Jan Pražák VIP
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.
- Počet článků 2302
- Celková karma 25,60
- Průměrná čtenost 1315x
Jan Pražák
Měkké a tvrdé dárky
Ne, že bych coby malý kluk nad měkkými dárky ohrnoval nos, ale býval jsem z nich trochu zklamaný. Sice jsem se snažil chápat, že různé ponožky, kalhoty a jiné kusy oblečení jsou pro mě potřebné, ale opravdovou a nefalšovanou radost jsem míval jen z dárků tvrdých.
Jan Pražák
Chladná milenka
Svůdně se zavlnila, přibližovala se ke mně víc a víc. Byl jsem celý natěšený, nemohl jsem se dočkat jejích doteků. Vztáhl jsem ruku po jejím štíhlém těle, abych ji poprvé pohladil. Její jemná sametová pleť byla však studená, jakoby přišla z jiného světa...
Jan Pražák
Jak mě vosa učila levitovat
Bylo parné léto a já byl o víkendu se svoji budoucí manželkou na chalupě u svých rodičů. Jak už to na takových chalupách bývá, práce je stále dost a všichni jsou rádi, když si mohou na chvilku odpočinout u odpolední kávy.
Jan Pražák
Odposlechnuto na úřadě
Seděl jsem s lístečkem v ruce a čekal na vyřízení celkem banální záležitosti, jak už se na úřadech obvykle čekává. Poblíž si přisedly tři dámy a daly se do povídání. Kdybych měl na uších víčka tak jako na očích, byl bych je zavřel, ale jelikož mě jimi příroda neobdařila, nevyhnul jsem se poslouchání.
Jan Pražák
Mluvení, psaní, čtení a prohlížení
Když jsem chodil na střední školu, seděl jsem v lavici s kamarádem Frantou. Byl to takový milý rošťák, kterému nebyla žádná nevinná klukovská lumpárnička cizí. Zajímal se o elektrotechniku a já dodnes vzpomínám na jeho povedenou taškařici s kopající propiskou.
Jan Pražák
Jak jsem oslovil svou milou manželku „ty vole“
Nijak vyměkle „ty jo“ nebo „ty brďo,“ ale plnotučně a pěkně nahlas „ty vole.“ I když to vlastně není nadávka, ale spíš oslovení, běžně ho ženám neříkám, natož své vlastní. Jednak si myslím, že se něco takového vůči ženám nehodí a za druhé to asi není ani jazykově správné, neb vůl je přece rodu mužského.
Jan Pražák
Voříšek
Ten pejsek byl vlastně voříšek nadvakrát. Jednak to byla pestrá venkovská směsice všech možných plemen, jaká se dnes už asi tak často nevidí. A pak to byl také Voříšek s velkým V, protože se tak jmenoval. Prostě pes, který dělal čest svému jménu a který se značnou měrou podílel na tom, že jsem si coby malý kluk vytvořil lásku ke zvířatům.
Jan Pražák
Hurá, přichází letní čas
Před pár dny mi poslal jeden můj známý odkaz na stánky s peticí proti letnímu času. Vzápětí na to mi volal a stěžoval si, jaké obrovské potíže mu dvakrát do roka způsobuje ta časová změna. Večer nemůže usnout, ráno se není schopný vyhrabat z postele, několik týdnů je nervózní a bolí ho hlava. Nic ho nebaví a je rozladěný z toho, že se zas musel podvolit těm nesmyslným šachům s malou hodinovou ručičkou. Tak prý abych se přidal a podpořil úsilí lidiček podobně znechucených jako on sám, kteří se snaží bojovat za zrušení těch každoročních časových kotrmelců. Bohužel jsem ho zklamal, osobně mám totiž letní čas rád.
Jan Pražák
Radosti a strasti se zuby II - moudrá žena
Už se vám někdy stalo, že jste běhali venku v čerstvém povětří s povytaženým zubem? Není na tom vůbec nic divného, přece vás nepošlou sanitkou z jedné ordinace do druhé.
Jan Pražák
Když už fast food, tak nejlépe český
Není to paradox? Existuje vůbec něco jako český fast food, který by nebyl jen kopií něčeho, co mají v cizích krajích? Myslím, že existuje, vzpomeňme si na dnes už ne tak často používaný výraz „rychlé občerstvení.“ V překladu je to vlastně totéž, účel je stejný, ale většina jídel je tam bližší našim českým jazýčkům a žaludkům.
Jan Pražák
Ranní rozcvička
Trochu si po ránu protáhnout tělo našemu organizmu určitě neuškodí, to by nám potvrdil každý odborník. Nabízím úplně nový a neotřelý způsob této bohulibé činnosti, tak jak jsem jej sám dnes vyzkoušel. Začneme trochu netradičně, během po schodech. Vzhledem k tomu, že jsme ještě rozespalí, tak to nemusíme moc přehánět, stačí tak třikrát po jednom patře, nejprve dolů a pak zase nahoru. Na rychlosti však nešetříme, běháme pěkně svižně.
Jan Pražák
Podvečer v Palladiu
Fast foody nejsou zrovna mým oblíbeným šálkem kávy. Odkojen klasickou českou kuchyní si daleko víc potrpím na „normální“ jídla, na které jsem celý život zvyklý.
Jan Pražák
Radosti a strasti se zuby I
Zuby dokážou člověka pořádně potrápit, to ví asi každý. Sám s tím mám zkušenosti vpravdě bohaté, a tak jsem si řekl, že zkusím napsat pár článků na toto téma pro pobavení vás ostatních, kteří jsou na tom podobně. Člověka vždy potěší, když zjistí, že v tom není sám.
Jan Pražák
Asi bych neměl
Možná to znáte sami, někdy je pokušení příliš silné, a člověk si řekne, že jenom takový maličký hříšek mu neublíží.
Jan Pražák
Nic za to nezaplatíme a přitom to může být důležité
Pivo desítka 26 Kč, dvanáctka 35 Kč, turecká káva 25 Kč, expresso 35 Kč, smažený vepřový řízek 110 Kč, polední menu 79 Kč... Nabídka běžného jídelního či nápojového lístku, která není ničím zajímavá. Ale občas by se našlo i něco zadarmo, co na tomto lístku uvedené není.
Jan Pražák
O brýlích a lidech
Brýle jsou vskutku užitečným vynálezem. Sice se mezi lidmi najdou tací šťastlivci, kteří se bez nich obejdou po celý život, ale pro nás ostatní jsou každodenní nutností. Někdo je potřebuje už odmalička, jiný se k jejich nošení dopracuje postupně. Ať chceme nebo nechceme, brýle dotvářejí náš obličej, a tak se značnou měrou podílejí na tom, jak nás vnímá naše okolí. Někteří lidé to prostě neřeší, pořídí si první brýle, které jim padnou pod ruku, jiní pečlivě vybírají a snaží se vyvážit poměr vzhledu a ceny, další pak sáhnou k nenápadným kontaktním čočkám.
Jan Pražák
O posunuté lavici, letícím hadru a třídní důtce
Celá svá středoškolská léta jsem seděl v lavici se svým dávným kamarádem Frantou, střapatým dobromyslným klučinou, kterému nebyla žádná legrace cizí. Všemožným nástrahám proradných dějepisných letopočtů, matematických operací a dalších záludností ostatních předmětů jsme byli zvyklí čelit z uctivé vzdálenosti předposledního stolku v prostřední řadě. Tam, v místech dostatečně od katedry vzdálených, se nám často i během výuky dařilo tajně hrát naše oblíbené piškvorky nebo rallye na čtverečkovaném papíře.
Jan Pražák
Jak jsem se parádně ztrapnil
Venku bylo přes pětatřicet stupňů, v práci sice uvnitř, ale bez klimatizace se rtuť teploměru šplhala ke třicítce. V pozdním odpoledni jsem se vydal na cestu domů, vlezl jsem do metra a těšil se, že se aspoň na chvilku ochladím, než mě pohltí rozžhavený příměstský autobus.
Jan Pražák
Pouliční hudebníci
Špacíruji si to v horku pozdního odpoledne po rozpáleném chodníku naproti pražskému Obecnímu domu. Jsem rád, že už mám pracovní povinnosti za sebou, a mé oči se jen tak nezávazně kochají. Nádhernou architekturou, hezkými ženami, mravenčím hemžením okolo.
Jan Pražák
Jogurt
Jogurty já rád. Možná jsem na nich nějakým způsobem závislý, protože den bez jogurtu mi připadá takový nějaký neúplný. Ale třeba to není závislostí, nýbrž tím, že mi připomínají dětství.
Jan Pražák
Jak na drobné popáleniny
Většina z nás to zná. Člověk ani neví jak, a sáhne si na žhavá dvířka od kamen, na rozpálenou plotýnku sporáku, případně na něco podobně horkého. Na chvilku ho to zabolí, a protivný puchýřek je na světě.
Jan Pražák
Když se muž nestará
Copak jsi slepý, že nevidíš, kolik mám s těmi našimi miminky práce? Jsi tak hloupý nebo docela bezohledný, že si celé dny lítáš po svém a vůbec mi s nimi nepomáháš? Už toho mám opravdu dost, ani o ten kus žvance se nedokážeš postarat!
Jan Pražák
Lesk a bída dovolené na Slovensku
V sobotu jsme se s manželkou vrátili z dovolené ve slovenském lázeňském městečku Rajecké Teplice. Až do pátečního rána bylo vše nádherné, pak se mé ženě stal úraz, a zbytek pobytu se rázem změnil v martýrium s prvky hororu.
Jan Pražák
Hrady a zámky mýma očima
Dějepis byl už od školních let mou slabou stránkou, historických letopočtů si pamatuji jen asi tolik, že bych je na prstech spočítal, a z pradávných šlechtických rodů jich po jménu znám jenom pár. Navzdory tomu však rád brouzdám po hradech a zámcích, a nechávám svou mysl prostupovat jejich působivou atmosférou.
Jan Pražák
Příhoda s brýlemi
Možná vám přijde zbytečné psát o takové banalitě, jakou je drobná oprava brýlí. Nicméně dočkal jsem se při ní překvapení, a tak se o něj s vámi podělím.
| předchozí | ... 5 6 7 8 9 10 11 | další |
