Martin Vontor
- Počet článků 321
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 762x
Seznam rubrik
- poetry
- intro
- Reportáž ze Stodolní
- Royal Newsletter-et scriptum e
- King link= Sanctum nomen
- during the life of King
- GUBERNIUM-četnické humoresky
- Po smrti o Smrti se Smrti
- §91- IUSTITIA SATIS
- UK of Silezian-Moravian-Bohemi
- Ballad of the fox, knights and
- Ostrava - my city
- Vesmíru o Vesmíru
- PRYnCYPall - hudba, kultura
- Doprava - Cirkus na kolečkách
- archiv
- Osobní
- Nezařazené
Martin Vontor
Architomie v místnosti
V zákoutí prostopášném, lokálu vykřičeného domu, pavučina lepkavě přichycená na klopu nedělního obleku.
Martin Vontor
Povídka na motiv předvánoční
Někdy se stane, že si tak lidé, obvykle z nudy, něco povídají. A někdy, to se zase stane, že sem tam někoho něco napadne a nakonec se z toho vyklube zcela úplně něco jiného. Změní to směr. Jeden by řekl, že to tak píše život, ty příběhy, povídky a různé další jiné věci, ale není tomu tak. To máte jako tehdy, zcela nepatrnou diskuzi či debatu na téma to a letní v čase předvánočním. Divné, že? Já vím. Život podle mne nepíše nic, ten jen buďto vytváří nějaké situace anebo se ty situace dějí běžně tím životem, jak jej známe a máme, akorát někdy jen se o tom mlčky zmíníme, jenom tak, mezi řeči, aby ta řeč prostě nestála. A najednou tu máme scénku, jako vystřiženou z filmu:
Martin Vontor
Fatamorgána takového týdne...
Den, zřejmě jako každý jiný.Horký.Hned ráno,Na něco dostávám slinyA v hlavě mám,Zcela vyšramáno.Jen pozdrav k očím Norky.Prostě pondělí,Tak kam se všichni poděli?
Martin Vontor
V boji
„No nic, shrábnu si svou hrstku vojáčků.“řekla, a svou jemnou dlaní,nasypala si je do sáčku.Když voda z nebe tekla.Ten den prostě pršelo.
Martin Vontor
Ze starých časů... (vyhrabaná)
Hmmm.... je to zvláštní... Den, docela mizerný... najednou se potýkám sám.... vlastně jsme tady celkem dva, tedy Já a moje samota. Myslím na Tebe, abych nebyl sám a tajně doufám, že mně zachráníš zase opět a po několikaté a při tom vlastně nemusíš vůbec nic dělat, vůbec nic říkat, prostě jenom ten pocit,že vím, že někde jsi a možná že právě teď potřebuješ i Ty mně, možná, že se taky pereš sama, vlastně né tak úplně sama jste tam taky dvě TY a Tvoje samota anebo deprese jak tomu nazýváš.
Martin Vontor
Taková jedna dávná, asi zapomenutá, ale pořád akční, řekl bych...
Plamínku v lucerně, zasviť mi nádherně na cestu nevšední ať se mi rozední.
Martin Vontor
Svýma očima
Dívám se na svět jinýma očima, dívám se na svět pohledem lásky. Vnímám kde život končí a kde začíná, sám v sobě nacházím odpověď na otázky. Dívám se na svět svýma očima, dívám se na svět pohledem z dálky. Za černýmy skly líp poznávám sám sebe, za černýmy skly, před světem uzavřený.
Martin Vontor
I want to be in Your head
Jsem pouhá oběť Tvé krásy,snad navěky svázán, spoután Tvýmy vlasy.to větru asi jenom zpívám,když do nebe očima se dívám.Do nebe se dívám !!!
Martin Vontor
...v autobuse v jednu sobotu v jedno dopoledne
Životem na skrz bloudí, ta cesta je temná, temná a daleká. Rovný rovného vždycky k sobě si hledá a tehdy, když už to vůbec nikdo nechce a ani nečeká, tak tehdy, už po třetí snad, ta pravá láska na ramena sedá.
Martin Vontor
Armáda
Než si má vojska ustelou o kousek vedle Tebe, Ty ucítíš vůni válečnou, studenou,až to zebe. A možná že chvíli budu stát a plížit se jako had, budu stát jako tvůj stín, celou si Tě obklíčím. Než se má vojska proklestí na kousek Tvojí země, pocity zvláštní úzkosti zaplní číši ve mně a Ty vůbec nemusíš se bát, Já věrně vedle budu stát a střežit ten Tvůj hrad. Já šašek i Král srdce Ti dal Ty čarovná, tajemná, jako vamp. Až se má vojska dostanou na kousek vedle Tebe, zem zbarví se barvou červenou, do ruda zbarví se pak nebe. Já šašků Král srdce Ti dal. Jsi čarovná, úžasná, jsi prostě vamp.
Martin Vontor
Kůň a plot
Jsem pozemským peklem.No a Ty? Ten nebeský ráj.V mých žilách krev divokých konía Ty jsi klidná stáj.
Martin Vontor
Květy a trny
Tak nějak, dokola a zas, trávíme onen vzácný čas, do slova a do písmene est, do srdce vytesáno časem jest...
Martin Vontor
Možná...
Možná je to tak, možná, že také ne... to opravdu netuším a možná, že je to třeba zcela jinak.
Martin Vontor
Óda na noční
Na noční znova a znova.Vím,že ne sám v tomto světě,jen napadla mne tato slova. Vím,že všem gramatikům nebude se to zdáti OKEJ... Tak jen pár slov,než s Evčou razím do DUHOVÉ ARÉNY konečně na ten hokej...
Martin Vontor
Politici řeší spíše kdo víc vypil v kuloárech,než věci normální
Martin von Torr Jel jsem si pro svůj poslední výplatní pásek do Studénky.Tedy poslední ostravský výplatní pásek.Klidně to mohu říct,protože ty další už budou pardubické..Zvláštní,jak si tak jedu autobusem k tomu nádraží,tak již po několikaté mé oči spočinou na jednom oranžovém billboardu.Opravdu je to bijící do očí,ta barva.Ale více než ta barva mne bily do očí ty bílé písmena ještě více razí...DOBŘE VYKONÁNO JE LEPŠÍ,NEŽ DOBŘE ŘEČENO...
Martin Vontor
13.psaní Čarodějovo: Milování po třicítce...podruhé a zánětech
...opět měním hlavičku,ačkoliv jsem chtěl pokračovat v tom dění a bavit se o tom čase,o té kráse.O tom pocitu slastném jež s Evou prožil jsem a prožívám,tedy o lásce.O tom citu na který kdekdo nadává a uráží jej a zesměšňuje.Mně to nevadí.Můj problém to není,jelikož vím či jsem si vědom toho,že urazíš-li lásku,tento cit,urazíš zároveň Krále,Boha,Ďábla,odvrátíš od sebe přízeň osudu...prostě cokoliv.Lze si jen vybrat. Ono je to vcelku jedno,protože když jednou seznáš své mimozemské schopnosti,které vlastně se odehrají třeba v mysli a zacházet s nimi dle libosti své,tedy ty schopnosti nadpřirozené,stačí jen dle nálady či uvážení s nimi zacházeti.prostě lidstvo by si mělu již zvyknout,že jsou věci jiné a že někdy opravdu MLČETI JE ZLATO a jak se říká,nepíchat prstem do vosího hnízda,protože pak to začne lítat. ŽE VLASTNĚ ZDE KAŽDÉ SLOVO PSANÉ MÁ VÁHU NEBE a tak podobně,proč to dále zbytečně rozvětvovat.Jen proto snad,aby se lidé něco naučili? Či něco pochopili?Když nechtějí tak proč plýtvat svou drahocennou energii tam,kde to prostě nemá smysl. Vždyťdávno jepřece pravda odvěkáže BŮH A ĎÁBEL ŘÍDÍ V KAŽDÉM OKMAŽENÍ OSUDY ČLOVĚKA. každopádně mne to neodradí tykecy nějakého omezence,který neumí nic jiného nežli stále anděly soudit k tomu aby dle toho co jeho oči vidí zvedali produktivitu práce.Proč by ji měli zvedat? Oni ji nesnížili.Ať si ji zvedne ten,kdo ji snížil.Jsou na světě hezčí věci jako třeba sex a milování a nemohu za to,že někdo chytne nervy třeba jen proto,že dávno se mu nemůže třeba postavit. Jo naštval jsem se včera zde,protože když se to někomu nelíbí,tak ať to nečte a věnuje se tomu čemu má,třeba jen proto,aby zvedl produktivitu práce,když už nic jiného zvednou nemůže anebo se mu nemůže. Ale co Já vlastně vím,když nikdo není schopen,tak jak hovoří a velí slušné mravy zde zanechat své normální jménoči to čím je,abych věděl jak jej oslovit.jakoby Ti lidé byi oběťmi svého vlastního studu,svých masek a jen štěkali někde ve klecích za pltem,to ani psy už kolikráte nebaví a raději si lehnou a spí anebo si pro radost sem tam najdou nějakou tu svou zahrabanou kost. A že se lidé smějí? Nevím,ale mně zdá se,že někdy někoho přesně humor může přejít a nevím proč,snad jen proto,že bych si to přál?Však mohu,protože zatím mi nikdo nedal důvod k tomu,abych si přál či mohl přát někomu něco milého. Pravda,jsou věci a slova které se dějí vždycky něde jinde a potom se od toho odvíjí i veškeré dění nebeské,tedy týkající se počasí. Co na tom,tak prostě od jistého dne nemám lidské srdce,tedy mne ty věci netíží.prostě takovým bytostem se to stává,ale to ještě nemění nic na tom,že prostě stále někde se to,čemu se říká láska odehrává...vždyť je to přece ŽIVOT A ČAS...MUŽ JAKO OHEŇ,ŽENA JAKO VODA A PAK...SNAD UŽ JEN JAK TO TEN MARTIN POŠTA TENRÁTE ZPÍVAL? jsme ty a já...jsme sami jen ty a já a duch nad vodami? No a na každém šprochu pojednou snad pravdy víc než trochu? nevím,každopádně tím netrpím a taky se mohu nadále pružně pohybovat a nemusím jít na nemocenskou...třeba i kdo vlastně ono to souvisí tak nějak všechno se vším. A kdo má ty vaše bláboly a žvásty číst? tak samo bych se mohl ptát i Já.A kdo Vás to nutí anebo co Vás nutí to pořád číst? raději se zeptám.Přece,když se mi něco nelíbí anebo něco nechci,tak se toho zbavím a prostě to nedělám. Nechápu a nevím.Navíc ono takjé co si tak po třech létech myslet.
Martin Vontor
12.dopis Lásky : O milování po třicítce...poprvé
... Je zcela logické,že Evča zprvu byla poněkud nervózní.Už jen z toho principu,že je to žena a že se jedná o seznámení přes internet,který vlastně nabízí spoustu úskalí,poněvadž se více či méně jedná o seznámení virtuální,ale někdy na počátku toho našeho vztahu mi vlastně přišla od ní zpráva: „Já se nebojím.“ Což je velmi obdivuhodné,protože ženy často bývají v těchto věcech velmi opatrné a dlouho se rozmýšlejí.Až se někdy zdá,že příliš dlouho.Protějšek často však bývá poněkud zmaten,protože ženy zrozené v kozorohu často mívají ty tendence si vyzkoušet svého vybraného v pro ně důležitých oblastech.je to jako v pohádce,kde princ musí splnit minimálně tři úkoly,aby si získal líbeznou ručku princezninu.
Martin Vontor
10.dopis Lásky:Komu se nelení tomu se zelení
Středa 13.9.2010,Sedlnice Ráno ještě do zaměstnání a pak? Těším se na večer.Jedu za Evčou.Navštívit Pardubice. Během dne se modlím,aby nic tomu nepřekáželo. Mám ty konce směn vždycky tak nějak na hraně a rád bych prostě stihl rychlík na Prahu v 18:15 hodin. Někdo si řekne: To dáš v pohodě,když děláš jen do šesti.
Martin Vontor
9.dopis L.:Slastný víkend aneb Tipsport Extraliga začala
Nebyl jsem tady. Tady jako na internetu.Nebyl jsem tady chvíli. Chvíli anebo dlouho,prostě jak se to vezme. Nebyl jsem vlastně tady jenom tři dny a jak dlouhá je to doba,to má každý v hlavě sám.
Martin Vontor
8.dopis L.:Něco o myšlenkách aneb KDYŽ NENÍ ČAS
hezké ráno drahá Lucianno, Vlastně se budu zabývat těmi sny.Ono totiž ani jinak to nejde.Možná jen Ti vysvětím více,proč to je a nač. To prostě jednoho dne zjistíš,jak tak přemýšlíš nad životem,že ono někdy prostě ztratíš veškeré zábrany a v vě se Ti vyrojí všechny ty možnosti,které prostě jsou možné jen když se chce a také,že bez příčinění není štěstí.Všechno se stále týká ŠTĚSTÍ a života dobrého.Na jistých sloganech je pravda,že ŠTĚSTÍ VŽDY PŘICHÁZÍ JAKO STÍN ZA DOBRÝM ŽIVOTEM.Potom,když se nad tím zamyslíš,tak popřemýšlíš jestli je ten Tvůj život či byl doopravdy dobrý.jestli opravdu do puntíku stál za to.Třeba pořád děláme stejné věci a nic se nemění.Všechno připadá stejné.Ale došel jsem k tomu,že co se týče toho KOUZLA ŠTĚSTÍ,že šťastnějšího vždy někoho mohou udělat jiní,tedy druzí.když se che všechno jde a když to není,tak se někomu nechce anebo nemůže.Pokud nemůže zřejmě není až tak free anebo mu v tom brání pouze dvě věci.NĚCO a nebo NĚKDO.Protože vždycky je to tak,že když jeden by chtěl,tak zase nemůže protože by možná se to nelíbilo druhému anebo co by na to řekl kdyby...tohle je už ale strach.
Martin Vontor
7.dopis L.:Pantofle,lámavost nehtů a něco málo o státním deficitu
Hezký večer Lucianno,tak píšu Ti večer,dá se říci vlastně ze zvyku či pro Tvůj zvyk?Pro něčí zvyk?Pro něčí nějakou jistotu.To každopádně.Nejspíš se vrátím k těm pantoflím.Nedopsal jsem to ráno či vlastně před polednem.Volal jsem si s Evou,probírali jsme mezi náma ty nedořešené otázky.Otázky týkající se toho všeho co se děje mezi náma a dělo po kamarádství od lásky. A také někdy se mi zdá,že z jejích slov občas zaslechnu jisou spojitost s tímto příběhem a myslím si,že některé věci jí zase až tak příliš nevadí.nevím,ale sama to jistě znáš jak to chodí s láskou.někdy si tak říkám,jak dlouho asi tebe někdo musel přesvědčovat o něčem co by možná rád a nakonec? nakonec až dotek něčeho co je relativně nad lidské síly Tě přesvědčilo o jistých možnch krocích,ale jistě to nebylo z lásky či z toho,že bys sama chtěla.To jen jsi jednou prostě uznala či jsi tak trochu popřemýšlela a říkala jsis.Co kdyby.Naletělas na chvíli na své vlastní pochyby a pro nějakou Tvou jistotu či jen z něaké zpsobu uvažování jsi chtěla udělat jisté kroky,snad jen z vděku za celoživotní snahu majetek svůj svěřit člověku. Minulost řekl bych,ale nemohla jsi tenkrát jednat jinak,prostě přišlo Ti to vhodné,ale vždycky máš možnost se rozhodnout jinak a vrátit věciči svá rozhodnutí zpět,pokud to jde a pokud chceš.V tomhletom by Ti neměl nikdo bránit,edy pokud Tě má rád,tak by měl respektovat Tvá přání anebo pokud mu na Tobě ještě záůeží a pokud to někdy řekl Tobě. Muži vážně někdy až moc rychle začínají s láskou a znáš to,Láska..ta hřeje jak pochodeň a někdy prostě shoří rychle jako cár papíru. Je to jako kdybys sirky házela na eskymácké íglů.
Martin Vontor
6.dopis L.:O lásce a pantoflích
Přeji Ti hezký den a také ráno milá Lucianno,i když je již skoro poledne. Vlastně protože především máš ráda asi jako každá žena svůj vnitřní osobní klid a je více nežli jisté,že díky mně jej sem tam postrádáš.Víš takový ten pravý klid?který Ti v podstatě skončil pouze tím,že nás dva něco spojilo dohromady.Něco víc,co tě nenechá klidnou i když navenek se můžeš tvářit,že o nic nejde,ale uvnitř sebe sama moc dobře víš,že tomu tak není.je to jak říkáš či jen Ti hlavou proběhlo,že máš kvůli mně zcela rozhozený pantofel.Tedy co to je vlatsně ten pantofel či jaký účel mají pantofle jak v životě,tak i ve vztahu a vůbec,když je to tak,že se pantofle spojí s láskou.leč věřím tomu,že v podstatě nejsi jedinou,která je či se cítí nervozně. Víš osobní věci a navíc ty,které jsou spojené s láskou,vždycky někoho nějak chytí a navíc jedná-li se o věci životní a myšlenky či to na co myslíš,tak věř že těch,který se nějak začtou,tak jistě během dnetaké je třeba napadne na chvíli myšlenka co s ním je.Tedy se mnou.I když si třeba říkají jestli to není jen nějaký ten pouhý blaf anebo jestli je tomu skutečně tak.Ty víš,že je tomu skutečnbě tak,tedy stoprocentně z devadesátí procent je to skutečnost.nemám v úmyslu si před nikým na něco hrát.nikdy jsem takový nebyl a jak to často říkám,dávno jsem si zvkl na to,že si lidé o mně myslí,že jsem třeba jen naivní debil. ne nejsečm,protože vím,že nikdy nic nekončí a všechno běží dál.Jakkoliv. Jsem jen čas či čaroděj a pravda,někdy řeči či pravda u srdce či jiných částí těla zabolí,ale Ty víš,že vlastně když spolu hovoříme tak nějak v duchu a vnímáš svý stavy těla,že to co Ti hlava nebere,Ti pomáhá právě tam kde je to třeba.je to všechno o opacích a ne o tom,jak si to člověk maluje.Snažím se sice lidem strhat pásky z očí,ale jen na nich záleží zda to opchopí.Zda vůbec to chtějí pochopit a příjmout ty věci nové.A taky jde i o čas a ten prostě nerad marním nějakým tím čekáním.ne,že bych nechtěl,ale vím,že to není dobré a že to spíše škodí.
Martin Vontor
5.dopis L:O jistých věcech kozorožích a Tajemství
Hezký večer L.,nebyl jsem tu celý den,šel jsem prostě ven.Ono to tak totiž bývá vždycky když je za co žít,ale jak jsem se měl,se raději netej a Já Ti slibuji,že se o tom nebudu zmiňovatJistě jsi pochopila,že asi moc dobře ne.Ani nevím co a o čem dnes budu psát,prostě možná jen tak ze zvyku a třeba pro Tvůj i jiných klid.To jen abys věděla,že prostě ještě jsem.Vím,že Ti scházím,nějak.jakkoliv,ale scházím.jiným snad také,ale o tom nevím.Nikdo se mnou nehovoří,tedy kromě Evči.Dneska ráno mi od ní kupodivu přišla SMSka.jestli mám čas a tak jsem jí jakoobvykle zavolal.Chceme totiž či rádi bychom něco spolu dořešili,tedy něco nedořešeného co asi máme oba.prostě takové věci,které obvykle kozorožky nechtějí řešit,protože je jiný čas a ne ten,který ony považují za vhodný na řešení osobních problémů,protože zrovna chtějí mít třeba klid anebo je jen něco důležitějšího. Jistě to taky znáš.Ano,stíním trochu tu kozoroží povahu,ale nemám v úmyslu na něco narážet,přeci jen jde o očistu člověka či zbavení nezdravého éga,které by mohlo časem přinést problémy.Ale égo se samozřejmě týká kohokoliv,kozoroží povahu vlastně pouze vyzdvihuji už jen proto,že vesměs dělají věci spíše tak nějak pudově na základě vrozeného strachu.Třeba je nechtějí dělat,protože jsou rozumné,ale často potom mají ten pocit,že jim nic nevychází anebo že jim nikdo nerozumí a čím déle to trvá,tím je to potom horší a zamotanější.
Martin Vontor
4.Dopis L. : O bytostech pohádkových
Přeji hezké ráno Drahá L., nerad bych zde oslovoval a tímto se také omlouvám za jisté malé zmatení všem Luciím,Lauram,Ludmilam,Lenkám,těm pravým,protože mohou být i fiktivní jako celý tento na oko chladný internetový svět,kdy každý si to všechno prožívá tak nějak ve svém klidu a tichu ať již ve stavu osamoceném,svobodném,vdaném,ženatém,prostě jakýmkoliv.Ale to L. osobně se jich netýká ačkoliv i ony si mohou sem tam něco ve svých vlastních představách navodit. Je jen jedna L. vlastně svým způsobem jedinečná ať to chtěla či nechtěla,prostě je anebo byla.Možná kdysi i Ona byla čin někde v jejím nitru,v její duši se skrývá víla.Pohádková bytost.
Martin Vontor
3.dopis L.:O inspiraci a pochybách
Člověk se inspiruje ledasčím a ledaským a na internetu o to není nouze.Dnes nebudu psáti drahá L. nijak sáhodlouze.Nevím,kdy navštívíš internet,jestli v noci,za chvíli,zítra anebo hned teď?Kolikrát si říkám:Co tak asi děláš a jakto vnímáš.To všechno,asi stejně jako Já,dá se to zvládat oboje nějak.Tedy ze strany mé ano a vlastně ani nevím jestli si to uvědomuješ a vnímáš.Jen si říkám,že musíš,protože je to citelné a nedá se to věčně skrývat.Co? Ty změny přece,chvilkové,kdy máš ten pocit či to vědomí,že nejsi sebou,ale chvíli mnou,se mnou je to taky tak.Někdy nemám náladu na dopisy a dnes? Dnes jako bych vážně snědl jed na krysy.Vlastně osm musím vzít antibiotika.Chirurg mi je předepsal.sešil mi horní ret na pět šest stehů a docela to začíná štípat. Narkóza ustupuje ale něco jsem s tím musel udělat.Nechce se mi zde dopodrobvna líčit celý ten můj včerejší zlý sen či vlastně den.Mohu,nevadí mi to.Mně dávno přestalo vadit to,že bych si zde na své triko utrhl ostudu.jsou to jiný věci,ale člověk nikdy neví,kdy jej potkají taky a... a nic s tím nenadělá i když chce a řídí se tím,že třeba PROBLÉMŮM JE TŘEBA PŘEDCHÁZET a každou chybou se někdo učí,edy tak se na to koukám Já.Jistě ne sám.
| předchozí | 1 2 | další |
