Přemysl Kroupa
Odpovědnost za vlastnosti prodávaného zboží nese prodávající.
To platí nejen v ekonomii, ale i v politice.
- Počet článků 127
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1279x
Seznam rubrik
Přemysl Kroupa
Kdo platí příspěvky na zdravotní pojištění.
Tvrzení že zaměstnavatel, či zaměstnanec platí příspěvky do systému sociálního zabezpečení je zcela nesmyslné, neboť ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel žádné příspěvky na sociální zabezpečení nikdy neplatil a dodnes také neplatí.
Přemysl Kroupa
Když to jde v Německu, tak to půjde i v Čechách.
Internetový portál hospodářských novin uveřejnil přehled maximálních a minimálních mezdv České republice. V článku autor tvrdí, že výše platů v České republice se vyrovnají s platy v SRN za dlouhých 200 let. Autor vysvětluje tak dlouhou dobu tím, že platy v SRN také rostou. To není prostě pravda.
Přemysl Kroupa
Jak spokojené stáří budou mít naše děti.
Tvrzení, že státní důchodové zabezpečení je nefinancovatelné s ohledem na stárnoucí populaci je tak pravdivé, jak výrok, že děti nosí čáp.Na stávajícím systému není nutno absolutně nic měnit. Je nutno změnit politiku státní investiční činnosti a nastavit hospodářský systém tak, aby bylo možno zaručit všeobecné právo na práci a uvézt do vzájemného souladu mzdy a ceny. Miserie důchodového systému je výsledkem liberálního hospodářského systému.
Přemysl Kroupa
Proč nepřispěji na povodně v Pákistánu.
Nepřispěji, neboť nemám. Já, stejně jako stát, mám také výdaje a to ne zrovna malé.I já musím učinit úsporná opatření, neboť mně vláda nutí převzít „za sebe odpovědnost“s poukazem, že mám šetřit.
Přemysl Kroupa
Máme tržní hospodářství, glory aleluja!
V tržní ekonomice nejsem nic jiného, než lidský zdroj. Jako zaměstnanec zdroj soukromýchzisků podnikatele, jako zákazník zdroj zisků soukromých obchodníků. Pokud ze mně pan podnikatel nemá zisk, pak nedostanu ani práci, ani zboží. Mnohdy nedostanu zboží, i když peníze mám.
Přemysl Kroupa
Jak sociální demokracie pomáhá komunistům k moci.
Přes volební úspěch německé pravice, kráčí Spolková Republika Německo stále více do leva.To zřetelně ukazují volební úspěchy relativně nové politické strany Die Linke.
Přemysl Kroupa
Uč se synku moudrým býti, bude z tebe hlupák
V dnešní době snad ani neexistuje politik, který by se veřejně postavil před media a neprohlašoval, jak důležité je vzdělání. Většinou následují demagogická prohlášení typu“ vzdělaný člověk má v praxi lepší šance, nebo moderní společnost potřebuje vzdělané lidi.
Přemysl Kroupa
Jaké vize má ODS
ODS v rámci předvolební agitace doslova „vydláždila“ Českou republiku plakátem, zobrazujícím usmívajícího se pana Nečase a v dolním rohu se krčil smutně se šklebící pan Paroubek.
Přemysl Kroupa
A volič řekl budiž temno.
Přečetl jsem si program strany Věci veřejné a udělalo se mi špatně. Při bližším pohledu vyjde najevo stejná sociální obludnost, jak u ostatních politických stran, t. j. ODS a Top 09. V nastávajícím volebním období nastane v Čechách sociální a společenské temno.
Přemysl Kroupa
Budeme se opět učit Internacionálu?
Strašidlo obchází Evropou- strašidlo komunismu. Všechny mocnosti staré Evropy se spojilyke svaté honbě na ono strašidlo...Tuto úvodní větu komunistického Manifestu napsali B. Engels a Karl Marx v r 1848.
Přemysl Kroupa
Když ekonomika dostane chřipku.
Když začala v roce 2007 finanční krize známá jalo hypotéční, nemálo ekonomů a politikůneoliberálního zaměření prohlašovalo, že se vlastně jedná pouze o jakousi chřipku globalizované ekonomiky.
Přemysl Kroupa
Otcové komunismu, díl VI.
Malthusova teorie je obsažena v programech liberálně konzervativních stran jako jsouODS, Top 09 spolu se Stranou svobodných občanů v České republice a stejně tak v programech německých politických stran CDU, CSU a FDP. Uplatnění programů těchto neoliberální stran v praxi vede postupně k sociálnímu barbarství.
Přemysl Kroupa
Otcové komunismu, díl V.
Prosazení liberálních praktik v průmyslové výrobě vedlo k prudkému nárůstu chudobyspojené s katastrofálním propadem sociálního postavení dělníků té doby. Aktualita tohoto a předchozích článků je dána úpornou snahou liberálně orientovaných stran odbourat minimální mzdy spolu s kategorickým odmítáním řízené ekonomiky. Jimi prosazovaná volná tvorba cen a mezd neobsahuje žádný mechanismus kromě sociálních nepokojů a nárůstu extremismu, který by v čase zabránil postupnému propadu sociální úrovně širokých vrstev společnosti.
Přemysl Kroupa
Otcové komunismu, díl IV.
Tato část je věnována památce dělníků a chudých živnostníků, kteří žili v období průmyslové revoluce za podmínek, které byly ne-li horší, pak minimálně stejné, jak podmínky osazenstva souostroví Gulag.
Přemysl Kroupa
Otcové komunismu, díl III.
Až do omrzení je opakováno tvrzení, že stát nemá, ba dokonce nesmí aktivně podnikat. Neustále se tvrdí, že státní podniky jsou neefektivní a státem řízená ekonomika představuje pro společnost hospodářskou katastrofu.
Přemysl Kroupa
Otcové komunismu, díl II.
V dnešní době se pojem svoboda jednotlivce skloňuje denně ve všech mediích a propagandisticky předkládá jako absolutní vrchol vývoje naší civilizace. Čím více se o svobodě jednotlivce píše a mluví, tím více se stává tento pojem modlou bez vlastního obsahu.
Přemysl Kroupa
Otcové komunismu, díl I.
Sledujeme-li kauzalitu vzniku komunismu do minulosti, pak dojdeme zcela nevyhnutelně k Adamu Smithovi a jeho pokračovatelům, tvůrcům klasické ekonomie.Dějiny nejsou v podstatě nic jiného, než zřetězení příčin a následků, kdy následek je reakcí na příčinu a tento je zároveň příčinou dalšího následku.
Přemysl Kroupa
Lesk a bída kapitálu, díl VI.
Zrušení nevolnictví neznamenalo ani zdaleka zlepšení sociálního postavení širokých vrstev obyvatelstva. Je třeba si uvědomit, že do měst se začali stěhovat lidé z venkova, kteří kromě nádenických prací v zemědělství neměli žádnou odbornost. Kromě tohoznamenal pro ně městský život změnu životního prostředí, na které nebyli zvyklí.
Přemysl Kroupa
Lesk a bída kapitálu, díl V.
Pauperismus : Pod tímto termínem se rozumí hromadná chudoba pracujících, která je charakteristická pro všechny vykořisťovatelské společnosti.(Slovník cizích slov) V minulých kapitolách pojednávaný růst investic do manufaktur a v pozdějších dobách doznívajícího merkantilismu i rozvoj průmyslové výroby vedl ve svých důsledcích k hromadné chudobě pracujících.
Přemysl Kroupa
Lesk a bída kapitálu, díl IV.
Reformy státu v duchu osvícenského absolutismu probíhaly i když s malým zpožděním prakticky souběžně jak v Prusku za vlády Bedřicha Velikého, tak i za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II.
Přemysl Kroupa
Lesk a bída kapitálu, díl III.
Merkantilismus v zemích střední a východní Evropy .Zatím co francouzští králové a šlechta se o rozvoj francouzského hospodářství starali nedostatečně, nebo vůbec ne, bylo tomu v zemích střední a východní Evropy zcela jinak.
Přemysl Kroupa
Lesk a bída kapitálu, díl II.
Merkantilismus jako koncepce státního řízení ekonomiky skýtá bezesporu určité možnosti dostat národní hospodářství na vyšší kvalitativní úroveň. Příčinu úspěchu, či neúspěchu hospodářské politiky netřeba hledat v ideologii, ale v postoji hospodářských a politických elit k celospolečenským zájmům. Pro čtenáře bude zajisté zajímavý poněkud podrobnější pohled na hospodářské praktiky Francie, Německa a Anglie tehdejší doby.
Přemysl Kroupa
Lesk a bída kapitálu díl I.
Filozoficko- ekonomický traktát pana Sedláčka uveřejněný pod názvem Ekonomie dobra a zla, komentovaný v předchozích kapitolách pokračuje v časové posloupnosti od 18. století až do dnešní doby ve stejném stylu a kvalitě dále.
Přemysl Kroupa
Dobro a zlo v ekonomii, díl VI.
Proměny člověka v době vědecké.V této kapitole pojednává pan Sedláček vliv nastupující vědy na ekonomiku. Zcela nepřehlédnutelný je jeho negativní postoj k racionalitě lidského myšlení. To se projevuje především silnou kritikou kartesiánství.Toho se lze dočíst již v úvodu zmíněné kapitoly, kde autor píše:
Přemysl Kroupa
Dobro a zlo v ekonomii, díl V.
Fedrování a opatrování chudých.V této kapitole se pan Sedláček pokouší čtenáři vysvětlit, že sociální rozdíly ve společnosti jsou hybnou silou jejího rozvoje a musí být tudíž zachovány. Zde se ovšem nezmiňuje, o jaký rozvoj se vlastně jedná, zda o technický, či společenský rozvoj
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
