Obrana demokracie nebo její konec?

Oblíbeným tématem současné předvolební situace v řadě zemí našeho „Západu“ je souboj mezi tak zvanými „obhájci demokracie“ a těmi, kteří jí podle „obhájců“ chtějí zničit. Děje se tak nejen v USA, kde je to ale nejvyhrocenější.

Ve svém projevu, objasňujícím stažení z boje o Bílý dům , prohlásil Joe Biden mimo jiné i toto:

„Obrana demokracie je důležitější než jakákoliv funkce,“ řekl Biden. „Nic, nic nemůže stát v cestě záchraně naší demokracie. A to včetně osobních ambicí,“ dodal s tím, že si váží prezidentského úřadu, ale „svou zemi miluji víc“.

Tato věta je jen dokladem obrovského pokrytectví nejen Bidena, ale celé jeho strany. Celé dlouhé měsíce Bidenova administrativa ignorovala fakticky se prohlubující úpadek fyzických i mentálních schopností svého „šéfa“. Lze jen konstatovat, že sázka na „jistotu“ a „udržení pozic“ stávající vládní garnituře v Bílém domě nevyšla. Zvláště, když Biden o sobě do poslední chvíle tvrdil, jaký je to mladík a čipera – prostě „bystrý“. Mediální propaganda západních, či zejména amerických, médií nepokrytě fandící klimatické politice „záchrany planety“, se vlastně ani nesnažila zakrýt změnu propagandy. Ze dne na den se Biden stal nechtěným a zdůrazňovalo se, kdo významný se proti němu postavil, včetně herců z Hollywoodu (což považuji za docela úsměvné a degradující politiku stávající americké administrativy na samé dno).

Kampaň demokratů výměnou Bidena za Kamalu Harrisovou tak v zásadě zůstává stále stejná. Píše se sice, kolik desítek milionů dolarů v připravených reklamních spotech zůstane díky této změně „ve stoupě“, ale princip se v žádném případě nebude měnit. Harrisová bude dále vykreslována jako „záchrana demokracie“ před zločincem Trumpem.

Navíc, naši tak zvaní experti vidí termín změny kandidatury Harrisové za Bidena jako „ideální“. Údajně tím demokraté „přebili“ mediální rozruch po atentátu na Donalda Trumpa a demokratickou stranu a vlastně „celou americkou společnost“ zachvátil „entuziasmus“ a penízky od sponzorů pro Harrisovou se zase sypou.

Navíc se z předvolebních průzkumů opět stane „realita“. Jakmile jeden průzkum ukázal, že Harrisová nad Trumpem vede, propaganda se bude činit. Že to s tím vedením není zase tak jasné, sice ukázaly další průzkumy jiných agentur, ale propaganda je bude ignorovat.

Něco velmi podobné se odehrává i v EU. Nedávné francouzské volby byly údajně soubojem o záchranu demokracie ve Francii tím, že krajní pravice „nesmí vyhrát“. Podařilo se a vyhrála komunistická levice – což je lepší?? Velmi podobně se pak politika vytváří i v Česku – jedině vládní strany jsou zárukou demokracie, zatímco opozice je nejen „populistická“, ale i „nebezpečím pro samotnou demokracii“.

Obecně lze proto konstatovat, že v posledních letech se průběh volebních kampaní v celé řadě západních zemí koncentruje na souboj těch, kteří to s demokracií myslí jenom dobře s těmi, kteří chtějí demokracii zakroutit krkem. Vytvářením tak zvaných „sanitárních zón“ se dosud vládnoucí údajná pravice v EU snaží tak zvané „protisystémové strany“ odříznout zcela od rozhodování. To má ale jeden velmi záludný prvek. Nikdo pak nemůže s čistým svědomím tvrdit, že nepodařený Greendeal nebo zcestná migrační politika je způsobena politikou těchto tak zvaných protisystémových stran. Pokud nemají žádnou moc, jdou všechny politické krize pouze a jenom za těmi, kdo fakticky vládnou.

Největším nebezpečím pro demokracii jsou proto, a není to absolutně žádná novinka, právě samozvaní „demokraté“ či „zachránci demokracie“ sami.

Příklad USA je samozřejmě tím nejviditelnějším selháním systému v zemi, která je rozhodující jadernou mocností Západu. Strašit vítězstvím protivníka je novodobá politika šíření strachu a nenávisti, která nepřinese nikdy nic dobrého.