Zdeněk Müller
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x
Seznam rubrik
Zdeněk Müller
Západ je Západ a Východ je Východ?
Proč nás nenávidí? ptal se jeden velký americký týdeník po atentátech 11. září. Proč tolik krajností? Co chtějí? ptají se dnes mnozí lidé na Západě postavení před násilnosti arabsko-muslimského světa. Stejně jako pocit neodvratnosti střetu civilizací, jenž se usadil v mnoha hlavách, nás svět Arabů a muslimů zneklidňuje.
Zdeněk Müller
Otroctví a islám
Služebnost, podřízenost, otrockost, to jsou postoje hluboce zakořeněné v teorii a praxi islámu. V bohatých ropných státech Perského zálivu pracují tisíce Asijců zbaveni zcela základních občanských práv. Otrocká práce je běžná v muslimské Africe. Panovačná svévole a bezmezná servilita se v muslimském prostředí nepřestávají pokládá za cosi přirozeného, ba závazného. Autorita vycházející z principu pána a raba podvědomě a nezřídka i vědomě ovládá mezilidské, rodinné a společenské vztahy. Kde jsou příčiny a jak z toho ven?
Zdeněk Müller
Prorok islámu – dilema dvou tváří
Staletý spor, jenž v moderní době pozbyl přitažlivost a zajímal sotva pár historiků, současná civilizační krize oživuje. Prorok islámu Muhammad – ideál nebo špatný vzor? Ve středověku neměl na Západě nikdy příliš dobrou pověst. Lžiprorok a loupežník. Vír modernizace vymetl náboženské spory jako uschlé listí na dějinné smetiště. Vládu převzala lhostejnost a kritická věda. Překážky bránící najít „poslu božímu z Arábie“ střízlivě a rozumně místo v dějinách lidstva padly. Leč „čas trhl oponou“ a dávno mrtví démoni znovu ožívají. Posedlost a fanatismus vyhánějí z hlav rozum a kritičnost a vyvolávají stejně vášnivé jako marné sváry. Pohlížet na historickou postavu přes chování radikálních muslimů a teroristů výrazně negativně? Anebo naopak ustupovat přehnaně pozitivní a jednostranné představě muslimů stavějící kolem jejich proroka hradbu nedotknutelnosti?
Zdeněk Müller
Dialog s islámem, s kým a jak?
Saúdskoarabský král Abdulláha, jehož dynastii drží u moci historické partnerství s fundamentalistickou a nesnášenlivou wahhábíjou, přijel počátkem tohoto týdne do Vatikánu. Monarcha vládnoucí v srdci Arábie, z něhož vzešel islám, a představující pro muslimy ochránce posvátných měst islámu Mekky a Medíny, není jen tak nějakým arabským králem. I bez obrovských zásob ropy, které kontroluje, by s ohledem na váhu, jež dává islám náboženské topografii, představoval autoritu. Jeho schůzka s papežem nebyla proto důležitá jen kvůli politickému obsahu (otázka míru na Blízkém východě). Byla historická především pro svou symboliku.
Zdeněk Müller
Na okraj kulatého výročí
Před 90 lety využili bolševici anarchie v Rusku a provedli svou revoluci. Vracet se k této události má smysl nejen kvůli historii. Lze se z ní učit o motivech lidských činů, o iluzích humanismus a o přednostech a zrádnosti politické intuice a realismu.
Zdeněk Müller
Islámský závoj v hotelu
Jako houby po dešti vyrostli po září 2001 ve francouzské levice advokáti islámu a muslimů. Především ve skupině blízké tzv. tiermondismu, tj. ideologii boje proti diskriminaci světového Jihu, nebo jak se dříve říkalo Třetího světa, rozvinutým světovým Severem. Jakákoliv výhrada vznesená vůči islámu a jeho praktikám jako jsou fundamentalismus, sexismus, homofobii apod. se v očích těchto nových islamofilů stává skrytým rasismem a islamofobií. Podle této optiky jsou kritici islámu v podstatě rasisté, jenž si pouze navlékli módní kabát alarmistů strašících Evropu a Západ nezadržitelnou islamizací a demografickým džihádem.
Zdeněk Müller
Co neznám, to mohu nenávidět
Jan Pavel II. svého času prohlásil, že „Evropa dělá, jako by Bůh neexistoval“ a současný papež soudí, že „Evropané jsou vůči Bohu hluší“. Tyto výroky kupodivu souzní s obavami o osud humanismus a osvícenství v dnešním světě. Představa, že humanistická a osvícenská orientace znamená automaticky bezbožnost a nemůže nepohrdat náboženstvím jako zotročujícím tmářstvím, je zavádějící a falešná. Pokud někdo něco takového prohlašuje, dává najevo, že málo zná. A kdo zná málo nebo nezná skoro nic, stává se nezřídka snadnou obětí manipulace.
Zdeněk Müller
O zdech a hranicích
Svět dneška nabízí dva pohledy. Globalizační a všelidský. Navazují na sebe a zároveň si odporují. Podle jednoho žijeme ve světě ekonomické a finanční globalizace. Trh je tu téměř zbožněn a spotřeba standardizována až na samotnou hranici likvidace jakýchkoliv nemateriálních hodnot. Do popředí se staví funkčnost a účelovost. Rubem je pak hojnost kontrastující s bídou a marnivá přesycenost u jedněch a dusivý nedostatek u druhých. Jako protipól se staví svět pro všechny. V této druhé představě se sází na setkáváním kultur, civilizací, tradic a jazyků. Nepopírá se, že rozdílné civilizace do sebe občas narážejí. Ale věří se, že podstatnější je vzájemné obohacování, jež koneckonců přinese něco jako zušlechtění celého lidstva.
Zdeněk Müller
Proměny jednoho mýtu
Dějiny nám nenabízejí jen kroniky událostí. Do jejich rámce se řadí i paměťové manipulace. Přítomnost se uchyluje k minulosti, aby se skrze ni ospravedlnila nebo zdůvodnila. A minulost prosakuje do přítomnosti. Falsifikace vznikají v každé době a podle okolností, aktuálních potřeb a zájmů posunují smysl dávných i nedávných událostí. Dalo by se čekat, že starší dějiny budou lákat méně k přehodnocování než dějiny novější. Vždy to tak neplatí. Křížové výpravy z 11. až 13. století svádějí i dnes k hledání paralel mezi džihádem středověku a soudobým terorismem, mezi kruciátami včerejška a imperialismem dneška. Hledače mravoučných, i když historickou skutečnost falsifikujících příkladů z minulosti, přitom neponoukají nutně jen obavy či strach z civilizačních střetů. Může být za nimi i naděje v reálnost civilizační tolerance mezi islámem a křesťanským Západem.
Zdeněk Müller
Islámská policie víry
Zrodila se v písku pouští a mečem. Wahhábíja. Sekta fanatiků a vraždících loupežníků. Od první poloviny 18. století rozsévá v pouštích Arábie teror. Její přívrženci napadají obchodní karavany, poutníky do Mekky, ničí hroby uctívaných imámů a hrozbami vynucují dodržování nesmyslně přísné morálky. Okrajová sekta puritánů, zesměšňovaná a odmítaná muslimskými autoritami své doby, jež neměla mít budoucnost, si dokázala obratným politickým manévrem zajistit dlouhověkost. Za téměř tři století od jejího vzniku se před ní dnes třese islám a je hrozbou pro celý svět.
Zdeněk Müller
Dávej druhému to nejlepší, co máš!
V Literárním archivu Památníku národního písemnictví se nachází rukopis pamětí pozoruhodného člověka a spisovatele. Do Čech přišel z dalekého Kavkazu a stal se naším spoluobčanem. Události, setkání, úvahy, jak zní podtitul dotyčných memoárů, představují práci zcela výjimečnou a v českém prostředí naprosto ojedinělou. Zachycují 20. století, jehož důsledky dosud žijeme, očima originálního pozorovatele. V jeho nitru se spojily prožitky odlišných kultur s vírou v obohacující a nikoliv ničivé důsledky civilizačních setkání. Jméno autora dnes většině nic neřekne. Konstantin Čcheidze. Dnešní 110.výročí jeho narození je příležitostí na něj vzpomenout.
Zdeněk Müller
Nekřivděme oslům aneb obrana středu
Ve hře Osel a stín zpívají Voskovec s Werichem píseň o Zlaté střední cestě. Vysmívají se „oslům“, jenž tak „velebí tradici“, jež nabádá k opatrnickému sledování „střední cesty“, až umřou hlady. Vtipný text písně zní však dnes už poněkud hořce. Čpí z něj hurá pokrokářství a pozdější populární propagandistické heslo „postaru se žít nedá“. Navíc výsměch „střední cestě“ si lze vykládat i jako odmítání kompromisu, bez něhož demokracie trpí. Dějiny a zkušenost lidstva mluví nezřídka pro „zlatou střední cestu“ a zároveň nás učí, že s tradicemi je třeba zacházet opatrně a s rozmyslem. Ani příliš hrubě, ani příliš zbožně.
Zdeněk Müller
Od islamistického terorismu ke světové revoluci?
Šest let po atentátu 11.září je ten pozemek v srdci Wall Streetu stále prázdný. Stály na něm dvě výškové budovy, pýcha Manhattanu. Obnova dosud nezačala. Nelze to nechápat jako symbol. Západ stojí tváří v tvář islamistickému terorismus bezradně. Nerozumí mu a utápí se ve frázích.
Zdeněk Müller
Nedělat si starost aneb poprázdninová lekce z filosofie
V současné mluvené francouzštině se uhnízdilo svérázné slovní spojení. Pas de souci (čti pa ́d susi). Bráno doslova to znamená (nedělej si) „žádnou starost“. Striktně vzato, smysl tomuto výroku chybí. Leč co naplat, novotvar už docela vytlačil dosud běžné a logické „pas de problème“, tedy „je to (bude to) jednoduché“. Na první pohled jazyková maličkost. Ve svých důsledcích však nikoliv zanedbatelná.
Zdeněk Müller
Sázka na zázrak v islámu
Od konce srpna má Turecko nejen proislámskou vládu, ale navíc i proislámského prezidenta. Jedni jsou zděšeni z dalšího úspěchu „plíživé islamizace“, druzí doufají v zázrak a sázejí na pragmatismus nových „muslimských demokratů“. Historický kompromis mezi dvěma částmi moderního Turecka, jedné smýšlející nenábožensky a občansky a druhé naopak nábožensky horlivé a islámu oddané, by mohl učinit tuto zemi nejen bohatší a demokratičtější. Takový scénář by byl povzbuzením jak pro Evropu, tak pro muslimské země ve Středomoří. Byl by argumentem pro tvrzení, že „moderní islám“ nemusí být fantazií a muslimům by nabídl příklad hodný následování. Planá naděje nebo střízlivá sázka na zázrak?
Zdeněk Müller
Novoty a filosofie
K čemu je dobré otevírat staré knihy, na něž čas nanesl prach? Proč odkazovat na Descarta, když moderní výzkumy, zkoumající lidský mozek a pochody v něm, přinášejí téměř každý den něco nového a posunují poznání neustále dopředu? Proč studovat autory, jenž neměli sebemenší představu o tom, jak bude vypadat svět dneška?
Zdeněk Müller
Co bylo na počátku?
Polemika vedená proti vývojovým teoriím nikoho dnes na Západě nijak příliš nevzrušuje. Na rozdíl od oblastí, kde náboženství dostává nový elán. Do oživeného zájmu o původ světa se snaží vstoupit masově a celosvětově rozšiřovaný Atlas stvoření. Jedná se o nejnovější projev revolty vůči evolučním teoriím, na nichž spočívá moderní biologie.
Zdeněk Müller
Zkuste nemyslet!
Kdo by neznal slavnou větu francouzského filosofa René Descarta Myslím, tedy jsem. Ale platí zároveň, že když tento výrok známe, že mu rozumíme? Ta věta nám říká, že myslíme, ať chceme nebo nechceme, a že to, že myslíme, dokazuje, že jsme, že existujeme. A zároveň z ní vyplývá, že vůbec nemyslet, pokud jsme v bdělém stavu a při smyslech, je nemožné nebo téměř nemožné. Přesto přese všechno, zkusme chvíli nemyslet!
Zdeněk Müller
Zničí nás nezodpovědnost a laciný amatérismus?
Budoucnost naší civilizace, našich hodnot a naší ekonomiky je ohrožena. Jednak nečtoucími a polovzdělanými blogery, jednak amatéry a jejich pravdami. Nezodpovědnost blogerů a laciný amatérismus představují velká nebezpečí naší doby.
Zdeněk Müller
Jděte do cirkusu!
Nevěřte lidem, kteří tvrdí, že nesnášejí cirkus, tedy cirkusová představení pod plátěným šapitó. Bývají to lidé sice věcní, rázní, výkonní a často sebejistí, ale většinou málo vnímaví a snad dokonce bezcitní. I když vás to nijak moc neláká, zkuste se překonat a jděte na představení do cirkusu. Vyberte si nějaký malý, bezvýznamný a ubohý. V těch slavných je těžší si uvědomit, co způsobuje, že cirkus je tak dojemnou směsicí bídy a krásných snů.
Zdeněk Müller
Svět naruby
Román anglického spisovatele Iana McEwana Saturday (český překlad Sobota, Odeon 2006) zachycuje atmosféru v Británii počátkem roku 2003 v době velkých demonstrací proti válce v Iráku. Konfrontace postaršího neurochirurga, který ztělesňuje váhání kultivovaných středních tříd tváří v tvář otázce být pro nebo proti vojenské intervenci, a jeho dcery, jež je ostře proti válce, věrně zachycuje atmosféru doby. Odpor proti válce byl tehdy silný, i když část intelektuálů uváděla pádné argumenty, pravda především morální povahy, ve prospěch svržení režimu Saddáma Husajna. Jiná je otázka, že morální a humanitární argumenty šly posléze stranou a Bush s Blairem vsadili na vyvolávání strachu před iráckou jadernou hrozbou.
Zdeněk Müller
Za asasíny do Íránu
Nebojte se. Nebudu vás přemlouvat, abyste se vydali v mých šlépějích do Elburzského pohoří, ležícího mezi Teheránem a Kaspickým mořem. Pravda, putovat dnes touto krajinou už není zdaleka tak náročné a nebezpečné, jako tomu bylo kdysi. Ale opravdu se nemusíte nutit něco takového podstupovat. Stačí vám zajít do knihovny a tam si vyhledat knihu slovinského spisovatele Vladimira Bartola Alamut. Její český překlad vyšel ve dvou vydáním počátkem nového tisíciletí. Dobrý tip na prázdninovou četbu.
Zdeněk Müller
Jeden den dobrovolně hladovět
K duchovní tradici všech kultur na světě patřil a patří půst. Vzdát se na čas dobrovolně stravy a přísunu kalorií může mít pozoruhodně silný efekt na naše vnímání světa a na náš lidských vztah k realitě. Kromě drog patrně neexistuje jiný mocnější postup vedoucí ke změně vztahu člověka k okolí. Jako žízeň probouzí „žárlivost na vodu“, řečeno slovy spisovatele Saint-Exupéryho, tak i hladovění může probouzet emoce a vyvolávat hluboké prožitky.
Zdeněk Müller
Dobrá a špatná zpráva z Gazy
Mám pro vás dvě zprávy. Jednu dobrou a druhou špatnou. Kterou chcete slyšet nejdříve? Tak tedy nejprve tu dobrou. Novinář Alan Johnston, zpravodaj BBC držený 113 dní v zajetí v Gaze, je na svobodě. Tlak Hamásu na organizaci Džajš al-Islám přinesl ovoce. Otázka zní, proč to Hamás dokázal až nyní? Musel s tím opravdu čekat až na chvíli, kdy dostane Gazu plně pod svoji vlastní bezpečnostní kontrolu? A z tohoto tázavého váhání vyplývá ona špatná zpráva. Hamás nechce řešit konflikt v Palestině, touží mít tento konflikt pouze pod svoji kontrolou.
Zdeněk Müller
Achillova pata globalizace
Jeden z největších investorů v Indii je ostrov Mauricius. Investuje na jihoasijském subkontinentu více než Velká Británie, USA a Francie. Jak je to možné?
| předchozí | ... 5 6 7 8 9 10 11 | další |
