Otcové komunismu, díl V.

Prosazení liberálních praktik v průmyslové výrobě vedlo k prudkému nárůstu chudobyspojené s katastrofálním propadem sociálního postavení dělníků té doby. Aktualita tohoto a předchozích článků je dána úpornou snahou liberálně orientovaných stran odbourat minimální mzdy spolu s kategorickým odmítáním řízené ekonomiky. Jimi prosazovaná volná tvorba cen a mezd neobsahuje žádný mechanismus kromě sociálních nepokojů a nárůstu extremismu, který by v čase zabránil postupnému propadu sociální úrovně širokých vrstev společnosti.

O tom jaký sociální dopad v tehdejší době měly dnes znovu propagované praktiky poskytovat
sociální podpory pouze v případě nouze spolu s ekonomickým a právním donucováním přijat
jakoukoliv práci si může čtenář udělat z následujícího textu.

Sociální výdaje:
Anglická vláda se snažila masovou chudobu řešit vystěhovalectvím do kolonií. Jednalo
se především o Kanadu, Jižní Afriku, Indii, Austrálii a Nový Zéland. I toto opatření bylo
neúčinné, neboť existovala v Anglii neobyčejně početná skupina obyvatelstva, kterou nebylo
možné ze zdravotních a morálních důvodů vystěhovat na státní úhrady do zmíněných
kolonií.Takto existovala v Anglii 19. století sociálně zbídačená vrstva, se kterou si tehdejší
vláda nevěděla rady, takže byla nucena chudobu financovat ze státního rozpočtu v kombinaci
s drastickýmí donucovacími prostředky.
S. Th. Kleinschrod uvádí následující výdaje:
...“v letech 1835-1846 činily náklady na financování podpory chudých v průměru
4 873 313 Liber, v roce 1851 činily tyto náklady 4 962 704 Liber.“ Sám však odkazuje na
tvrzení anglických autorů na skutečnost, že podpora chudých, stejně jak je tomu v dnešní
době, není v podstatě nic jiného, než subvencování soukromého průmyslu z peněz daňových
poplatníků:

 … „To, že zahraniční obchod Anglie spočívá z části na dani pro chudé je úplná pravda.
Na jedné straně  počtem obrovská třída dělníků nemůže existovat bez občasné podpory
plynoucí z daně pro chudé ,  na druhé straně může tovární produkce obstát ve velkém stylu
a pouze s co možná nejkvalitnějšími produkty, které zajišťují zahraniční odbyt....“
Již tehdy bylo slyšet stížnosti na vysoké daňové zatížení spolu s argumentací, že podpory
chudých vrstev společnosti tuto odrazují od snahy hledat si práci. Stejně jako dnes byl
na tyto lidi vyvíjen nátlak donutit je za každou cenu hledat vlastní obživu přijetím jakékoliv
práce.

Průměrný věk a úmrtnost:
Dětská úmrtnost:
Autor uvádí následující údaje:
„ Z tisíce dětí mužského pohlaví mladších jak 5 let  umřelo v okresech Golstone. Reigate
a Dorking 41, v Surrey 47, v Suffer 50. V Londýně ale 92 a v Whitechapel 114. Tímto
je úmrtnost těchto dětí v Londýně dvakrát tak vysoká jak je tomu v okolních hrabstvích,
vč. několika měst..“
Dále uvádí: „Následující přehledy úmrtnosti zaručují pouze méně jisté podklady k posouzení
 zdravotní situace jak ty předchozí. Jejich vědomost je ale přesto užitečná:
Střední délka života obyvatel měst je 32, a těch lidí, žijících na venkově 45 let. Střední věk
úmrtí průmyslových dělníků v St. Giles a St. Georges ( londýnské čtvrti) je 17. rok věku
v částech Bermondsey a Bethnal-Green 18. rok věku.“
Velmi nebezpečné byly epidemie nakažlivých chorob:
„Zvláště do očí bijící příklad účinku epidemických nemocí na dělnické třídy skýtalo
vypuknutí cholery v r.1839. V londýnském okrsku Shoreditch obnášel poměr úmrtnosti
vyšších tříd k mortalitě celkového počtu obyvatelstva 2,3 %. Naproti tomu činila úmrtnost
řemeslníků, kteří pracují v uzavřených místnostech a jsou takto neustále vystaveni škodlivým
 účinkům prostředí 66,6 %. Dále  ti dělníci, kteří byli zaměstnáni mimo bydliště, ale jejich
rodiny byly vystaveny stejnému prostředí, činila úmrtnost 30,9 %.V Londýně činil poměr
úmrtnosti na choleru u vyšších tříd 2,6% z celkové úmrtnosti na tuto chorobu, u řemeslníků
15,7%, a u dělníků 81,7 % . Horečka, Skrofulóza* a Tuberkulóza jsou tři metly širokého
 dělnického obyvatelstva. Nanejvýš ověřené a jisté skutečnosti během epidemie cholery
ukázaly vnitřní souvislost mezi přeplněností bytů, nečistotností a úmrtností na choleru
a tyfus. Tato vzájemná souvislost panuje dle výpovědi těch nejlepších lékařů i v případech
skrofulózních onemocnění spolu s tuberkulózou, jinak by skrofulóza nebyla nikdy
pozorována. Četná lékařská pozorování ukázala, že hlavní příčinou osiření dětí z dělnických
rodin je tyfus, a u řemeslníků, kteří jsou díky jejich řemeslu uvázáni v jedné místnosti
a takto odkázáni na vdechování zkaženého vzduchu je příčinou osiření tuberkuloza.“

Tělesná zdatnost dospívající mládeže
Autor uvádí statistiky odvodů do armády:
„Ve městě Edinburg činil procentuální podíl branců neschopných vojenské služby v pětiletém období:

Podíl branců pocházejících z velkých měst v %                  43,5    56,5   48,5   48,9    57,1
                                            z venkova                              19,6      6,2   15,9   14,9    13,7
V Londýně za stejné období: z měst:                                34,0    45,1   38,4   36,0    42,2
                                            z venkova                              21,1    21,9   21,6   15,6    17,6
Tyto skutečnosti mohou postačovat k tomu, aby osvětlily nešťastné postavení pracujících
tříd ve velkých městech. Vysvětluje takto  jejich předčasné uvadání, jejich náchylnost
k epidemickým chorobám, jejich fyzickou slabost spolu s nedokonalým tělesným vývojem.
Předčasná smrt tak mnoha otců rodin z těchto tříd vytváří tisíce sirotků, jejichž venkovní
vzhled se podobá jejich otcům. Jako potomci podávají svědectví o fyzicky zničených
a degenerovaných otcích. Jejich vzezření vykazuje sklony k obezitě podbříšku při chudých
pažích a nohou, předčasné příznaky skrofulózních nemocí: jejich pokožka je bledá
s nádechem do žluta. Tato barva pleti stojí ve spojení se sklonem k skrofulóze, která se
projevuje oteklým nosem a rty, nebo zánětem slzních žláz. Obličej je hubený a protáhlý,
celkový výraz buď hloupý, nebo má zvláštní ostrý výraz, vyjadřující nedůvěru a lstivost.
Temperament je vznětlivý, ale slabý, intelektuální schopnosti jsou tupé bez potřebné
vytrvalosti. Velmi brzy se u nich projevuje vychytralost a lest spolu s prudkostí, což je
zapříčiněno z části výchovou, z části vrozenými sklony. Z takto nešťastných stvoření se
rekrutují povaleči, bezdomovci, obyvatelé Werkhäuser** (dnešní terminologií pracovní
tábory), vězení, nemocnic, nebo jiných dobročinných ústavů.
Mnozí umírají předčasnou smrtí.V Londýně činí 1/6 všech úmrtí ve veřejných nemocnicích.“

Celková sociální situace:
Jednu z příčin zoufalé sociální situace dělníků a drobných řemeslníků vidí autor ve
společenském uspořádání tehdejší společnosti:
„Ten bohatý a mocný je oddělen od chudých dělníků obrovskou propastí. On neví nic
o jejích nouzi, slyší jen velmi málo z jejich nářků, neobává se jejich nakažlivých chorob

a přitom je schopen bez námahy věnovat chudým z jeho okresu jen nekonečně malý díl ze
 svého příjmu. Již sama ostrá segregace bohatého od chudého, nerespektování mezilidských
 vztahů působí velmi zhoubně na společenské poměry...“. ...“jestliže se ale podíváme na
bydliště pracujících tříd, co jiného tam můžeme očekávat jak nemoc, nouzi, opilství, svár,
nemorálnost, neřest a prostituci, osiření a nezměrnou úmrtnost...“

Drastickou situaci matek líčí autor:
„.. Jako matky jsou nevědomé, aby mohly vychovávat jejich děti, mnohé najdou předčasně
smrt a ti, kteří přežili jsou ještě méně šťastni jak ti pozůstalí...“
Dále autor pokračuje: „Brzy vyhasnou všechny lepší city a sklony , pokud vůbec kdy
existovaly a na místo nich přichází studený egoismus, který nezřídka přechází v těžký
morální a sociální zločin. Nezřídka bývají matky stále lhostejnější k životu jejich dětí.
I ten nejmenší zisk , jako jsou příspěvky pohřebního spolku v případě úmrtí dítěte  svádí
nezřídka k tomu nejstrašnějšímu zločinu, k vraždě dítěte jeho rodiči...“ ... „Průzkumem se
zjistilo, že ze 1255 prostitutek, pocházejících z uvedené třídy kleslo do oné politování
hodné zpustlosti v důsledku ztráty rodičů,. dílem z důvodu jejich vypuzení z rodiny nebo
opuštění ze strany příbuzných .Z 187 usvědčených zločinců ve věku mezi 18 a 28 let se
nacházelo 113 polosirotků a 18 kompletních sirotků.“

Jedním z drastických donucovacích prostředků přijat jakoukoliv práci a omezit takto
sociální podporu na minimum byly pracovní domy
V statistickém přehledu uvádí autor počty dětí, umístěných v Armenwerkhäuser:*
  7.877 nelegitimních dětí pod 16 roků, náležející práceschopným rodičům.
11.519 ostatní děti mladších 16 let náležejících práceschopným rodičům
     965 nelegitimní děti ml. 16 let práce neschopných rodičů.
  2.280 ostatní děti ml. 16 let práce neschopných rodičů
23.596  sirotků a opuštěných dětí.
Celkem 46.237 dětí.                                                                                                                                       Mimo tato zařízení podporované:
  98.616 dětí mladších 16 let v péči dospělých mužských jedinců
  53.151 vdov
126.184 dětí mladších 16 let závislých na vdovách
    7.055 nelegitimních dětí vdov a jedinců ženského pohlaví, nezávislých na mužích
    6.126 dětí rodičů nacházejících se ve vězení
    2.269 žen, jeichž muži byli ve vězení.
    3.741 opuštěných žen
    9.537 rodiči opuštěných dětí
  17.854 sirotků
Podle těchto údajů zatěžovalo obce 202.931 vdov a sirotků v důsledku brzkého úmrtí otců.
Je smutnou skutečností, že téměř všechny vyrostlé děti ženského pohlaví, umístěné v těchto
zařízeních končí jako prostitutky.

Závěr:
Jak se jmenuje Smithovo stěžejní dílo klasické ekonomie? Blahobyt národů.. Vyšlo r. 1776.
Jen pro paměť: Zde podrobně citovaný autor popisuje životní podmínky v Anglii mezi lety
1840-1850. V r 1848 napsali Marx a Engels známý a dnes proklínaný Manifest komunistické
strany. Od jeho zveřejnění se začala sociální situace dělníků v Evropě postupně zlepšovat
a dosáhla vrcholu 1989. Od doby nástupu neoliberálních režimů dochází opět k jejímu
pozvolnému sestupu.

*Skrofulóza:Někdy označovaná jako Tuberkulóza dětského věku, způsobená buďto latentní
dědičností, nebo proniknutím tuberkulózních bacilů do lymfatických žláz. Toto se děje již
během těhotenství tuberkulózní matky. Choroba je také označována jako tuberkulóza
lymfatických žláz. Toto onemocnění vede ve vysoké míře k bolestivým zánětům, neléčené
pak k propuknutí tuberkulózy.  ( http://www.peter-hug.ch/lexikon/skrofulose )

**Armenwerkhaus:
Zařízení anglického domu práce(Werkhaus) se opírá především o teorii odstrašení. Toto
počítá s co největším odstrašením chudých uplatnit nárok na  veřejnou pomoc se záměrem
formou vlastního výdělku zabránit přijetí ,umístění, do těchto zařízení.
http://www.peter-hug.ch/lexikon/arbeitsh%C3%A4userKrünitz definuje toto zařízení takto:
Káznice... častěji nazvaný výchovný a pracovní dům, nebo dům nucených prací.
http://www.kruenitz1.uni-trier.de heslo Zuchthaus.