Bohumila Truhlářová
- Počet článků 286
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1042x
Seznam rubrik
Bohumila Truhlářová
Počkej, až vás poženou, nebudete stačit utíkat
Když jsme se v roce 1977 stěhovali s manželem do malé pohraniční vesnice prachatického okresu, maminka nám říkala: „Kam to jdete? Počkej, až vás poženou, nebudete si ani stačit zabalit pár věcí a budete muset utíkat.“ Mami, co blbneš, tohle už fakt teď nehrozí... „Jen nech bejt, abyste se nedivili, pak už bude pozdě...“
Bohumila Truhlářová
Jediný rozdíl mezi Zemanem a Putinem je, že Zemanovi to neprochází
Václav Havel by k současné situaci prohlásil ani něco v tom smyslu, že "totalitní vládci si bohužel ještě neuvědomují, že násilí, jakési donucování druhých, aby se podřídili tomu, s čím bytostně nesouhlasí, je sice pokus možný, ale nemůže trvat nastálo. Prosazovat lež a tvrdit, že je to pravda, to neprojde žádnému člověku. Člověk má v sobě cosi, co ho postrkuje k pravdě a "to" v člověku nejde zničit žádným aktem násilníka...
Bohumila Truhlářová
Proruské choutky Zemana a dalších
Když jsme si před volbou presidenta povídali s panem ing. Janem Konfrštem (www.povidanisjanem.cz) o nutnosti nevolit Zemana, jeden z důvodů bylo Zemanova nebezpečná proruská orientace, "Zemanovo proruské smýšlení" (Zemanova orientace na východní trhy). A v souvislosti s tím jeho napojením na komunisty - (a napojení ČSSD na komunisty.) Uběhl rok - a předpověď (prozíravost pana Jana) se naplnila. Zeman do Ruska dosadil komunistu Remka... A k obsazení Ukrajiny ruskou armádou prosazuje názor stejný jako mají komunisti a který zastávají ti, kteří s Ruskem obchodují: sice se něco děje, ale to je třeba přehlédnout - obchod přece kvůli tomu nepřerušíme. Rusko je pro ně partnerem...
Bohumila Truhlářová
Magický rok 2014 a poslání naší země
V čem bude příští rok výjimečný? A jaké poslání mají národy na našem území žijící? Zdá se nám, že v dění naší země převažuje ́duchovní hluchota ́: bují podrazy, lži, manipulace, neochota se domluvit anebo je to jinak? Jestli je to s námi tak zlé, proč potom přicházejí poselství o našem příštím vedoucím úkolu v „kultuře ducha“? Že by se zde hlásilo ke slovu i něco, o čem mnozí ještě naplno nevíme, leč je to tu a čeká to na naši podporu? V poselství jsou i slova: „Dnešní doba, kterou prožíváte, má sloužit k rozpoznání kladů i záporů světového názoru i vlasteneckých kvalit a současně ke krystalizaci ryzích charakterů... civilizace se žene nezadržitelně vpřed a nastane doba, kdy žádná prestiž té či oné strany, ale úcta a láska k člověku budou vládnout a duchovní hodnoty budou zdobit hlavy vašich hodnostářů...“ Skutečně se u nás něco děje, čeho jsme svědky, a je naším úkolem pomoci, aby se to vyklubalo na svět? A co se s naším národem stalo? Proč jsme se svým vývojem teprve zde, proč už slova proroctví běžně nenaplňujeme?
Bohumila Truhlářová
Životní poslání poznáme, když pochopíme "vesmír v nás"
Proč jsme se narodili?Proč se stalo, že jedna z mnoha spermií se dostala až k vajíčku? A jak to, že tato spermie pronikla povrchem do vajíčka a došlo k oplodnění? Šlo jenom o "hříčku hmoty" nebo se dělo ještě něco dalšího? Proč jsme se narodili právě sem k těmto rodičům do této společnosti? Proč se někdo narodí do válečné vřavy a jiný do klidné oblasti? Proč má někdo rodiče, kteří o ně nestojí, dají ho třeba do dětského domova nebo se dítěte zbaví ještě dřív, zabijí ho potratem a druhý přijde do láskyplného prostředí, kde se má jako v bavlnce? Nežli nás napadne: to je ale nespravedlivé, zkusme si uvědomit možnost, že "v nás je vesmír"...
Bohumila Truhlářová
Chcete poznat svoje životní poslání?
1. Proč neznáme životní poslání (víra v zánik) Úvod: Na začátku vykročení k rozpoznání životního poslání stojí uvědomění si, jaký vliv na nás mělo dění minulé a čemu teď věříme. Kdo se – třeba i vlivem komunistického materialistického pohledu na svět – ukotvil v názoru, že na konci života nás čeká zánik a nic víc, hledání smyslu života mu to neulehčí. Proč? Nepůjde mu na rozum, proč by neměl upřednostňovat sebe. Lidi s vírou v zánik poznáme podle toho, že se snaží uchopit a podržet si moc, peníze, majetek (světské výhody) – a to i klidně na úkor lidí ostatních. Žijí v duchu slov: „po nás potopa“. Nezájem a nepochopení: O cestu životem, která by přinášela prospěch nejenom jedinci, nýbrž i lidem kolem, nemají tito lidé zájem. Protože když – podle nich – vše končí smrtí, tak je přece logické „urvat“ pro sebe během života, co se dá. Nevidí ani nehledají návaznost svého života na životy lidí ostatní. Necítí spoluzodpovědnost za dění na Zemi. Rozhodují se podle toho, co vyhovuje jim osobně, nic kromě momentálního vlastního prospěchu (potvrzení jejich „pravd“) je nezajímá. Neúcta k tělu: Žijí neúctu k daru života na hmotné úrovni: nepečují o své zdraví, nezajímá je zdravý životní styl: berou drogy, kouří, opíjejí se... Neúcta k myšlenkám: Lidé věřící v zánik se bez pokory staví i k myšlenkám. Místo aby možnost přemýšlet využili k pokroku, k vývoji jedince i lidstva smysluplným směrem, možnost přemýšlet a rozhodovat se zneužívají (podvádějí, zamlžují pravdu...). Nezamýšlejí se ani nad zákonem příčiny a následku, na sebe se dívají jako na vrchol pravdy (jako na Bohy), kteří mohou všechno, co chtějí a nevyplývají z toho žádné následky. Vede je to k maximální nepokoře a minimální zodpovědnosti. Nastolování neřádných věci: Projevují se nemorálními činy, ubližováním. Jde o celou škálu činností neprospívajících lidem i přírodě: od kácení deštných pralesů, přes podvody ve sféře hospodářské, politické až po nepravosti v oblasti mezilidských vztahů... Tito lidé jsou omezení ve svém uvažování - to, co právě preferují, to považují za dostačující a nic smysluplnějšího nehledají. Místo ukotvení sebe v životě, který má smysl, vede toto k vytržení jedince ze sounáležitosti k lidem ostatním. Jde o nastolení svých osobních neřádů, o jejich povýšení (z pozice moci, peněz apod.) nad záležitosti řádné. Víra v zánik vede člověka temnou cestou. „Světlé“ v sobě (hlas svého svědomí) takovýto jedinec popírá. Nepokládá si otázky: „Je cesta, po které jdu, správná? Je to, co právě dělám, čím se zrovna zabývám, řádné? Je to, o čem přemýšlím, o čem hovořím a co konám, potřebné nejenom pro mě, ale i pro mé okolí? Má můj život pozitivní dopad na dění v mém nejbližším i vzdálenějším okolí?“ Otázky mířící k samé podstatě lidského bytí (o cestě pravdy a lásky) si tito lidé nekladou. Moc dobře vědí, že nekonají správně, že jsou věci, které by měli na sobě vylepšit. Proč by se na ně ptali, když se jim chtějí vyhnout? Jejich egoismus (opájení se svou dílčí pravdou, kterou povýšil na tu nejlepší, opájení se výhodami – mocí, hmotnými statky...) je baví víc nežli hledání smysluplné cesty dál.
Bohumila Truhlářová
Pár slov o zdraví:Proč lékaři neumějí uzdravit ani své nejbližší?
Shrbená bolestí, o dvou holích, téměř bez schopnosti se pohybovat pro nesnesitelné bolesti kyčlí a dalších kloubů...Takto na tom byla pětapadesátiletá žena v invalidním důchodu (svobodná matka dvou dospělých synů), která mě vyhledala po přečtení mojí knížky Léčení příčin nemocí. Nemocná je již přes třicet let. A i když obo její rodiče jsou lékaři a vyzkoušeli na ní za poslední roky úplně všechno, co uměli a co šlo, bolest se jí drží jako přibitá. Proč se lékařům nepodařilo Anně pomoci? Jak to, že ani její nejbližší – oba věhlasní lékaři – nebyli schopni zbavit ji bolestí? Vždyť ji léčili fundovaně, podle posledních poznatků vědy, do léčení dali úplně všechno – a přesto bolesti přetrvávaly a stav se nelepšil. Mně je hloupé napsat, že odpověď je snadná, ale je tomu tak. Ano, odpověď je velice snadná: nemoc přetrvávala, protože nedošlo k odstranění její příčiny. Příčina nemoci po celé roky v nezměněné podobě existovala, proto existovala i nemoc. Zub bolí tak dlouho, dokud se nevyléčí zanícený kořen Nemoc paní Anny trvala, protože nebyla odstraněna příčina. A kdo že měl příčinu nemoci odstranit? Při vší úctě k lékařům a k celé lékařské vědě musím konstatovat, že na příčinu byli lékaři krátcí. Příčina, ta je v hlavě pacientky (v jejích myšlenkách) a tam nejde vlézt a přehodit výhybku z koleje vedoucí do nemoci na kolej směřující ke zdraví. A tak je bohužel jedno, že její oba rodiče jsou vynikající lékaři. I kdyby takových odborníků měla Anna ve své blízkosti sto, neudělá-li ona sama vstřícné kroky ke zdraví, nikdo jí zvnějšku nemůže. Chtít se vyléčit, to musí ona sama A jak uslyšíte z jejího příběhu, celou dobu kroky vedoucí ke zdraví nedělala. Ne že by volala: Já chci nemoc! Já chci nemoc!, tak to nebylo. Ovšem přemýšlela takovým způsobem, kterým nemoci nahrávala. A k tomu dělala, že je všechno v pořádku. Neptala se, kde a čím nemoc vznikla, ani jak se má propracovat ke zdraví. Zvolila si ublíženeckou pózu. A je to stejné, jako kdyby si kolem sebe postavila vysokou kamennou zeď a za ní seděla a přilívala olej do ohně. Oheň (nemoc, bolest) neměla šanci ustat. A lékaři (hasiči)? Ti bezmocně obíhali kolem a nebyli schopni vysokou zeď překonat. Vody k uhašení bylo dost. Ale vůle ze strany pacientky žádná. Každý žije to, co ho baví Když jsem poprvé od p. ing. Konfršta (www.povidanisjanem.cz) uslyšela slova, že žijeme to, co chceme, „co nás baví“, nadskočila jsem nesouhlasem na židli, jako by do mě píchl špendlíkem. Co to je za hloupost? To chceme trpět ve vztazích a být nemocní? To přece nechce nikdo! Určitě se mýlí!, myslela jsem si tenkrát. Jenže s jeho dalšími slovy: „Kdybyste to skutečně nechtěli, tak by výslednice vypadala jinak...“ se nedalo dělat nic jiného, nežli s nimi souhlasit. Jak dále pochopíte z příběhu paní Anny, ona je zářným příkladem, že měl pravdu. Tolik ji bavilo žít podle „nepravidel“, k ničemu lepšímu se pohnout nechtěla! Co všechno jsme my lidé ochotni udělat, jaké nesmyslné postoje si v sobě roky pěstovat, jen aby bylo po našem. Jenže v duchu slov písně Zlatky Schindlerové (www.zlatka.cz) „a pamatuj, co děláš, se ti vrací...“ se nemstíme druhým, když k nim vysíláme nemoudré a nelaskavé myšlenky. Nenávistí a neodpuštěním ubližujeme v konci jenom sami sobě.
Bohumila Truhlářová
Hašek,Sobotka,Zeman-jsou z jednoho pytle
S hrůzou jsme s přáteli sledovali, jestli při sčítání volebních hlasů bude sociálním demokratům stačit, aby se spojili s komunisty a dosáhli tím ve sněmovně nadpoloviční většiny. Tím by bylo na další čtyři roky vybíleno a zase bychom byli pod vládou jedné strany - tentokrát by to byla strana zvláštní: strana presidenta Zemana. Měla by červenorůžovou barvu a podpořená by byla Zemanovci: tedy členy Zemanovců např. soudruhem Čubou a jemu podobnými. Pana Bohuslava Sobotku by pravděpodobně nechali na pokoji jako šéfa ČSSD po celou dobu vládnutí této kliky - ukazoval by lidu, jak je hodný a jaký je oddaný demokrat. Nevadil by jim tam, protože by stejně vládl pan Zeman a jeho komunisticko-sociální klika. Nestalo se. Tento jasný záměr - převzít moc - byl panem Milošem Zemanem cíleně krok za krokem vedený od první chvíle, kdy se hlásil na funkci presidenta. Jasný směr zvýraznil svou presidentsko-stranickou kampaní. Když to nevyšlo a Zemanovci propadli, komunisti se sociálními demokraty nezískali nadpokoviční většinu, svůj jasný záměr se snažil zrealizovat jinak. Kdo mu na to skočil - a začal s ním hrát jeho hru - ať už je to jím dosazená vláda, či jím pozvaní "pučisti", ten na sebe prozrazuje mnohé.
Bohumila Truhlářová
Za všechno může povaha Bohuslava Sobotky
A nikam to s ním nepovede, protože vždycky bude kolem sebe potřebovat a tudíž soustřeďovat "silné" (jakéhokoliv podrazu schopné) lidi. Proč? Má takovou povahu: neumí se opřít sám o sebe. Kdyby byl na druhém místě a vedle sebe měl důvěryhodného a čestného tahouna - což je v politice představa téměř absurdní, na vysoké politické posty se zpravidla tlačí lidé bez páteře jako Hašek, Zeman - ale kdyby hypoteticky takového člověka vedle sebe coby vůdčí osobnost měl, byl by nejskvělejším člověkem - politikem - na světě. Dovede totiž být seriózní, poctivý - a na svém svěřeném úseku by pracoval jako by to byl jeho vlastní majetek: nic by neopomněl, dotahoval by věci do konce, věnovat se smysluplným záležitostem...
Bohumila Truhlářová
Jak Zemana nepustili na půdu vysoké školy
Hrnul se po vlastech českých i moravských s jediným cílem: upevnit si moc. Odpor vyjadřovaný na mítincích přehlížel s arogancí jemu vlastní - až v Brně narazil. Rektor vysoké školy mu neumožnil vstup na vysokoškolskou půdu s tím, že jde agitovat pro svou stranu Zemanovců - a to tedy ne. (to bylo ještě před volbami).
Bohumila Truhlářová
Volím změnu, ale bez Změny
Paní Táňu Fišerovou jsem podporovala při volbách na presidentku ze všech sil. "Kopala jsem za ni" i z pódia, kam mě přizval p. ing. Jan Konfršt - ve Strakonicích a ve Vlašimi. Přeji jí i lidem kolem ní pevné zdraví a vitalitu, ať se jim daří.
Bohumila Truhlářová
Obhajoba komunismu, obhajoba alkoholu, obhajoba čehokoliv-a naděje
Televizní dokument o lidech, kteří se celý život zasazovali za určitou ideologii, přímo ji hájili svým tělem, aby ke stáru prohlédli a vzali své celoživotní přesvědčení zpět, byla sonda do nitra nás všech. V televizním pořadu šlo konkrétně o obhajobu komunismu a pozdní lítost nad tím, jak aktéři mohli být tak dlouho a tolik hloupí. Všemi těmito příběhy se táhla společná niť - ze svého konání měli výhody: posty politické i pracovní, finanční zabezpečení, světskou moc... Pobírajíce těchto výhod jim bylo vcelku jedno, na jaké straně stojí v duchu hesla: čí chleba jíš, toho píseň zpívej. Pak přišlo stáří a ryze světské přemýšlení nad ́hrabáním pod sebe co nejjednodušší cestou a služba třeba peklu, hlavně když to sype ́ začal nahlodávat hlas svědomí. Co proběhlo, to se zpátky vrátit nedalo, tak alespoň se doznat, vyzpovídat, aby se člověku ulevilo a těch pár let, co mu zbývá, se mu žilo lépe. Zaznívalo v tom i varování, aby se ostatní vystříhali stejných chyb. Člověk si zdůvodní a pro sebe obhájí v podstatě všechno. A nemusí jít jen o podporu totalitního zřízení. Princip: ́takto mi to momentálně vyhovuje a je mi jedno, co je řádné ́ se týká i dalších stránek života - třeba pití alkoholu. Na přednáškové akci ́Miluj svůj život ́ byl lékař tvrdící publiku, že je pro zdraví třeba, aby žena denně vypila alespoň 4 dl vína a muž ještě víc, jinak je čekají potíže se srdcem. Když jsem se ozvala, že jsem abstinent a setrvání ve zdraví je přece v něčem úplně jiném nežli v denním pití, lékař mě politoval, že situaci vůbec nerozumím. Obhajoba pití není nic nového: Cituji z díla Paula Bruntona: „G. K. Chesterton psal velmi obsáhle na obranu pití vína a piva, a přesto se propil k dlouhé vážné nemoci, která ho stála téměř život, a po níž měl zakázáno se po několik let vůbec alkoholu dotknout.“
Bohumila Truhlářová
Slováci jdou do boje aneb jak mi tekly slzy nad videem
Ringo Čech ve videu na Plovárně v plné nahotě líči, jak to vypadá mezi našimi pány poslanci. Na Slovensku jdou dál - politici dostali od občanů ultimáta doplněná výhrůžkami. http://www.youtube.com/watch?v=St22GKLfwPY&feature=youtu.be
Bohumila Truhlářová
Nanebevzetí poslance, který nejméně kradl
Nejsem obdivovatelkou pana Ringo Čecha, jeho humor je často mimo "moji mísu". Ale video, v němž líčí své působení v parlamentu za Sociální demokracii je živé až hrozné - protože přibližuje morální bídu, která tam - a nejenom tam, i v celé společnosti - teď panuje. Stejně jako jeho chystaný obraz: Nanebevretí poslance, který nejméně kradl, i jeho výpověď není jenom tlacháním komika, je v tom bolest dneční doby: kdo se jen trochu dostane nahoru, oddělí se zdí od těch, kdo tam nejsou. Zde je video: Na Plovárně s F.R.Čechem - o politice http://www.youtube.com/watch?v=SDBjZihS89g&feature=youtube_gdata_player
Bohumila Truhlářová
K volbám musím, i kdyby se mi nechtělo
Bláznů, kteří chtěli strhnout moc na svoji stranu, bylo – a je – vždycky dost. Vzpomeňte na Hitlera, co vymyslel. Některým lidem řekl: vy jste vyvolení a máte právo na víc, než ten póvl kolem vás! Mě se držte, mě podporujte, já vám to umožním. Hitler byl taky demokraticky zvolen- a pak už moc nepustil z ruky. Vláda jedné smečky je vždycky průšvih. Od roku 1963, kdy jsem nastoupila do 1. třídy ZŠ bylo jen pár let k roku 1968. Jak rychle začal, tak rychle skončil – a s ním i naděje. Odmaturovala jsem už za totáče a do mateřské školy, kam jsem šla pracovat, mě roky chodila buzerovat kovaná komunistka, inspektorka Norková z Prachatic. Byla fakt spolehlivá a prověřená, protože tenkrát se na západ zásadně nikdo s celou rodinou nepouštěl. Jí se to povedlo, odcestovali - a tím se nad ní, manželem i jejich syny zavřela voda: ona tam totiž zůstala, emigrovala.
Bohumila Truhlářová
Na Plovárně s Ringo Čechem - Jak to chodí v české politice
http://www.youtube.com/watch?v=SDBjZihS89g&feature=youtube_gdata_player
Bohumila Truhlářová
Zeman a Gottwald
Vždyť oni jsou si podobní, kdykoliv vidím Zemana, je to celý Gottwald - gesty, slovy, ta podoba je jako by si z oka vypadli. Jak si Zeman běžel pro podporu ke komunistům, žádné zaváhání, co udělat. Přesně ví, jak s námi zatočí... tak hovoří můj tchán, ročník 1914... 52% národa je jistě spokojeno: natřásejí se s ním, těší se, že má vítězství v kapse... Lidi, proboha, 48% snad ještě přemýšlí, a došlo jim, že musí k volbám, že nesmí toto nechat rozbujet! Každý z nás má hlas a má za úkol najít alespoň malé světýlko naděje, zvolit toho, kde je NADĚJE, že toto, co se dere dopředu, nebude volně prostupné, ale potká se to s aktivními občany. Každá změna začíná od jednoho člověka. Nevěřte, že vše je ztracené a hlas jedince nic nezmůže. Opak je pravdou: nesmíme se nechat otrávit. Je to teď prostě takové a na to musíme reagovat. Ne sedět doma a být zhnuseni z toho, co se děje. Nebo si hrát na člověka, kterého se dění v naší vlasti netýká. Týká. A nikdo za nás potřebné kroky neudělá. Na hoře Blaník volal jeden turista: Rytíři, už vylezte, český národ je v pr... Nerouhejme se, není ještě tak zle. Ale ani nečekejme, až bude hůř. Nemáme osobnost typu T.G.Masaryka, kterého se bál i Hitler, jak dále vzpomínal můj tchán. Masaryk zemřel v září 1937. Jak se za jeho života něco "šustlo kolem hranic", chlapi zahodili, co měli v ruce (hoblík letěl do kouta) a hnali se bránit vlast. Nic nemělo přednost před naší svobodou. Hitler sem vpadl až po jeho smrti... Teď takovéto uvědomění v sobě už nemáme - přesněji: není vidět, když to pořád ještě nějak jde. Jenže po volbách bude pozdě, jako po zvolení Zemana už je pozdě na úvahy co by kdyby.
Bohumila Truhlářová
Otevřený dopis panu Babišovi
Patříme s manželem k nespokojeným voličům, kteří vědí, že musí k volbám. Z prostého důvodu: neprojevující se, nevolící skupina národa, která po volbách chodí cinkat klíči na náměstí s cílem, aby se konečně něco změnilo k lepšímu, (jako u nás v Českých Budějovicích studenti a další lidé chodili opakovaně protestovat proti komunistické poslankyni), přišli se svou aktivitou ́s křížkem po funuse ́. Důvodem k aktivnímu přístupu k volbám je touha pomoci jakémukoliv světýlku, které skýtá naději, byť malinkou, že nepustí k moci ty, kteří pomalu ale jistě obracejí zemi zase ke komunismu, k formě nadvlády skupiny lidí (či jednoho člověka), jako to vidíme u současného prezidenta, který je v tomto konání jako ryba ve vodě.
Bohumila Truhlářová
Lékařské konzilium kolem Zemana a boží spravedlnost
Známý se holedbal, jak žije dobře, jeho slovy "víc v pravdě" - a nemocný je tak, že ani nemůže pořádně chodit. Sama jsem byla celý život nemocná, v podstatě jsem od dětství až do 36 let šla z nemoci do nemoci... Až jsem došla. Přesněji: nohy mně vypověděly službu. Byla jsem tak unavená, a to i po ránu, po osmi hodinách spánku tak, že jsem nebyla schopná udělat ani krok. K tomu opakující se (dle lékařů už chronické) záněty ženských orgánů: 3 roky po sobě jsem vždy celý měsíc listopad proležela v nemocnici. Beznaděj, strach o život, do toho smrt otce na rakovinu, doma dvě děti školou povinné, stavěli jsme svépomocí dům... No hrůza!
Bohumila Truhlářová
Proč je všechno tak nechutné
Chceme-li bez újmy na zdraví přežít dnešní dobu, chce to znát pár údajů. V politice nejsou jiní tvorové nežli jsme my ostatní, jsou to lidé, Češi, Moravané a Slezané - patříme do jedné země. Proč je ale všechno tak nechutné? Nikdo nás nenaučil práci s myšlenkami, ani jak si otevřít cestu k řádnému smysluplnému žití. A tak děláme, co umíme. Přesněji: chováme se podle toho, co svým egoismem zvolíme za správné. Sufijští mniši toto věděli už před staletími. Na člověku rozpoznali tři podoby: s jakou povahou se narodil, jak se chová je-li v pohodě a jak se chová ve stresu. K nám jejich učení s názvem "enneagram" dorazilo v knižní podobě zhruba před dvaceti lety. Kdo si ještě tyto informace nestačil nastudovat a neví např., proč se představitel(é) státu chová(ají) jak se chová(ají), diví se, jak je toto možné, může si vše najít např v knize ́Léčení příčin nemocí ́, kde je enneagram vysvětlen.
Bohumila Truhlářová
Co nám říká velká voda a velké sucho
Přijeli jsme k přátelům na východní Slovensko a poslouchali jejich zkušenosti s vodou. Bydlí na kopci a veřejný vodovod k nim nevede. A v den, kdy se nastěhovali do koupeného domu, ztratila se jim voda ve studni. Nezbylo nic jiného nežli dát vykopat studni další. Na jedné straně povodně, z druhé strany ubývání pitné vody.
Bohumila Truhlářová
Co nám říká velká voda
Počasí je divné, nepředvídatelné... rok od roku horší. Už ani nevíme, co je to jaro. Mrzne a najednou je teplo, aby další dny lilo jako z konve a byly z toho záplavy. Voda, které jsme říkali stoletá, se objevuje každých pár let. Čí je to vina? Kdo za to může? Klaus tvrdil, že všechny změny počasí jsou takové, protože prostě Země má své cykly. Opomněl, že místo abychom přirozené změny pozvolna zvládali, přiléváme do ohně tím, jak se nedobře k Zemi chováme. Urychlujeme to, co na Zemi probíhá - třeba vypouštěním jedů do ovzduší, kácením deštných pralesů.
Bohumila Truhlářová
Víme o laskavé, ale i ničivé síle našich myšlenek?
Na myšlenky se můžeme podívat jako na impulzy, jež dokážou udržet tělo ve zdraví anebo mu způsobit nemoci. Vědecky však toto dokázat nelze, protože současná věda změřit význam myšlenek neumí. Nedokáže stanovit, jaké myšlenky konkrétní člověk právě teď pro udržení svého zdraví potřebuje a s jakými je záhodno přestat, chce-li se uzdravit. Samozřejmě, že je třeba vážit si vymožeností vědy a techniky, všech poznatků z oblasti léčení, ale chtělo by to postoupit o kousek dál. Teď tělo běžně léčíme odděleně od myšlenek. Nemoci těla nespojujeme s příběhem člověka, s jeho činy i myšlenkami. A dělat bychom to měli.
Bohumila Truhlářová
Čemu se diví Kubánec žijící v Čechách
Lidovky vyzpovídali malíře R.R.Mendeze, Kubánce, který žije pět let v Čechách. Na otázku: "Zajímáte se o českou historii, je v ní něco, co vás zaujalo?",odpověděl malíř takto:
Bohumila Truhlářová
Ohlédnutí za volbami - z pera Jana Konfršta
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu rozumím takto; nepravosti, které provázely první přímou volbu prezidenta naší republiky, neovlivnily její výsledek a potvrdil tak její pravost. Ba co víc. Celkem nezakrytě zkonstatoval, že přece i protikandidát měl možnost volit podobné prostředky politického boje, aby výpadům svého soupeře nejen čelil; mohl přece použít stejné zbraně!
| předchozí | ... 5 6 7 8 9 10 11 ... | další |
