Babiš: chce nás řídit, máme mu věřit?

Jako ekonom a český občan se přirozeně zajímám o to, co se děje na politické scéně v České republice. Aktuálně to mám trochu ztíženo tím, že jsem za „velkou louží“, ale dle informací z médií (které mimochodem beru velmi ostražitě) je jednoznačné, že českou společnost čeká určitá společenská změna. Jednou z ústředních postav reprezentujících požadavek na změnu se stal podnikatel Babiš. V této souvislosti však vyvstává kardinální a legitimní otázka: máme mu věřit a máme ho podpořit?

Images, Goodle

Nevím. Strašně nerad se míchám veřejně do politických záležitostí, protože nemám dostatečný „politický kapitál“, ale dění mne nenechává chladným. Životních, natož společenských zkušeností, mám pomálu, ale pokud se zamyslím pragmaticky, ono nás asi nic horšího nemůže potkat. Mám tím na mysli, to, že pan Babiš, ať má motivaci jakoukoli, může v těchto politicko-společenských změnách pomoci. Naše politická scéna je směs lidí s několikaletými politickými zkušenostmi (jestli je to pozitivní fakt si netroufám tvrdit) a úplnými nováčky, kteří ani neví, co slovo politika znamená. Každopádně to vnímám pozitivně, protože tato skutečnost pomohla a pomáhá ukazovat, jak špatně na tom čeští politici jsou. A pan Babiš by mohl přilít trochu oleje do ohně.

Principiálně však s panem Babišem nesouhlasím, protože on tvrdí, že naše ekonomika je špatně řízena. Toto, když někdo řekne, tak si představím zesnulého Muammara Kaddáfího nebo Mao Ce Tunga, kteří také chtěli řídit ekonomiku. Česká ekonomika nepotřebuje řídit, žádná ekonomika nepotřebuje řídit. Toto je velmi nebezpečný pojem a já se ho velmi obávám. Česká ekonomika potřebuje odstranit „železné střepiny z točícího se soukolí“, které tam čeští politici z jakékoli části politického spektra naházeli. Stejně tak nesouhlasím s tvrzením, že potřebujeme více dotací z byrokratické, resp. nesmyslnými směrnicemi protkané, a neefektivní EU. Pan Babiš si přitom bere jako záminku zaměstnance v Českých firmách, kteří od něj dostávají práci. Argument, že Francouzi to také dělají, mě moc nepřesvědčí. Česká ekonomika potřebuje „menší stát“, více svobody a jasnější vynutitelná pravidla, protože to jednoduše zajistí, aby se vytvořeného bohatství méně redistribuovalo (snažím se být co nejvíce slušný a objektivní, ale dovolím si pro někoho: „rozkradlo“).

Co z toho plyne? Na jedné straně česká politika potřebuje provětrat, a myslím, že pan Babiš se o to snaží (alespoň doufám, protože když jsem si přečetl Matějkův blog ze dne 11.11.2011 :-), trochu mne zamrazilo). Velkým rizikem zůstává to, že neznáme jeho motivaci, resp. myslím, že je velmi zahalená pod „rouškou tajemství“ (každý vždy usiluje o maximalizaci užitku, na to nikdy nezapomínejme, ani v politice). Proto se mějme na pozoru a důsledně se o pana Babiše zajímejme, aby se z České republiky jednoho dne nestala „Babišova republika“.

P.S. Denně budu sledovat Google Trends, jak se bude na internetu zvyšovat četnost vyhledávání slova „Babiš“. :-)

Cílem příspěvku nebylo kritizovat, ale poukázat na úskalí, která s sebou různé zájmové a politické snahy nesou a jaké mohou mít potenciální dopady. Mějme se před nimi tedy na pozoru.