Jan Pražák VIP
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.
- Počet článků 2137
- Celková karma 28,80
- Průměrná čtenost 1306x
Jan Pražák
Když už fast food, tak nejlépe český
Není to paradox? Existuje vůbec něco jako český fast food, který by nebyl jen kopií něčeho, co mají v cizích krajích? Myslím, že existuje, vzpomeňme si na dnes už ne tak často používaný výraz „rychlé občerstvení.“ V překladu je to vlastně totéž, účel je stejný, ale většina jídel je tam bližší našim českým jazýčkům a žaludkům.
Jan Pražák
Ranní rozcvička
Trochu si po ránu protáhnout tělo našemu organizmu určitě neuškodí, to by nám potvrdil každý odborník. Nabízím úplně nový a neotřelý způsob této bohulibé činnosti, tak jak jsem jej sám dnes vyzkoušel. Začneme trochu netradičně, během po schodech. Vzhledem k tomu, že jsme ještě rozespalí, tak to nemusíme moc přehánět, stačí tak třikrát po jednom patře, nejprve dolů a pak zase nahoru. Na rychlosti však nešetříme, běháme pěkně svižně.
Jan Pražák
Podvečer v Palladiu
Fast foody nejsou zrovna mým oblíbeným šálkem kávy. Odkojen klasickou českou kuchyní si daleko víc potrpím na „normální“ jídla, na které jsem celý život zvyklý.
Jan Pražák
Radosti a strasti se zuby I
Zuby dokážou člověka pořádně potrápit, to ví asi každý. Sám s tím mám zkušenosti vpravdě bohaté, a tak jsem si řekl, že zkusím napsat pár článků na toto téma pro pobavení vás ostatních, kteří jsou na tom podobně. Člověka vždy potěší, když zjistí, že v tom není sám.
Jan Pražák
Asi bych neměl
Možná to znáte sami, někdy je pokušení příliš silné, a člověk si řekne, že jenom takový maličký hříšek mu neublíží.
Jan Pražák
Nic za to nezaplatíme a přitom to může být důležité
Pivo desítka 26 Kč, dvanáctka 35 Kč, turecká káva 25 Kč, expresso 35 Kč, smažený vepřový řízek 110 Kč, polední menu 79 Kč... Nabídka běžného jídelního či nápojového lístku, která není ničím zajímavá. Ale občas by se našlo i něco zadarmo, co na tomto lístku uvedené není.
Jan Pražák
O brýlích a lidech
Brýle jsou vskutku užitečným vynálezem. Sice se mezi lidmi najdou tací šťastlivci, kteří se bez nich obejdou po celý život, ale pro nás ostatní jsou každodenní nutností. Někdo je potřebuje už odmalička, jiný se k jejich nošení dopracuje postupně. Ať chceme nebo nechceme, brýle dotvářejí náš obličej, a tak se značnou měrou podílejí na tom, jak nás vnímá naše okolí. Někteří lidé to prostě neřeší, pořídí si první brýle, které jim padnou pod ruku, jiní pečlivě vybírají a snaží se vyvážit poměr vzhledu a ceny, další pak sáhnou k nenápadným kontaktním čočkám.
Jan Pražák
O posunuté lavici, letícím hadru a třídní důtce
Celá svá středoškolská léta jsem seděl v lavici se svým dávným kamarádem Frantou, střapatým dobromyslným klučinou, kterému nebyla žádná legrace cizí. Všemožným nástrahám proradných dějepisných letopočtů, matematických operací a dalších záludností ostatních předmětů jsme byli zvyklí čelit z uctivé vzdálenosti předposledního stolku v prostřední řadě. Tam, v místech dostatečně od katedry vzdálených, se nám často i během výuky dařilo tajně hrát naše oblíbené piškvorky nebo rallye na čtverečkovaném papíře.
Jan Pražák
Jak jsem se parádně ztrapnil
Venku bylo přes pětatřicet stupňů, v práci sice uvnitř, ale bez klimatizace se rtuť teploměru šplhala ke třicítce. V pozdním odpoledni jsem se vydal na cestu domů, vlezl jsem do metra a těšil se, že se aspoň na chvilku ochladím, než mě pohltí rozžhavený příměstský autobus.
Jan Pražák
Pouliční hudebníci
Špacíruji si to v horku pozdního odpoledne po rozpáleném chodníku naproti pražskému Obecnímu domu. Jsem rád, že už mám pracovní povinnosti za sebou, a mé oči se jen tak nezávazně kochají. Nádhernou architekturou, hezkými ženami, mravenčím hemžením okolo.
Jan Pražák
Jogurt
Jogurty já rád. Možná jsem na nich nějakým způsobem závislý, protože den bez jogurtu mi připadá takový nějaký neúplný. Ale třeba to není závislostí, nýbrž tím, že mi připomínají dětství.
Jan Pražák
Jak na drobné popáleniny
Většina z nás to zná. Člověk ani neví jak, a sáhne si na žhavá dvířka od kamen, na rozpálenou plotýnku sporáku, případně na něco podobně horkého. Na chvilku ho to zabolí, a protivný puchýřek je na světě.
Jan Pražák
Když se muž nestará
Copak jsi slepý, že nevidíš, kolik mám s těmi našimi miminky práce? Jsi tak hloupý nebo docela bezohledný, že si celé dny lítáš po svém a vůbec mi s nimi nepomáháš? Už toho mám opravdu dost, ani o ten kus žvance se nedokážeš postarat!
Jan Pražák
Lesk a bída dovolené na Slovensku
V sobotu jsme se s manželkou vrátili z dovolené ve slovenském lázeňském městečku Rajecké Teplice. Až do pátečního rána bylo vše nádherné, pak se mé ženě stal úraz, a zbytek pobytu se rázem změnil v martýrium s prvky hororu.
Jan Pražák
Hrady a zámky mýma očima
Dějepis byl už od školních let mou slabou stránkou, historických letopočtů si pamatuji jen asi tolik, že bych je na prstech spočítal, a z pradávných šlechtických rodů jich po jménu znám jenom pár. Navzdory tomu však rád brouzdám po hradech a zámcích, a nechávám svou mysl prostupovat jejich působivou atmosférou.
Jan Pražák
Příhoda s brýlemi
Možná vám přijde zbytečné psát o takové banalitě, jakou je drobná oprava brýlí. Nicméně dočkal jsem se při ní překvapení, a tak se o něj s vámi podělím.
Jan Pražák
Frontová bojovnice
Dnes už se s takovou dámou moc často nesetkáme. Bývala častým zjevem v dřívějších dobách front na banány, mandarinky a mnohé jiné obtížně a pouze sezónně sehnatelné zboží. Svým mohutným tělem zepředu obrněným ňadry jak razící štíty, po stranách ozbrojeným velkými taškami s tvrdými rohy, si klestila cestu davem spořádaně čekajících. Nebylo radno jí zkřížit dráhu, po níž se sebejistě a nezadržitelně hrnula k pultu. Kdo by se tohoto hrdinského činu odvážil, byl buď fyzicky smeten, nebo ukřičen jejím zvučným ječivým hlasem, přívalem vět plných argumentů, proč právě ona musí mít přednost před ostatními.
Jan Pražák
Když i ta protivná moucha udělá radost
Asi by se mezi námi našel jen málokdo, kdo by měl rád mouchy. Obzvláště takové ty maličké, které létají v rojích a dokáží nás pronásledovat, jakmile se k nim přiblížíme. To abychom se pak v lese, v parku nebo na zahradě oháněli rukama a snažili se před nimi prchnout, jinak nám znepříjemní pohyb venku svým dotěrným obletováním.
Jan Pražák
Příjemně strávený večer
Kacíř je člověk, jenž zastává a případně též šíří náboženské názory, které jsou v příkrém rozporu s doktrínou té které církve. Není třeba rozebírat, jakým způsobem mocné církve s kacíři nakládají, a dříve nakládaly i u nás.
Jan Pražák
Jenom taková drobná ranní radost
Je mi jasné, že tenhle článek nemůže konkurovat všem těm více či méně erudovaným rozborům politické situace a nejrůznějších kauz, které hýbou naší společností. Je to spíš taková krátká náladovka, v níž se chci s vámi čtenáři podělit o to, co mi dnes ráno přineslo potěšení.
Jan Pražák
Život tropí hlouposti
Život nám občas nabízí situace, nad nimiž nejprve nevěřícně zakroutíme hlavou, abychom se jim v zápětí zasmáli. Ne vždy však jde o smích upřímně veselý, někdy je doprovázen hořkým podtónem.
Jan Pražák
Luxujeme s latinou
Varování autora: Použití poměrně velkého počtu cizích slov v tomto článku není snahou autora o to, aby čtenář nabyl dojmu o jeho znalostech a rozhledu. Pravý opak je pravdou, a tak autor prosí čtenáře o shovívavost, pokud některá z cizích slov použil nesprávně. Skutečným motivem jejich použití je snaha o určitý druh nadhledu a humoru, kterým si člověk může zpestřovat běžné domácí práce.
Jan Pražák
Žebřík
Žebřík, taková obyčejná věc, má vůbec smysl o něm mluvit, natož psát článek? O žebříku by se s trochou nadsázky dalo říct, že o něm platí jedno přísloví jako o ohni. Žebřík je člověku dobrým sluhou, ale zlým pánem. Poslušně drží a dovolí nám, abychom po něm vylezli nahoru, kam zrovna potřebujeme. Ale běda, jak nedáváme pozor, žebřík se naštve, shodí nás na zem, a aby toho nebylo málo, spadne také a praští nás šprušlí přes hlavu.
Jan Pražák
Přišel
Při štědrovečerní večeři bývá pradávným dobrým zvykem prostřít o jedno místo víc, než kolik je stolovníků. Pro neznámého hosta, poutníka, pocestného, kdyby se náhodou zastavil, aby si měl kde odpočinout, aby měl s kým pobýt. V tu sváteční chvíli rozjímání, vzájemného sblížení a obdarovávání by totiž nikdo na světě neměl zůstat sám.
Jan Pražák
Bidlo, bydlo a to ostatní
Na zahradě stálo dlouhé bidlo. Úzký konec mělo na zemi a širokým se opíralo o strom. Jednoho dne přiletěli dva kosi a postavili si na něm hnízdo, bydlo pro svoji budoucí rodinku. V noci přišel silný vítr a obě b-dla spadla na zem.
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 | další |
