Jana Majová
Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.
Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.
Píšeme o tom i na facebooku: https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/
Jsem k nalezení na: jamajka117@gmail.cz.
- Počet článků 324
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 961x
Jana Majová
Kočky s návodem
První kočička k nám před lety přibyla v krabici, zabydlela se v rukávě mojí bundy a pak už řídila naši domácnost. Její následníci kocourci k sobě dostali i "návod k použití". Vyložili si to po svém a bez váhání nás začali používat. Ani nevím, kdy upředli tu "vařenou nudli" na které si nás vodí.
Jana Majová
Na kočičí svědomí - kde asi jsme v hierarchii našich zvířat?
S kočkou vám hrozí jedině to nebezpečí, že se stanete duševně bohatšími, četla jsem kdesi. A dodávám - taky spousta údivu, srandy a zvláštní, kouzelně nezávislé něhy. Zvláště, když bydlíte s více než jednou kočkou.
Jana Majová
Na kočičí svědomí
Naši už tak velkou rodinu rozšířily dvě kočky. Kocouři. Ještě nemají ani půl roku a už nám obrátili život naruby. A tak to má být.
Jana Majová
Prodám byt 3
Realitní miniseriálek pokračuje po řadě měsíců. Tentokrát souhrnem toho, nač si dát pozor a na co se ptát rychle. S domy a byty je to totiž složité. A s lidmi ještě složitější. Ve svém blogovém pravěku (vážený čtenáři, rozuměj, někdy vloni) jsem tady trošku psala o prodávání bytů. Prima téma, které mi v životě zůstává. A protože nemovitosti asi nikdo nekupujeme každý měsíc, přináším další "zážitkovou reportáž" na toto téma.
Jana Majová
Ochranná kapsa klokaní
Klokani si nosí mláďata na bříšku. Pěkně v teple v kapse. Podobnou filozofii vyznává síť "Klokánků", kde nacházejí klid děti, které nemohou být u svých rodin, ať už jsou důvody jakékoliv. Kroměřížské Klokánky jsou naprosto obdivuhodná zařízení. A všichni, kdo se v nich starají o děti, mají můj hluboký obdiv.
Jana Majová
Proč bychom se netěšili
Starostí všichni máme, že bychom je mohli házet vidlemi na vlečku za traktor a pořád by dost zbylo. Radostí je přece jen méně. Taky proto, že nepřicházejí samy a je třeba si je aktivně tvořit. A tak jsme se rozhodli, že vyrážíme do tanečních.
Jana Majová
Co nového budeme mít ve městě po volbách 2?
Cesta řadové (ale zvědavé) voličky k novým kandidátkám ve městě, které znamená "doma". Aneb o komunální politice žensky a téměř nepoliticky.
Jana Majová
O roletové dálnici, bloudění a čínském peru
Kolem mne zuří krize středního věku. Prý je skoro povinné ji zažít. Tak ji taky čekám. Ať se staví raději dřív a vyříkáme si to jednou provždy. Jenže na krizi je třeba mít čas. A tak si nejspíš musí počkat.
Jana Majová
Prodám byt 2
Vyplout do vln realitního trhu se ze začátku zdá být jako hra. Máte k dispozici "hrací desku" svého území, na start postavíte svůj domeček, z kapsy vylovíte kostku, která představuje způsob prodeje. Na rozdíl od člověče nezlob se ale neznáte ostatní hráče. Ale to se brzy začne měnit.
Jana Majová
Klíčovou dírkou za tajemstvím
Taková hezká věc mne potkala. Zahřívací. A venku prší. Tak proč se o to teplo nepodělit.
Jana Majová
Když se zamiluje... kdokoliv
Kdosi se na mne tuhle se zvednutým koutkem rtů podíval a zeptal se, jestli to má cenu se po čtyřicítce zamilovat. Jestli by nebylo lepší mít trochu klid. No, nebylo.
Jana Majová
Kdyby byla tohle zápletka filmu, uteču z kina.
Občas člověku život takhle předhodí absurdní situaci. Někdy jsou takové situace veselé a někdy vůbec ne. Někdy přinesou poučení a husí kůži na krku. O jedné takové je tento článek. A...Carpe Diem, přátelé.
Jana Majová
Přistihla jsem se - všem přeji povýšení.
Je to takový zvláštní jev. Přát lepší práci, vyšší funkci, lepší benefity těm, kdo práci spíš brzdí. A funguje. Smutné, že?
Jana Majová
Program vítězů
Ale kdepak, to nebude o politice. O té píšu nerada. Vítězem je přece každý z nás. Alespoň občas.
Jana Majová
Nošení dříví do lesa - aneb "já vám před dvaceti lety byla blbá.."
Všichni jsou naladěni vzpomínkově. Já taky. Vzpomínky umocněné faktem, že má starší dcera je teď tak stará (tedy mladá) jako já tehdy. A tak mám živé srovnání. A vůbec - nečtěte to. O výročí Listopadu píšou všichni. Je si tak přihodím do lesa pár polínek.
Jana Majová
Blud úřední obludy přímo medailový
To jsem si tak zašla do lékárny pro paralen plus. Jednou za rok se hodí, když uhodí chřipka. Kromě medicín za asi tři stovky jsem si do sbírky zařadila báječný blud. No neberte to - takhle v akci!
Jana Majová
Jéžiši, vy jste úplně stejný !
Kterak jsem dojala sama sebe (čehopak je to asi příznak?) aneb skok před dvacet let a zpět.
Jana Majová
Až budu velká, začnu chránit utahané rodiče
Jednou to příjde. Ubyde mi povinností, zabrzdím a začnu se věnovat tomu, co se mi zdá důležité. Unaveným. Utahaným rodičům, co sami zvládají výchovu svých dětí, práci a život tak nějak v jeho celku. Protože mám intenzivní pocit (a vlastní zkušenost), že opravdu nemají zastání.
Jana Majová
Venkovanka v cizích zemích - aneb jak mne vzali na výlet.
To jsme tak vyrazili na výlet do Francie. Na takový kratičký dotyk cizí země. Pro mne je každá cesta cestou Alenky do říše divů. Tou se teď stalo Alsasko.
Jana Majová
0-1-1-1-0-0-1-0...je internet dobrý sluha?
Internet - zásah do našich životů. Pracovních i soukromých. Svět složený z písmen, do nichž si často dosazujeme vlastní významy. Ve světě moderních technologií zůstávají naše mozky pořád stejné. A tak klameme sami sebe...
Jana Majová
Život dvojhrbce je vlastně fajn.
Říká se, že to či ono máme "na hrbu". A někdy se stane, že táhneme za dva. Třeba za oba rodiče. To se pak stáváme dvojhrbci. Jedna hlava, dvě ruce, dvě nohy, jeden plat (když dobře), dva hrby. Mámotátové.
Jana Majová
Bariérové mozky
Ne všichni všude dojdeme. Nic to nemění na naší chuti být tam, kde se něco děje. Když jsi na vozíku, schody jsou prostě schody a chvilku trvá, než se dají upravit. Ale ty houpé bariéry v našich hlavách, ty by být nemusely. A jsou. A ze schodů budou dávno nájezdy a lidi rozum nedostanou a nedostanou...
Jana Majová
Stručná zpráva o stavu společnosti - aneb Kukaččí svět
Tak prý je rodina základ všeho. Dospělí, děti a všechny ty vazby na okolí. Jenže - co když vazby nevazbí? A co když nevazbí fakt hodně? Je v pořádku, že to bereme jako normální stav? Nevím, nevím...
Jana Majová
Ticho, o tichu, s tichem...
Zdá se, že všichni sdílíme jeden svět. Svět plný barev, vůní, zvuků. Svět ve kterém šplouchá voda, troubí auta, zpívají ptáci, šumí tráva, kde slyšíme laskavá slova, kde se hádáme. Zdá se, že všichni sdílíme jeden svět. Jen vždycky nemáme to štěstí, abychom znali všechny jeho vrstvy. Proto existuje svět ticha....
Jana Majová
Papouščí kulhavá
Jak to bylo s výletem na skvělou výstavu exotického ptactva, aneb drobnosti, kterých si ani nevšimneme (dokud se ucho neutrhne a nedojde i na nás).
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
