situace v Řecku 2.
..." Štěstí,... co je to štěstí? Jaká je vlastně jeho definice? " ptala se včera Raija Alatalo , má dejme tomu virtuální kamarádka nebo známá. Vlastně mladá holka oproti mně, když přemýšlela nad tím, že proč si všichni přejí jako pitomí štěstí a nikdo jej nemá, protože kdyby měl, tak by si zřejmě nestěžoval, byl by spokojen a nebyly by věci jiné a která tím životem mezitím změnila své působiště a přestěhovala se z Polska do Švédska. každopádně je to člověk s nimž se bavím nějak a jakkoli. Vlastně to začlo tím, že jsme spolu komunikovali v době, kdy jsem neměl internet v rámci zdokonalovaní se i když dneska to jde přes google translator vcelku lehce v norštině. Také mi prostě všechna slovíčka nezůstanou v hlavě, ale přijde mi to jako daleko jednodušší a levnější způsob než vydávat nějaké šílené peníze za nějaké přiblblé kurzy a školy, protože když si vezmu tu představu jak na tom díky Kalouskovým představám o štěstí a spokojenosti v zemi ČESKÉ, tak půjde tvrdě o koruny.
Martin Vontor
Act 96. Gradibus ad caelum - Euro, slzy Fénixe a situace v Řecku 1.
... Usnul jsem. Ono také po obědě se dobře spinká či usíná tak na dvě hodinky asi anebo na jednu a vlastně ani včera se mi nechtělo nic psát stejně tak jako nechtělo se minakonec ani jít se podívat na náš Slezskoostravský hrad na kterém pracuje maldý té paní bývalé vlakvedoucí, když jsem šel tváři v tvář podívat se vstříc tváři Prezidentově 1. 9. 2011 a kdy mi ten důležitý záběr či rozhovor nakonec unikl vzhledem zřejmě přeplněné kapacitě mého mobilu a neuložil se jak jindy to obvykle se tak děje, ale ono jak se říká, co nelze udělat dnes je lepší někdy odložit na druhý den i když ono v rámci citů se sem tam trochu ovlivní životadenní běh někoho jiného možná.
Martin Vontor
Act 95. Gradibus ad caelum -Sibylla, politika, rakovina a jiné věci
... Někdy mi to přijde těžké navázat zpět nějak na ty věci citové či osobní, po věcech o nichž víš, že prostě něco řeší. Vždy něco řeší, protože ono za ten čas, dejme tomu těch tří a něco let, co se tak nějak jinak změnil svět na základě jistých vět jsou lidé jenž dále nějak spíše věří v tu mou cestu krále, o čemž také kolikrát při těch cestách vlakem sem tam se mi k uchu i díky facebooku donese, že Český Král si po této zemi běhá jako po lese. tedy respektive na základě zprávy že zase jede vlakem někam a jiní lidé vesměs mladí co třeba jedou někde z pařby či do prahy na pařbu, na utkání či kdekoliv jinde se baví, že Král psal a že asi jede na Vsetín anebo do Pardubic a podobně. Což je vlastně dobře, že se dostal alespoň do podvědomí když není zoficializiván. Ono totiž a v tom tkví víceméně spíše potíž v této době politického útlaku je vnímán jinak a že i když namísto kočáru si zcela obyčejně sedne do vlaku.
Martin Vontor
Act 94. Gradibus ad caelum - Diskriminace aneb Česká pole s bavlnou
... Našel jsem si místo v kupé poněkud zpoloviny obsazeném, protože v neděli to bývá také vcelku přeplněné. Vlastně byly tam nějaké dvě vcelku hovorné dámy a bylo tam také volněji a tak jsem si tam přisedl. Odložil krosnu nahoru na polici, sedl si a doposlouchával ten Večer splněných přání, který vysílalo či vlastně pravidelně po každý den v době od 19:00 do 21:00 Radio Čas , než se mi někde někdy už za Hranicemi na Moravě a jindy kousek od Olomouce ztrátí signál. Dámy hovořily poněkud hlasitěji, takže ono to i přes to chvilkové škvrčení v hands free bylo zřetelně slyšet o čem si tak asi povídají, ale příliš jsem se tomu nevěnoval.
Martin Vontor
Act 93. Gradibus ad caelum - O pumě
... Sláva, nazdárek výletu... v Ostravě promokl jsem tak trošku, ale už jsem zde anebo tu, podle toho jak si to kdo převezme či přebere. Stále ještě nějak přesněji nevím, jak chytit tu vlnu správnou, vím a oní, vím jak a co, každým dnem víc, ale ještě zřejmě není ten čas, tedy ten správný protože čas správný je poněkud jiný. Mám-li o něm psát? Pro někoho sice klidně vypadám jak debil, pro jiného se zdá, že dva dny jsem tady jako nebyl, leč při dění na facebooku jsem zde dá se říct nějak vnímán stále, protože někdo a kde kdo sleduje mne co by lásku, miláčka, přítele, doktora, Krista, čaroděje či nepřítele, pomyslnou platónickou láskou anebo i Krále. Záleží podle zvyku, ale prostě jsem zde tak nějak stále a jiní zase na jiném či přes jiný tedy ten prvotní příběh se řídí či mysl svou a zájem jistý dle zachovaného statusu a také jsou vlastně mimo dění, protože odkazy jež týkají se politiků se tam neobjevují jaksi.
Martin Vontor
Act 92. Gradibus ad caelum - Zdání o korunování
...Mám ještě malu chvíli, tak jen tak, by ste se některé či někteří případně zítra nenudili, protože zase ještě zítra denní a tak za chvíli utíkám na večerní vlak. také možná vím, že v někom jisté zklamání, leč čas, ten neúprosný běhoun vteřinu po vteřině krátí, když jiná přeje se třeba...No kdyby mi tak řekl to svý Zlatííí...
Martin Vontor
Act 91. Gradibus ad caelum - Železnice očima cizince a něco o smrti
... Když jsem pryč mimo domov, což vlastně od té doby co jsem si vyřídil tu práci v Pardubicích jsem skoro pořád a sem tam by se dalo říct, že jde o nějaké nádražácké humoresky, ale pořád je to o tom, nejenže co bude či spíše mohlo by být potom, jelikož ony ty věci za ten čas co toto dění se tak nějak píše se uskutečňují a stávají se na základě Vesmírných zákonů či spíše Zákonů Vesmírné či vesmírem řízené síly Lásky anebo nekonečna, ale také i těmi cesta,i Karel XIII. - Král Český Poslední ,stejně tak asi jako každý jiný běžný člověk bez rozdílů sem tam narazí na lidi po svých toulkách po Království či spíše Kingdom Silesian, Moravian and Bohemian s nimiž se dostane do hovorů o věcech či záležitostech jež tak nějak jsou v trendu, jako momentálně vstup konkurence na železniční dopravní cesty, jenž tak nějak oživí sem tam tu všednost toho normálního běžného cestování z normální práce do normální či nenormální pro jiné poněkud podivné práce, kdy si někdo řekne, nevědomý věcí minulých: On ten Blázen si snad myslí, že v dnešní době je snad nějaký Král, jak k tomu pro Boha přišel? Těžko říct, ale prostě třeba časem na základě postupného sledování či četení KNIHY KNIH či PŘÍBĚHU STARÉHO se i těm dotyčným ta otázka sama od sebe automaticky vysvětlí neboť jen...
Martin Vontor
Act 90. Gradibus ad caelum - O ženách po cestách
... Tak nám to začíná, vždy když se to změní. Nějak, poprvé jednou, snad na chvíli. Nádech či jen závan vyšší síly, něco víc, něco jako křídla motýlí, které dejme tomu, že dotýkaj se Tě, hladí. A vlastně ani neví, jestli nevadí Ti to nebo vadí, však po chvíli řekneš si: Je to krásné a k šílenství to zas až tak moc nepřivádí. je to moment někdy předtím, kdo ví, možná, že také máš své vlastní vize, možná za to potom může láska anebo jen televize či jen mysl a vše je stejné, zprávy, písně Ty tam sedíš a Já jinde zatím zkysl, tím životem třeba, ale nějak v tom volném průběhu se to změní a zase Ať bylo či nebylo, jednou se to změnilo, tak jako když tedy předevčírem večer odjížděl jsem do práce a hned u dveří jsem u výtahu potkal Yvonu fajtovou, zprávařku, jejíž hlas každodenně zprávámi vyplňuje Radio Čas a vlastně mohu říct, že i když bydlíme tak nějak v tom jednom baráku, kde se to také pořád mění, že vzhledem k tomu věčnému stěhování, kdy lidí každý den překračují bytů, domů nových prahy, tak i jinak než kdysi vypadají vztahy, protože se zase neznáme a jinak je to pořád to samé, ale pozdravili jsme se, normálně a nevím co potom, nad čím třeba přemýšlela či co honilo se Jí hlavou, protože tam se dávno ví anebo dá se vydedukovat, při troše přemýšlení za ten čas, kdo asi s kým se potkal a řekne si možná, že to byl...že to byl ten koho jiní na základě jiné zprávy třeba sem tam někdy zdraví když napíši pár vět svý a pak dále jenom Zdravím Krále - Karel XIII. - Král Český Poslední. Protože tohle je to, co se chřipky jisté týče momentálné a základní všeobecné přesvědčení, vzhledem k tomu, že vlastně to nejsou žádné vtípky, tak vedoucí k uzdravení či jen chřipky odstranění.
Martin Vontor
Česko má talent a Volby ...(act 89. gradibus ad caelum)
... Dorazil jsem domů po práci či zaměstnání. " Jak bylo v práci? " Možná by ses mne zeptala a možná také už ani ne, protože kdo ví... " Teplo dneska. " řekl bych asi, kdybychom se spolu bavili a byli spolu, jako že se takto dokážeme bavit i bez písmenek. " Komu to píšeš? " zeptal by se někdo jiný. " Jedné ženě, nebo dvěma, třem, nevím vlastně ani, jediné co vím, že na nebeské lodi stojím přídi a jen ta síla dechu spojeného tuto věc prostě řídí. " " Tohle není možné. " odvětil by ten, jenž nikdy neměl či nezažil to štěstí vnímat něco víc. Muž toto sotva pochopí. " Proč bych to neměl chápat? Za co mne máš? Víš kdo Já jsem? jakou mám školu a že mi doma visí diplom? " - "Ne, nevím, ale je to možné. Můžeš to prožívat nějak, stejně tak jak to prožívá nějak ten kdo si to čte. Však pokud máš ten entuziasmus, tak se dokážeš vcítit, jenže obvykle tohleto dokáži ženy spíše, když je to nějak anebo pro něco zajímá." Ženy a pak ještě jiný typ lidí, prostě jen ti obdaření něčím vyšším, ale vlastně ten přítomný čas se dá dát jen jedné, protože je to pořád Láska... Láska ta síla neviditelná, jenž vše tak nějak způsobila. Láska jenž léčí a dokázala to a kolikrát ještě dokáže člověka vyléčit ze života a pak ŽIVOT, jenž také léčí, ale poněkud jiným způsobem, ten obvykle vyléčí člověka od lásky a přece...
Martin Vontor
O reklamě a tak trochu o školství... (act 88. gradibus ad caelum)
... Zdá se, že s angličtinou se v Česku člověk asi nechytá, jak tak sleduji, ale snad ještě štěstí, že na facebooku je pár lidí, kterým je angličtina bližšší jako třeba jisté finky, švédky a norky a sem tam ještě někdo, s kým se dá občas komunikovat a že si to možná přečtou popřípadě i přegooglujou či přes google.cz přeloží. Protože ono už ten starý příběh vlastně tak nějak jednou obletěl svět a člověk, když je pořád nějak ve předu jako ten předmět, vědom si toho, že to štěstí pomalinku cupitá opatrně a tiše za ním protože jako malé se jistě koukalo na...
Martin Vontor
Last elevator to the sky... (act 87. gradibus ad caelum)
... Probouzím se. S Tebou, řekl bych či Ty jen okamžiček po mně. Jen malý okamžik po té. " S kým ?" zeptá se jiná. Mně ne, ale slyším Jí či jen jakobych Jí slyšel. " To je zvláštní, No Já jen koukám, odkud se ty slova berou. " říkáš a pak si s kýmsi klevetíš a probíráš to jinou cestou. Bavíš se s tou jinou, jež je zvědavá na to co se dějě, aby si udělala jasno, když včera cosi psala Lištička Lenka na Radio Čas , tuším že to bylo během vzkazů z práce do práce anebo tak nějak. " Zvykej si. " odpovím Ti zase jinou cestou " i Já jsem si musel zvykat, asi jako každý. " ne, neklevetíš jen tak, jak se obvykle klevetilo a ani se klevety neroznáší spíše to co říkalo se, že se klevetí, tak se jen tak trochu klepetí. Typicky den a typické ráno.
Martin Vontor
Něco o věcech vesmírných...(act 86. gradibus ad caelum)
...continuation of the previous happens... a tak si tedy jeden v tu jistou chvíli, kdy ze vztahu mu celkem nějak neklapajícího docházejí i poslední nervy a přemýšlí, že to chce změnu a náhoda je blbec, když krade, jak se říká, tak po nocích si pustí teletext a možná z prdele či jen tak pro zpestření toho trefí na seznamku. Prostě na nějakou normální seznamku, tak jako je seznámení přes inzerát v Avízu či dnes i přes internet a vlastně už teď je seznamka dá se říct skoro všechno, snad kolikrát ne tak nákladná jako kdysi i když...potom přemýšlí napsat či nenapsat a pak se stejně jednoho dne odhodlá. Kolikrát to tak bylo a záleží na tom, jak to dopadá, protože vždy je to o tom, že někdy člověk narazí na někoho s kým vlastně si nemá co říct a někdy to tak nějak jede samo a člověk ani neví jak...jenže to už bylo někdy hodně dávno, ale co by ne, když pořád jeden se tak nějak žene tou cestou životem za tím svým osudem.
Martin Vontor
Svatá válka - Islám versus Česko...(act 85. gradibus ad caelum)
...Pěkný den milé dámy a dejme tomu Královny či Bohyně. Ne, dnes nebudem se bavit o klíně ani lásce a těch kravinách jindy tak hodně důležitých, ale stejně nakonec s večerem uznáte, že je to i v tom obsaženo. Ono také kdo chce najít, umí hledat a hledá, ten najde a kdo nechce, neumí či mu to nějak nejde, tak zcela logicky nenajde. Možná jste třeba čekaly, že zase ze zvyku se prostě během dopoledne objeví nějaké to čtení či signály a podobně, ale to víte. věřím tomu, že každý má svůj život kolem sebe a ty věci kolem asi na zadku doma nevysedí i když dalo by se říci, že za jistých okolností to možné je či bývá. jenomže o tom vesměs hovořit nehodlám, jelikož znám to spíše z té poněkud druhé, protilehlé strany. Byl jsem tedy venku, něco zařídit, zaplatit a takové ty věci a cestou jsem navštívil Porubský zámeček, protože jak se znám, tak je lepší si to, co si člověk řekl udělat hned, protože časem se potom k tomu nedostane a pak je mu možná z toho smutno anebo jen lituje, že mohl toto a tamto, ale ocitá se v okamžiku, kdy je na všechno pozdě. takže jsem si vychutnal řecký Giros Pita a vyzkoušel jsem Staropramen - Lemon. Řekl bych že docela slušný nášup za necelých devadesát. Pravda asi bude spíše to, že ten kdo zná řeckou kuchyni, tak může namítnout, že hranolky tam nemají co dělat. jo, bejvaly časy, kdy za pět kaček tam nebejvaly, ale to jste tuším ještě nosily aktovky a chodily do Áčka, Béčka anebo Céčka a tlačily do vašich krásných a chytrých makoviček Prvouku, Vlastivědu, Přírodovědu a další zcela možné věci, které vám v životě jako takovém vlastně třeba nic nedají, ale za jiných situací mohou docela pomoci, neboť jistě znáte ten stav, kdy jak se říká, člověk nutně potřebuje si zachránit krk, tak dokáže z malíčku u nohy vytlačit i to z čeho kdysi měl pětku u tabule a stál tam jako tvrdé Y.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
