Už toho mám dost. Když jsem chtěla dítě, tak ho nikdo nechtěl. Když jsem si to teď tak nějak rozmyslela, tak se mě nutí bývalí single chlapíci a nabízejí mi pohádkové a méně pohádkové životy.
PřírodaBohdana Synovcová
Nechci dítě. Nikoho to ale nezajímá. Mám jednoho kamaráda, který mě na střídačku miluje a na střídačku nenávidí. Nevím proč to tak má. Já ho mám ráda pořád stejně. Jako kamaráda. Nějaká ta diskuze s ním o rodičovství mě nechává klidnou. Až to ke mně přijde, tak to ke mně přijde. Zatím jenom poslouchám vzdychání single chlapíků, kteří si ze všeho nejvíc přejí nebýt single, ale nic jiného jim nezbývá, protože nemůžou najít tu pravou princeznu, tak to berou hákem a musí se probrat pěknou frontou fanynek a nevede to stejně k ničemu.
Podotýkám, že tohle se týká pouze chlapíků prošlého věku. Single můžu být jenom do určitého věku, po překročení této hranice se obávám že se jedná o jinou kategorii ujetých vlaků. I když možná ta urputná snaha vychází z oné snahy nepřekročit onu pavoučí hranici single chlapíka a octového barona.
Nechci si stěžovat, že se mnou nikdo schopný nechce mít dítě. K čemu by mi to bylo? Každému vykládat na potkání, že chci rodinu a svojim nápadníkům slibovat, že kdyby se podařilo, že bych si to nechala. To, že teď nechci dítě je přirozená věc a jestli ho někdy budu chtít a kdy, to přece záleží na mně. Chlapci se uráží, že zrovna oni nejsou vyvolení otci mých dětí. Přijde mi to zvrácené. Přece první se lidé poznají a potom se rozhodnou mít dítě. Chápu jejich situaci, že v tomhle je ta výhoda na straně žen. Manipulační schopnost zajistit si potomka u ženy je jednodušší než u muže. Nakonec i tak dobře, aspoň je ta diskriminace trochu v rovnováze. Kdyby nás chlapi nepotřebovali na to rození dětí, tak nevím, kde bysme byli, když tato doba přeje můžům. I když mnohdy je to naopak a pokud chlap nechce dítě, leckterá ženština neváhá a je v převaze. Ony věty: „Jejda, no tak se podařilo. Tak si to necháme," asi překvapí leckterého chlápka, který s tím zrovna nepočítal." Já teď ty chlapi, kteří byli do rodičovství natlačeni docela hodně chápu. Jenom doufám, že se to moje „S tebou nikdy" brzy nezmění na: „Ihned a je to jedno s kým." Biologické hodiny zatím naštěstí nedupkají.
Trvám na tom, že pokud si bývalí single jedinci někoho hledají jenom proto, aby si splnili svoji biologickou potřebu, tak je tady něco špatně. Připadám si jako nějaká rodička na volném trhu. Jasně vyjádřím svůj názor na rodičovství v současné době a je mi můj názor z nějakého důvodu vyvracen, jako bych neměla právo nechtít v současné situaci dítě. Je špatného něco na tom, že lidé dnes svou potřebu mateřství odkládají na neurčito nebo odsouvají do pozdějšího věku? Argumenty, že až bude moje dítě maturovat, tak budu v důchodě nejsou na místě. Proč bych já nemohla být v důchodě, když bude mé dítě maturovat, když někdo rodí, v době, kdy sám skládá maturitu. Je to tak. Některé věci si každý musí rozhodnout sám a nemůže mu do toho kecat nikdo, ať to s ním myslí sebelíp.
Aby nám nebylo smutno na tom světě, přikládám pro potěšení pár fotografií z posledních dnů, jako důkaz, že život není jenom o tom snažit se, aby nás bylo víc.
