VIP blogeři
Martin Irein
Srdce na řeznickém háku a slunce v igelitu
Zase ten Barrandov. Betonový monstrum vyplivnuté nad Prahou jako připomínka, že lidi se dají zavřít do králíkáren i s výhledem na Prokopské údolí.
Emrich Sonnek
Prázdninová
Když letní vedro lehký vánek chladí a trocha stínu je ve stromořadí a tím stromořadím kráčí víly, myšlenky se rázem soustředily na to, co mě nikdy neodradí.
Filip Vracovský
Někdy má vzpomínání na „devadesátky“ sladkou pachuť...
Snažím se sepsat píhody, příběhy a touhy z dob ranných devadesátch let. Jak jsme vařili, jak jsme žili... Tady je druhý střípek o který se na blogu podělím...
Andrea Platznerová
ráno
. . . . . . . (krása nikdy neumírá) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Václav Kunft
Vyprahlá země
Píšu to v chládku po vydatném dešti. Stále ještě poprchává, hlavně nezapomenout na tu beznaděj, kterou přineslo vedro, přijde zase.
Martin Irein
Červencový příběh
Přišel od stánku a přinesl dvě plechovky. Jednu s normálním pivem postavil před sebe. Druhou s nealkoholickým pivem postavil před Anežku. K tomu přinesl i dvě sklenky.
Andrea Platznerová
prvního července dva tisíce dvacet šest, i v tropech lehce
. . . . . . (protože tráva, protože voda, protože nahá kůže) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Martin Novotný
Pour Madame et Monsieur de la chambre 214
Krátká ukázka z příběhu Pavla a Nataši. Poznámka pro čtenáře: Pokračování a další texty najdete vždy v mém autorském profilu https://blog.idnes.cz/martinnovotny3 . Na hlavní straně Blogu iDNES se nemusí objevit všechno.
Martin Irein
Krvavé střepy zrcadel v DeLoreanu, který odletěl bez nás
Seděl jsem v kuchyni a míchal kafe tak dlouho, až lžička drhla o dno jako stará tramvaj v zatáčce na Palmovce. Venku lilo.
Jaroslav Herda
Jakou má místní klika asi moc nebo alespoň mocinku?
Inspirováno diskusním příspěvkem pana Martina Komárka: 29. 6. 2026 10:54 "To ovšem místní klice té jediné pravdy a hodnot, nic neříká.“
Martin Irein
Pach krve a parní mraky za sedm tisíc spláchnutých do tmy
Vlak z Berlína měl hodinu sekeru. Seděl jsem u špinavého okna, usrkával hnusné kafe z papírového kelímku a sledoval, jak se venku stmívá do té klasické, unavené šedi, která člověka spolehlivě dorazí.
Václav Kunft
Voda
Napsat perex v tomto vedru je věc nesnadná, skoro bych řekl, že nemožná. Nebudu to tedy zkoušet a napíšu zde uskupení slov, předstírající, že je perex.
Martin Irein
Krvavý prach z plastových křídel podzimního božstva
Pivo v téhle hospodě chutnalo jako zředěný smutek zapomenutý na dně starého zavařovacího hrnce, ale pořád to bylo lepší než sedět doma.
Martin Novotný
Na konečné stanici v Marseille.
Na konci sedmdesátých let se zdá, že v Československu čas zamrzl. Mladí milenci Pavel a Nataša – syn „zrádce socialismu“ a dcera důstojníka StB – našli lásku, ale cesta ke svobodě je plná nástrah.
Martin Irein
Zatuhlá krev v křišťálu, zvětralé pivo a střílení za roh
Lubor miloval ponížení, i když tomu říkal hledání úrovně. Seděl v koutě, kam světlo z lustru dopadalo jenom omylem, a pozoroval cvrkot. Číšník ho ignoroval s profesionalitou hrobníka.
Miluše Hertlová
Co byste dělali vy?
Můj muž je narozen ve znamení Panny. Jeho vlastnosti tomu odpovídají. Je klidný, pečlivý, praktický, zodpovědný. Vše si vždy naplánuje, je uvážlivý. Raději si věc dvakrát rozmyslí, než něco udělá. Pokud se ovšem „nerozzuří“.
Václav Kunft
Co také vidím za oknem
Myšlenky se toulají i sem. Okno je takový periskop do světa, když je venku ošklivo, nebo vedro, ale od čeho je fantazie, udělám si hezky.
Martin Irein
Krajka s vůní formalínu
Vlaky z hlavního nádraží odjížděly s kovovým skřípěním, které člověku zalézalo až pod nehty. Seděla jsem v kuchyni, v našem podnájmu na Žižkově, kde omítka opadávala s pravidelností podzimního listí, a dívala se na šmouhu na okně.
Jaroslav Herda
Ústavní puč
Mnohý občan nevěřícně čučí na to. Odhadnout se snaží, co tu pučí v koutě NATO. Přinejmenším o puči tu někdo hlučí.
Martin Novotný
Konečná stanice Marseille LXIV. - Rozkošný dům
Na konci sedmdesátých let se zdá, že v Československu čas zamrzl. Mladí milenci Pavel a Nataša – syn „zrádce socialismu“ a dcera důstojníka StB – našli lásku, ale cesta ke svobodě je plná nástrah.
Martin Irein
Zrezivělé ventily rodinného štěstí
Celé to hned od začátku běželo v nějakém divném nouzovém režimu. Tomáš mě vzal na rodinnou víkendovou sešlost do Vsetína, jako by mě táhl na finální akceptační testy naší společné budoucnosti.
Martin Novotný
Konečná stanice Marseille LXIII. - La Scala
Na konci sedmdesátých let se zdá, že v Československu čas zamrzl. Mladí milenci Pavel a Nataša – syn „zrádce socialismu“ a dcera důstojníka StB – našli lásku, ale cesta ke svobodě je plná nástrah.
Marek Ryšánek
Nebe a peklo tady a teď. Co znamená ztratit život pro Krista?
dnešní evangelijní oddíl je součástí Ježíšova projevu, ve kterém vysílá své učedníky, aby hlásali evangelium. Již na začátku působení učedníků je Ježíš upozorňuje na to, že jejich zvěstování budou provázet těžkosti.
Martin Irein
Na dubu se neumírá potichu
Nejdřív to vypadalo jako obyčejná blbost. Taková ta, kdy si člověk říká: „To se mi snad jen zdá, ne?“
Andrea Platznerová
promítání o světě, ve vlaku
. . . . . . . . (stojíme) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
| předchozí | ... 4 5 6 7 8 9 10 ... | další |
-
Andrea Platznerová
Kardiologická po letech
-
Jan Pražák
Nevidomé dítě
-
Karel Trčálek
Jak uklidit svinčík po Institutu Václava Klause?
-
Jan Urban
Když se detektivka z 90. let vrátí jako severočeský bizár
-
Jiří Nebenführ
Tobě to sluší, mami. Proč je kadeřnice ve stáří víc než nový účes
-
Andrea Platznerová
Rp. vánek, voda, smích
-
Lucie Buková
Rozsudek smrti v černém koženém sešitu
-
Ivana Haslingerová Pancířová
Národní archiv České republiky s úctou vzpomíná na spolupráci s prof. Milanem Knížákem
-
Milan Hausner
Jedna paní povídala, a tak to tak prostě je… říká pan Trump
-
Martin Irein
O praseti v drahém saku, rodinném kříži a spláchnuté pýše
-
Hanna Rybnická
Afričané? A už jste se někdy procházeli českým velkoměstem?
-
Jan Urban
Afričané? A už jste někdy projížděli středními Čechami?
-
Vlastík Fürst
Babiš konečně porazil Pavla
-
Josef Ulman
Jak ze sebe dezoláti zase udělali hlupáky
-
Filip Vracovský
Proč je tak oblíbená lež, že jsme národ zbabělců a ulívačů?
-
Hanna Rybnická
Musí člověk, který se „nepřizpůsobí naší kultuře“ být vykázán ze země? Opravdu ?
-
Jiří May
Proč nás ta ženská chce přejet? Věčná otázka naštvaného fotra
-
Jitka Zelená
Jak jsme se bály bojového psa: proč si je pořizují ignoranti?
-
Tomáš Vodvářka
Hledání presidentského protikandidáta
-
Karel Trčálek
Veřejná omluva panu Macinkovi, místopředsedovi vlády a ministru zahraničí
-
Jiří May
Proč nás ta ženská chce přejet? Věčná otázka naštvaného fotra
-
Vlastík Fürst
Babiš konečně porazil Pavla
-
Tomáš Vodvářka
Hledání presidentského protikandidáta
-
Jan Urban
Afričané? A už jste někdy projížděli středními Čechami?
-
Josef Nožička
V čem je na tom Česká republika v porovnání s Německem lépe
-
Vladimír T. Gottwald
O pravdě, lásce a bramborách — Úsměvy a úšklebky CCCLXXV.
-
Jiří May
Jak jsme schovávali uprchlého AI agenta. Bál se internetu. Manželka mu uvařila čaj
-
Vladimír T. Gottwald
O nevinném děvčeti a vzdělanosti — Úsměvy a úšklebky CCCLXXIV.
-
Karel Trčálek
Veřejná omluva panu Macinkovi, místopředsedovi vlády a ministru zahraničí
-
Josef Ulman
Jak ze sebe dezoláti zase udělali hlupáky

















