Kočkodlak aneb Kočka fičí

Máte doma feťáka? Nefičí v tom všechny kočky, ale jejich hodně, co pustí z pracek všechno, co zrovna dělají (cupují) a běží si dát práska hned, jak zacítí známou vůni. Řeč je o šantě kočičí neboli catnipu... ale taky o kozlíku lékařském nebo o valeriánských kapkách. Každá kočka prostě má tu svoji „čáru“. 

KočkaPetra Žallmannová

Ne všechno, co koupíte ve zverimexu s cedulkou CATNIP však udělá na chlupatce doma dojem. Jak to není v hermeticky uzavřeném pytlíku, tak to prostě vyčuchne. Od výrobce k distributorovi, od distributora do velkoobchodu, z velkoobchodu do maloobchodu... To je jako kupovat si sardinky v rostlinném oleji a doufat, že se po vhození do akvárka začnou vesele mrskat. Pokud ale máte štěstí a najdete si svého dealera, může se vaše kočka těšit na psychedelický zážitek.

Zatímco Kocour na šantu zareagoval velice roztomile, válel se a pacičkami si nábožně pohrával s aromatickým objektem, první setkání Kočky se šantou bylo dramatické. Kočka mi vytrhla pytlíček sušené byliny z ruky, chytila ho mezi pracky a jala se ho, za divokého mrounění, olizovat. Nikdy jsem netušila, že dokáže tak strašně vypláznout jazyk! Pak nastalo pěnivé slintání a mydlení si pytlíkem po kočko-tváři. Vydrželo to asi 7-10 minut. Pak Kočka naprosto uslintaný chuchvalec rozčarovaně opustila, ale nepřestala ho sledovat těkavým pohledem paranoika. Vzpomněla jsem si na Viktorku u splavu. Ta ale asi neměla tak naježený ocas. Když jsem se pokusila Kočku pohladit, dostalo se mi silné dráporány a zlostného vrčení. Droga udělala z mé Kočky kočkodlaka*.

Je zajímavé, že podobný efekt měl i obsah tajemné plastové krabičky, kterou dnes ráno přinesl soused. „Já jsem slíval. (potutelný úsměv) Dejte si do čaje. Babička to prý jen tak zobávala u televize. (další potutelný úsměv)“ Soused, i jeho roztomilý bílý špiclík Mikinka, zmizeli ze zahrady. Zavřela jsem vstupní dveře a krabičku otevřela. Byla plná černých jeřabin. Vypadaly jako z kompotu. Bezděčně jsem si dvě strčila do pusy. Představte si všechny ty blesky a spirály a červené vykřičníky, co se udělají kolem hlavy komixovým hrdinům, když si strčí do pusy něco hodně divokého... zapotácela jsem se na chodbě a zvysoka usedla na botník. To nebyl kompot. Hned mi došlo, co soused slíval, jen jsem se neodvážila uvažovat o tom, kolik to mělo procent. Zvedla jsem si ruku před obličej a zavrtěla prsty. Zatím vidím, dobré. Krabička šla do lednice a já zpět k počítači. V tom se dostavila Kočka.

Sedla si, jako obvykle, mezi mě a klávesnici a hotovila se k pár minutám předobědového šlofíku. Když tu se náhle vzpřímila, jako by ji někdo píchnul špendlíkem. Strčila mi nos do ruky a začala se prudce otírat o prsty, jimiž jsem prve držela ten alkoholický kompot. Točila hlavou ze strany na stranu a zuřivě norovala v mé dlani. Celá se naježila a fousiska měla do vějíře jako dva dikobrazy v obranné pozici. Nonono!, snažila jsem se ji krotit, ale to už přišly na řadu zuby a nebýt okamžitého exodu z mého stolu, byla jsem o dva prsty kratší. Kočka zamňančela a ve svém naježeném brnění, s ocasem zvednutým jako prapor, odcválala pryč.

No tohle! Jen, aby nezačala chodit do města na panáka, až se jí na jaře otevřou dveře do světa. Ještě jí není osmnáct!

* http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Ko%C4%8Dkodlak