Recenze: Ivana Nováková - Baltazar

Co se stane, když se zamiluje drzý a ďábelsky krásný čert? O tom se dozvíte v nové chuťovce Ivany Novákové Baltazar!

Ivana Nováková: Baltazar

Baltazar to v pekle opravdu nemá jednoduché! Jenže si za to může většinou sám. Nejen že má po čertech prořízlou pusu, ale ještě se začne přátelit s duší hudebního skladatele Jakuba. Uznáte, že tohle nemohou pekelní vládci trpět. Baltazarovi se podaří zmizet z pekla, kde už mu začíná být trochu horká půda, na zemi. Jenže tím všechny problémy teprve začínají.

Ten člověk... pardon, ďábel, má opravdu pekelnou smůlu. Nejdřív naváže.. ehm... spíše tělesný vztah s osobou, která se ukáže jako Baltazarovy přízně nepříliš hodná, vztah s kámošem - lékárníkem vlkodlakem - se taky nějak komplikuje a k dovršení všeho se nám ďábelsky krásný Baltazar zamiluje do pozemské zrzky s košatými tvary. Lepší to být nemůže.

Sotva se ti dva sblíží, začnou komplikace. Do děje se začnou vkládat bytosti, které by člověk v Praze tak ne docela čekal, Baltazar dostane nesplnitelný úkol v rámci takového pěkného vydírání. Když konečně najde osobu, která mu ho může pomoci splnit, zasáhne do toho anděl. Sice poněkud debilní, ale zato s mečem plamenným, a všechno jde zase do kopru.

Ale to víte, že to všechno nějak dopadne, a budete-li chtít, třeba i dobře. Autorka nám totiž připravila dva možné konce!

Baltazar je chuťovka na jeden večer, vtipná a svižná. Hlavní hrdina netrpí přehnanou úctou k nadřízeným ani kdovíjakým nadšením ze svého pracoviště. Situaci komentuje sarkasticky a hutně. Sice je v textu zmínka o tom, že normálně mluví jako dlaždič, ale čtenáři tuhle mluvu příliš často nenabízí. Za mě je to plus. On je vtipný i bez toho.

Sexu je v příběhu přiměřeně, bez zbytečných anatomických detailů. Kouzel a magie také. Navíc jsou kouzla brána jako něco úplně normálního a samozřejmého, takže z děje nijak nevyčnívají.

Zkrátka - všeho je tu tak přiměřeně. Nebo spíš málo. Docela dobře si dokážu představit Baltazara jako pilot delší série. Tam by i Anika mohla dostat více místa. Ale co já vím, třeba bude!

Jediná vážnější výtka se týká používání slova "akorát". Toho tam bylo rozhodně víc než tak akorát. V naší bohaté mateřštině můžeme přece použít například (podle způsobu použití): přiměřeně, až na to, že..., pouze, tak leda... a mnoho dalších.

Jinak ale je Baltazar vtipné, lehké čtení pro každého, kdo otázky andělů včetně těch padlých nebere tak pekelně vážně.

Hodnocení: 90%   *****