Konspirační teorie o ECB, SSE a hlavně „EFZ“, anebo nikoli?

ECB včera opět využila nástrojů nestandardní měnové politiky. Pro někoho na tom není nic překvapivého, ale možná by stálo za to se nad tím zamyslet. ECB umístila na trh v rámci tzv. LTRO cca 530.000.000.000 EUR. Hezká částka, která není jediná (více zde), protože se jedná již o druhé okolo těchto operací. Zároveň do budoucna s největší pravděpodobností nebude poslední. Proč? Protože se v systému nic moc zásadního nemění.

Zase něco ze života … aneb Spojené státy „eurové“ nemohou fungovat

Teorie optimální měnové zóny poukazuje na to, že v ideálním případě by v rámci měnové unie měla fungovat „dokonalá“ mobilita pracovní síly. Jinými slovy, když chcete mít společnou měnu, lidé by měli být schopni se přesunout z místa, kde je aktuálně nižší poptávka po jejich práci do místa, kde naopak jejich práce chybí. Tolik teorie, jak je to v praxi?

Děti na pískovišti a ECB jako zdroj písku; kdy to skončí?

Určitě dobře znáte to, jak si malé děti hrají na pískovišti. Na tom není nic špatného, já si tam také hrával. Problém je, když se tak chovají také banky, a je jedno jestli v USA, Evropě nebo Číně. Dnes se odehrála jedna velmi podstatná událost, kterou naše média nikterak zásadně nezmínila, ale která je nesmírně důležitá. Už si troufnu tvrdit, že mnohem důležitější než VH. Mimochodem, on by si toto divadlo nepřál, protože neměl čisté svědomí, avšak to ukáže až čas, až začnou jeho „vrstevníci“ vyprávět.

Všechno bude jinak, stejně jako otázka oněch 90 miliard nebo eura

Tak mám pocit, že Česká republika neřeší nic jiného než onu zpropadenou půjčku tomu údajně „nezničitelnému“ MMF, včetně mě, a proč?. Na jedné straně jsou to zarytí odpůrci, kteří na jakoukoli informaci z tábora nepřátel – příznivců půjčky reagují novou palbou. Jedna strana považuje druhou za „blázny“, či hůře. Takže jsme vlastně nakonec blázni všichni, ať už souhlasíme nebo ne? Nu což, ale o co skutečně jde?

Když do Evropy, tak třeba i nahatý, "já" jsem taky pro …

Tak jsem si pro sebe udělal takovou rekapitulaci našeho (ne)úspěchu v „blažené EU“ a propojení s její „měnovou dcerou“ eurozónou. Ke všemu tomu přemýšlení mě dostala ona zatracená půjčka tomu MMF, resp. potápějící se eurozóně. Naši sociálně-demokratičtí zastánci, a nejen oni, se vyslovili jednoznačně pro, aniž by bylo potřeba zkoumat, jaké by měly být parametry a jaké by to mohlo mít další důsledky. Jakoby jsem slyšel předsedu: „když do Evropy, tak třeba nahatý, já jsem taky pro ...“ (Táto :-)). Závěry jsem z toho vyvodil dva, jeden lepší než druhý.

Ona zatracená půjčka 90 miliard

Tak jsem z toho „volaký zmetený“, český národ se rozdělil. Kupodivu to nemá nic společného se spotřebou piva, ale s onou potenciální půjčkou Mezinárodnímu měnovému fondu (IMF). Rád bych si tedy pro sebe udělal určité shrnutí, protože jsem zaznamenal, že plno lidí nemá přesné informace, o co se tu hraje, anebo mají přesné informace, ale nepřesně je vyhodnocují. Každopádně z veřejného povědomí je „cítit“ více to, aby se půjčka neposkytovala.

Vítejte v „nových“ 20. letech v EU … komedie či tragédie?

Náš ministr financí společně s polským ministrem zahraničí poukazují před veřejností na nutnost přežití eura, protože jinak by to byla tragédie. Nevím, zda byl polský ministr zahraničí také na zasedání v EU jako náš ministr financí, ale každopádně jeho projev byl natolik silný, že se může zdát, že politické špičky neeurových zemí dostali za domácí úkol "strašit veřejnost". Kdyby se totiž rozpadlo euro, Polsko by se ocitlo v nebezpečí, jakém nebylo specifikováno? Cíl je jasný – společné státy Evropské. A když se ministrům bude „dařit úspěšné strašit“, čeká je teploučké, prestižní a hlavně nezbytné místečko pro blaho nás, evropských spoluobčanů. Že by EU rozšířila zástup „Pišťíků“?

Demontujme ten domeček z karet, než se rozpadne sám

Žijeme v negativně informační době, protože většina informací, které se k nám dostávají, jsou pesimistického charakteru, ale ono to tak horké není nebo ano?! Když jsem si poslechl názory pana Prof. Zeleného, víceméně mu musím dát za pravdu. On totiž řekl přesně to, co se v současnosti děje a co je, bohužel, stranou politiků a médií. Politici a média řeší pouze „tragedii“ rozpadu eura a její údajný katastrofální dopad na Evropu a na nás. O co se tu skutečně hraje?

Sarkozy a Pištík, aneb je čas si vzpomenout na Farmu zvířat

Evropa, především eurozóna, se zmítá v historické krizi, která s určitou pravděpodobností povede k rozpadu současné podoby eura (proč je zde). Guvernér anglické centrální banky již nabádá své „podřízené“ komerční banky, aby akutně navyšovaly svůj kapitál – jsem zvědav odkud? Připustil také, že anglická centrální banka připravuje alternativní plány – tipuji, že jeden z nich se bude týkat rozpadu současné eurozóny. Co na to francouzský prezident, ten hovoří o nové éře, o revoluci a hlavně o sjednocené Evropě. Má to být pro všechny stejné?

Chceme být chudí nebo bohatí?

DvaaDvacet let po pádu komunismu, který bychom mohli označit jako dobu, kdy jsme měli být všichni stejně bohatí, resp. stejně chudí, se současný „demokratický“ systém v mnoha ohledech změnil. V určitých případech je to však velmi málo. Toto neplatí pouze pro ČR, ale také především pro byrokratickou strukturu typu EU, která pro mnohé často slouží jako „vzor sociálního blahobytu“ – pro mne spíše „vzor úpadku a blížící se vyšší chudoby pro všechny“.

Byznys, aneb koupím si pohřební vůz nebo lékárnu a poprosím Babiše

Tak jsem si zase jednou uvědomil, jak důležité je vnímat všechny (viditelné i neviditelné) důsledky některých vládních rozhodnutí, pokud je to jen možné. Včera jsem se zeptal svého kolegy: „hele, jak to, že v Americe mají lidé nadbytečnou spotřebu tuků, cukrů a nedostatkovou spotřebu proteinů?“. Ještě jsem doplnil, že to neplatí paušálně na všechny, ale je to prostě všude vidět (smajlíka neuvádím, protože by mě mohla některá agentura nařknout z diskriminace „obézních lidí“). Ok ... , odvětil, já asi vím proč, tedy myslím si to. Proč, odvětil jsem? Protože FDA, reagoval. What – Co?

Jak anti-kapitalisti bojují proti socialismu

Tak jsem se zase jednou zamyslel a přitom jsem se zděsil. Středeční vydání Financial times na hlavní stránce poukazuje na to, jak jsou na základě rozhodnutí orgánů s policejní pomocí anti-kapitalisti vytlačováni ze své základny. „Occupy Wall Street“, neorganizované sdružení, které si chce hrát na "Robina Hooda". Vědí oni sami a víme to i my, proti čemu se skutečně protestuje?

Krize, krize, krize … jak to s námi dopadne?

Mám takový pocit, že slovo krize nás doprovází na každém kroku. Jakýkoli zpravodajský server se tomuto tématu několikrát denně věnuje. Co do srovnání se však aktuální světová finanční, ekonomická a dluhová krize nedá srovnat s lety 1930 až, řekněme, 1945. Jak vysoko se pohybují míry nezaměstnanosti ve vyspělých zemích, o kolik procent pokles světový HDP nebo mezinárodní obchod? Co není, může být, a co to s sebou může přinést? Doufejme, že se tak nestane a že to nepřinese další rozmach státu a jeho moci, která omezuje svobodu a která většinou neklesne na předkrizovou úroveň.

Komunismus a jeho neviditelné dopady, aneb jak je na tom US a CZ?

Můžeme považovat Česko po pádu sametové revoluce vyléčeno od „virů“ komunismu. Nebo stále „antibiotika“ v podobě systémové změny nezabrala? Už je to pár měsíců, co jsem v U.S. a dennodenně jsem konfrontován s realitou, která bohužel ukazuje, že komunismus u nás je stále živou vzpomínkou. Vzpomínka je, mimo jiné, patrná v podobě ekonomické vyspělosti. Konfrontace mezi U.S. na ekonomické úrovni v žádném případě nepoukazuje na to, že by se Češi měli „poameričtit“. Stačí, když se pouze zamyslíme nad tím, proč jsou Američané (zatím stále ještě) o mnoho vyspělejší a bohatší než my?

Není nad český státní dluhopis … Nebo ano?

Právě jsem s jedním človíčkem diskutoval na téma zhodnocení úspor na stáří prostřednictvím penzijního připojištění, k němuž jsme se dostali prostřednictvím (ne)spravedlnosti při fungování veřejných institucí. Človíček chtěl „po lopatě“ vysvětlit, proč také riskuje tím, když investuje (chcete-li) spoří na stáří. Tak se mu to pokusme „nestranně“ a „po lopatě“ vysvětlit, protože člověk si tím uvědomí plno nových skutečností a myslím, že je velmi důležité o nich hovořit (na konci řeknu proč). Omlouvám se těm, kteří to znají. U ironického textu použiji smajlíka - :-). Here we go...

Babiš: chce nás řídit, máme mu věřit?

Jako ekonom a český občan se přirozeně zajímám o to, co se děje na politické scéně v České republice. Aktuálně to mám trochu ztíženo tím, že jsem za „velkou louží“, ale dle informací z médií (které mimochodem beru velmi ostražitě) je jednoznačné, že českou společnost čeká určitá společenská změna. Jednou z ústředních postav reprezentujících požadavek na změnu se stal podnikatel Babiš. V této souvislosti však vyvstává kardinální a legitimní otázka: máme mu věřit a máme ho podpořit?

Čeho je hodně, tím se plýtvá … Peněz je hodně!

Když jsem byl malý a náhodou jsem měl něčeho hodně, strašně jsem s tím plýtval. Vzpomínám si, že jsme jednou s bratranci pouštěli benzín po potoce a zapalovali jsme ho (to není žádný návod, to je ukázka hlouposti, když se dostanete k něčemu, čemu pořádně nerozumíte a je toho hodně). Přesně tak to je s penězi, v dnešní podobě ničím nekrytým nástrojem, kterého je teoreticky neomezené množství. Pokud je něčeho neomezené množství, plýtvá se s tím!

Konec eura, kdy? … Odpověď je 23. března 2013

Při psaní tohoto příspěvku jsem se nechal inspirovat skvělou prezentací Hanse Roslinga: Vzrůst Indie: jak a kdy. V případě eura se jedná o přesně stejné otázky: jak a kdy skončí ve stávající podobě? Jakým způsobem se rozpadne eurozóna a v jaké podobě euro zůstane, zda vůbec? A kdy se to stane? Mým skromným odhadem je pozdější březen roku 2013, přesně 23. března 2013.

Education Bubble, aneb jak vláda dokáže tunelovat vzdělávací systém

Vzdělání je možno považovat za vzácné, ostatně jako téměř každý jiný ekonomický statek. Jestliže je vzdělání vzácné, mělo by mít svou cenu, která by měla být utvářena dle nabídky a poptávku na spontánně fungujícím trhu a dle společensky schválených pravidel. Co se stane, když zasáhne nějaká entita, např. vláda, do systému vzdělání a ovlivní jeho cenu?