Zdeněk Müller
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x
Seznam rubrik
Zdeněk Müller
Podkarpatské črty 2
V Mukačevu nás zaujala vývěska s nápisem hotel Zlata Praha. To se musí zkusit. Zakrátko vybalujeme zavazadla ve slušném pokoji s koupelnou. No, ty tretky si mohli odpustit a skříň vypadá, že se rozpadne. Raději na to, prosím tě, nesahej. Leč televize nejmodernější s plochou obrazovkou a množstvím kanálu. Zkusmo hmátnu po dálkové ovladači a zmačknu. Tvrdá porno scéna mi vyráží dech. Vida, přival globalizované „kultury“ a bez závoje.
Zdeněk Müller
Podkarpatské črty 1
„Vydat se na Ukrajinu... k tomu tě mohly vést asi jen pracovní důvody nebo nostalgie po předválečném Československu“, slýchávám nezřídka od chvíle, kdy jsme se vrátili z cesty na Východ. Ani jedno, ani druhé, nebo vlastně obojí. Ale ještě něco navíc. Možná to nejdůležitější. Zvědavost. Aby bylo jasno.
Zdeněk Müller
Kamenování aneb násilí v islámu
Kdo dobře miluje, dobře kárá. Nedávné hrůzné odsouzení ženy k ukamenování v Íránské islámské republice staví latinskou moudrost na hlavu. Kdo správně Alláha miluje, přísně trestá. Islám předvádí, jak dokáže nenávidět člověka v muslimovi, a bezostyšně nastavuje světu svou archaickou, násilnickou a totalitní tvář.
Zdeněk Müller
Postzápadní epocha
Jistou řádku let žijeme možná nevědomky v nové historické epoše. Přinejmenším materiálně. Většina našich oděvů, nástrojů, hraček, včetně nejmodernějších počítačů, se vyrábí v Asii. Čína předstihla Japonsko a stala se druhou nejsilnější světovou ekonomikou. Nová éra se vyznačuje tím, že Západ, hrající kdysi roli předvoje, je nucen učit se žít vedle nově vzniklých hospodářských velmocí. Čína, Indie a Brazílie dosáhly jistého stupně ekonomické, průmyslové a obchodní nezávislosti. A vytrhují se z nadvlády Západu v čele s americkou supervelmocí.
Zdeněk Müller
O smyslu rodiny
Otec žije už jen ve vzpomínkách. Je tomu skoro čtyři desítky let, co jsme předali plamenům to tělesné z něho, co po smrti zbylo. Minulou sobotu uplynulo sto let od chvíle, kdy přišel na svět. Datum nemohlo nevést k zamyšlení nad uplynulým časem, nad rodinou, k níž dávno zesnulý nepřestává patřit, a nad smyslem rodinného kruhu vůbec.
Zdeněk Müller
Válka bez konce?
Dnešek by dokázal Friedricha Nietzscheho přivést k slzám. Jeho „Bůh je mrtev“ nedošlo naplnění. Celosvětový obrat k náboženství hýbe světem. Evropští sekularisté se zmýlili. V éře modernizace náboženství nezaniklo. Přesto měli v jedné věci pravdu. Upozornili na to, že náboženství se stane hrozbou, pokud se začne míchat do politiky. Soudobý svět před nás staví dvě zásadní výzvy. Jak čelit riziku nových náboženských válek a jak sladit lidské tíhnutí k nábožnosti a víře s ochranou práv jednotlivců.
Zdeněk Müller
Kopaná a dějiny
Sport se stal planetárním jevem. Společná hra, společné divadlo, společné nadšení. Právě konané mistrovství v kopané v Jihoafrické republice je toho nejlepším důkazem. Staví nám na odiv sňatek národů světa se sportem. Leč při uhranutí sportovním zápolením a jeho všeobjímajícím dopadem něco uniká. Kopaná a rozmach sportu vůbec svědčí o tom, že nám dějiny poťouchle vysmívají. O co jde?
Zdeněk Müller
Nepřítel mého nepřítele
Stalo se z toho téměř pravidlo. Když se hovoří o Gaze, skončí se v Teheránu a když se mluví o Teheránu, dojde se ke Gaze. Diskuse k mému poslednímu textu to jen potvrzuje. Dá se z ní odvodit stručně asi toto: Izrael jedná správně, když blokádou trestá Hamás a jeho rakety, neboť přes Gazu má za dveřmi Teherán. Palestinci v Gaze jsou teroristé ve službách Íránu, který hodlá Izrael zničit.
Zdeněk Müller
Je Izrael ztracen?
Jak lze zničit vznešenou ideu? Za pár desítek let se nad podobnou otázkou možná zamyslí historici. Až opadnou vášně, které lomcují současností. Materiálem vhodným k bádání jim budou postoje a chování současné izraelské vlády. Nepíši to s žádným nadšením, ale Netanjahuova vláda si nepočíná moudře.
Zdeněk Müller
Zákaz zakazovat
Burka, ženský integrální závoj, je s islámem spojena okrajově. Neodpovídá většinové představě o cudnosti muslimek, kterou diktuje korán. Lze bez obalu prohlásit, že se nejedná o nic jiného než o barbarský způsob, jak ženu pokořit, zbavit ji důstojnosti a svobody. Tvrzení, že žena bere takové zahalení dobrovolně, na podstatě věci nic nemění. Integrální zahalování je v rozporu s principem rovnosti mužů a žen, na němž stojí evropská demokracie. Mění ženu v bytost ostatním lidem nepodobnou, veřejně ji neguje a činí beztvářnou. Zákaz zahalování je proto zcela oprávněný.
Zdeněk Müller
Věřit nebo vědět?
Víra je vždy silnější než věda. Dnes, kdy zájem o náboženství znovu roste a kdy se na trhu idejí nabízejí nejrůznější boží a věčné pravdy, se to jenom potvrzuje.
Zdeněk Müller
Násilí jako virtuální válka
Atentáty 11. září 2001 ohlásily zrod nového druhu násilí. Vzaly útokem lidskou fantazii a naši představivost a zmocnily se jich. Wall Street a Pentagon, zvolené cíle, byly symbolické a spektakulárně destruktivní a otřesná podívaná se odehrála za přímé účasti televizních diváků na celém světě. Al-Káida se pustila do války se Západem na poli virtuální komunikace.
Zdeněk Müller
Neřestný blahobyt
"Give me back the Berlin Wall, give me Stalin and Saint Paul, I have seen the future, brother: It is murder“, brouká Leonard Cohen z radia v bruselské kavárně Cook and Book. Soukám do sebe italské nudle a srkám červené víno. Kolem posedávají různobarevní lidé, popíjejí svá expressa, capuccina, čaje mátové, zelené, černé čaje z Indie, Číny, Tibetu a listují v knihách z celého světa, jimiž přetékají police na stěnách... a je jim jedno, co zpívá varující poeta. Falešná idyla ? Nebo zpráva o lidech doby?
Zdeněk Müller
Pokrokář nebo reakcionář?
Leží vám v žaludku „politicky korektní“ a nejste v tom, jak lze snadno zjistit, sám. Tepat onu sice nepsanou, avšak veřejně respektovanou povinnost nedotknout se některých skupin, vyznačujících se odlišností od „obyčejnosti“ či „normálnosti“, je populární. Ale vezměte to z jiné strany. Pokud se společnost stává citlivější a pozornější a brání nám nepodléhat netoleranci či dokonce rasismu, tak je to snad pokrok?
Zdeněk Müller
Teror a nevinnost
Násilí patří k lidské historii. Stejně jako masakry. Pokud k nim dochází v Africe či Asii, pokládáme něco takového za politováníhodnou, leč těžko odstranitelnou součást přirozeného chodu událostí. Dějiny národů byly a bohužel zůstávají dějinami vzájemných sporů. Dojde-li ovšem k atentátu, při němž umírají desítky nevinných, jsme zděšeni. Atentát spáchaný koncem března v moskevském metru patří k násilí, které nás stále ještě dokáže ohromit.
Zdeněk Müller
O přátelství
Dobrý přítel je jako konto ve Švýcarsku. Není třeba ho vidět každý den. Podstatné je, že existuje. Maxima přátelství zdůrazňující váhu spolehlivosti. Jak je to vlastně dnes s přátelstvím? Zůstává jeho hodnota nedotčena časem anebo podléhá inflaci?
Zdeněk Müller
Víra bez rozumu
Každé náboženství je pověra. Svým způsobem. Co tím míním? Nic více než to, že náboženská víra skrývá riziko ztráty rozumu a následných dopadů této ztráty. Víra bez rozumu je jen pověra. Anebo snad móda?
Zdeněk Müller
Imám na odstřel
Samozvanec a lhář anebo odvážný muslim, který věří v otevřený islám v prostředí rovnoprávných občanů? Imám Hasan Šalghúmí (Hassen Chalghoumi) z předměstské čtvrti Drancy na severovýchodě od Paříže se dostal „do řečí“ a do médií. Po minaretech, integrálním zahalování a hamburgerech „halál“ je v centru pozornosti zbožný správce mešity. Souhlasí se zákazem integrálního závoje. A spustila na něj nenávistná palba islamistických radikálů.
Zdeněk Müller
Volíš rovnoprávnost nebo náboženskou svobodu?
Kdo dostane v Evropě přednost? Muslim, který odmítá podat ruku ženě, protože chce jednat v duchu božích příkazů, anebo žena, která požaduje respekt k pravidlům občanské a lidské rovnoprávnosti? Otázky vyvolává nedávný případ ze Švédska.
Zdeněk Müller
O pravdách a hlouposti
Obula se do mne v diskusi jedna čtenářka. Asi prý nežiji ve Francii, když nevidím tamní realitu (rozuměj islamizační a imigrační), anebo dělám, že ji nevidím. Pravdu skutečnosti zastírám hloupostí. Pohoršení v ní vyvolal text, v němž namísto hořekování nad zkázou Evropy uvažuji, co dělat.
Zdeněk Müller
Pohřbí islámský závoj antikapitalisty?
Přívržencům revolučního komunismu ve Francii zřejmě nevadí islám. Dokonce se tito permanentní revolucionáři možná vzdají trockistické tradice ateismu a ženské rovnoprávnosti. K takovým závěrům svádí případ jedné kandidátky francouzské Nové antikapitalistické strany pro březnové volby do regionálních rad. Nosí islámský závoj.
Zdeněk Müller
Soumrak pasivní konzumace
Nejen mnozí Francouzi, ale i místní snobové mění svůj životní styl. Více sportují, snaží se žít zdravě a hlavně šetří. Důvody k tomu mají nejen ekonomické. Ve fitcentru Waou jich potkám řadu. Jean-Philippe, dávající vždy na odiv poslední módní výkřiky, se přede mnou nedávno přiznal k nového krédu: Less but better. Jeho garderoba znovu nalezla oděvní klasiku, kterou obohacuje sem tam nějakou drobností dokazující, že má vkus. Nový snob musí zkrátka předvést, že umí nakupovat. Nikoliv za každou cenu a lacino, nýbrž tak, aby to mělo styl a výdrž. Že by i do hlav této kategorie nešetřící a marnotratné skupiny pronikaly imperativy trvale udržitelného rozvoje? Otázka nasnadě, odpověď nejednoznačná.
Zdeněk Müller
Proti kultuře harému
Americký tisk se ostře postavil proti Francii, jejíž prezident a poslanci chtějí zakázat muslimkám integrální závoj. „Zásah do osobních svobod, podněcování nenávisti, vše jen proto, aby se získaly voličské hlasy pro březnové regionální volby“, čteme v úvodníku New York Times (27.1.). Tálibán se musejí radovat, když vidí, jak se z islámu dělá na Západě pronásledovaná oběť, dodává pisatel. A radí, že by bylo lépe, kdyby se ve Francii, kde na odhadovaných 5 až 6 milionů muslimů připadá méně než 2000 niqábů či burek, otázka řešila existujícími zákony proti sektářským úchylkám náboženství. Antizávojová kruciáta je prý zbytečná a navíc nebezpečná.
Zdeněk Müller
Islamizace Evropy – hrozba nebo výzva?
Islamizace jako budoucnost Evropy zůstává pouhou spekulací. Hrozba se může naplnit anebo nikoliv. I když úvahy na toto téma nezřídka vedou k fantazírování a k bujným představám o blížící se apokalypse, není nutné propadat fatalismu. Stačí místo strašení mobilizovat rozum.
Zdeněk Müller
Svůdnost ušlechtilé kapitulace
Román ze starých časů dokáže někdy nastavit zrcadlo, v němž současnost může spatřit sebe samu. Příběh sicilského šlechtice z 19. století, který tvoří jádro Geparda Giuseppeho di Lampedusy, je obrazem bezesporu překonané doby. Rolníci platí nájem v naturáliích, lokajové si natahují pumpy a na obzoru se rýsuje hrozba revolučního násilí. Na první pohled nic podobného dnešní Evropě. Feudalismus ji už dávno opustil a do očí bijící nerovnosti zmizely. Přesto by se měli dnešní evropští vůdcové ke Gepardovi vrátit a pozorně si ho přečíst. Vzít si odtud nadčasové poučení o procesu úpadku se doporučuje v jednom z posledních čísel britského týdeníku The Economist.
| předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 ... | další |
