Foto

Kouzelné obrázky a určitě i vypravování obdivuhodné paní Mirky. Na jednom obrázku vidím lavičku před oknem domku a pod košatým stromem; to ve mně vyvolává vzpomínky na staré dobré časy, kdy se lidé ze sousedství pravidelně scházívali na besedu.

Foto

V naší chalupě v Limešově se scházely děti z celé vesnice. Pod jabloní. Později tedy na seníku u Žofinky.

Foto

Milá paní Veronika, moc jste mě překvapila., ale děkuji Vám.

Foto

Já se zase stydím, že jsem to nenapsala dříve. Ale byl to děsivý rok. Ani jsem loni nebyla na Slovácku, jak jsem byla pořád v nemocnici. Skoro jsem doma nečetla, jen toho Churchilla nahlas. Ale na jaře do Hradiště pojedu.

JK

Myslím, že by ty Vyprávěnky mohly být dobré, i když jsem je nečetl.

Foto

J65a25n 54Š45i81k

29. 2. 2024 8:02

Některé psané vzpomínky a blogy na podobné téma s malovanými obrázky nebo fotografiemi paní Pantlíkové rád čtu. Škoda jen, že jich nepíše více. Obecně pro pestrost blogu iDNES.cz od všech autorů chybí více vzpomínkových témat, příběhů, povídek, cestovatelských blogů, apod.. Taky tady jsou, ale topí se v politice a podle toho vypadá i čtenost, což je škoda. Díky za Váš článek. Hezký den

Foto

Děkuji, pane Šiku, za Váš názor i pochvalu. Přiznám se, že ani mne nebaví poslední dobou psát, a přemýšlím co dál. Na našem blogu iDNES víc převažují články o politice, než o běžných lidských radostech a starostech. Politici, které jsme so v dobré víře zvolili - že budou rozumně spravovat zemi, jsou rozděleni do dvou (i více) skupin s protichůdnými, téměř nenávistnými názory, tolerance k názoru druhého se mezi nimi téměř vytratila. A s blížícími se volbami do EU se situace zhoršuje. Odráží se to bohužel i na tomto blogu, i zde se vytvořily skupiny, které se k sobě chovají netolerantně, často uráží jeden druhého, (vždy se něco najde, někdy i narážka na věk pisatele), a proto někteří z nás odcházejí. I já o tom poslední dobou uvažuji. A je mi to líto. Děkuji Vám za Váš příspěvek. Krásný den.

PC

Tak to je úžasné!

Kresby p. Mirky tolik neznám, jen občas sem něco dá. Jsou všechny fantastické. Stejně tak, jako je vynikající a úchvatný její vypravěčský styl + samozřejmě její obdivuhodná životní moudrost.

Foto

Děkuji vám, pane Chmelíku. Po celý můj život jsem se živila jako výtvarnice, návrhářka (i průmyslová), kreslení je i můj celoživotní zájem - a koníček A ta moudrost? To víte, zkušenosti... Život mě neučil.... Držím se svých hodnot. A jsem za to vše, co mi přinesl, ráda. Ještě jednou díky, srdečně vás zdravím.

RP

Takové kouzelné obrázky z našeho dětství

  • Počet článků 459
  • Celková karma 26,22
  • Průměrná čtenost 1715x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz