Jaké se vám líbí kočky? Myslím tím barvu. Tak schválně, kdo se nebojí pustit do téhle rasistické debaty, co? Vždycky jsem toužila po černé, černočerné kočce.
Čekání na casting...Zdroj: Internet
Vzhledem k tomu, že nic, co se týče koček není tak, jak bychom to chtěli my, ale tak, jak to chtějí ony, první kočka, která si ke mně našla cestu, je převážně bílá. Má sice na hlavě pruhovanou kapucku a ocásek (bratr tvrdí, že jsou to dva cizorodé komponenty, které byly našroubovány na bílou kočku, protože došly bílé hlavy a ocasy). Je ironií osudu, že Koččina matka i jediná její rodná sestra jsou obě černé, jak bota. No nic. Těsně vedle.
Černá kočka je elegantní, černé chlupy zeštíhlují a hodí se ke každému oděvu. Nechápu, proč černé kočky vždycky ostrouhají a nikdo je nechce. Onehdy jsem s H probírala zásadní otázky našeho soužití za deset, dvacet a padesát let, jako třeba, kdy bude nutno pořídit nový plynový kotel, kdy zbouráme šopu na zahradě a jestli nás v důchodu uživí pěstírna žampiónů ve sklepě. Přišlo i na téma koček, jejich počtu a rozsahu teritoria. H se zjevně uklidnil, když jsem nahlásila, že výhledově neplánuji víc, než jednu až dvě kočky ve stejnou dobu. Zornice se mu ale rozšířily obavami ve chvíli, kdy jsem vyjevila svůj plán brát si domů na dožití staré nebo nemocné kočky z útulků, kde ty stařenky často trpí přílišnou pozorností akčních, hopsujících koťat. „Dejte sem tu, kterou nikdo nechce.“ A vsadím boty, že dostanu černou.
Černé kočky mě baví. Nebojím se té pitomé pověry, že bychom neměli probírat tajné informace v přítomnosti černé kočky, protože je to možná převtělená čarodějnice – já vlastně doufám, že to tak je, aspoň mi, teta, něco poradí, no né?
Když vidím černou kočku, jak běží přes cestu, jásám a dělám si čárku do svého catspottingového deníčku. Co je to za blbost, že černá kočka přes cestu znamená neštěstí. Kdyby to tak bylo, nesměli bychom se my, lidští naivkové, tak strašně lišit ve výkladu. V Německu záleží na tom, jestli jde kočka přes cestu zleva doprava nebo zprava doleva – jedno znamená radost a druhé průšvih, a pak se v tom vyznejte.
V Británii je černá kočka symbolem příznivého osudu... To, že se ti potrhlí anglosaští osadníci Ameriky, které v 17. století jinověrní kámoši vykopli z Británie, rozhodli mít na truc všechno jinak a začali považovat černé kočky za ztělesnění zla, je fakt pitomý protest.
Kontinentální Evropa si ve středověku pěkně zavařila, když jsme kočky vymlátili. Nebýt té davové psychózy, možná měl kdo chytat krysy a třeba by půlka kontinentu nezašla na dýmějový mor. S počátkem osvícenství se Evropa konečně začala z toho středověkého nesmyslu budit, černá barva začala být po francouzské revoluci zase módní a černé kočky byly zpátky. Co čert nechtěl, kulturní vliv Ameriky nám ten nesmysl o černých kočkách přivál zase zpátky. To je k vzteku.
Já hlasuju za rovnoprávnost černých koček! Máme rádi černé labradory, gorily a kosáky, povolujeme vstup na území ČR havranům, polovina našich světoznámých kladrubáků i Hatatitla jsou vraní. Své nejváženější představitele (soudce, kněze, rektory) odíváme do černé. Rovnoprávnost! S Mikešem na věčné časy a nikdy jinak!
Pro svou oblíbenou barvu kočky hlasujte zde: http://www.mojeanketa.cz/pruzkum/212182579/!
Jeden vylosovaný hlasatel dostane odměnu z eshopu České kočky! :)
