Světlo

Tak v neděli snad trochu poezie. Ani poslednina, ani libozvuk, něco mezi. Takhle vnímá světlo starý tramp. Ruku za hlavou, hlavu zakloněnou, oči skoro zavřené.

Světlo

Jít temnou cestou lesní

s hlavou zakloněnou

plout Mléčnou drahou

hvězdami, co přináší štěstí

xxx

Vyjdeš ven z té temnoty

dráhou bílou osvětlené

hvězdy do šířky rozhozené

třpytivé klenoty

xxx

Stříbrem měsíc posvítil

svítil na cestu z oblohy

svítil i z rybníka hladiny

s rybkou se u hráze políbil

xxx

Pak již jen filtrem mraku

utíkal před úsvitem

začínal malovat šerosvitem

s náznakem červánků

xxx

Vyhrála rudá červánků

barví mraky ranní

vítr bude vát severní

zčerná barva mraků

xxx

Mžouravé bude světlo

šedivé rozmazané

deštěm omývané

vrátí se polední slunko

xxx

Třepotá se zlatě

skrze lístky křoví

za kostelní věží

poskytne stín bábě

xxx

Odpoledne svítí

na cestu mravencům

zmoklým motýlům

křídla suší

xxx

V podvečer posedí

na zahrádce hospody

lesknou se půllitry

štamgasti kecají

xxx

Večerní červánky růžové

za střechami vykukují

na zítřek slibují

počasí příjemné

xxx

Rozsvěcí se lampy

světlo teplé

syté oranžové

osvětlí ulice i parky

xxx

V noci svítí reklama

tu poutač tu výloha

zmizela hvězdná obloha

pak byla tma

Písnička se nevztahuje k básni, ale k mojí trampské minulosti.