Romana Procházková
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1851x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Oblíbené knihy
Romana Procházková
Sluchadlo v akci aneb Jeden obyčejný den neobyčejné pomůcky
Je letní den. Hovím si na měkké podušce prostorné a suché krabičky, když vtom se otevře víko a mě ozáří jasné paprsky ranního slunce. Znamení, že mi začíná práce. I když, abych tak řekl, jde spíše o poslání. Jen považte: díky mně nedoslýchaví lidé lépe slyší! Jsem ve tvaru rohlíčku, asi pět centimetrů vysoký, napájí mě kulatá baterie a vážím pár gramů. Vede ze mně průsvitná hadička s koncovkou, kterou si můj člověk dává do ucha. Jsem tomu rád, ale....
Romana Procházková
Co udělám, když potkám osobu se sluchovým postižením
Leknu se? Někteří jistě ano. Taky bych se lekla, chtíc se mnou komunikovat človík, o jehož kultuře a jzykové vybavenosti nic moc nevím. A osoby se sluchovým postižením tvoří poměrně pestrou skupinu s mnoha různými možnostmi komunikace. Nic jednoduchého.
Romana Procházková
Třináctá komnata neslyšících
Lehce nedoslýchaví, těžce nedoslýchaví, Neslyšící, ohluchlí. Jiná vada sluchu, jiné potřeby, jiná komunikace. Problémy? Stejné. (Ne)přijetí sluchového handicapu společností. Předsudky. Nepochopení. Bagatelizace. Stigmatizace.... Ale o tom dnes ne. Dnes bych své řádky ráda věnovala svým známým i neznámým souputníkům po zemi slyšících.
Romana Procházková
Ping-pong strachu mezi slyšícími a neslyšícími
"Odkudpak jste?" táží se mě často lidé při prvním kontaktu. Otázce jsme se zpočátku dost divila. Odkud bych asi tak měla být, že ano? Z Marsu jsem nespadla a podle barvy kůže a tvaru očí se dá poměrně snadno vydedukovat, kde mám kořeny. "No, víte, já jen, že máte takový akcent," rozvedla dotaz jedna z žen. Tak odtud vítr vane! Na vině jsou mé drobné řečové nedostatky, které nejsem schopna pochytit okleštěným sluchem.
Romana Procházková
Jasně, jsem vlastenec. Ale....
Miluji naši zem, naše hory, srdce mi plesá v Českém ráji. Preferuji české filmy českých režisérů. Čtu české autory. Mám ráda český humor. Bráním se užívání slov typu participace, implementace, predispozice, resocializace, integrace a jim podobné. Vypadám nevzdělaně. A tak participuji, implementuji, integruji a resocializuji. Nechci být za blba.
Romana Procházková
Ghetta pro neslyšící. Fikce nebo skutečnost?
Schválně, co vás napadne, když se řekne GHETTO? Určitě si mnozí z vás vybaví ghetta vytvářená Nacisty, směřující k vyhlazení Židů a nepohodlných osob. Někomu možná vytanou na mysli černošská ghetta v Americe. Jiný zůstane v Česku a pomyslí na sídliště či okrajové lokality s ghety romskými. Všechny tyto asociace jsou správné. Mně však navíc pojem ghetto evokuje ještě NENÁSILNÝ a DOBROVOLNÝ odsun neslyšících lidí.
Romana Procházková
Staronové žebrání
„Pomozte, jsem hluchoněmý,“ stálo na papírku v roce 1993. Pár podnikavců tehdy využilo poněkud chaotické společenské situace a snadné zmanipulovatelnosti některých neslyšících jedinců. Obstarali jim ručně psané lístečky a poslali je na veřejně frekventovaná místa vybírat od ostatních spoluobčanů tu deset, tu dvacet korun. O tom, že jejich ovečky převážnou část výdělku, jestli to tak možno nazvat, odevzdávali následně svým pasákům, nemohlo být ani pochyb. Styděla jsem se. Za to, že dokázali neslyšící vůbec někomu sednout na lep, a tímto způsobem potupně a drze žebrat.
Romana Procházková
Ne, netelefonuji. Máte s tím problém?
„Já jsem vám volal asi tak čtyřikrát,“ sdělil mi poněkud vyčítavě zástupce zásilkové služby, stojíce ve dveřích. „Proč jste mi to pořád vytípávala?“ otázal se ještě, snad aby nebyla mýlka. S úsměvem jsem si převzala balíček a upozornila jej na skutečnost, že jsem při zadání objednávky několikrát důrazně upozorňovala, že poskytované číslo mobilního telefonu používám z důvodu sluchové vady pouze a jen na SMS zprávy. To aby nebyla mýlka. Že to nemohl najít? Tak to je mi líto. (Stejně to nakonec našel. Zvonil u dveří pouhé 2 minuty po posledním pokusu se se mnou telefonicky spojit.)
Romana Procházková
Označíme se?
Vada sluchu není na první pohled ničím zvláštní a nijak postřehnutelná. "Co takhle nějaké označení, aby ostatní viděli, že neslyšíte?" otázal se mě kdysi profesor na škole a poukázal na bílé slepecké hole. "Myslíte něco na způsob žluté Davidovy hvězdy?" vybavilo se mi, nevím proč, označení Židů za druhé světové války. Pan profesor nebyl jediným, kdo mi tuto otázku v dobré víře položil. Ale jak už to tak bývá - otázky plodí otázky: JAKÉ označení případně zvolit? V jakých barvách, v jakém provedení? Co by bylo nejoptimálnější? A pokud bychom byli úplní detailisti: kdo by se zabýval výrobou, distribucí a propagací těchto označení?
Romana Procházková
Vivat technika!!!
Představte si byt panelákového typu v podvečerním čase. Ne, představte si raději rodinný domek. No, ono to máte koneckonců jedno. Prostě si představte vchodové dveře do bytu. A konečně si představte zvuk odemykajících se dveří. Máte to?
Romana Procházková
Ach, ty vztahové komédie!
Řeknu vám, v době totalitní (kdy byli zdravotně postižení lidé umně skrýváni v ústavních zařízeních) jsem si se svojí těžkou nedoslýchavostí připadala občas jako Marťan mezi slyšícími. Měla jsem sice slyšící přátele, kamarády, milující rodinu, ale nebylo dne, abych nemusela řešit nedorozumění plynoucí z mé vady sluchu. Kapitolou sama pro sebe bylo navazování vztahů s opačným pohlavím. Nevěříte? Začalo to cca po patnáctém roce věku, návštěvou diskotékových zařízení.
Romana Procházková
Jak jsme hledali inspiraci u pražských goril
„Hele, já si vypnu sluchadlo po cestě tam a Ty po cestě zpátky, a pak srovnáme zážitky, ne?“ navrhla mi kolegyně v zoologické zahradě v Praze. Ne, nezbláznily jsme se. Pouze jsme v rámci školení dost svérázným způsobem hledaly tvůrčí inspiraci u cizokrajné zvěře. Úkol zněl jasně: gorila nížinná.
Romana Procházková
Jste podnikatel? Ano? Zaměstnal byste neslyšícího?
NE! zněla odpověď všech (!) dotázaných respondentů v dotazníkovém šetření jednoho nejmenovaného úřadu. Prostě nezaměstnali, no. Mě však tento drobný statistický ukazatel poněkud překvapil. Samozřejmě vím, že trh práce funguje tak, jak (ne)funguje, ale proč takové striktní odmítnutí? V čem jsou neslyšící zaměstnanci horší než slyšící? Čeho se podnikatelé obávají?
Romana Procházková
A zase ti postižení ...
... neustále nespokojení s příspěvkovou politikou státu! Hanba! A jako by to nestačilo, ani rodiče zdravotně postižených dětí si nedají pokoj. Představte si, píší jakýsi dopis ministrovi a kritizují zrušení prodlouženého rodičovského příspěvku. Hanba i jim!
Romana Procházková
Řídím, řídíš, řídíme.
„Tvůj způsob jízdy by mě teda zajímal, holčičko,“ poznamenal jakýsi anonym v mailu, ve kterém reagoval na můj poslední blogový článek. Takže, vážený pane, tímto odpovídám: máte smůlu, cizí osoby si JÁ do auta zásadně nezvu! A opravdu si myslíte, že vada sluchu je nepřekonatelný problém?
Romana Procházková
Hluchý řidič. Taky řidič.
Jak již mnozí z vás, čtenářů, ví: mám vadu sluchu. Jak ještě někteří možná neví: mám také řidičský průkaz. Ptáte se, jak to spolu souvisí? Podle ministerstva dopravy poměrně hodně.
Romana Procházková
Pozvánka na přehlídku.
Máte rádi módu? Hledáte inspiraci, co na sebe? Zajímá Vás však také problematika sluchového postižení? Pak právě pro Vás je určena autorská módní přehlídka Jitky Šedové a jejího hosta, která se koná 31. října 2011 ve 20.00 hod v Malém sále Kongresového centra Aldis a.s. v Hradci Králové. Výtěžek ze vstupného bude věnován Federaci rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. na podporu jejich projektů.
Romana Procházková
Raná péče 2. Rozhovor.
Následující rozhovor navazuje na můj předchozí článek o rané péči. Paní Marcela Peřinová, pracovnice Střediska rané péče Tamtam v Praze, v něm hovoří o tom, jaké to je, když se vám narodí neslyšící dítě a sluchové postižení se vás začne přímo dotýkat a jakou roli pak může plnit raná péče.
Romana Procházková
Raná péče? K čemu to?
Raná péče – terénní sociální služba zaměřená na pomoc rodinám dětí s postižením. V rámci úspor ve státním rozpočtu se však tato služba stává jednou z mnoha na seznamu služeb ohrožených. Opravdu se bez ní obejdeme? A jak?
Romana Procházková
Hysterická matka
„Přijďte, až se holka naučí spolupracovat,“ slyšela moje maminka od lékaře na Ušním, nosním, krčním, když se mnou, coby tříletým dítkem, přišla na vyšetření. Ano, nespolupracovala jsem. Ale víte proč? Protože jsem pana doktora prostě a jednoduše neslyšela.
Romana Procházková
Vzpomínka na léto aneb nesahejte mi na podzim!
Tak letní čas za námi.... Se slzou v oku vzpomíná většina národa a upadá do podzimní deprese. Ptám se – proč to? Čím mají být prázdniny tak výjimečné? A vůbec - co máte všichni proti podzimu?
Romana Procházková
Je vztah dvou lidí sázkou do loterie nebo není?
Zaujal mě dotaz na veřejné diskuzi: „Jsem normálně slyšící a potkal jsem neslyšící holku, do které jsem se zamiloval. Tak jsme si řekli, že to spolu zkusíme a teď jsme spolu 4 měsíce a už jeden bez druhého nemůžeme být. Máte s tím také někdo zkušenosti?“
Romana Procházková
„A jak to budete dělat doma?“…
.....optala se mě sestřička v porodnici. Pánové prominou, dotyčnou sestřičku nezajímaly ani tak intimnosti z mého sexuálního života, jako spíše záležitosti týkající se vstávání k dítěti a mých budoucích výchovných metod.
Romana Procházková
Sluchově postižení na místě redaktorů
Nedávno jsem měla možnost zúčastnit se vzdělávání sluchově postižených, které bylo odvážně zaměřeno na redakční práci a které pořádala Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. Věřili byste, že budu mít při slavnostním závěrečném předávání osvědčení slzu v oku? Já ne. Ale stalo se.
Romana Procházková
Koho chleba jíš, toho píseň zpívej?
Přiznám se vám k úsměvu. Kdy? Kdykoliv, když čtu v novinách a časopisech rozhovory s herci, zpěváky či jinakými lidmi ze šoubyznysu. Ne, že by snad tyto rozhovory byly k smíchu. Určitě ne.Úsměvná je ovšem snaha jednotlivých dotazovaných, jak mnohdy neadekvátně k položené otázce protlačují do odpovědi informace o své aktuální činnosti (o filmu, divadelním kusu, o nové skladbě..). A to přesně podle hesla – hlavně nenápadně!
| předchozí | 1 2 | další |
