Nevěra „jenom tak“ neexistuje

„Potřeboval bych pomoci“, říkal mi pan Martin. „Přítelkyně Anna náš společný vztah nebuduje, jakoby se přede mnou uzavírala. Říká, že tedy dál budeme bydlet spolu, když to chci, ale že si budeme žít každý po svém, že ví, že od ní stejně časem odejdu. Rozdělila i nádobí a odděleně si vaří. Ale já nemám v úmyslu ji opustit, miluji ji, jsme spolu tři roky, plánovali jsme i dítě“.  Jenže ono to tak docela nebyla pravda. Vztah, který funguje, se dá totiž zakreslit jako „řeka“ v níž jsou oba přítomni. A když jsem vzala tužku a papír a vztah jsem nakreslila, Martin ve vztahu nebyl přítomen.

Opatrně jsem se ho přeptala, zda skutečně hovoří o Anně, že s ní chce mít dítě a že ji má rád. Řekl mi, že ano. A tak jsem mu vyložila, co jsem nakreslila: „Víte, vy k Anně (co se týká lásky) nic nežijete. Proto je tak nejistá. Já jsem vás vůbec v řece vztahu nezaznamenala! Něco se mezi vámi stalo a vy jste momentálně úplně jinde.“ Po mých slovech Martin zesinal, jako by měl omdlít. Znovu jsem mu řekla, zda to s Annou myslí vážně. Přitakal, že ano. Tak jsme se pustili do záchrany vztahu.1. Vysvětlila jsem mu, že jakýkoliv momentální, právě probíhající stav člověka se dá vylepšit. A pokud má Annu rád a touží s ní žít a třeba i mít dítě, že se pro vztah – pro společnou lásku a pravdu – musí jednoznačně rozhodnout. Že to, co jsem nakreslila, jsou jeho postoje teď a jestli chce získat lásku své přítelkyně a pokračovat s ní v pěkném vztahu, musí se změnit. Je třeba se vrátit zpět do jejich společné řeky vztahu (a je úplně jedno, proč tam nebyl a kde je teď).2. Stále ještě byl v šoku, ale viděla jsem, že o tom přemýšlí. Znovu jsem mu vysvětlila, že život je složen z po sobě jdoucích okamžiků teď, teď, teď a pokud vztah skutečně chce, tak se musí pro tu doma rozhodnout a povýšit ji úplně nad všechny ženy světa. Musí ji postavit tam, kam patří a to na první místo. Ubezpečila jsem ho, že nic není ztraceno. Že Anna reagovala na to, že on ve vztahu fakticky nebyl – nebyl tam láskyplně přítomen. Ale hned jak se do jejich společného vztahu vrátí, bude se přítelkyně mít o co opřít a vztah může pokračovat dál.3. Ač jsme o tom otevřeně nemluvili, bylo nám oběma jasné, že víme, o co jde: měl milenku. Pravděpodobně jenom takový „náhodný nezávazný“ vztah, který ani muži mnohdy neberou jako nevěru. A jeho úlek pramenil z uvědomění si toho, co všechno mohl svým úletem rozbít. 4. Pan Martin se z šoku pomalu sbíral. Nejenom že si uvědomil dopad svého činu, ale uvěřil i v možnost nápravy. Krok za krokem se navracel do „řeky vztahu“ s přítelkyní Annou.     

Na konci zhruba hodinové konzultace jsem opět jejich vztah nakreslila a s úsměvem jsem mu oznámila výsledek. „Jste zpátky ve vztahu s Annou a ničeho se nebojte. Kdybyste býval z jakéhokoliv důvodu zůstal mimo „řeku vašeho vztahu“, ona by to sama nezvládla, nevěděla kudy dál a vztah vzdávala. S vámi během těch tří let, co jste spolu, udělala nesmírný pokrok a teď jste jí chyběl. Ona vás velice potřebuje. Když už jste zpátky, musíte vydržet její nedůvěru. Buďte jí oporou – tím jí pomůžete, aby se k vám opět přiblížila. Držte se, moc vám přeji, aby vám to vyšlo.“      Když jsem ho na konci konzultace zakreslila v řece vztahu s jeho přítelkyní Annou, věděla jsem, co to znamená. On přehodnotil, co se stalo a co žít chce, rozhodl se pro Annu a s milenkou se rozešel.     Odcházel ode mne stále ještě trochu „mimo“. Netušil, že i příležitostná milostná avantýra, při které „nejde o nic jiného nežli o „nezávazný sex“, může mít takovýto dopad. Uvědomil si, jak křehké jsou vztahy a o co všechno hrál.         

A aby skutečně bylo životem řečeno vše, tak jeho vdaná milenka (a shodou okolností moje známá), mi obratem volala. Píchalo ji u srdce, byla zhroucená z toho, že se s ní Martin rozešel. Nebylo to poprvé, kdy se mnou řešila své zálety. Tvrdila mi, že nevěrou trpí celý jejich rod a že už prababička i teta z druhého kolena byly takové a že se s tím nic nedá dělat, „protože je to u nich karmické“. Teď dopadla tak, že si musela zavolat pohotovost a nechali si ji v nemocnici na pozorování se srdcem, téměř ji sklátil infarkt. A ode mne uslyšela opět to samé: „Chceš-li žít ve zdraví, nepodváděj. O zákonitostech Pravdy a Lásky víš už dávno. Tak je žij a nevymlouvej se vůbec na nic. Nevěra „jenom tak“ neexistuje.

Autor: Bohumila Truhlářová | středa 18.11.2009 22:30 | karma článku: 39,77 | přečteno: 17252x