Trochu si po ránu protáhnout tělo našemu organizmu určitě neuškodí, to by nám potvrdil každý odborník. Nabízím úplně nový a neotřelý způsob této bohulibé činnosti, tak jak jsem jej sám dnes vyzkoušel. Začneme trochu netradičně, během po schodech. Vzhledem k tomu, že jsme ještě rozespalí, tak to nemusíme moc přehánět, stačí tak třikrát po jednom patře, nejprve dolů a pak zase nahoru. Na rychlosti však nešetříme, běháme pěkně svižně.
Poté se budeme věnovat kombinované disciplíně, konkrétně rychlé chůzi, střídané poklusem, vylepšené slalomem a proložené několika skluzy. Vše provádíme s důrazem na udržení rovnováhy.
Následuje klidnější fáze, při které si můžeme trochu vydechnout. Provádíme poskoky na místě, doplněné procvičováním paží. Při každém výskoku vzpažíme, při doskoku připažíme. Uděláme několik sérii zhruba po deseti skocích, které prokládáme chviličkami odpočinku, v nichž si můžeme procvičovat prsty a zápěstí mnutím rukou.
Na závěr si zacvičíme u tyče. Tato disciplína zdaleka není výsadou barových tanečnic, jak se někteří lidé domnívají, jde o seriózní cvičení, které se možná již brzy stane součástí olympijských her. U tyče prováníme výpony, úhyby vpřed, vzad a do stran, po většinu času cvičíme na jedné noze, nohy pravidelně střídáme a opět klademe důraz na rovnováhu.
V průběhu celé ranní rozcvičky nezapomínáme ani na správné dýchání, v prvních třech fázích dýcháme pěkně zhluboka, při té poslední naopak pouze povrchově.
Pokud někomu připadá tento styl cvičení poněkud zvláštní, nabízím vysvětlení, jak k němu můžeme dojít. Občas se stane, že si večer nějak nešťastně nastavíme budík, který nás ráno vyžene z postele později, než jsme měli původně v plánu, proto musíme pospíchat.
Na počátku první fáze se hned ve dveřích ložnice potkáme s kočkou, která nás donutí seběhnout dolů a naplnit jí misku kvalitní snídaní. Poté běžíme zpět nahoru do koupelny, abychom při holení zjistili, že ta žiletka je už opravdu tupá a nepoužitelná. Včera jsme si sice přinesli balíček zbrusu nových, ale nechali jsme jej dole v předsíni v aktovce, tak honem pro něj. Když se konečně chystáme opustit dům, uvědomíme si, že jsme v ložnici zapomněli zavřít okno, vyběhneme tedy ještě jednou nahoru, okno zavřeme a seběhneme zpět.
Jakmile vykročíme z domu a pospícháme na autobus, zjistíme, že nám svatý Petr přes noc nadělil ledovku. Musíme rychle, čas odjezdu autobusu podle jízdního řádu se blíží, a tak kličkujeme, abychom se vyhnuli nejkluzčím místům, ale občas nám to přece jen podjede, a my jsme donuceni balancovat.
Na zastávce pak zjistíme, že nejen my, ale též autobus má zřejmě potíže s ledovkou, pročež má zhruba tak čtvrthodinové zpoždění. Začne nám být zima, a snažíme se nějak zahřát.
Když spoj konečně dorazí, je pochopitelně nacpaný k prasknutí. Nějakým zázračným způsobem se nám podaří dostat dovnitř a zmocnit se tyče, které se můžeme cestou držet. V lepším případě se dostaneme k tyči svislé, v horším se musíme spokojit s kouskem vodorovné. Cestou pak vyrovnáváme zatáčky, na zastávkách se snažíme uhýbat cestujícím, kteří se chtějí protlačit ke dveřím a vystoupit.
Nabízí se otázka, jak to udělat, když se nám tento styl cvičení zalíbí, ale podmínky pro jeho jednotlivé disciplíny se jaksi nedostaví. Když ráno vstaneme včas, doma na nic nezapomeneme, venku je sucho a není zima, autobus přijede načas a je poloprázdný. Zaběhat po schodech si můžeme tak jako tak, kočka to jistě ocení, a naše snažení bude považovat za hru, která ji potěší. Pokud si trochu přivstaneme, na zastávku dorazíme o něco dřív, takže nám nic nezabrání si chvilku zaskákat a promnout ruce. Budeme-li cvičit pravidelně, ostatní lidé na zastávce si na to brzy zvyknou a za pár dní jim to už přijde normální. V samotném autobusu nás nikdo nenutí, abychom si sedli, můžeme zůstat stát u tyče. Zatáčky budeme vyrovnávat podobně, jako kdyby byl nával, a na zastávkách můžeme uhýbat pomyslným vystupujícím. Okolí naše chování brzy přijme, podobně jako při čekání na spoj.
Jen jednu věc nevím, jak docílit aby to venku na chodníku klouzalo i za suchého počasí. Neznáte někdo nějaký přípravek, kterým bychom si pro tyto účely mohli natřít podrážky bot?
