Vlastík Fürst VIP
Mám rád diskuse, ve kterých se dovím něco nového. Chápu ale i ty, kteří si jen potřebují zchladit žáhu. Pokud jim to pomůže jako terapie nebo detox, má to smysl.
Nemám nic společného s neomylností, tu přisuzuji jen Bohu.
- Počet článků 3388
- Celková karma 25,96
- Průměrná čtenost 801x
Seznam rubrik
- Inspirováno biblickým Žalmy
- Novozákonní rezonance
- Na počátku všeho bylo Slovo
- Rady moudrého starce
- Komentáře
- Křesťanství je...
- Kuchař pro začínající kuchaře/
- Paprsky
- Přísloví a Perly krále Šalamou
- 50+
- Společnost
- Střípky nejen z prázdnin
- Vážím si
- Vztahy
- ZOO nebo ráj ?
- Život není fér
- Osobní
- A co když žádný Bůh není?
- Co když Bible nelže?
- Dopisy apoštola Petra
- Evangelium svatého Pavla
- Hádanky
- 365 dnů s Matoušem
- Viděl jsem Boha
- Pořádek nebo anarchie?
- Začalo to zklamáním
- sobotní blog
- Jaký je Bůh ?
Vlastík Fürst
Také vstáváte ve 3:13?
Já tedy ve 3:13 běžně nevstávám. Většinou až v 5:30. Pokud ale jedu do Prahy za vnučkou, tak mi budík zvoní ve 4:00, abych stihnul první vlak.
Vlastík Fürst
Moje první setkání se zubatou
Na tom místě jsem si vždycky dával pozor. Zemřelo tam už několik netrpělivých lidí. Spěchali a tak podlezli závory a snažili se přeběhnout koleje ještě před příjezdem vlaku.
Vlastík Fürst
Rambajs
Říká vám něco slovíčko „rambajs“? Zní tak jadrně, pokud nemáme problém s výslovností „r“. Co se vám vybaví, když někdo toto slůvko vysloví?
Vlastík Fürst
I mistr kuchař se někdy utne
Ve vyškovském Besedním domě byla v době mého dětství vyhlášená hospoda, ve které jste si i v době totality mohli připadat jako v prvorepublikové nóbl restauraci.
Vlastík Fürst
Tajemné a trochu strašidelné sklepení
Pomalu se smrákalo, když jsem šel kolem radnice ve Vyškově. Za ní jsem uviděl „Radniční ulici“. Vypadala úplně stejně, jako před šedesáti lety, kdy jsme pod ní s bratrem zažívali neobyčejná dobrodružství.
Vlastík Fürst
Večerní nostalgie
Také občas hledáte vhodný termín k popisu toho, co právě prožíváte? Mně se to stalo ve středu v podvečer, když jsem „služebně“ navštívil mé rodné město.
Vlastík Fürst
Babi, nechceš tu polévku přisolit?
Máte rádi polévky? A jak jste na tom se solením. Patříte k těm, kteří ani nepotřebují ochutnat, a už automaticky sahají po solničce, aby si polévku dochutili?
Vlastík Fürst
Před tímto policajtem smekám
Móda vylévat si zlo na policistech se z Ameriky dostala už i k nám. Při čtení článků v „novinách“ i zde na blogu může člověk dojít k závěru, že co policajt to gauner, lhář a nebo blb.
Vlastík Fürst
Já už pomáhat nebudu
„Já už pomáhat nebudu“, pravila paní s bílou hůlkou své spolucestující v šalině. „Dřív jsem pomáhala, ale zjistila jsem, že v těch neziskovkách jsou jen samí podvodníci.“
Vlastík Fürst
Holky nemají ujika
Malé děti jsou kouzelné nejen tím, jak nám rostou před očima, ale také tím, jak malebně a současně i s vědeckým zápalem dokážou popsat objevy, které dělají při pozorování nejen svého těla.
Vlastík Fürst
Hlavně, žes je nesnědla
Jak se vám dnes vstávalo? Už jste se těšili na vše, co vás v průběhu dne čeká? Ovenka, naše čtyřiadevadesátiletá babička, vstávala s obavami. V noci se jí ztratily její „spodní zuby“.
Vlastík Fürst
Dnes by se to fotilo
To tak jedete po ránu žlutým vláčkem do Prahy, podřimujete, možná se vám i něco zdá. Pak něco přeruší vaše snění, podíváte se z okna a vidíte něco nádherného.
Vlastík Fürst
Už jsem se naplakala dost
Poslední dobou se stále častěji setkávám s lidmi, kteří neustále naříkají a pláčou, jak je k nim ten svět nespravedlivý. Nikdo se nemá tak zle a špatně, jako právě oni.
Vlastík Fürst
Sousede, z balkonu vám kape asi krev
Venku už se šeřilo, když se ozvalo klepání na dveře. Žena šla otevřít. Za dveřmi byla naše sousedka z nižšího patra: „Dobrý večer, neteče vám něco z balkonu?“ Manželka se bránila, že na balkon nic, co by mohlo téci, nedala.
Vlastík Fürst
Někdy může být platba za blbost milosrdnější
Ráno jsem byl vzhůru o něco dříve než obvykle, a i dál šlo všechno jako po drátku, takže jsem se rozhodl zajet nakoupit. Vyšel jsem z domu a slyšel přijíždějící šalinu. Dal jsem se do běhu, abych ji stihl.
Vlastík Fürst
Ekologie na talíři
Možná se vám při čtení nadpisu vybavila luxusní restaurace, ve které za hříšné peníze podávají i prodávají tak drahá BIO jídla, že by většině z nás při pohledu na cenu přešla chuť k jídlu. Tak o tom to dnes nebude.
Vlastík Fürst
Babičky volí generála
Máme doma dvě babičky a obě už překročily devadesátku. Poslední volby do parlamentu a obecních zastupitelstev vynechaly, protože se prý v tom množství kandidátek nedokázaly zorientovat.
Vlastík Fürst
Úsměv na mámině tváři
„Tak co, jak se máš? Vyspali jste se dobře? A jaké je u vás počasí?“ Tak to jsou věty, které slýchávám každé ráno, když volám mé mamince. V létě oslavila 85. narozeniny.
Vlastík Fürst
Voňavá vzpomínka na babičku
Ještě v době totality mne v novinách u dědy rozesmál kreslený vtip. Na obrázku byli dva lidojedi, v ruce ohlodanou kost a jeden z nich povídá: „Byl to dobrák od kosti.“
Vlastík Fürst
Nač stahovat gatě...
„Nač stahovat gatě, když brod je ještě daleko!" Věřím, že tuto lidovou moudrost známe a že jí většina z nás i rozumí. Jen si nejsem jistý tím, nakolik podle ní dokážeme jednat v každodenním životě.
Vlastík Fürst
Borec, co řídí nosem
Jako malý kluk jsem obdivoval závodníky, kteří se v upravených autech proháněli po zamrzlém rybníku u cukrovaru. Později, když jsem bydlel v Gottwaldově, jsem se stejným obdivem vzhlížel k jezdcům Barum rallye.
Vlastík Fürst
Bezdomovci, před kterými smekám
Seděli jsme v asijském bistru a po dlouhé době si dávali smažené nudle. U stolu, který byl v protějším rohu restaurace, seděla dvojice, která mi byla povědomá, jen jsem si nemohl vzpomenout, odkud je znám.
Vlastík Fürst
Co na mne štěkáš?
Už jste někdy jedli psa? Prý, když je dobře upraven, chutná stejně výtečně, jako dobré srnčí. „Nakonec, srnci i psy štěkají“, říkal jeden pán v šalině, „tak v čem je problém?“
Vlastík Fürst
Ticho, až z toho uši bolí
„To je hrozné, jaký tu máte hluk“, lamentovala jedna příbuzná na naše bydlení v Brně, když se zastavila na návštěvu. „Pořád tu hlučí auta a houkají sanitky“, dokončila svůj posudek našeho domova.
Vlastík Fürst
Já nechci do blázní!
Někteří lidé nám do života vlétnou nezvaně jak velká voda a podobně to po nich vypadá, jakmile zase zmizí. Jiní přicházejí pomalu, nenápadně a po krůčcích. Když se pak podobně i vytratí, zůstávají na ně příjemné vzpomínky.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
