Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

jjyyy

23. 3. 2011 13:16
Kočky mám ze FŠEHO nejradši.

Jsou bytostně svobodné a vždy jsem se jim snažil podobat. Když vám kočka v průběhu noci vyleze na hrudník a přede tak silně, že i s její nevelkou váhou vás vzbudí, chce hladit, drbat, masírovat, nejlépe obouruč,...dokud se nerozhodne odejít bez náhrady. Jak má člověk zase usnout, kočku nezajímá. Když kočka projeví zájem o mazlení, blbnutí, honění se po bytě, po rozdrápání těla se usadí na hlavě,... člověk je poctěn a dokud to kočku baví, je nutno řídit se jejím plánem. Když nechce, člověk jí bez podběráku nechytí, tím jí ale urazí, aber ty konce nafrněná(sem by se přesně hodilo cenzorem zakázané slovo) kočka. Když jsme měli někam s kočkou jít, nebo jet, stačilo vyndat vodítko a jindy nepolapitelný tvor se nechal bez problémů okšírovat a před odchodem z bytu i připnout na vodítko. Když (perská modrá) mělo dojít ke kartáčování, stačilo na postel položit kartáče a viz. vodítko. To OFŠEM neznamenalo, že při každé příležitosti neutekla. Nechala se ale chytit, až do úplného vykartáčování.

0 0
možnosti

jjyyy

23. 3. 2011 13:55
Kočky mám ze FŠEHO nejradši.

Kočky milovaly cestování. V autě i jinde jsem nosil speciální velkou flanelovou košili, řídil s dvěma šťastnými kočkami za košilí, každé vykukovala jen hlavička, jedna dělala, že ta druhá tam není a naopak. Většinou obě předli. I v hospodě se jim za košilí líbilo. Někdy cestovaly kočky volně po autě. Při delším řízení auta v noci se ponořuji do "tunelu" cesty, bráním FŠEMU, v ohrožení nás, dlouhé úseky nemluvíme, jsem v nějakém jen na cestu soustředěném transu, kočky za mnou "nejsou". Když jsem se vrátil do normálního stavu, najednou mi někdo něžně položil tlapku na rameno, kočky mi přelezly do klína, aby po chvilce zase odešli dozadu, nebo spolujezkyni na klín. Často ležely stočené u zadního okénka na krytu kufru, každá měla svou beránčí kůži a vypadaly kouzelně. 

Moje bývalá MUDr.Bc. zkompletovala Čínské a pana Wericha : Čas strávený s kočkou na pstruhách, se do života nepočítá.

Když jsme jedli, chodily někdy po stole, naše jídlo je nezajímalo. 

Byly to jen dvě poslední naše kočky.

0 0
možnosti

misaviki

23. 3. 2011 9:04
Krásné

Moc krásné, jako by jste popisovala, jak to chodí u nás doma, úplně stejné :-)  až na to, že my nemáme koťata, ale už 2 staré  bez zubů a jednoho dědka. Přesto se chovají stejně, jako když byly koťata (jen méně svižně).

0 0
možnosti

majova

23. 3. 2011 22:23
Re: Krásné

Kočky jakoby nepřestaly být koťata nikdy. I ta předchozí tak byla. Pořád stejná, se zvědavým výrazem. Jen ty návštěvy, vetřelce a stěhování v bytě už neměla ráda...

0 0
možnosti

kočka

23. 3. 2011 8:15
Zase hezké ráno ... Děkuji!

0 0
možnosti

majova

23. 3. 2011 22:24
Re: Zase hezké ráno ... Děkuji!

Děkuji :-). Zrovna se hádáme s Ríšou - navzdory obvyklé civilizovanosti útočí na záclonu :-). Asi je naštvanej. Vybíráme auto a nedrbeme pod krkem...mají to těžký život, mrňata chlupatá :-)

0 0
možnosti

j.Havránek

23. 3. 2011 7:57
Pěkné počteníčko

0 0
možnosti

majova

23. 3. 2011 22:25
Re: Pěkné počteníčko

děkuji :-)

0 0
možnosti

Barry Goldwater

23. 3. 2011 0:09
Tohle mám za sebou

kdysi mladé zlobidlo je dnes starou babkou a spí 30 hodin denně. Až mě opustí (je jí 16, ale doufám, že toho naspí ještě hodně) tak si asi pořídím něco podobého, o čem píšete vy. R^

0 0
možnosti

majova

23. 3. 2011 22:26
Re: Tohle mám za sebou

jooo, jasněěě, kočičí dámě přejem hodně dlouho klidného spaní. Dlou-ho. :-)

0 0
možnosti

lisbonka

22. 3. 2011 23:58
diky

Diky, prijemne, odlehcene... a jako bych to videla na vlastni oci, nebot mame taky zrovna maly kocicaky kluka s holkou, no je to srandy kopec, uz si nas ochocily ;-D

0 0
možnosti

signoflife

22. 3. 2011 23:49
tak to znám moc dobře

mám také dva kluky, jeden je věčný vděčný mazel a druhý Vámi zmiňovaný traktor. Navíc traktor je jak neviňátko, pořád nerozhodný, miloučký, prostě k sežrání. A jejich návod na mě funguje také na 100%....;-D

0 0
možnosti
  • Počet článků 324
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 959x
Pro ty, co mne znají už vdanou (blog je založený dříve než moje manželství) jsem už spíše Pšejová.

Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.

Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.

Píšeme o tom i na facebooku:  https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/

Jsem k nalezení na:  jamajka117@gmail.cz.