Práce si vážím a jsem vždy nadšená, když nastoupím na nějaké nové pracovní místo. Ale obávám se, že někteří zaměstnavatelé si nedostatečně váží času svých zaměstnanců a hřeší na to, že není dostatek kvalitních pracovních míst.
Pracovala jsem ve více než 10 firmách. Neříkám, že mi bylo vždy proti mysli pracovat zdarma přesčas, ale lišilo se to situace od situace. Některých společných rysů ve všech společnostech si nešlo nepovšimnout.
Vzpomínám si, když jsem jednou v pátek v jednu hodinu v noci jela z jedné provozovničky, kde jsem otvírala jednu pobočku a byla jsem šťastná. Práce mě strašně bavila a když můj už asi pátý šéf v tom samém zaměstnání, mi asi před 10 hodinami říkal, že mě prosí, abych to udělala, říkala jsem si, o co mu jde? O tom, že se to nestihne v normální pracovní dobu, jsem věděla. O tom, že pracuji hodně hodin denně přesčas, on asi neměl ani tušení. Šéf to byl tolerantní, ale obávám se, že ne muž na svém místě, když ani netušil, že to, o co mě žádá málem na kolenou, je moje dennodenní práce. Jak asi tušíte přišel po něm šestý, sedmý a to jsem potom odešla já, když už mě přestalo bavit, že mi začali šahat na peníze, které když jsem si spočítala ty přesčasy zdarma, mi dohromady nedělaly ani minimální mzdu. To, co jsem si domluvila s prvním šéfem postupem času vyšumělo a začali si ze mě dělat fackovacího panáka.
Na to, abyste dělali přesčasy zadarmo Vás musí práce bavit, nebo ji musíte brát jako poslání. Ale pokud děláte přesčasy jenom proto, aby si někdo jiný namastil kapsu a za Vaši práci se Vám nedostane ocenění, budete protřelí fluktuanti, jako mí šéfové. Střídali se jako na kolotoči. Každý přišel s nějakým novým nápadem a potom raději zbaběle zdrhl. Jedna moje, asi druhá šéfka mi tehdá říkala, že se v práci nudí, že kdyby si v kanceláři vyložila nohy na stůl, tak by si toho nikdo ani nevšiml. Já jsem si mohla prošoupat boty, abych dělala všechno tak, jak mám a oni se tam nudili??? Nechápala jsem to. Asi také pracovali přesčas, ale většinu času vykuřovali, pili erární kávu a vedli nekonečné porady a snažili se přijít na to, proč jim to tam asi tak nefunguje tak, jak má. Podotýkám, že to byli všichni inteligentní a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Na práci, na kterou tam bylo potřeba vysoké pracovní nasazení potřebovali lidi, kteří jsou schopní, zapálení pro věc, práce je baví a výše platu pro ně není prioritou. Takoví lidé se hledají těžko. Hlavně, když jsou to pro ně lidé z jiného světa. Vykuřovači se tak mohli usmýkat nudou a furt nechápali, proč jim to tam nešlape. Teď mi to přijde trochu k smíchu, když si na to vzpomenu. Nelituju ani jednoho přesčasu zdarma, jsem vděčná za životní zkušenost a moje nejlepší zaměstnání.
Zaměstnavatelé neradi platí za práci přesčas a pokud je zaměstnavatel chytrý, zakáže Vám pracovat přesčas a pokud pracujete přesčas, tak je to Váš problém. Přece Vám musí být jasné, že Vám to nezaplatí. Tak proč v té práci smrdíte? Snaží se Vás tak podvědomě vychovat k tomu, abyste pracovali zdarma přesčas anebo se snažili většinu své práce udělat v pracovní době, což plně chápu. To funguje v jednom z typů uvažování vedení. Donutí Vás psychologicky ze sebe dělat blbce. Prototože tam potom raději zůstanete chvíli déle, nebo si vezmete práci domů, než abyste to zítra poslouchali, proč jste to neudělali a to je zase špatně a tak dále. Přece práce není, vážíte si jí, tak to uděláte, i když je to na úkor Vašeho času a rozhodli jste se pracovat právě z toho důvodu, abyste si oddělali svoji pracovní dobu a zbytek měli volno. Jinak byste mohli třeba podnikat, pokud byste byli ochotní pracovat nad rámec pracovní doby. Do podvědomí se Vám tak vryje pocit zodpovědnosti a děláte ze sebe blbce ani nevíte jak a ještě se cítíte provinile. Přesčasy tohoto typu se mně se to staly jenom 4 hodiny a to jenom proto, že jsem trvala na tom, že za ně chci náhradní volno. Tím, že jsem se náhradnědovolenkovala, za mě museli dělat jiní, kteří se pak rozhodli udělat všechno proto, abych vše raději stihla v pracovní době a nechtěla zase náhradní volno. Kolegové měli menší štěstí. I když jsem to „odskákala“ tehdy jenom 4 hodinami navíc, rozhodla jsem se odejít. To, že někdo nerespektuje Vaše soukromí a to, že máte nějaké plány ve svém volném čase, považuji za dostatečný důvod. I když jsem měla za sebou tu zkušenost z jednohodinovým nočním pátečním návratem z práce a práce mě opět hodně bavila, opravdu nehodlám už nikomu dělat zadarmo blbce. Kdyby byli všichni zaměstnanci takoví jako já, možná by se nám v naší společnosti i podařilo, aby si s námi zaměstnavatelé nedělali to, co se jim zrovna hodí.
Pak tu bylo ještě jedno výrazné zaměstnání, kdy jsem se tak snažila být dobrá, že jsem dobrovolně zůstávala přesčas i když to po mně nikdo nežádal. Podařilo se mi tak vypracovat, že jsem zvládla celý počítačový systém tak, že ani lidé, kteří tam byli 5 let neměli tušení, co tam provádím, když jsem se do toho pustila. Ale byla to dobrá práce sama na sobě. Času, který jsem tomu věnovala vůbec nelituji, protože se mi podařilo pochopit procesy ve firmě a je to praxe, která je nenahraditelná. Strávila jsem tam mnoho času a pracovala jsem s takovým zapálením, že za to zaplatil můj soukromí život, ale nelituji toho.
Poslední popisovaná situace, byla ale vrchol. Podařilo se mi pracovat na vysněném pracovním místě. Možná už jsem trochu unavená životem a některé věci si odmítám nechat líbit, nad čím bych mávla rukou ve dvacíti, mě rozpaluje do běla. No ve zkratce. Přesčasy zdarma a místo uznání, že děláte všechno to, co je ve Vašich sílách, se Vám dostane ocenění takové, že Vám řeknou, že Vám nemíní platit za to, že nestihnete práci, kterou by nestihlo ani 5 pracovníků, ve své pracovní době. Když jsem si dovolila zajít na půl dne k lékaři a na zbytek dne za velké množství dobrovolných přesčasů zdarma si vzít volno, tvářili se na mě, jako bych si jela na dovolenou na Kanáry a užívala si to. Vy byste také raději zemřeli? Něco jiného je Vám nenápadně nutit myšlenku, že přesčasy zdarma jsou Vaše povinnost a něco jiného je Vám zakazovat návštěvu lékaře, pokud ji zrovna potřebujete.
Vím, že jsou pracovní místa, kde by si to nedovolili, protože by jim příště ten přesčas nikdo nedělal, ale existují i dobrá pracovní místa, která pokud si chcete udržet, tak musíte leccos zkousnout a obětovat, ale nahraditelní jsme všichni i když si někdy myslíme, že ne.
Nechci si stěžovat, protože jenom ten dělá přesčasy zdarma, kdo se k tomu nechá donutit, je to spíš jenom taková ukázka pro lidičky, kteří strávili celý život v jedné fimě, pokud možno na nějakém dobrém fleku, že existují i horší věci, než je nudit se v práci.
