Mrzne

Bylo tropické léto. Slunce pálilo jako divé, až se Vám šaty lepily na tělo. Vaše čelo bylo orosené. Příchuť kapek potu na Vašem čele byla slaná…

TřešeňBohdana Synovcova

A tak to pokračovalo dál. Dny se začali krátit. Kraťasy a sandále jste museli schovat do skříně. Na posezení na zahrádce už začala být zima. Tu jednu štaprli jste si kopli i doma. Chuť na pivko na bazéně Vás pomalu přešla a čím dál tím více jste měli chuť se zachumlat do peřin. Jediné, co Vás dokázalo dostat ven, byla vidina košíku plného hub.

Častěji a častěji na Vás padaly zdi, když jste se večer vrátili z práce. Už aby to tady zase bylo. Vaše myšlenky směřovaly k lyžím, které máte schované na nevhodném místě, protože do sklepa je to přece tak daleko a pak ty Vánoce…

Už aby to tady bylo, nic nás nebavilo. Ale pak jste vyrazili ven na procházku, zjistili, že raší zelené lístečky mezi suchou trávou. Bylo to tak krásné…

Pochopit ale, že jarem vše nekončí, ale začíná, nám někdy může trvat trochu déle. Ano po jaru bude léto, budete se potit, na podzim zalezete do peřin, v zimě rozsvítíte Vánoční stromeček a na jaro se budete radovat, že zase bude svítit slunce, bude krásně teplo, bude svítit sluníčko a i když bude za chvíli zima, jaro je v nedohlednu. Jeden den prší, druhý den vyjde slunce. Kdyby každý den lilo, nebo každý den svítilo slunce, bylo by to špatně. Tak je to vyrovnané a to, co máme nejradši si můžeme vybrat, stačí vydržet a počkat.