Při čtení vašeho článku jsem si vzpomněla, jak kolegyně mojí mamky v práci vypravovala historku ze života o tom, jak chovala malého vnoučka na klíně. Ten jí zkoumavě hleděl do výstřihu a po chvíli zkoumání fascinovaně zvolal, babi, ty tady máš pedel!

A dále jsem došla k závěru, že už se tedy asi s děvčaty vracíme do dětských let, neboť při našem posledním setkání minulý týden naše debaty sklouzly k tématu ženského pohlaví, přičemž jsme se jednohlasně shodly, že nerozumíme tomu, proč pro ni neexistuje nějaký důstojný ale zároveň sympatický český název.

To máte pravdu. Něco vymyslíme a rozšíříme po sociálních sítích

Na koupališti se potkají dva nazí malí caparti, chlapeček a holčička. Vzájemně se prohlížejí a chlapeček pak řekne:

"Já mám ujíka a ty nemáš nic."

Holčička pak odpoví: "Až já budu velká, tak jich budu mít, kolik budu chtít."

(Jedné mé kolegyni se kdysi tento vtip líbil a řekla ho svému manželovi. Ten na to zareagoval: "Jo a samý chcíplý.")

Krásné, roztomilé, ale pozor! Pamatujete na ty reklamy na madridských autobusech: Jsou holky s ujikem a kluci co čurají dupkou.

Holky ho nemaj, ale třeba v parlamentu ČR je ujiků přehršel.

Když někomu někdo řekne, že je "ujik", tak to snad ani není nadávka.