Jak vláda jednomyslně vybrala jednookého krále mezi slepými

Vláda ve středu večer oznámila, koho navrhne do Evropské komise jako nástupce dosluhující eurokomisařky Věry Jourové.

Jednání vlády o novém českém eurokomisaři bylo sice mnohahodinové, nicméně nakonec se dle slov premiéra Fialy na jeho jménu shodla jednomyslně. Jak asi většina lidí, sledujících aspoň okrajově politické dění, očekávala, kandidátem České republiky do Evropské komise bude s největší pravděpodobností dosavadní ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (viz odkaz zde).

Termín s „největší pravděpodobností“ uvádím z toho důvodu, že návrh vlády musí ještě projednat výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, a až poté ho může vláda schválit definitivně. Nicméně se neočekává, že by Síkelovu kandidaturu sněmovní výbor, ve kterém má vládní koalice většinu, neschválil. A že by si snad členové Fialova kabinetu při definitivním schvalování svůj původní návrh rozmysleli, to lze rovněž očekávat stěží.

Ne snad, že by ministr Síkela byl až tak hvězdným adeptem na post eurokomisaře. Ovšem v porovnání s dalšími dvěma navrženými kandidáty ho lze označit za jednookého krále mezi slepými. Kromě Jozefa Síkely totiž hnutí STAN navrhovalo i ekonomku a bývalou rektorku Mendelovy univerzity v Brně Danuši Nerudovou, Pirátská strana pak navrhla bývalého europoslance Marcela Kolaju.

Danuše Nerudová, která se na politické scéně stala známou osobností především díky kandidatuře v loňských prezidentských volbách, byla ještě zhruba před půl rokem považována za největší favoritku na post nového českého eurokomisaře či eurokomisařky. Aspoň ji takto prezentovalo hnutí STAN, které dle předběžných vládních dohod mělo nástupce Věry Jourové v Evropské komisi nominovat. Jenže renomé Danuše Nerudové postupně kazily mnohé její veřejně pronesené neuvážené výroky, případně pak i zjištění, že v minulosti publikovala v takzvaných predátorských časopisech (viz odkaz zde). A i samotný výsledek hnutí STAN v červnových volbách do Evropského parlamentu, kde Nerudová byla lídrem jeho kandidátky, zůstal dosti za očekáváním.

Ještě hůře dopadl v tomhle směru zmiňovaný Marcel Kolaja, který se, ač lídr kandidátky Pirátů, do Evropského parlamentu vůbec nedostal. Na preferenční hlasy ho totiž předběhla Markéta Gregorová a při bídném volebním zisku zbylo tentokrát na Piráty v EP jediné křeslo. Kolaja navíc na letošním sjezdu neobhájil ani post prvního místopředsedy strany, takže je otázkou, zda mu nominací na místo eurokomisaře nechtěli Ivan Bartoš a spol. především dohodit velmi hezkou trafiku.

Proto v tomhle případě kvituji jednomyslné vládní rozhodnutí ohledně výběru nového českého eurokomisaře. Pan Síkela totiž, jak už jsem napsal výše, byl jakýmsi jednookým králem mezi slepými. Navíc se s ohledem na to, že bude muset opustit své současné vládní křeslo, rýsuje teoretická šance, že po Síkelovi, který téměř celý profesní život pracoval v bankovní sféře, vládní koalice konečně najde na pozici ministra průmyslu a obchodu někoho, kdo průmyslu rozumí...