Jan Pražák VIP
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.
- Počet článků 2131
- Celková karma 29,94
- Průměrná čtenost 1301x
Jan Pražák
Ženich
„Tak jsem se trochu opil, no a co? Vždyť je pátek odpoledne a navíc, já vám to teda prozradím. V úterý se budu ženit.“
Jan Pražák
Jak jsem vysekl parádní poklonu tajnému idolu svého srdce
Musela být tak o tři roky starší než já, občas jsem ji potkával ráno cestou do školy. Svým usměvavým obličejem, orámovaným dlouhými hnědými vlasy učarovala mé nezkušené pubertální duši.
Jan Pražák
Bude mu teprve jedenáct a už běžně pije alkohol
Ne sice nějak moc, spíš jako téměř každý dospělý. Pivo, občas víno, tvrdé dost výjimečně. Aby toho nebylo málo, jeho rodina to považuje za normální a já ho v tom dokonce podporuji. K desátým narozeninám jsem mu koupil Tullamorku.
Jan Pražák
Odvážná slečna. Nebo snad přidrzlá?
Přirázovala si to rovnou ode dveří: „Že mě necháš sednout. Seš už velký kluk.“ Usedla a svůj čin stvrdila kratičkým sdělením: „Slečny mají sedět.“
Jan Pražák
Svatomartinské vzpomínání
„Přijede letos Martin na bílém koni?“ Ptával jsem se každý rok počátkem listopadu své milované babičky. Doširoka jsem otevřel své dětské oči a doufal, že mě svou odpovědí potěší.
Jan Pražák
Do téhle hospody mě už nikdo nedostane
„Brý den, rád bych si rezervoval osm míst na příští úterý na šestou.“ Objednal pro nás hospodu jeden kamarád. Přidělili mu stůl v malé oddělené místnosti, zeptali se ho na jméno a vše se zdálo v pohodě nachystané pro pěkný večer.
Jan Pražák
Moje vlásky, héj
„Moc mi to nezkracuj,“ snažil jsem se přemlouvat svou maminku někdy na počátku svých dávno odvátých středoškolských let.
Jan Pražák
Bílá, bílá, bílá, bílá, komu by se nelíbila
Kdopak by si nepamatoval na tuhle Skoumalovu a Svěrákovu písničku z jedné epizody nezapomenutelných Včelích medvídků. Čmelda s Brumdou si ji zvesela prozpěvovali, když touto barvou natírali své obydlí.
Jan Pražák
S bicyklem v kopřivách
Bylo vedro asi jako dnes a já měl ve svých zhruba patnácti létech u babičky na prázdninách na návštěvě kamaráda. Po obědě jsme jen tak v plavkách sedli na kola a uháněli k nejbližšímu rybníku.
Jan Pražák
Není potravina jako potravina
Kdysi jsem míval rád luncheon meat, česky přezdívaný lančmít. Když člověk neměl moc času, hodil ho třeba na pánvičku, lehce dozlatova osmahl a mohl si ho dát s čerstvým chlebem, kremžskou hořčicí a okurkou. Mňam.
Jan Pražák
Jak najít dobrou hospodu?
Nemyslím takovou tu, jíž někteří lidé s oblibou označují tímto přídomkem jen proto, aby ostatním ukázali, co vše si mohou dovolit jenom tak levou zadní. Tu, ve které utratíte minimálně stovku už při příchodu za profesionálně umělý úsměv obsluhy. Kde poté vydáte majlant za cosi sice snad prvotřídního, co však musíte hledat na talíři pomalu mikroskopem.
Jan Pražák
Luštíte rádi?
Moje maminka bývala vášnivou křížovkářkou, takže výrazy od „ama“ až někam po „Zulu“ se to v naší domácnosti jen hemžilo. Patřičnými písmenky dokázala hravě vyplnit i cosi, co na první pohled vypadalo jako zcela prázdný list čtverečkovaného papíru, prostý jakýchkoli ohraničení jednotlivých slov. Ani různé osmisměrky, buňkovky a další luštitelské lahůdky si před ní v žádném případě nemohly být jisté svým dlouhým a bezstarostným životem.
Jan Pražák
Už nastavují zrcadlo
„To neděláš dobře, Jaromíre, s těma sirkama.“ Řekl mi včera večer soused, když jsme se zvedli od vínka, abychom si trochu protáhli nohy na terase.
Jan Pražák
Blackout
Slovo, které už na první poslech zní hrozivě, když dojde k výpadku dodávky elektřiny, následky dnes mohou být skutečně vážné. A přitom dřív se nad něčím takovým člověk ani moc nepozastavil a prostě jen řekl „už zase nejde proud.“
Jan Pražák
Vzpomínka na pololetní prázdniny
Ve čtvrtek bylo vysvědčení, pak jeden den pololetek, jarní prázdniny budou jako každoročně rozdělené po týdnech od zítřka až do poloviny března.
Jan Pražák
Jak jsem randil s Regínou
Bylo krátce po revoluci a Regína se vydala na návštěvu své staré domoviny. Neměla to daleko, posledních několik let strávila v Německu, kam emigrovala se svojí rozvedenou maminkou.
Jan Pražák
Měkké a tvrdé dárky
Ne, že bych coby malý kluk nad měkkými dárky ohrnoval nos, ale býval jsem z nich trochu zklamaný. Sice jsem se snažil chápat, že různé ponožky, kalhoty a jiné kusy oblečení jsou pro mě potřebné, ale opravdovou a nefalšovanou radost jsem míval jen z dárků tvrdých.
Jan Pražák
Chladná milenka
Svůdně se zavlnila, přibližovala se ke mně víc a víc. Byl jsem celý natěšený, nemohl jsem se dočkat jejích doteků. Vztáhl jsem ruku po jejím štíhlém těle, abych ji poprvé pohladil. Její jemná sametová pleť byla však studená, jakoby přišla z jiného světa...
Jan Pražák
Jak mě vosa učila levitovat
Bylo parné léto a já byl o víkendu se svoji budoucí manželkou na chalupě u svých rodičů. Jak už to na takových chalupách bývá, práce je stále dost a všichni jsou rádi, když si mohou na chvilku odpočinout u odpolední kávy.
Jan Pražák
Odposlechnuto na úřadě
Seděl jsem s lístečkem v ruce a čekal na vyřízení celkem banální záležitosti, jak už se na úřadech obvykle čekává. Poblíž si přisedly tři dámy a daly se do povídání. Kdybych měl na uších víčka tak jako na očích, byl bych je zavřel, ale jelikož mě jimi příroda neobdařila, nevyhnul jsem se poslouchání.
Jan Pražák
Mluvení, psaní, čtení a prohlížení
Když jsem chodil na střední školu, seděl jsem v lavici s kamarádem Frantou. Byl to takový milý rošťák, kterému nebyla žádná nevinná klukovská lumpárnička cizí. Zajímal se o elektrotechniku a já dodnes vzpomínám na jeho povedenou taškařici s kopající propiskou.
Jan Pražák
Jak jsem oslovil svou milou manželku „ty vole“
Nijak vyměkle „ty jo“ nebo „ty brďo,“ ale plnotučně a pěkně nahlas „ty vole.“ I když to vlastně není nadávka, ale spíš oslovení, běžně ho ženám neříkám, natož své vlastní. Jednak si myslím, že se něco takového vůči ženám nehodí a za druhé to asi není ani jazykově správné, neb vůl je přece rodu mužského.
Jan Pražák
Voříšek
Ten pejsek byl vlastně voříšek nadvakrát. Jednak to byla pestrá venkovská směsice všech možných plemen, jaká se dnes už asi tak často nevidí. A pak to byl také Voříšek s velkým V, protože se tak jmenoval. Prostě pes, který dělal čest svému jménu a který se značnou měrou podílel na tom, že jsem si coby malý kluk vytvořil lásku ke zvířatům.
Jan Pražák
Hurá, přichází letní čas
Před pár dny mi poslal jeden můj známý odkaz na stánky s peticí proti letnímu času. Vzápětí na to mi volal a stěžoval si, jaké obrovské potíže mu dvakrát do roka způsobuje ta časová změna. Večer nemůže usnout, ráno se není schopný vyhrabat z postele, několik týdnů je nervózní a bolí ho hlava. Nic ho nebaví a je rozladěný z toho, že se zas musel podvolit těm nesmyslným šachům s malou hodinovou ručičkou. Tak prý abych se přidal a podpořil úsilí lidiček podobně znechucených jako on sám, kteří se snaží bojovat za zrušení těch každoročních časových kotrmelců. Bohužel jsem ho zklamal, osobně mám totiž letní čas rád.
Jan Pražák
Radosti a strasti se zuby II - moudrá žena
Už se vám někdy stalo, že jste běhali venku v čerstvém povětří s povytaženým zubem? Není na tom vůbec nic divného, přece vás nepošlou sanitkou z jedné ordinace do druhé.
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 | další |
