Život tropí hlouposti

Život nám občas nabízí situace, nad nimiž nejprve nevěřícně zakroutíme hlavou, abychom se jim v zápětí zasmáli. Ne vždy však jde o smích upřímně veselý, někdy je doprovázen hořkým podtónem.

Špacíroval jsem si to před časem centrem Kolína. Pokochal jsem se pohledem na chrám svatého Bartoloměje, bohužel pouze zvenku, byl dlouhodobě zavřený. Potěšil jsem své oči historickými uličkami, poté jsem vyrazil směrem k nádraží. Poblíž policejní služebny jsem si všiml cedule, která je na prvním obrázku. Přiznám se, že jsem byl poněkud překvapený a začal jsem spekulovat, co se tím vlastně myslí.

Jsou snad kolínští policisté natolik aktivní, že dnem i nocí, sedm dní v týdnu provádějí silniční kontroly? Zastavují projíždějící automobily a důkladně je prověřují? A navíc, jaksi z preventivních důvodů na tuto skutečnost řidiče upozorňují tímto nápisem? Nu, budu si muset dát pozor, až tudy pojdu autem.

Pak mě však napadlo, jestli to není upoutávka na nějaký klub stopařů. Třeba se sdružují právě zde, radí se jak nejlépe, nejúčinněji a nejbezpečněji stopovat auta na silnicích a lákají další ovečky do svých řad.

Také by to mohla být svérázná pobočka autoškoly, ve které instruktoři učí řidiče, jak bezpečně zastavit za každých okolností. Jistě by bylo užitečné umět včas zastavit, když nám neopatrný chodec bez varování skočí před auto. Nebo když neočekávaně vjedeme na náledí.

Chvíli jsem tedy přemýšlel, co vlastně tahle cedule znamená, nač upoutává, případně před čím varuje. Popošel jsem pár kroků, všiml jsem si další cedule a rázem mi bylo vše jasné. Smutně jsem se zasmál.

Pokud se nechcete připravit o překvapení, nerolujte na druhý obrázek, dokud nedočtete až sem.

Vím, téma nic moc. Žádná vnitropolitická kritika ani rozbor nějaké velké kauzy, která hýbe naší společností. Žádná smysluplná informace. Leda tak myšlenka, která by se dala vyjádřit ve dvou stručných větách. Nikomu, ani lidem, které zrovna nemusím, bych nepřál, aby byli nuceni své auto zastavit tímhle způsobem. To už snad raději ty policajty.