Vzpomínka na léto aneb nesahejte mi na podzim!

Tak letní čas za námi.… Se slzou v oku vzpomíná většina národa a upadá do podzimní deprese. Ptám se – proč to? Čím mají být prázdniny tak výjimečné?  A vůbec - co máte všichni proti podzimu?

Přestože je můj blog dosti specificky zaměřený, nemohu si odpustit komentář týkající se přechodu ročního období. Já totiž, abyste věděli, miluji podzim! Miluji ho láskou nepopsatelnou. Miluji ho tak, že mi ani listopadové plískanice nevadí.

Možná to bude částečně ovlivněné tím, že jsem se během těch plískanic narodila, nevím. Ale nemůžu si pomoct, miluji prostě podzimně zbarvenou přírodu, větrné dny i vůni tlejícího listí. Miluji pouštění draků, pečení brambor i nošení čepic a svetrů. Těším se na dlouhé procházky, túry, ranní mlhu a pavučinky. Naplňuje mě radostí a duševním klidem, když opět slyším (díky operaci) praskat ohýnek, šustit listí na zemi, hučet vítr v korunách stromů. Nevadí mi ani krátící se dny. Užívám si je za svitu vonných svíček.

Však letošní léto? Hm… V den, kdy oficiálně začaly prázdniny, jsem si slavnostně ukopla nehet u palce. Au! Pak následovalo období, kdy mi začaly chodit krásné sms s ještě krásnějšími pozdravy od překrásného moře/jezera/hor. Já v tento čas hleděla do skript a snažila se dostat do hlavy všechny nezbytné nevědomosti.

Ale také jsme si léto užili. Nemůžu říci. Po vlastech českých jsme podnikali alespoň víkendové akce. Vyrazili jsme pod stan – propršelo celý víkend. Vsadili jsme na jistotu a zamluvili chatku – udělala se zima. Vypůjčili jsme si přímotop a zkusili chatku v jiné lokalitě. Byla nejen zima, ale i déšť a bouřka. Vyrazili jsme do hor. Díky výlukám, objížďkám a uzavírkám jsme tam dorazili s časem akorát tak na kafe v typické horské hospůdce. Zážitků máme sice dost, ale tak nějak neplánovaných. Když už se v poslední prázdninový týden udělalo to pravé letní počasí, nikam se nám díky vedru nechtělo. Konečně ke slovu přišel bazének na zahradě.

Nakonec to máme hezky rozdělené – syn našel zalíbení v létě, manžel si oblíbil jarní měsíce, já podzimní. Jen ta zima nás jaksi nechává chladnými. Ale pokud se vydaří jak z Ladových obrázků, bereme ji na milost též.

Přeji všem krásný podzim, politickým a jiným okolnostem navzdory! Nenechte si ukrást barevné vidění života!