Bohumila Truhlářová
- Počet článků 286
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1042x
Seznam rubrik
Bohumila Truhlářová
…a Život je dobrodružství s dobrým koncem
Život jsem napsala s velkým Ž a mám na mysli posloupnost a následnost dílčích životů – se kterou nikdo nepočítá a která jediná nám umožní odpovědět si i na to, co dosud neznáme. Žijeme tady a teď a nevíme ani co bylo před tím, ani co bude pak, po smrti. Nikdo nám to neřekne ani nikterak nezprostředkuje. A ač tuto informaci máme všichni uloženou v sobě, ne každý si ji dokážeme „vyzdvihnout do vědomí“ tak, abychom jí porozuměli. My s partnerem téměř denně meditujeme, ptáme se svého nitra, zda by bylo možné poznat to, co je třeba na našich životech ještě změnit k lepšímu, čemu nerozumíme a bylo by záhodno to nejenom poznat, ale i se tím zaobírat. Při poslední meditaci jsem se ptala, co předcházelo tomu, co žiji teď. Jaké vývojové etapy jsem v minulosti (v minulých životech) procházela, čím jsem se dovedla k tomu, co jsem prožívala např. v dětství a co prožívám teď. V předcházejících příspěvcích jsem psala o vztahu k mojí matce, který nepatřil k nejsnazším a co jsem se dozvěděla v meditaci, to s tím úzce souviselo.
Bohumila Truhlářová
Proměňme vztahy s našimi nejbližšími z šílených v úžasné!
Proč jsem se narodila rodičům, kteří spolu celý život bojovali – a ani nás děti ze svých sporů nevynechali? Na kurzu sebepoznání v r.1993 mi bylo vysvětleno, že jsem si právě takové rodiče tzv. zasloužila, že jsem zrovna toto působení ke svému životu potřebovala. Moc mi to nedávalo smysl. Potřebovala jsem je? A k čemu? Až později se ke mně dostala další informace, že jsem přišla na svět tak slabá, že by mě podpora milujícího člověka k zesílení nestačila. Potřebovala jsem někoho, kdo do mě už od narození a i po celé dětství obrazně řečeno „kopal“ a nedal pokoj ani v dospělosti. V jehož očích jsem byla nula a nicka, člověk hodný odsouzení a zatracení, neboť vše co od něho pocházelo, bylo ze všech možných variant to nejhorší. Matka mě fakt celý život nesnášela a nikterak se tím netajila. Obhájit si vedle ní své místo pod sluncem, to skutečně nebyla hračka. Utýraná hádkami rodičů i necitlivostí matky jsem šla v dětství z nemoci do nemoci. V době mých vysokých horeček jakoby složily zbraně a alespoň den či dva byl doma zdánlivý klid.
Bohumila Truhlářová
Dokážeme ovlivnit lidi kolem sebe, aby nás život s nimi nebolel?
Tchýně, ale někdy i matka, šéf, soused a další a další, nám umějí ze života udělat peklo. Mě tato životní zkouška potkala v podobě matky. Jestli otec matku chtěl či nechtěl, to je otázka. Říkal, že si sňatkem „podtrhl mládí“ – a to se ženil ve 42 letech. Matka zase na jejich začátky vzpomíná, že otec byl hodný akorát jednou, když pršelo a on ji půjčil bundu, aby nezmohla. A k tomu celý život hovořila o své nenaplněné lásce, o chlapci, který si šel říci o její ruku a rodiče ho vyhodili se slovy: Co tu ta nuzota pohledává... který pak následně odešel a už se k ní nikdy nevrátil. Psal se rok 1954 a s otcem se brali v 9. měsíci jejího těhotenství. Matka se upnula na dceru, která se záhy narodila. Čí vlastně ta maličká byla, to v naší rodině zůstalo tabu. Když jsem po třech letech přišla na svět já, vztah matky s otcem byl v hluboké krizi. Rodiče si nás rozdělili: otec preferoval mě a v sestře viděl matku, se kterou se nedalo vyjít. Matka preferovala sestru a na mně jí vadilo úplně všechno. Nepamatuji se, že by mě někdy pohladila, vzala za ruku, pochválila, dala pusu. Hmotně jsem nestrádala, to nemohu říci, ale jinak mě všechno s ní nesmírně bolelo a nedalo se pochopit, proč to dělá.
Bohumila Truhlářová
Karma nás baví: K pravému partnerství je třeba se vzájemně vychovat
Nevím, jaké kroky konkrétně vedou lidi k vylepšení vztahů a k nalezení toho pravého. To si musí odchytit každý sám na sobě, co ještě potřebuje zvládnout, aby život nabral smysluplné obrátky. U mě to byla potřeba zlepšit respekt a víru v dobré vztahy. U jiného to může být něco trochu jiného. Ale jeden rys je společný všem jdoucím k cíli – a tím je čistota. Čistota konání, čistota myšlení, zřeknutí se podvodů a lží ... a to v jakékoliv podobě. Nepodvádět, neangažovat se v jakémkoliv křiváctví. Já jsem si tento bod přesně stanovila ještě během manželství – a bylo jím: nepodvádět partnera, nedělat nic za jeho zády. Po rozvodu to znamenalo: nic si nezačínat se zadaným mužem. Byť by třeba už se svou manželkou už ani nežil, ale pokud nejsou rozvedení, mám povinnost ctít jeho zákonnou ženu jako první dámu jeho života – a do vztahu s ním nikterak nejít. Ani myšlenkou nepřipustit, že by vztah s ním byl eventuálně možný. Pokud je nějak nehotový (nemá dokončený, uzavřený svůj předchozí vztah), nechat ho jaký je a nevysílat k němu jedinou vstřícnou myšlenku. Nakročením k respektu k sobě i k druhým, vírou v to, že pěkné vztahy existují, rozhodnutími, kterými jsem si dala hodnotu: a)vztah si začnu jen s tím pravým b)mít partnera, který je pro mě vhodný, je patřičné c)mám nárok na to, abych žila pěkný vztah, život v pravdě a v lásce, proto jsem přece na světě d)nebudu jakkoliv podvádět, pokud bude nějaký muž ženatý, nebudu nic dělat za zády jeho manželky – tím vším jsem si zasloužila vyjít ze tmy na světlo a smět toho pravého rozpoznat. Po hodině našeho rozhovoru, při loučení s ním jsem najednou vnímala uvnitř sebe věty: „To je ten pravý. Hledáte se spolu už nesmírně dlouho a konečně jste se našli. Budete spolu do konce života.“
Bohumila Truhlářová
Karma nás baví: Partner přijde a zazvoní u tvých dveří
Zkuste slepému vysvětlit, co znamená světlo. Zkuste člověku vyzrálému na nižší úroveň nežli je pro pochopení určitých věcí třeba vysvětlit, jak pozná pravého partnera. Když jsem se já pana ing. Konfršta (www.povidanisjanem.cz) ptala: „Dá se vůbec poznat, že se jedná o pravého partnera? Vždyť mně se vždycky na začátku vztahu zdá, že by to mohl být on a po čase jsme se vztahem v koncích...“ tak mi odpověděl: „Bohunko, toho pravého poznáš bezpečně, není možné ho nepoznat.“ A dál neřekl ani slovo, jen se usmíval...
Bohumila Truhlářová
Karma nás baví: Proč si vybíráme ty, se kterými vzathy nejdou?
Nikoho nebaví začínat si vztahy, které k ničemu nevedou. Všichni na počátku vztahu doufáme, že jsme konečně došli k tomu pravému a vztah se nám vydaří. Já jsem po rozvodu neděla nic jiného: hledala jsem pravého partnera. Mátlo mě, že jsem měla vydaných několik knih o vztazích, automaticky se přede mnou otevírala cesta do minulých životů. Ale pokud šlo o partnerství, tam jako by byla stažená roleta: nikdy jsem se nedozvěděla, co jsem s mužem v minulosti. Do cesty mi sice přicházeli hodní muži, ale nemohli jsme se ničeho kloudného dobrat. Zařadili si mě do škatulky „ta o vztazích píše knihy, tak alespoň nebude s ničím otravovat, s tou půjde vztah snadno.“ Nic nechtěli, jen žít v jejich režii. Já jsem je zajímala tolik, jako králíka kniha filosofických úvah na které leží mrkev. Mrkev snědli a kniha zůstala neotevřená. Bylo to zoufalé a nesmyslné. Jim to stačilo, já jsem vedle nich umírala.
Bohumila Truhlářová
Karma nás baví 2.část Je možné najít pravého partnera?
Po shlédnutí filmu Tajemství jsem ke svému rozhodnutí přidala ještě další dva postoje. Prvním z nich byla pozitivní věta že „mám nejlepšího partnera z celého vesmíru“ a druhým uchopení svého života jako cesty k lásce, kdy zde nejsem pro nic jiného nežli proto, abych krásně žila: tudíž přepychový vztah s tím pravým není nic výjimečného, co potká tu a tam někoho jednou za sto let, ale mám to žít – normálně, hned teď. Narodila jsem se pro lásku a mám žít co nejlépe, tzn. v pravém partnerství. Takže nač to odkládat. Pěkně je třeba žít ihned.
Bohumila Truhlářová
Karma nás baví 1.část Je možné najít pravého partnera?
Když jsem tuto otázku, krátce po svém rozvodu, položila panu ing. Janu Konfrštovi, odpověděl mi: „ano“. A kde je, jak ho najdu?, ptala jsem se dál. „Bohunko, ty jsi svého pravého partnera minula.“ Jak minula? „No, potkala jsi se s ním, ale nezdvihla jsi oči. Dívala ses do země, nedošlo k propojení vašich energií skrze oči - a tak jste se přešli, minuli.“
Bohumila Truhlářová
Karma nás baví 3.část: Existuje cesta do minulých životů?
A tak jsem se ptala no to či ono a začaly přicházet jasné odpovědi doplněné obrazovou projekcí – jako když sedíte v kině a sledujete úryvky z různých filmů. Bylo to nesmírně osvobozující. To, co mi celý život sedělo v zátylku jako zátěž, se začalo uvolňovat. Docházelo mi, proč uvažuji a cítím se „divně“. Čemu jsem celý život nerozuměla, to mělo najednou jasnou příčinu. Ptala jsem se přibližně na dvanáct rozdílných věcí a do tolika minulých životů jsem byla přizvána.
Bohumila Truhlářová
Karma nás baví - 2. část Existuje cesta do minulých životů?
Proč minulé životy své i lidí kolem běžně neznáme? Protože jsme nedodali svému žití potřebný díl pozitivní energie, nevydali jsme ze sebe dost pozitivních názorů, postojů, myšlenek, vět i činů – málo jsme odpouštěli sobě i druhým, kritizujeme, pomlouváme, jsme uzavřeni v negativních postojích – a v tom to je. Jakoukoliv pozitivní energií, kterou ze sebe vydáváme (pokorou, odpouštěním, přijetím i toho, čemu nerozumíme, co nejlepšími rozhodnutími a smysluplnými činy) kolem sebe vytváříme duchovní prostředí nové kvlity. A díky této své nové energii jsme schopni strávit věci, pod kterými se ostatní hroutí.
Bohumila Truhlářová
Karma nás baví 1.část: Existuje cesta do minulých životů?
Když začnu vyprávět o minulých životech, vždycky to vzbudí zájem. Toužíme se dozvědět, co jsme žili v minulosti a s kým, jací jsme byli. A jestli něco z toho, co dávno minulo, můžeme spatřit i teď: sami na sobě uvidět důkaz toho, že na Zemi nejsme poprvé... a tím pádem pravděpodobně ani ne naposledy. Karma – posloupnost životů, v nichž jsme se něčemu přišli naučit, mnohé nám nešlo, ale je i hodně věcí, které jsme skvěle zvládli - nás baví.
Bohumila Truhlářová
Chcete znát „duši“ českého národa? Poznat politickou garnituru?
Jsou prý výtvorem nás všech - každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Co se to v naší politické sféře děje? A neposlední otázka je: Budeme raději sedět doma anebo se zdvihneme a půjdeme volit? Ale koho? Dá se vůbec zmapovat současnost tak, abychom se v ní vyznali a uměli se přiklonit na stranu dobra?
Bohumila Truhlářová
Laťka vývoje lidstva je nasazena vysoko – 2.část
Na žádném stupni vývoje nesmíme stagnovat! Skvostné myšlenky Boha, Řádu prodchnuly celý vesmír: jsou všude, ve vás i ve mně. Pravda vrcholová, absolutní, v nejlepším možném pojetí je v nás – připravená k použití. A my, každý na své úrovni poznání, jsme vyzýváni, abychom v Ní (v Bohu) žili. Když pravdu upřednostníme, stane se ta věc, že si uvolníme bloky v čakrách, díl temna z nás odejde stranou a o trochu víc se rozzáříme. A kdo se rozzáří úplně (odloží všechno své temno stranou), ten zvládne i věci „nevídané“, např. teleport – odhmotnění sebe a přemístění se vesmírem pomocí myšlenky.
Bohumila Truhlářová
Laťka vývoje lidstva je nasazena vysoko – 1.část
Neuvědomujeme si provázanost lidí různých koutů vesmíru pomocí myšlenek, protože myšlenky neumíme uvidět? To je vývoji jedno, neznalost nikoho neomlouvá. Cítíme se být pány tvorstva, vrcholem možného, když nic lepšího nežli to, co známe, nevidíme? Výdobytky vědy a techniky nás uspokojily, zaměstnávají naši mysl natolik, že nás nic hlubšího nezajímá? Tak to je velký problém! Protože svět myšlenek je. A nejenom že je, funguje, obsahuje nesmírnou energii, ať se nám to líbí anebo ne. Myšlenky dokážou divy. Ne nadarmo se říká: jestli něco potřebuješ, není potřeba to měnit, nejdřív ze všeho to musíš pochopit. Pochopení totiž samo otevírá brány k činům.
Bohumila Truhlářová
Vesmírné zákony v praxi - 3.část
Líbí se vám, co se děje ve světě - krize, války, katastrofy? Co uděláme, budeme lamentovat nad hrůzami světa, lomit rukama a zoufat si, proč to nejde lépe? Anebo necháme nesmyslných uvažování a chytneme pevně život oběma rukama za správný konec? Nepřipusťte si myšlenku, že to nejde. Nabízím vám pohled na světové dění z opačné strany, nežli je běžně.
Bohumila Truhlářová
Vesmírné zákony v praxi - 2.část
ŽIVOT JE GENIÁLNÍ A MYŠLENÍ BOLÍ Po mnoha pokusech vyhnout se řádnosti žití bylo lidstvo vráceno na úplný počátek. Dál se nehneme, když se nevrátíme ke kořenům dobra či zla, když se nezamyslíme nad svými skutky z hloubky daleko větší, nežli jaká je běžná teď. Jsme skutečně jako Adamové v ráji, spíš už stojíme za branami ráje: oběma nohama v pekle. Jen poslední prst máme zachycený v brance nebeské, a jestli se nevzpamatujeme, brána se za námi zavře.
Bohumila Truhlářová
Vesmírné zákony v praxi - 1.část
Žijeme dar života, abychom si uvědomili, že naše hmotná těla v sobě nesou jas nebes. Nemáme žít stylem „po nás potopa“. Máme se učit vidět dál - roztáhnout vnímání na věci minulé i budoucí, pomáhat vývoji lidstva.
Bohumila Truhlářová
Vyháníme sebe z ráje?
Žijeme dar života, abychom si uvědomili, že naše hmotná těla v sobě nesou jas nebes. Nemáme žít stylem „po nás potopa“. Máme se učit vidět dál - roztáhnout vnímání na věci minulé i budoucí, pomáhat vývoji lidstva.
Bohumila Truhlářová
Nevěrní lidé bez budoucnosti aneb kdy je chlap nepoužitelný
„Vrátil jsem se ze zájezdu do Indie a nevím, co mám dělat. Byla tam s námi dívka Petra. Když jsem přijel domů, začalo peklo. Manželka nám přišla na to, že jsem s ní byl v divadle, začala mne podezírat a vynucuje si mou přítomnost opakovanými nemocemi. Tvrdí, že beze mne je úplně ztracená. Když se vzdálím, stále mi volá – snad každou hodinu. Nechci jí ublížit, ale ani se rozejít s Petrou. Co mám dělat?“, ptá se pan Miloslav.
Bohumila Truhlářová
Nevěra je přechodná záležitost - nepůjde ji ukrýt
Paní Irma, která delší dobu tušila, že ji manžel podvádí, mi líčila, co se jí přihodilo. Jela zrovna autem a všeho už měla dost. Nemohla dál. Zastavila na kraji lesa, vystoupila z auta a zařvala „nahoru“: „Bože, pomoz mi! Jak to tedy s ním je?“ A najednou jí šlo hlavou všechno – s kým ji manžel podvádí, kde, kdy, jak. Dojela domů a manželovi všechny podrobnosti přednesla. Zůstal s pusou dokořán a lapal po dechu... Vůbec nevěděl, kde si ty informace mohla zjistit.
Bohumila Truhlářová
Máme v sobě detektor lži – policie to ještě neví
Pomoc u mě hledal pan Roman. Hrozil mu soud a vězení - jeho čtrnáctiletá dcera ho udala na policii, že ji znásilnil. A on tvrdil, že je nevinný.
Bohumila Truhlářová
Prý neumíme žít pořádně, vzkazují nám lidé z jiných planet
Občas zachytím signál, asi od jemnějších bytostí z vyspělejších civilizací, že my lidé na planetě Zemi nevíme, co je láska, a že neumíme v lásce žít. Když se ke mně jejich věty dostaly poprvé, ohradila jsem se, že to není pravda, že my přece lásku známe a s láskou žít umíme! A tak mi podrobněji vysvětlily, jak to myslí:
Bohumila Truhlářová
Nevěra „jenom tak“ neexistuje
„Potřeboval bych pomoci“, říkal mi pan Martin. „Přítelkyně Anna náš společný vztah nebuduje, jakoby se přede mnou uzavírala. Říká, že tedy dál budeme bydlet spolu, když to chci, ale že si budeme žít každý po svém, že ví, že od ní stejně časem odejdu. Rozdělila i nádobí a odděleně si vaří. Ale já nemám v úmyslu ji opustit, miluji ji, jsme spolu tři roky, plánovali jsme i dítě“. Jenže ono to tak docela nebyla pravda. Vztah, který funguje, se dá totiž zakreslit jako „řeka“ v níž jsou oba přítomni. A když jsem vzala tužku a papír a vztah jsem nakreslila, Martin ve vztahu nebyl přítomen.
Bohumila Truhlářová
Žijí mezi námi
Informace přinášejí úlevu. S každým bodem Vesmírného zákona (viz kniha Vesmírné zákony v praxi) nám může dojít, že jsme na tom všichni stejně: na Zemi procházíme totožnou učební látku, každý z pozice, kde se právě narodil.
Bohumila Truhlářová
Ach, jo! Jak zvládnou Čechové jejich životní poslání?
Momentálně – pod vlivem lží plynoucích dva tisíce let od církve – naše kultura žije přehlíživost k Dobru v sobě. Církev nás cíleně odnaučila hledat dobro v sobě, nařídila nám, že musíme věřit tomu, co ona dovolí. Vsugerovali nám, že máme čekat, že přijde někdo, kdo dobré kroky udělá bez nás za nás, že z nás sejme hříchy (dřív si za to ještě nechávali platit – lidi páchající zlo si přicházeli do církve koupit tzv. „odpustky“ a když zaplatili, mohli dělat, co chtěli – a to s požehnáním duchovních činitelů. Vynalézavost církve je velká – stejně jako blbost nás, kteří jsme jim na to skočili. Výslednicí je, že lež a laxnost se vzali za ruce a převážili nad moudrostí a pracovitostí. Proto vládci tehdejší doby vyřadili Ježíše Krista ze hry, aby se nepřipravili o moc, o možnost lidi dusit, ovládat, ždímat, mávat s nimi, jak oni chtějí. A protože jsme to dopustili (nebylo dost těch, kteří by Čistotu, kterou Kristus přinášel, podpořili), teď máme, co máme. Nelíbí se vám to? Mně taky ne. Jenže vím dvě věci: nemá cenu lamentovat a házet flintu do žita a ani se bát.
| předchozí | ... 6 7 8 9 10 11 12 | další |
