Act 92. Gradibus ad caelum - Zdání o korunování

...Mám ještě malu chvíli, tak jen tak, by ste se některé či někteří případně zítra nenudili, protože zase ještě zítra denní a tak za chvíli utíkám na večerní vlak. také možná vím, že v někom jisté zklamání, leč čas, ten neúprosný běhoun vteřinu po vteřině krátí, když jiná přeje se třeba...No kdyby mi tak řekl to svý Zlatííí...

Ono totiž i během toho, co toto psaní sotjí se i jiné věci dějí, při komunikaci s jinými, touhletou dobou, když také semo tamo oči své zkropí tou bleděmodrou dá se říci oblohou či vodou a potom jiné vypadá to snění jako že to každý vnímá nějak, po svém.

Tak jako třeba Vladivojna La Chia na základě svého cítění a snění při nějakém komentu si řekne: Hmmm, tak to mi řekl Král a pojednou klečí jako správná rytířka a na hlavě něčí ruce korunku na hlavu ji dají a Ona řekne si, tak to jsem byla povýšená do panského stavu a i když zrovjna zkouším lacláče či montérky, tak hlavně neztratit svou hlavu, ale kdo ví...třeba fakt anebo jen sen, co se při zavření očí zdál... a tím prodnes končím a zase večer zítra, pak bude větší volno, ono taky po dvou nočních člověk sem tam potřebuje dohnat ten spánkový deficit, což o tom státním finančním se tal ani zdaleka nedá říct. každopádně ještě štěstí řekl bych, že existují...