Nezávislá Česká televize?
Měla by ale být nestranná a objektivní. A měřit všem stejně. Všem účastníkům politické soutěže. Pokud by tak činila, hodnotili by ji tito účastníci podobně. Občas by se jim nelíbila její kritika, občas by uznale pokývali. Jednou ti, jednou tamti. Ale pokud České televizi fandí pořád jen jedni, zatímco ti druzí si pořád jen stěžují, znamená to, že se sama stala účastníkem politické soutěže. Měla být rozhodčím, ale dává sama góly v dresu jednoho z týmů. Není nestranná. Naopak je vysoce stranická.
V debatě o České televizi, vyvolané protlačovanou novelou zákona a zvyšováním poplatků, se směšuje několik věcí, které si zaslouží oddělené uvažování, racionální argumentaci a pravdivé, nikoliv zmanipulované odpovědi.
První otázka zní, zda vůbec potřebujeme Českou televizi zřízenou státem, se státem kontrolovaným dozorem (je přece veřejnou službou), a zda na ni máme vydávat ročně osm (nebo nově i více) miliard korun. Já ji třeba k ničemu nepotřebuji, protože se nedívám na žádnou televizi, podobně jako to má i třeba většina mladých pod třicet let. Tuhle mi na síti někdo řekl, že v tom případě mám být potichu a do diskuse vůbec nezasahovat, protože se mě netýká. Jenomže to neměl pravdu (nemluvě o tom, že jako senátorka mám přece všechny projednávané zákony a výroční zprávy v popise práce). Především žiju ve společnosti, kterou Česká televize spoluutváří podle své vůle, ovlivňuje ji a modeluje. Nově má navíc Česká televize i bojovat s dezinformacemi. Takže byť se na ni ani v budoucnu dívat nemusím, bude i bez ohledu na to ovlivňovat všechny, co ji sledují, mé sousedy, spoluobčany, voliče. A konečně na Českou televizi musím povinně přispívat. I když jde o částku nevelkou, kdyby mi zůstala, mohla bych ji vydat za korálky, za zmrzlinu, za pivo, za knihu nebo za pár litrů benzínu.
Další otázka zní, zda Česká televize potřebuje ještě víc peněz, než má dnes, anebo zda by podobně jako občané, firmy, státní instituce a daňoví poplatníci neměla trochu šetřit. Po státních institucích a vlastně po každém dnes chceme optimalizaci, efektivitu, více práce za méně peněz. Každý se snaží ušetřit, vždyť přece máme obrovský deficit a nikdo nemůže mít všechno, nač si ukáže. Platí-li to pro stát, pro nemocnice či pro školy, proč by to nemělo platit i pro Českou televizi? Nemluví snad přesně o tom rozpočtová strategie naší země a konvergenční program ČR, kteréžto dokumenty jsme v Senátě nedávno schválili?
Třetí otázkou je, proč chceme měnit způsob výběru poplatků, když už existuje tolik let, a je tak zavedený, vyzkoušený a fungující. Dnes platí poplatek každý vlastník přístroje (nebo rodina či podnikatel), který ho měsíc může využívat. A pokud chceme výběr měnit, proč ze všech možných způsobů volíme ten nejpitomější, který navíc tolik lidí štve, že.
Pak je tu problém čtvrtý – ten s poplatníky. Bude-li za Českou televizi (a potažmo i za Český rozhlas) platit každý majitel chytrého telefonu, pak by platební povinnosti měli podléhat i cizinci žijící u nás a čeští občané žijící a pobývající v zahraničí – a ti obzvlášť, když jim za pár týdnů přiznáme právo volit v korespondenční volbě, aniž by se podíleli na nákladech hlasování. Nelze přece účelově jednu skupinu jednou zvýhodňovat, ale podruhé ji navíc osvobodit od penalizace, tj. placení televizní daně. A k tomu navrch si představte agendu vymáhání televizních poplatků. Všechny ty statisíce prvních a druhých upomínek, ty urgence, obsílky, žaloby, zatěžování soudů kvůli částce 130 korun, exekutory a vymahače. Naprosto namístě je tedy otázka pátá, která zní: proč nenavázat rozpočet České televize rovnou a jednoduše na státní rozpočet. Odpadlo by všechno to vymáhání, lidé by přestali být naštvaní a přestali by se kvůli televizním poplatkům pořád hádat. Když už tu televizi stát hodně chce a požaduje po ní vysílání ve veřejném zájmu, že.
Jenomže když to řeknete nahlas, okamžitě vás zavalí kritikou a urážkami ti, co se zaklínají údajnou nezávislosti České televize. Tvrdí, že pak by chudinka televize prý musela na slovo poslouchat politiky, kteří by každoročně při schvalování rozpočtu ovlivňovali její nezávislost a vnucovali by jí svou vlastní vůli. Jenomže tenhle argument je pitomost velká jako věž. Na státní rozpočet je navázána řada na vládě nezávislých institucí, úřadů a kontrolních orgánů, jejichž činnost je z principu nezávislá – například Ústavní soud a všechny soudy vůbec, Nejvyšší kontrolní úřad nebo dokonce Úřad pro dohled nad financováním politických stran a hnutí. Kdo se zaklíná nestranností a nezávislostí v boji za televizní poplatky, ten vlastně tvrdí, že schvalováním rozpočtu stát politicky ovlivňuje obsah činnosti jednotlivých na vládě z principu nezávislých institucí.
Takže si přestaňme lhát do kapsy a vymýšlet si zástupné argumenty. Jenomže ono se lehce žije koaličním politikům, mají-li za zády parlamentní většinu. Logiku lze prostě ignorovat, argumenty mohu být libovolné, námitky opozice stačí ve Sněmovně prospat. Pak lze autokraticky protlačit úplně všechno. Takzvaně prohlasovat. Na sílu a bez ohledu na zdravý rozum. Stojí jim to za to? Podle všeho ano. Tím ale dávají najevo, že je to jejich televize a jejich rádio. Ovšem za peníze úplně všech.
Psáno pro MFDnes
Daniela Kovářová
Právo na nedigitální život
Všude kolem sebe slyšíme líbivé řeči o diverzitě a o respektu k různosti, o respektu k tomu, že každý je jiný a má právo na svůj vlastní životní styl. A přitom jsme tlačeni k systému, ve kterém nebudeme mít na vybranou.
Daniela Kovářová
Co přinese umělá inteligence?
Technologický fenomén, kterému jsme si zvykli říkat „Umělá inteligence“, stále agresivněji vstupuje do našich životů a mezilidské komunikace. Někomu více, někomu méně, někomu dříve, někomu později.
Daniela Kovářová
Co je úkolem školy
Před nedávnem jsem navštívila firmu DFH Haus v Žákavě u Nezvěstic, která vyrábí nízkoenergetické dřevěné domy pro německý trh.
Daniela Kovářová
Právní kontinuita a velké společenské zlomy
Velká výročí si připomínáme, protože se vtahují k událostem, které přinesly zásadní změny. Tak je to i s oslavami a se vzpomínkou na říjen 1918 a listopad 1989.
Daniela Kovářová
Žena stokrát jinak aneb svět patří nám, ženám
Daří se dnes ženám dobře, nebo špatně? Jsou na tom lépe, nebo hůř než v minulosti? Jednoznačnou odpověď na tyto otázky asi nenajdeme. Na světě jsou různé země a různé podmínky, a různé ženy mají odlišné zkušenosti.
Další články autora |
Patrik Hartl odstupuje ze StarDance, vrátí se Lucie Vondráčková
Po důkladném zvážení a na doporučení lékařů se spisovatel Patrik Hartl rozhodl ukončit svoje...
Velký test másla: Nejlahodnější vzorek nebyl ani bio, ani z alpského mléka
Premium Lahodné máslo, které chutná a voní po smetaně, nemusí stát majlant. Jenže napěchovat jím mrazák,...
Pohřešovaného manažera našli mrtvého, po noční nehodě patrně bloudil v lese
Policisté v pondělí dopoledne našli pohřešovaného manažera e-shopu s hudebními nástroji Kytary.cz....
Chaos, protesty a vojáci v parlamentu. V Jižní Koreji hodiny platilo stanné právo
Jižní Korea zažila den plný chaosu poté, co prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli silám...
Kvůli agresivitě Romy neregistruji, vyhlásila pediatrička po konfliktu s nimi
S neurvalostí, agresivitou a urážkami se setkala v čekárně své ordinace dětská lékařka z Aše. Podle...
Nemocnice v krizi. Nátlaku neustoupíme, ujišťují nymburští radní zaměstnance
Nečekané odvolání jednatelky nymburské nemocnice Nely Kvačkové spustilo lavinu. V neděli kvůli...
Virální královna Welchová čelí obvinění. Peníze z jejího krypto tokenu jsou pryč
Američanka Hailey Welchová, známá především jako hvězda virálního memu Hawk Tuah, čelí ostré...
Senior jel kilometr po prázdné pneumatice, za autem se vznášela oblaka dýmu
S prázdnou pneumatikou po ráfku si to pardubickými ulicemi uháněl pětasedmdesátiletý senior, který...
Piráti online hlasují o místopředsedovi. Zájem mají i Richterová či Šípová
Do užšího vedení Pirátů se pokouší vrátit místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová. Má...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 210
- Celková karma 22,91
- Průměrná čtenost 2153x