Bohdana Synovcová
- Počet článků 94
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1016x
Seznam rubrik
Bohdana Synovcová
Ber ho, holka! (6)
„Vy o mně budete někomu vykládat, s jakým mamlasem jste se bavila?“ řekl mi. Dala jsem se do hlasitého smíchu. „Nebudu, koho by to zajímalo,“ a v duchu jsem si myslela: „Chlape, ty jsi matroš!“
Bohdana Synovcová
Sežrat
Zástávky autobusů v některých vesnicích jsou v katastrofálním stavu. Jako přicestuvší cizinec do obce Dolní Němčí Vás autobus vyplivne na rozcestí a pokud chcete pokračovat do obce Hluk a nemáte přímý spoj, tak při hledání zastávky se proberete.
Bohdana Synovcová
Ber ho, holka! (5)
Dnes se mi stalo něco úžasného. Potkala jsem chlapce, se kterým jsem se poznala před rokem. Nepoznal mě. Tehdy si stěžoval si, že ho dívky chtějí jenom proto, aby se s ním vyspaly. Poradila jsem mu, že jestli chce poznat nějakou opravdu hodnou dívku, ať chodí raději do knihovny a nebo do kostela. Pokud bude vymetat diskotéky, najde tam jenom to, co se dá čekat. Od té doby se mi neozval. Až dnes. Bylo to ještě zajímavější než to včera, s tím chlapem, kterého znám skoro odjakživa, ale i přesto o něm nevím vůbec nic. Život je celý poněkud zvláštní. Dnes se mi stalo něco úžasného. Potkala jsem chlapce, se kterým jsem se poznala před rokem. Nepoznal mě. Tehdy si stěžoval si, že ho dívky chtějí jenom proto, aby se s ním vyspaly. Poradila jsem mu, že jestli chce poznat nějakou opravdu hodnou dívku, ať chodí raději do knihovny a nebo do kostela. Pokud bude vymetat diskotéky, najde tam jenom to, co se dá čekat. Od té doby se mi neozval. Až dnes. Bylo to ještě zajímavější než to včera, s tím chlapem, kterého znám skoro odjakživa, ale i přesto o něm nevím vůbec nic. Život je celý poněkud zvláštní.
Bohdana Synovcová
Schodek
1. část Miluju schodky. Ne ty ve státní kase nebo v rodinném rozpočtu, ale ty, na kterých se dá sedět. V neděli jsem si sedla na jeden schod u jednoho plotu a napsala jsem tam svoji první pohádku. Na své inspirativní lavičce pak další tři.
Bohdana Synovcová
Je to v ... Trávě!
16:52 mi jede autobus domů. Je 16:30. Mám přesně 22 minut na to, abych ze sebe něco vymáčkla. Něco alespoň takového, jako když jsem tu seděla před týdnem, před 14 dny, před 3 týdny... Kde? Už rok si chodím pravidelně sednout na lavičku na nádraží. Vždy se sem dotáhnu s neskutečně těžkou taškou a nikdy mi nejede vlak ani autobus a musím čekat.
Bohdana Synovcová
Je libo přesčas zdarma?
Práce si vážím a jsem vždy nadšená, když nastoupím na nějaké nové pracovní místo. Ale obávám se, že někteří zaměstnavatelé si nedostatečně váží času svých zaměstnanců a hřeší na to, že není dostatek kvalitních pracovních míst.
Bohdana Synovcová
Bedlatime
Potkala jsem ho v lese. Měl bílé vlasy a zlaté zuby. Na svůj věk vypadal docela zachovale. I když můj den nezačal právě skvěle, ráno jsem totiž musela bolestí odskákat vyčistit si ránu, jak se mi do nohy zabodla asi centimentrová tuha, tohle s tím chlápkem, se docela vydařilo.
Bohdana Synovcová
Mrzne
Bylo tropické léto. Slunce pálilo jako divé, až se Vám šaty lepily na tělo. Vaše čelo bylo orosené. Příchuť kapek potu na Vašem čele byla slaná...
Bohdana Synovcová
Paradoxy
Asi tak 20 let jsem si hloupě myslela, že žena musí být krásná, vtipná, hodná, inteligentní a všecko. Pak jsem se seznámila s jedním chlapem, na kterého jsem byla hnusná, sarkastická, hloupá, nedobrá a on mě chtěl stejně.
Bohdana Synovcová
Ber ho, holka! (4)
Už toho mám dost. Když jsem chtěla dítě, tak ho nikdo nechtěl. Když jsem si to teď tak nějak rozmyslela, tak se mě nutí bývalí single chlapíci a nabízejí mi pohádkové a méně pohádkové životy.
Bohdana Synovcová
"To si nemůžu vyfotit ani hrad?" "Hrad ano."
Měl to být takový nevinný výlet. Prý na hrad. Kdybysme nezapomněli vysednout na opuštěné zastávce uprostřed lesů, kdo ví kde bysme skončili. Tak jsme vyskočili rovnou u cesty a štrupkali jsme si to do lesíka.
Bohdana Synovcová
Cestou necestou
Dětství je věc, která pokud se povede a stojí za to, můžete na něj vzpomínat celý život. Je to období v životě člověka, které když se nevydaří, tak nám zanechá nesmazatelné stopy na duši.
Bohdana Synovcová
Sysifův hadr
„Ta paní si to vzala. Řekla, že to bylo její." Zrudla jsem vzteky a v duchu počítala do desíti. Musela jsem to jít rozchodit. Vrátila jsem se na místo činu a ještě jednou se jí ptám: „Kam jste to dala?“
Bohdana Synovcová
Hřišťátka
Mám teď krapet víc času. Ne proto, že bych dala výpověď, nebo že bych se rozvedla, nebo rozešla se svým nepřítelem. Ne. Mám ho proto více, protože jsem si určila prioritu a to jsem já a moje zdraví.
Bohdana Synovcová
Pro pětník šel bych světa kraj
Stejně jako jsou si lidé na světě rovní, jsou si někteří rovnější. Stejně jako víme, že ráno vyjde slunce, tak můžeme předpokládat, jak se kdo zachová. Jsou zde určité zákonitosti, které buď budeme respektovat, nebo se budeme dokola rozčilovat nad něčím, co je nad to slunce jasné a změnit se nedá, i kdybysme se stavili na co chceme.
Bohdana Synovcová
Kdo za to může?
Zárodek světové krize byl v tom, že banky poskytovaly špatné půjčky. Proč přesně krachuje Řecko nevím, ale mám takové neblahé tušení, že půjčit Řecku, je zrovna taková špatná půjčka. Pokud půjčíte někomu, kdo dluží na koho se podívá, nemůžete čekat, že Vám to vrátí, protože zjevně něco dělá špatně, jinak by tu půjčku nepotřeboval. Spíš než půjčky by Řecko potřebovalo dary. Když se pořádají sbírky na různé dobročinné akce, proč by se nemohly uspořádat sbírky na krachující státy.
Bohdana Synovcová
Na banány se vykašlete
„Tohle si zvažte“, vytrhne mě hlas z myšlenek, které jsou na míle vzdáleny tomu, že jako křeček zkupuju všechny dostupné potraviny, které by mi udělaly na víkend na duši blaho. „Co?“ „Aha.“ A už letím k váze, která je tam vyčleněna, zdá se, pro mě speciálně. Tento týden už podruhé letím v prostoru pokladen zvážit banány, které si kupuju na svačinu, abych alespoň něco jedla. Jsem totiž zamilovaná. Do své nové práce. Nejím, nespím a jediné, co dělám je, že myslím na práci. Nejen že v práci myslím na práci, myslím na ni furt. Ať jsem doma, ať spím nebo jedu v autobuse, ať letím na ten autobus nebo letím směrem k domovu. Už jsem s tím otravná. Své okolí otravuju tím, že se mnou nic není, nemám na ně čas a ani chuť se bavit o tom, co měli k snídani. Ale v duchu si přepočítávám ty svoje bedýnky, účtuju přirážky a co víc, furt přemýšlím, jak si to všechno nejlépe přeorganizovat a zoptimalizovat, aby to bylo mně i všem ostatním ku prospěchu.
Bohdana Synovcová
100 metrů pod zemí
Vztah, který máme sami k sobě je víc důležitější než se zdá. Je důležitý při jednání s jinými lidmi. Je důležitý v partnerském životě i v tom profesním. Mít rád sám sebe a věřit si, je základ. Záleží na správné míře sebevědomí. Oba dva extrémy jsou špatné. Pokud máme nízké sebevědomí i pokud naše ego sahá až do nebe, můžeme se připravit na problémy.
Bohdana Synovcová
Otvírá nám dveře?
„Muži touží po sexu, ženy si chtějí popovídat, jak toto dát dohromady?“Je otázka, kterou si můžeme klást a přemýšlet proč tomu tak asi je.
Bohdana Synovcová
Láska verzus závislost
Jsem závislá na počítači. Často říkám: „Miluju svůj počítač.“ Hranice mezi láskou a závislostí je tak tenká, jako led, na který neváháte vstoupit i když nevíte, jestli vydrží. Můžete si myslet, že někoho milujete. Může se to stát nesčetněkrát. Myslíte si, že někoho milujete. A i když si myslíte, že je to láska, po měsíci odvykání všechny příznaky zmizí.
Bohdana Synovcová
Holka ber ho (3)
Asi začnu sbírat diamanty. Sami mi je chlapi nenabízejí. Ale ta otázka musí zaznít: „A klekl by jsi si přede mnou s diamatem v ruce?“ Tak to ale nezačíná, tak to končí.
Bohdana Synovcová
Zbav se slabocha svého
Když máme v srdci díru, nebo nám něco chybí, nejsme spokojeni se životem, je to živná půda a dobrý základ pro to, stát se na něčem závislým. Je to tak, že každému asi něco chybí. I když vypadá navenek spokojený, neznamená to, že je o moc víc spokojenější než ten, který každých pět minut vzdychá, že ho píchá tady a tady a že neví, co se životem, že se mu nedaří nic, co si přeje a že asi brzy umře. Vůbec ty pohřbívací řeči mám ze všeho nejradši. Pohřbívání se za živa a téma nemoci. Nejsou všichni stejní. Jsou i takoví, co by si urazili ruku, než aby si stěžovali, mají pořád úsměv na rtech a plná ústa keců, že se vlastně mají dobře a všechno to zlé berou jako výzvu.
Bohdana Synovcová
Nefňukat a hledat
Jsou jisté věci, které před okolím tajím. Jedna z nich je moje utkvělá představa, že můj život nemá žádný smysl. V minulosti jsem totiž dělala tu chybu, že jsem si vytipovala jednu osobu a té jsem to předříkávala jako kouzelnou formulku a myslela jsem si, že se tím něco změní. Nezměnilo se nic.
Bohdana Synovcová
Přirozenost
Bezelstně se na mě podíval a říká: „Víc co by mě zajímalo? Na co ty ženské nosí podprsenky?“ „Aha“, napadlo mě, pán je nějaký zvědavý. Říkám mu: „Víš, to když si ženská, která nemá dokonalá prsa dá podprsenku“, a rukou jsem se chytla za poprsí, „tak jí to tak trochu připozvedne...“ a vypukli jsme oba dva v smích.
Bohdana Synovcová
Maminčini mazánci 30+
Genderové stereotypy jsou v naší společnosti, tak zakořeněné, že jsou na první pohled přehlédnutelné. V Česku je ženská, která bojuje za svá základní lidská práva považována za feministku. Mnoho mužů se ani zapozastavuje nad tím, že ženy za to, co muži považují za samozřejmost, musí bojovat, pokud se s tím nehodlají smířit.
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
