Lesk a bída kapitálu, díl IV.

Reformy státu v duchu osvícenského absolutismu probíhaly i když s malým zpožděním prakticky souběžně jak v Prusku za vlády Bedřicha Velikého, tak i za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II.

Základy moderního státu položila Marie Terezie( 1717-1780) Za hospodářský
rozkvět Však vděčí tehdejší Rakouská monarchie Manželu Marie Terezie,
Františku. Štěpánu Lotrinskému (1708-1765) od r. 1745 císaři Německé Říše.
Neúspěšné války s Bedřichem Velikým a ztráta Slezska byly hlavním důvodem řady administrativních reforem. Hlavní roli zde hrála činnost Bedřicha Viléma Haugwitze.
Za jeho působení byl zcentralizován daňový systém. Daňová povinnost se vztahovala
i na šlechtu, což bylo zcela nové opatření. Rovněž byla v r. 1749 zcentralizována státní
správa. Důvodem bylo, že jak české tak i rakouské stavy hájily na úkor monarchie
vlastní zájmy, což celkově oslabovalo akceschopnost centrální vlády. Tato opatření
se netýkala zemí uherské koruny. V r. 1774 byla uzákoněna všeobecná školní povinnost
Další důležitou reformou byla reforma soudnictví.
Trestní zákoník Constitutio Criminalis Theresiana byl jen částečnou reformou.
Její pokračování trvalo až do r. 1788, a to již za působení jejího syna Josefa II. Z ekonomického hlediska bylo přelomovým opatřením odstranění nevolnictví r. 1781,
přičemž zrušení roboty patentem z r. 1789 se ale pro odpor šlechty nepodařilo prosatit
v praxi. Spolu s reformami státní správy, které tvořily základ dalšího rozvoje habsburské
monarchie, byla nastartována i její industrializace. Jak efektivní byly řídící zásahy
státu do hospodářství země, ukazuje Hora Hořejš ve své knize Toulky českou
minulostí, díl 5. str. 103:
„..Stát vynakládal velké úsilí i prostředky na povzbuzování průmyslové výroby, po
desítkách vyrůstaly zejména plátenické manufaktury, barvírny, kartounky potiskující
látky barevnými vzory. Jestli na začátku josefínské éry (1780) pracovalo v tomto
hlavním českém protoprůmyslu 288 000 osob, pak v r. 1792, nedlouho po Josefově
smrti se činnosti v textilních oborech věnovalo už přes půl milionu lidí."
Bude zajisté zajímavé podívat se na vznik průmyslu trochu podrobněji.

Překvapující, je zjištění, že význam a rozvoj manufaktur byl ve střední a východní
Evropě rychlejší než tomu bylo v hospodářsky rozvinutější západní části evropského
kontinentu. Důvodem byla mnohem rozvinutější řemeslná výroba v západních zemích.
Ta totiž byla vzhledem k množství produkce schopna nasytit místní trhy, což působilo
konkurenční potíže vznikajícím manufakturám. Mimo to byli zakladatelé manufaktur
konfrontováni s cechovními pravidly jednotlivých řemesel. Hlavní brzdou v rozšiřování
manufaktur v západní Evropě bylo nakladatelství . Byl to systém, kdy obchodník,
vydavatel, pověřil jednoho, nebo více řemeslníků výrobou určitého zboží, přičemž
uhradil suroviny, někdy i nářadí a nástroje. Hotové zboží potom se ziskem prodal.
To předpokládalo hustou síť řemeslných dílen a masový odbyt, což v zemích střední
Evropy, co se týče řemeslných kapacit nebylo k dispozici.
Další příčinou rychlejšího rozvoje Manufaktur ve střední Evropě byla investiční
činnost šlechty a regentů, kteří disponovali dostatečným kapitálem. Aby bylo možno
zajistit dostatečnou kvalitu, byli do nově zakládaných manufaktur rekrutovány odborné
síly z Německa, Holandska, popřípadě i z Anglie , Francie a Itálie.Odborné pracovní síly
byly na tehdejší dobu vysoce nadprůměrně placeny. Roční plat ředitele manufaktury
se pohyboval v rozmezí 600-800 Rýnských Guldenů, zatím co plat dělníka činil 20%
ročně * Jako příklad investiční činnosti šlechty lze uvézt založení manufaktury
na výrobu hedvábí., kterou založila skupina českých šlechticů v Praze roku 1724 jako
akciovou společnost s kapitálem 225 000 rýnských Guldenů.*
Autor dále uvádí hraběte Kinského, který založil v severních Čechách celé průmyslové
imperium zabývající se výrobou textilu, skleněných perel a zrcadel. Údajně zaměstnával v r. 1774 již 2526 zaměstnanců *
Na Moravě zakládali manufaktury Kounicové, Harrach, Haugwitz, Chotek a další.**
Významnou roli hrál i otec Josefa II., František. Štěpán Lotrinský. Jeho investiční
činnost byla natolik úspěšná, že dokázal vyrovnat spolu s reformovaným daňovým
systémem válkami s Pruskem zadlužený státní rozpočet. Na svých panstvích zakládal
rozsáhlé zemědělské podniky, kde zaváděl na tehdejší dobu nejmodernější pěstební
metody.Zakládal manufaktury na výrobu kartounu, majoliky, kožedělné manufaktury,
manufaktury, zabývající se výrobou sukna.

Podle statistických údajů pracovalo v textilním průmyslu Slezska v roce 1800 65.738
zaměstnanců na celkem 35.457 tkalcovských stavech. Celkový objem výroby textilního
průmyslu činil 15.318.004 Říšských tolarů (Rt).***
V oboru hutnictví a zpracování železa pracovalo 1512 lidí, celkový objem výroby činil
1.260.983 Rt***Ve všech odvětvích pracovalo celkem 70.932 zaměstnanců.
Celková hodnota vyrobeného zboží činila 16.370.003 Rt***

Krünitz uvádí ve své encyklopedii přehlednou tabulku výroby a zaměstnanosti pro
Berlín a okolí v letech 1782 a 1797. údaje, týkající se produkce jsou uvedeny
v Reichstaler (Říšských tolarech)

1782:
.                     tkalc.       zaměst.       hodnota          hotova          dom.         export
.                     stavy                            surovin           produkce     spotř.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
textilní prům   5574         5965          2115303         3774330     2750250    817915
ostatní                            2602          1147142         1819009     1236656    392173
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
celkem            5574        8567          3262445          5593339     3986906   1210088

1797
.                     tkalc.       zaměst        hodnota          hotova          dom.         export
.                     stavy                           surovin           produkce      spotř.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
text. prům      8044       11765         3060855           5215034     4176696    900883
ostatní                            4022         2108197           3220131     2589282    506190
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
celkem           8044        15787        5169052           8435165      6765578  1407073

V poznámce k oběma přehledům autor uvádí, že u každého stavu pracovalo v přímých obslužných činnostech celkem 5 osob.
Z toho vyplývá, a to autor také uvádí, že počet zaměstnanců velkých i malých,
( zřejmě i dětí) činilo 5 osob, pak pracovalo v berlínských textilkách
v r. 1782 5965*5=29825 osob, v roce 1784 udává 6175 stavů s celkovým počtem
zaměstnanců ve výši. 30 500. V roce 1797 pak již bylo zaměstnáno
11765*5=58825 osob.
Oba přehledy názorně ukazují skokový vývoj průmyslu v této oblasti. Nejvíce se rozvíjela
ostatní odvětví, především v oblasti zpracování kovů. Dále je zajímavé, že prakticky
veškerá produkce uspokojovala vlastní spotřebu, která rostla i díky zvyšující
se zaměstnanosti.
Podrobnější analýza produktivity práce však ukazuje na její pokles v textilní výrobě
Díky výraznému nárůstu pracovních sil za současného, byť by i mírného poklesu cen
jak surovin, tak i hotové produkce. Analýza rovněž ukazuje pokles mezd v tomto odvětví.
Následující indexová analýza není samoúčelná. Ukazuje jednu z příčin nárůstu
Pauperismu (chudoby)v 19. století způsobeného kapitalismem volné soutěže.

.            CP/PS       CP/CS        CS/PS         PS/TS       CS/TS
---------------------------------------------------------------------------
1797    648,31       1,70          260,17        1,46       380,51
1782    677,13       1,78          354,61        1,07       379,49
Index    0,96          0,95              0,73        1,37           1,00

CP cena produkce
CS cena surovin
PS množství prac. sil
TS počet tkalcovských stavů
Indexy názorně ukazují pokles produktivity(CP/PS) zapříčiněný poklesem cen
zboží (CP/CS) a (CS/PS ). Důvodem poklesu produktivity je výrazný nárůst
pracovníků(PS/TS) za sočasného nárůstu výkonnosti tkalcovských stavů(CS/TS)
Zřejmě se zde jedná o extenzivní zvyšování produkce. Srovnáme-li produktivitu práce
(CP/PS) s růstem počtu pracovních sil, pak muselo v této době dojít k výraznému snížení
mezd. Zajímavé je i zhodnocení surovin(CS) jejím zpracováním. Zhodnocení činilo
v r. 1782 1,78, v r. 1797 pak 1,70.
Uvedený rozbor jasně ukazuje příčinu, proč státy střední Evropy se tak intenzivně
snažily pozvednou vlastní výrobu. Vlastní výroba skutečně vedla k nárůstu bohatství
a růstu zaměstnanosti země. Merkantilisté měli v té době skutečně pravdu. Není třeba
žádné velké fantazie si představit, jak by vypadala spotřeba a zaměstnanost státu, kdyby  neexistovala místní výroba a stát by byl odkázán krýt vlastní spotřebu dovozem
za současného růstu počtu obyvatel.

Stav průmyslu v zemích blízkého východu charakterizuje Krünitz takto:
„Ve všech těchto zemích existuje zvláštní lhostejnost, pohodlnost, takže se na
zdokonalování jednou vynalezených metod ve zpracování nemyslí. Takto často
zůstávají stát na místě, kde už byli před staletími. Toto platí především o Číně."

Dnes by se pan Krünitz nestačil divit. Zatím co se státní rozpočty zemí EU a USA
díky jejich neoliberální politice volného obchodu a volného pohybu kapitálu
beznadějně topí v dluzích, stojí Čína v exportu za rok 2009 na prvním místě ve
světě před Německem.
Podle údajů portálu Manager Magazin z 10.1.2010 činil objem vývozu
ČLR 840 miliard € ,zatím co SRN to dotáhla na 816 miliard.
Jestliže zaznamenala Spolková republika pokles HDP v roce 2009 oproti
r. 2008 o 5%, vzrostl díky investiční politice komunistické vlády a devizovým
rezervám v celkové výši 2,4 bil. $ čínský HDP i přes krizi za stejné období o 8,7%.

*Anton Spietz, Die Manufaktur in Osteuropa (Manufaktura ve východní Evropě)
**Mainuš František: Vlnařství a bavlnářství na Moravě a ve Slezsku v XVIII. století.
Praha 1960
*** http://www.kruenitz1.uni-trier.de