Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
V

Vikina

17. 4. 2010 15:41
Perfektní články,

škoda, že si je čte tak málo lidí. Chtělo by to asi záživnější psaní (pokud to vůbec jde). Fakt je ten, že dnešní mladí nemají představu, jak se žilo ještě před 50 lety, natož před 150 lety.

Zajímavé je, že podobný popis podmínek, jaké byly v tzv. kolébce demokracie Anglii, jaksi chybí pro oblast Německa či Rakouska (a to přitom tyto země nežily na úkor vykořisťování kolonií) - zde mi vychází, že to bylo hlavně proto, že zde pořád zůstávala silná rezidua feudalismu, který bránil chamtivosti liberálních kapitalistů a sám o sobě vycházel z jakýchsi ochranitelských zásad poddaných.

Také schází vysvětlení, čím to, že se nakonec ve všech průmyslových zemích Západu nakonec přece jen životní úroveň proletářů přece jen výrazným způsobem zlepšila, aniž by tam měla vliv nějaká komunistická (resp. marxistická) indoktrinace. Nebudeme si přece nalhávat, že v těchto zemích měl marxismus vůbec nějaký významnější vliv.

Pravdou nicméně je, že dnešní společnost nějak směřuje k novému nevolnictví.

0 0
možnosti
PK

krpjan

17. 4. 2010 19:35
Re: Perfektní články,

 Exisrtuje Zde link

http://www.digitalis.uni-koeln.de/Goehre/goehre_index.html

Jedná se o evangelického kněze, který r. 1906 zapřel svou identitu a pracoval jako obyčejný dělník v továrně v Chemnitz. Je tam zmínka o Češích. Přestože je jako duchovní kritický vůči sociální demokracii, vyjadřuje se o ní s velkým respektem. Jeho kritika je vedena z pozice kněze. Sociální demokraté byli tehdy přesvědčení ateisté. Informace lze přenést na poměry v Rakousku- Uhersku Co se týče bytových podmínek pak byly tyto prakticky identické s anglickými. Jinak je situace lepší díky zavedení sociálního pojištění Bismarkem. I on to líčí jako reakci na masové sociální hnutí ze strany sociální demokracie. Sám líčí, že nebylo prakticky žádného dělníka či živnostníka, který by nebyl buď členem, nebo sympatizantem soc. demokratů.Proto že se jedná o překlad z němčiny, nechtěl jsem se odchýlit od textu, pak se ztrácí přesnost informace.

0 0
možnosti
ZJ

James Bond

17. 4. 2010 11:49
paradoxy

Názor, že truhláž a chirirg mají stejné žaludky, oba do něčeho řežou, ale truhlř víc a proto má mít minimálně stejný příjem by již naštěstí vyvrácen. Ale k tematu. Co to je chudoba ? Káždý má nějakou představu. Někdo se považuje za chudého, když má auto starší 10 roků, nemá televizi s úhlopřičkou 102cm, nemůže letos jet na dovolenou na Malorku. Jiný se považuje za chudého, když má jen tak-tak na jídlo pro děti. Solidarita v rozumném rozsahu je potřebná. Kde je však hranice?

0 0
možnosti
PK

krpjan

17. 4. 2010 12:53
Re: paradoxy

Když položíte jak chirurga, tak i truhláře na operační stůl, tak zjistíte, že mají naprosto stejné žaludky. Jestli truhlář nevyrobí pro chirurga postel, pak bude tento spát na slámě v rohu místnosti. Když se truhlář zraní, nebo má ledvinový kámen, pak bez chiruga zemře. Čili: Ten dělá to a ten zas ono a dohromady uděláme vše. Čili princip dělby práce vyjazuje z hlediska tvorby společného bohatství   absolutní rovnost spočívající v nepostradatelnosti jednoho pro druhého. Tomu však neodpovídá redistribuce splečenskou dělbou práce vytvořeného bohatství. Není třeba určovat  hranice chudoby. Je třeba nastavit mechanismus fungování společnosti tak, aby životní úroveň obyvatelstva a to každé sociální skupiny rostla stejným tempem. To znamená zabránit trendu, kdy bohatší jsou stéle bohatší a chudí stále chudší.Chudoba je funkce nerovnoměrnosti růstu bohatsví společnosti.:-)

0 0
možnosti
RH

Kruton

17. 4. 2010 10:26
Podpora

Vidím zásadní rozdíl mezi podporou tehdejší Británie a dnešní podporou nezaměstnaných. Tehdy šlo o to, aby momentálně nazaměstnaní dělníci neumřeli hlady. Dnes může početná rodina nepřizpůsobivých dostat od státu víc, než kolik by oba rodiče vydělali se svou kvalifikací v místě svého bydliště. V tom případě je to skutečně demotivující. Když se dostanete mezi "obyčejné lidi" pak zjistíte, že rozdíl mezi mzdou a podporou je např. 2000,-, spousta vám narovinu řekne, že se jim nevyplatí ráno vstávat. Marx se mýlil ohledně nadhodnoty, která fakticky neexistuje. Praxe potvrdila, že výroba bez "nadhodnoty" v marxistických státech nebyla levnější a výkonnější, přestože odpadl "parazit". Jakýkoli systém založený na marxistickém učení se neobešel bez brutálního násilí k občanům, tak bych snad nechal jeho myšlenky někde v ve skladišti myšlenek dalších pomýlených inženýrů světového řádu.

0 0
možnosti
PK

krpjan

17. 4. 2010 13:15
Re: Podpora

I za socialismu existovala nadhodnota ve formě zisku podniků, jehož část podniky odváděly do státního rozpočtu. Z této nadhodnoty stát finacoval přes státní rozpočet vlastní hospodářský rozvoj. V archivu ministerstva vnitra najdete zákony o státním rozpočtu. Až do r. 1989 byly vyrovnané, bez dluhů.V Hospodářských Novinách si můžete čas od času přečíst, jak velý objem zisků plyne z České republiky do kapes zahraničních investorů. Až bude rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a platem obyčejného dělníka tak velký jak jak rozdíl mezi podporou a platem poslance ODS, pak bude každý nezaměstnaný dělat dobrovolně šesntáctky. Nemyslíte?:-)

0 0
možnosti
DK

Bertiik

17. 4. 2010 10:00
Krásný popis

a definice lumpenproletariátu...

0 0
možnosti
VH

Totedyne

17. 4. 2010 8:51
...

Určitý vliv Marxe na vznik sociálních států a růst životní úrovně jistě byl. Ten vliv byl ale spíš nepřímý. Na základě i některých Marxových myšlenek se prosadila hnutí, která prosazovala všeobecné hlasovací právo, což vedlo k demokracii. Většina tvrzení Marxe se ukázala ale jako slepou uličkou ve vývoji lidstva, právě proto, že Marx s demokracií a svobodou podnikání nepočítal. Praktické výsledky uplatňování jeho představ byly žalostné, životní úroveń lidí lidí v komunistických státech nebyla konkurenceschopná s životní úrovni v sociálních demokratických státech.  

0 0
možnosti
  • Počet článků 127
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1279x
Caveat venditor (Prodávající by měl dát pozor. )
Odpovědnost za vlastnosti prodávaného zboží nese prodávající.
To platí nejen v ekonomii, ale i v politice.