Act 99. Gradibus ad caelum -O nesnášení, Sv. Alžbětě a Zvýšekradu

... Přijíždím dnes opět do Ostravy po dvou nočních a včerejším dnu stráveným opět v Pardubicích. Pracovně pro ty, co si myslí, že jako zrovna nic nedělám a jsem placený nějakou tou politickou stranou pro případný úspěch v předpřípadných volbních statistikách. Již při příjezdu mne vítá ranní mlha a tak si říkám, že tady máme typický ostravský podzim anebo možná si jen poněkud předčasně babí léto vzalo na sebe svatební šaty s vlečkou či nahoře na nebi začali dělat předvánoční inventůru. prostě je zde o nějaký ten stupínek méně na teploměru a docela mi to připomíná jednu naší dávnou písničku o počasí z dob Koneckonců... , které jsem musel na Bandzone.cz přejménovat vzhledem k náhodné shodnosti názvu s jednou punkovou kapelou z Prahy ačkoli se ten název jinak píše a ani ty dávno vymyšlené 3 tečky administratory nepřesvědčily přejmenovat na Safraporté, což ale neznamená ještě, že případně bychom se někdy s někým nemohli ke straému názvu vrátit, jelikož krádež to není a cestou domů autobusem a tak trochu pěškobusem se myšlenkama dostávám k tomu, co budu vlastně dělat když možná by za vhodno bylo navštívit Bělský les, kde jistá ezoterická skupina pořádá meditaci v přírodě, což bych i tak nějak ze zvědavosti rád navštívil ačkoli vlastně nemusím, ale ono nikdy nic není na škodu a také nad tím, protože kdo ví kdy usnu a navíc zase jsem si přidělal s těmi příběhy trochu více práce nežli bylo předtím.

Pořád je to totiž o jistých věcech vedených dechem, i kdyžne  takovým tím klasickým nýbrž na základě vzájemného propojení  mužské a ženské osobnosti či vtělení. Pravda je taková, že  klidně mohu říct, že vlastně to nějak prožívám opět po létech s  nějakou tou Helenkou, ale nechci říkat, aby si někdo nemyslel,  že zrovna shodou okolností by to mohla být třeba Helena  Zeťová, i mohl bych se domnívat na základě jistých nepsaných  zákonů, že prostě věci se k sobě vrací a že ty takové pověstné  mlýny či jisté dluhy prostě melou a plní se, protože ono co se  lásky, tedy toho citu týče, tak se mi zdá, že od té doby, co ve  sněhu jsem hledal klíče, tak láska má dluh či bylo něco  nedokončeno a tak pro jiné to je stejné dění, protože vlastně při  tom vnímání také dá se říct, že mohly být duchem ve zcela jindě  přítomné.

Prostě pořád mi to přijde, i když zdá se, že nějak pomalu uzavřel se ten karmický kruh, že Bůh je-li pravda a láska, tak má nějak na tom světě ještě nějaký ten dluh a navíc konečně se mi zdálo, že mám i štěstí a že jsem se konečně mohl dopídit k tomu zajímavému rozhovoru či článku, ale opět mi tam se znelíbila jedna věc, jež by se měla či mohla napravit, protože ono pořád v tom jistém jednání vidím takový ten typický estébácky či komunisticky zvyk či mentální návyk nechávat si prostě pro jistotu pro sebe, co kdyby se to náhodou někdy dalo použít jinde a podobně či kdo ví, jak kdo je propojený a o jaké že citlivé materiály se jedná, což ono když emoce vyvolávajínemoce, tak k odstranění smutku a zlosti a výčitek ať již takových či svědomí jež jak víme dávno souvisí s rakovinným onemocněním a nemusí se zrovna jednat o ženský sací orgán prostě nevede. Ono i kdyby tak stejně nakonec je na tom všem ta jedna jediná jistota, že co se nemocí a zdraví a těla jako takového týče, tak tam ty boží mlýny velou zcela spolehlivě a někdy olikrát i rychleji než si je člověk schopen uvědomit, ale to už bychom se dostali někam příliš k tomu o čem to vlastně tady je, o bezbolestnosti a uzdravení sebe a se a věcí podobných. Pravda trochu ku škodě zdravotnictví, ale časem na základě starého příběhu lze pochopit tu skutečnost jak fungují zákony vesmíru, že tam je to oko za oko či něco za něco, takže je  vlastně všechno tak jak má být, protože ono štěstí také není jenom o štěstí a to vzhldem k tomu, že ono zase jak se říká, že pod lampou bývá ta největší tma, by se zase nějaký ten stín jistě vytvořil v té jisté mocné neviditelné záři.

Přesto je vše stále o té mysli a tak sem tam se zdá či  může zdát jako kdyby i Lenka se sem tam propojila a a je to  stejné, jako když tenkrát jsem psal o tom, že vlastně ANNA K. byla duchapřítomná na jedné zkoušce jedné jednou známé  ostravské kapely, tedy v té době před rokem a něco, kdy zrovna  se v Ostravě a Havířově konala Radegast líheň 2010, takže  klidně si můžeme říct, že...

... protože ono to je také tak trochu o tom politickém dění i o tom co říkal prezident ČR, protože také přemýšlím o jistých dalších dopisech, jenž si myslím, že by Král měl udělat a to třeba i zcela jiným způsobem než je zvykem obvykle, přesto však daleko rychlejším, jelikož i jeho zajímá jistý názor jiných na věci, které pro změnu nezajímají třeba českou politiku, protože dejme tomu buďto se jí nechce jenom anebo na to prostě a jednoduše čistě zaobaleně nemá čas či si jej nenajde anebo najít nechce, protože vše je jen o egu a o ničem jiném.

Také jsem měl včera jistou debatu na téma Bůh a těch věcí vyšších a vůbec, prostě pořád je to o těle či o dvou a pocitech ať bolestivých či nebolestivých, jenž si špatně vykládá ten, jenž si myslí, že bych byl nějak nemocen, tohleto mne netrápí, jkdyž vím jak si s tím poradit, ale jde o to, že necítím to pouze Já.

Ono také koho dneska zajímá to, koho co a kde píchá a štípé a bolí, jenže jsou to všechno věci týkající se meocí, myšlení a přístupu a navíc, když vše podstatné či jen základní bylo rozepsáno již dříve v té KNIZE KNIH dávno a tady stejně s každým tím novým typem vtělení či nadělení je to jiný, dle jména,znameních i data narození. prostě o povaze a vlastnostech konkrétní osoby či osobnosti, ale nacházíme se vlastně ve stádiu, kdy mé přání se prostě plní, což ale také není jednoduché pro nikoho a také jsem to nikdy netvrdil, přeci jen jsem král ne politik, jak třeba bylo možno zjistit při sledování dnešního pořadu Otázky Václava Moravce kde se to, co tvrdil premiér Petr Nečas poněkud líšilo, tedy prognózy české koaliční vlády od toho co říkal pán Zámečník co by z oblasti prognostiků české ekonomie, což dle jistého cítění možná také někomu něco řeklo, pokud se koukal před pohádkou.

Nevím, ale kolikrát se mi zdá, že spousta lidí má či jeví jistou snahu k tomu, aby se v této zemi za těchto okolností žilo nějak obstojně a o trochu lépe a uvidí se  zda si vláda jako obyvkle hodlá tvrdohlavě stát za svými jak to dělají firmy, jež chváli pouze svůj výrobek i když se zcela viditelně a slyšitelně pravda vždy nachází někde mezi či si vezme příklad. tedy nebavím se o opozici, jelikož její role je spíše poněkud brzdící a odmítavá ať se to týká prosperitních či neprosperitních věcí a tak kolikrát to je jako když dos ebe narazí či se při jisté životní migraci vedoucí někam do budoucna střetnou proti sobě buďto dva náklaďáky či  lada Niva s Traktorem Zetor  anebo stádo běžících turů se stádem běžících pakoní.

Ono totiž kolikrát člověk po sobě zanechá stopy, jež věřím, že jsou vnímány a nejen to, dokonce i vlastně svým dá se říci nepřímým způsobem zviditelněny a že si s tím někdo tu práci dá, tak jako třeba mohlo Lence přijít, když možná viděla tabulku jistých ministrů financí jistých dob a spojit si to v tom okamžiku s tím, co jsem zde třeba napsal jako reakci na práci jednoho mladého studenta ohledně státního deficitu, což je pořád dobré v rámci jisté vlády věcí duchovních oproti tomu, jak již Václav Moravec ve svém pořadu zmiňoval: " A co se stane, když na některé vaše novely či zákony prezident využije práva prezidentského veta a nepodepíše je či odmítne? " načež premiér Petr Nečas vzal s klidným úsměvem, že " Prezident je také řízený svými ústavními povinnostmi a tudíž bychom museli sáhnout k přehlasování prezidentského práva veta. ", což si myslím, že spíše tato věc vyvolala více zlosti a vzteku, jelikož to stále svědčí o tom, že vlastně vláda si může dělat co chce i kdyby se i ti nejmoudřejší či znalejší jistých jiných věcí stavěli na hlavu, takže i když se chce prezident stavět k této zemi zodpovědně, tak ve skutečnosti mu to je houby platné. Vlastně jsem včera na facebooku na téma ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY vedli docela zajímavou debatů, kterážto jistě neušla opozičními sledujícímu oku či periskopu...

O to více mne spíše štve ten stav věcí za ten čas a to nejen vzhledem k tomu, že osobně vytunelované a čím dál tím více dražší a nákladnější zdraví nepotřebuji, protože si nejenom Já myslím to, že v podstatě ani lékaři z toho nic nemají a že všechny peníze jdou pojišťovnám, které kolikrát se jen vymlouvají na to, že toto a tamto není zrovna s pojistnou události či prostě celou věc neohodností tak, jak ani ne že by si člověk mohl přát, ale jak by asi měla, zřejmě také podle nějakých těch vzorečků a tabulek, jež jsou vlastně z matematického hlediska podobné či mají zcela stejný dopad na národ a jeho životní úroveň jako celá valorizace důchodů v nepoměru ke zvyšování cen k nelibosti, zlosti a kdo ví čemu ještě normálních občanů, protože ono každý asi máme nějakou tu babičku, tetičku či sousedku, která prostě nějak možná ten důchod pobírá.

K čemu potom vlastně celá ta politika či takový systém koneckonců je, když vlastně král či Císář, tak jako dříve zmíněný Karel I. v zájmu  své vlastní zodpověnosti vůči či vzhledem k zemi prostě rezolutnbě odmítl jisté věci a nikdo s tím již nemohl hnout, což celý tento systém takto politikou stvořen je o tom, že ať dobré či zlé, jestli to neudělá jden, tak časem s Nečasem to udělá druhý, tedy než to projde prvním, druhým, třetím čtením a nekonečným diskutováním za ten čas, co se zase stane spousta dalších a dalších událostí a kolikrát daleko důležitějších.

Prostě i to je jistý úspěch a práce a vědomí, že prostě něco, ať je  to jen to pitomé slovo k něčemu je.

Pravda nic  na vaše romantické téma plné lásky milé dámy, ale  kdo ví čím to je, zda zrovna tou dobou i tak více nežli trochu  duchovně laděná Vladivojna La Chia šla navštívit či vlastně ve  ctění dne svátečního na pražský Vyšehrad, což po včerejšku bych  spíše jak se Praze sluší bych nazval jen Zvýšekrad a více věřím  tomu, že tam šla na základě cítění nežli tak, takže jistě jí to tam  táhne a doufám,jak tak Krok po kroku v této době pokroku, když  třeba z Zvyšekradu se nad Vltavu nahne, někdy pocit až v  zádech mrazí, zda v miulých těch životech nebyla též jednou ze  tří sester, Libuše ne, teta nevím, ale spíše tak nějak vzhledem k  vlasům či povaze anebo protože to tak intuitivně přišlo s pocitem  té vnitřní jistoty či pevnosti  a tak možná napadá mne Kazi, ale  kdo ví, to jen čaroděj si tady  slova hází a Ona možná cestou dolů  z kostela kde jak přes mobil  děla:

Vladivojna La Chia: " Tak jsme dorazily na Vysehrad a ja se  za nas vsechny, za nase ciste duse pomodlila v kostele. Ano,  zni to pateticky, ale dostalo se mi odpovedi od sv. Alzbety, ze  se na tom pracuje. Sv. Alzbeta je patronkou zdravotnich  sester, umirajicich deti a bezdomovcu :-) Kdovi co tim chtel  basnik rict. "

Matti Vuori: " Tak to bude asi mít chudák Svatá Bětka co dělat v příštím roce. "

... čimž momentálně končím pro tuto chvíli a když už nic, tak snad na rtech zbyde vám alespoň úsměv milý i když pravda, někdo při tom možná šílí, ale každý nějak jdem si k svému cíli.

S pozdravem Karel XIII. - Král Český Poslední