Petra Žallmannová
- Počet článků 117
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2267x
Petra Žallmannová
Proč to ti chlapi dělají?
„Hele hele, vůbec jí to nevadí!“ H stojí nad Kočkou stočenou na klavíru a jemně jí v dlani svírá zadní tlapku. Kočka, která obvykle nenávidí, když jí někdo sahá na nohy a na střihání drápů ji musím zavíjet do ručníkové svěrací kazajky, nereaguje. Nechápu. Opakovaně se setkávám s tím, že muži svou lásku ke kočkám demonstrují oním bizarním způsobem, s nímž jsme se na vlastní kůži setkaly už v mateřské škole. (Když se do tebe Pepík Vomáčků zamiloval, poznalo se to podle toho, že jsi dostala herdu do zad nebo ti urval bambuli z kulicha.) A kočky jim to, sámpámbu ví proč, tolerují.
Petra Žallmannová
S Mikešem na věčné časy!
Jaké se vám líbí kočky? Myslím tím barvu. Tak schválně, kdo se nebojí pustit do téhle rasistické debaty, co? Vždycky jsem toužila po černé, černočerné kočce.
Petra Žallmannová
Rekonstrukce domu s kočkou
Čeká nás rekonstrukce domu. Kočky budou šílet, to je jasné. Všichni ti omontérkovaní chlapi, mlácení kladivem, prach. Destrukce teritoria. S novými plány bude nutno vzít v potaz celou řadu kočkosnubných podmínek. Nad některými změnami budou kočky tleskat prackami a některé plánujeme z čistě sobeckých důvodů.
Petra Žallmannová
Jak se jmenuje vaše kočka?
Už několikrát jsem narazila na kalendář kočičích jmen. A pokaždé se upřímně divím, kdo takovou věc vymyslel. Předpokládám, že to nebyl ani kočkař, ani člověk, který nějakého kočkaře zná a sestavení kalendáře kočičích jmen považuji pouze za zajímavý marketingový tah.
Petra Žallmannová
Skořicová smrt a můrová dieta
Kočky začaly chodit ven. Zatím jen na krátké místopisné procházky, z nichž se vracejí nadšené, s kožichy plnými šáší, ale nebude to dlouho trvat a někdo si přinese prvního parazita. Nebezpečí číhá všude. S příchodem jara a zeleného rozpuku všehomíra venku dochází i k aktivaci interní fauny. Venku se na kočky třesou krevsající členovci, vevnitř na jejich potravu zaútočili mravenci. Málem jsem se vyvrátila, když jsem to hemžení uviděla.
Petra Žallmannová
Odtučňování koček
Vracím se z práce a jdu kontrolovat kočičí krmítka. Kolik jste toho sežraly, potvory? Všude jsou drobky, takže tu byl Kocour. Kocour se chová jako typicky rozmazlený fracek ze zámku, který nepoznal bídu. Mnoho generací jeho předků nemuselo o potravu bojovat, naopak, byla jejich modrým čumákům servírovaná na stříbrném podnosku s azbukovým monogramem. Proto Kocour každou granuli rozlouskne na tři díly a sežere jen jeden. Zbytek odmítá pozřít, i když jej vrátím do krmítka. Takové plýtvání!
Petra Žallmannová
Už mu to zas sežrala...
„No tak to jsem zvědav, jestli tohle budou žrat.“ H skepticky povytáhne obočí. Připravuju kočkám dvě misky. Do každé čtvrtinu kapsičky, teplou vodu, řasu proti ukládání zubního kamene, drcené chrupavky na kvalitní kožuch a pastu na posílení imunity. Tak miláčci, vrkám, pojďte si na tu dobrotku! Dobrotka vypadá jako obsah žaludku a páchne jako obsah střeva.
Petra Žallmannová
Jaro-letní zamyšlení aneb první výlet
Dneska nebudu vtipná. Budu sentimentálně romantická. Dolehlo na mě jaro a na kočky taky, tak sorry. H je služebně v Praze a já mám před sebou den, kdy toho hodně stihnu! Mám rozpracovaných asi deset projektů a cítím, že mi to dnes půjde od ruky. Začít se ovšem musí pořádnou snídaní. Sedím na zápraží a piju kafe, slunce svítí, ptáci řvou a mezi kameny na dvorku rozkvetly fialky, petrklíče a sedmikrásky. Život je nádherný! Je jaro! Počítač ani nezapnu, jdu umývat okna.
Petra Žallmannová
Kočky a děti - jak srovnat nesrovnatelné
O víkendu jsem byla fandit na volejbalovém zápase. Po akci spolu seděli vítězové i poražení u orosených sklenic a rozebírali chyby ve strategii, zatímco si jejich děti hrály venku před tělocvičnou. Viděli jsme na ně oknem, a tak mnohé z nás upoutal zajímavý výjev. „Tome, to je váš kluk s tím mrtvým ptákem?“ „Cože?!“ Z křoví se vynořila skupinka dětí v gumáčkách. Jedno z nich neslo v napřažených rukách mrtvého, už dlouho mrtvého holuba. Hladilo ho po rozpadající se hrudi a mířilo k nám. Otec mladého ornitologa vystartoval, kázal hodit holuba do popelnice a kvičíčí dítě odnesl do sprch.
Petra Žallmannová
Kočkařský vzkaz nekočkařům
10 tipů pro nekočkaře, jak přežít s kočkařem. (Jedná se pouze o velice krátký výtah z obsažného pojednání "Život s kočkařem aneb jak jsem neměl rád domácí zvířata")
Petra Žallmannová
Kočka somruje... a nejen to
Kočky nesomrují. Prohlašovala jsem hrdě, když s H přišla řeč na toto téma asi před půl rokem. A moje kočky rozhodně nesomrují, píchala jsem významně do vzduchu ukazováčkem.
Petra Žallmannová
Kočičí chlupy jako součást jídelníčku
Jak už moje kočky avizovaly v únoru, jaro se nezadržitelně blíží a chlupů se naším domem vznáší čím dál tím víc. Každé ráno začínám s vysavačem v ruce a odsávám závěje na jídelním a pracovním stole. Jednoduché to není, kočičí chlup je superjemný, vznáší se prostorem a jen statická elektřina ho přinutí někam se přilepit. Přitahují ho zejména elektronická zařízení a oděvy z umělých tkanin. Přejíždím hubicí bezmyšlenkovitě po pracovní ploše a klávesnici... šlupppp. Safra. T a U jsou ve vysavači. Už zase. Vytahuji klávesy z ohavného pytlíku. A tohle mě čeká až do června.
Petra Žallmannová
Kočka a myš
Pozoruji Kocoura, jak si vesele hraje s plstěnou kuličkou, jak ji prohání po podlaze, smečuje pod nábytek a znovu vyšťárává ven a říkám si: Jaké to asi bude, až budeš moct chodit ven? (Jen co sleze těch 50 čísel sněhu, co nám v dubnu napadlo). Člověk je již od raného věku masírován dvěma bludy typu: kočka pije mlíčko a kočka chytá myšky. Ano, mlíčko je sice s nadšením pozřeno, ale výsledkem je velký průjem, který neznamená jen ten, jehož kočka taktně koná v sousedově pařeništi. Co se týče lovu myší, taky to není jednoznačné.
Petra Žallmannová
Pozor, naše kočka kouše!
V současné době řeším případy několika klientů, kteří mají problémy s agresivními kočkami. Člověk neznalý by si mohl říct „Pchá, kočka a agresivní! Když vidím kočku, tak někde chrní nebo mizí dírou v plotě. Takové nekonfliktní zvíře!“ Pouze kočkomil znalý problematiky ví, jak pronikavý efekt má kočičí zub a jak dlouhotrvající ozdobu vytvoří na předloktí soustava kočičích šavlometů.
Petra Žallmannová
Volba nového kokeže aneb chlupatý panteon
Leckterá starověká kultura už si svou posvátnou úctu ke kočkám odbyla, ale některým fanatické zbožňování teprve klepe na dveře. V Egyptě měli Bastet s dlouhým nosem, šamani středoamerického starověku k sobě volali jako ochrannou sílu jaguára, v Asii byla kočka bohy vybrána při stvoření světa jako zástupce živých, který dokázal hovořit s bohy, v Japonsku měli kočičího démona Kasha, který se snášel na zem, aby odnášel těla mrtvých.
Petra Žallmannová
Jak jsem jela za kočkami do Francie
Kousek za Paříží je EuroDisney. Ale koho to zajímá. Kousek od EuroDisney je Parc de Felins. A to zajímalo mě. Rozhodla jsem se, že divoká kočka je taky kočka a když jich bydlí tolik pohromadě, tak to prostě musím vidět. Dlouho jsem otálela. Byla jsem rozpolcená svou nenávistí k cirkusům, zoologickým zahradám, výcviku zvířat pro lidskou potěchu, atd. Ale zvědavost mě přemohla.
Petra Žallmannová
(Ne)cvičíme s kočkami
Je jaro. Dostavilo se zcela nezadržitelně a odstranilo ze silnic i z polních cest poslední zbytky rozblemtaného bahnosněhu. A tak už i těm nejzarytějším odkladačům běhu nezbývá nic jiného, než nasadit tepláky a vyrazit do terénu. Při běhu je možné oddávat se catspottingu, což doporučuji – pole a louky jsou osázené číhajícími a lovícími kočkami a šáší zatím není vzrostlé, takže se člověk může po libosti kochat. Ve městech lze koty pozorovat v parcích, a to zejména v ranních a podvečerních hodinách. Prostě sportu zdar!
Petra Žallmannová
Sousedské vztahy
Nevím, jaké máte sousedy vy, ale já musím říct, že jsem měla na sousedy velké štěstí. S jedinou výjimkou podivné, paranoidní dvojice nešťastníků, kteří se mě soustavně snažili přesvědčit, že moje kočky strašně dupou. Až jsem jim jednoho dne klidným hlasem oznámila, že jestli na mě ještě jednou přijdou bušit, pořídím svým kočkám dřeváčky z půlek vlašských ořechů, a to teprve něco uslyší.
Petra Žallmannová
Kočkaři - interní dělení
V úterním blogu jsem nakousla téma kategorizace kočkařů, u nějž bych ráda ještě chvíli setrvala. Mluvili jsme o tom, jak kočkaře identifikuje nekočkař, ale je zřejmé, že v hustých řadách kočkařů došlo postupem času k jisté biologické diverzifikaci. Rozhodně nechci říct evoluci, protože všechny kategorie jsou si, co do významu a důležitosti, rovny.
Petra Žallmannová
Kočkaři a catspotting
"Ty seš ta kočkařka, co?" Tohle slyším docela často. Kdo je vlastně kočkař, jak se projevuje a jak se ve společnosti pozná?
Petra Žallmannová
Kocour u fotografa
Mnoho lidí kladně komentuje mé profilové foto s Kocourem. Když se však podíváte pozorněji, vyčtete v Kocourově obličeji výraz, který by se dal přirovnat k výstražnému bimbání železničního přejezdu. A to, co si mnozí mylně interpretují jako „úsměv“ v mé tváři, jsou ve skutečnosti bolestí zaťaté zuby – triko se mi lepilo potem na čerstvé dráso-šrámy.
Petra Žallmannová
Omyly ve výchově aneb jak se nenechat sežrat
V poslední době se vynořilo několik zpráv o tom, že tygr v cirkuse sežral krotitele. No diví se tomu tygrovi někdo? Já si teda myslím, že dráždit hada bosou nohou je nic, proti dráždění kočky čímkoliv. Představte si, že donutíte kočku, aby seděla na židličce, běháte kolem ní a práskáte bičem. No to přece nikdo normální nemůže dělat. Vlastně může, ale ať se pak nediví, že po něm čičinka hrábne tlapiskem a nepustí, i když ji mlátí přes hlavu kovovou židlí.
Petra Žallmannová
Nátlakové metody při vstávání
Kopli jste se někdy kolenem do brady tak, že vám zuby zařinčely, jako padající brnění? Ne? Tak to asi nemáte kočku.
Petra Žallmannová
Kočkodlak aneb Kočka fičí
Máte doma feťáka? Nefičí v tom všechny kočky, ale jejich hodně, co pustí z pracek všechno, co zrovna dělají (cupují) a běží si dát práska hned, jak zacítí známou vůni. Řeč je o šantě kočičí neboli catnipu... ale taky o kozlíku lékařském nebo o valeriánských kapkách. Každá kočka prostě má tu svoji „čáru“.
Petra Žallmannová
Škatulování koček
„Představte si, moje kočka miluje krabice!“ říkává kde kdo. Překvapuje mě, že to často zní maličko zahanbeně, jakoby šlo o něco zhýralého. Kočky milují krabice a škatule všeho druhu, papírové tašky, mezery v knihovně, pootevřené skříňky, lavóry, pračky a vůbec všechny nory připomínající úkryty. Vlezou si tam a tváří se neviditelně, a to ta krabice může stát i na stole v kuchyni.
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
