Potíž je, že řada politiků si bere neziskové organizace do úst v souvislosti s dotacemi a u některých i s politickými postoji. Výsledkem je opět jeden obecný blábol, davem neustále přemílaným: VŠECHNY neziskovky jsou zlo. Pravda je tam, kde vždycky. Drtivá většina neziskovek je slušná a funguje tam, kde stát z nějakého důvodu není schopen svou roli plnit nebo na ni prostě nemá, třeba v oblasti charity. Ano, je tu část organizací, která zneužívá svou pozici nebo manipuluje s penězi, ale to tak bohužel je ve všech oblastech, kde peníze tečou a v neziskovkách tečou taky, protože se bez nich prostě neobejdou. Ostatně to samé dělají někteří politici, kteří si neziskové organizace tak rádi berou do úst, jen proto aby se zalíbili voličům. Ale rozhodně to taky nejsou VŠICHNI. Díky za článek. Hezký den

Platy v sociálních službách jsou tragické. Ošetřovatelky, pečovatelky, ale i terénní pracovníci jsou nedostatkové zboží (zvlášť chlapi). Jedním z hlavních důvodu je výše výdělku. Přitom je to dost náročná práce.

Je to vzájemnosti, i na to máme staré úsloví: ,,Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno."

Vašek

Jojo, kouzelné peníze Pošlete je dál a ony se z druhé strany vrátí. Pak je fajn je zase poslat dál

Bohatý je ten, kdo hodně dává. Nikoli ten, kdo hodně vlastní. Moc pěkně sepsáno, autore.

ale jen hlupák vyhazuje peníze z oken

Jestli je to jen momentální pocit naštvanosti, tak ten pocit chápu. Taky jsem se párkrát v životě cítila jako p*t*mec. Většinou stačí, když se člověk uklidní a začne zase znovu.

Byly doby, kdy jsme za každou pomoc byli vděční, teď požíváme dobu, kdy můžeme pomáhat. Potřebujeme se navzájem a nemusí jít o peníze. Manžel jezdí do práce autem a vozí kolegyně, které bydlí o kousek vedle. My jsme o nic nepřišli, stejně by jezdil a vozil vzduch. Ony ušetří za autobus a čas a nemusí kilometr pěšky. Já v cizím městě rychle našla kamarádky. A občas mi jedna přiveze vynikající ukrajinský čaj.

Velkou radost nám dělá, že sponzorujeme zvířata v ZOO. Vždycky jim říkám "To zelí jsme ti koupili my." V Broumově je psí útulek. Odpoledne tam chodí dobrovolníci, kteří berou psy na vedlejší louku, aby se proběhli. Některé z nich si nikdo nevezme, jsou třeba staří, a tohle jim zlepší život.

Pomáhat má smysl.

Kdo chce, vždy najde způsob a prostor k tomu, aby někomu nebo něčemu pomohl či pomáhal.

Moc pěkné, zásadní. Velmi blízké tomu, k čemu tíhneme v naší rodině a co vidíme u mnoha přátel.

Byla tu někde níže v diskusi poznámka o občanské společnosti a přesně takhle má občanská společnost vypadat, má stát na solidárnosti a vzájemné pomoci. Pomoci a solidárnosti od srdce, svobodné, dobrovolné.

Velký dík za tento článek

Také jsem rád, že většina mých přátel i rodiny to vnímá podobně.

Vaše fotoblogy mám rád.

Přeji krásný slunečný den.

Těžko říct, co se paní přihodilo, vždycky hrají roli emoce, než člověk vychladne. Vy jste v závěru přiznal obezřetnost, takže můžu spekulovat, že ta obezřetnost vznikla následkem špatné zkušenosti. Akorát nebyla tak špatná, abyste rezignoval.

Ano i ne. Když dva lidi prožíjí totéž, může to každý z nich zpracovat po svém.

Paní nesoudím, opravdu nevím, co prožila. Jen mne její slova přivedla k přemýšlení o tom, proč pomáhám a kolika lidem jsem vděčný za to, že na vše nejsem sám.

Díky za reakci. Přeji prima slunečný den.

Moc hezky napsáno. Já zůstávám názor, že ten, kdo pomáhat může, by pomáhat měl. A protože já zatím mohu, tak pomáhám. Při sbírkách na různé pohromy, nebo na Ukrajinu, co mohu, pošlu. Naopak zásadně nedávám žebrákům na ulici.

Nevím, co se Pavlu Novotnému na Vašich slovech nelíbí. Asi Vás jen nemá rád a tak mínusuje všechno, kde se objeví Vaše jméno.

Já tomu postoji říkám "starejsevosebismus".

Aneb "sami máme málo".

Aneb "Kefalín, lidí je na světě jako ***".

Čili, toto všechno je přesný opak "občanské společnosti", kdy pro druhé a někdy i sobě pro radost dělám něco, z čeho netečou peníze.

Takovéhle blogové příspěvky by měly mít vyšší karmu...

Díky, ale realita je jiná.

Přeji prima den.