Když do Evropy, tak třeba i nahatý, "já" jsem taky pro …

Tak jsem si pro sebe udělal takovou rekapitulaci našeho (ne)úspěchu v „blažené EU“ a propojení s její „měnovou dcerou“ eurozónou. Ke všemu tomu přemýšlení mě dostala ona zatracená půjčka tomu MMF, resp. potápějící se eurozóně. Naši sociálně-demokratičtí zastánci, a nejen oni, se vyslovili jednoznačně pro, aniž by bylo potřeba zkoumat, jaké by měly být parametry a jaké by to mohlo mít další důsledky. Jakoby jsem slyšel předsedu: „když do Evropy, tak třeba nahatý, já jsem taky pro …“ (Táto :-)). Závěry jsem z toho vyvodil dva, jeden lepší než druhý.

Google, Images

První závěr je ten, že jsme se stali do určité míry závislí na různých dotacích a příspěvků z různých fondů, které pokřivují strukturu naší ekonomiky a které prohloubili závislost na EU. Nehodlám se přít o tom, jaký je pozitivní efekt společného evropského trhu, jen upozorňuji, že je potřeba posuzovat obě strany mince. Tento fakt tak zvyšuje naši obavu o osud eurozóny a hovoří pro poskytnutí oné proklaté půjčky. Z tohoto pohledu je tedy zřejmé proč někdo nekouká napravo ani nalevo a je pro to odevzdat se EU třeba i nahatý (ten dotyčný to podstoupí i přesto, že bude doma s mámou diskutovat, stejně tak jako předseda se slovy: „ale nakonec jsem ji přesvědčil“). Takže závěr závěru je, že půjčku je třeba poskytnout stůj co stůj, abychom nebyli stranou a abychom neohrozili naši provázanost s Evropou s potenciálním negativním dopadem na českou ekonomiku. Umocňuje jej solidarita se státy eurozóny. Nezapomeňme, že Rusko se také nechalo slyšet, že půjčku poskytne. Takže s největším pravděpodobností uslyšíme od naší vlády: ano, když do Evropy, …“ (více k zatracené půjčce zde).

Druhý závěr, bohužel vychází z názoru prvního, protože poté, co se půjčka poskytne, vydáme se onou cestou „nahosti“. Výsledkem bude vznik fiskální unie, která bude postupně zvyšovat své pravomoci. Budou se tak postupně zakrývat nestabilita EMU s jejími vysokými sociálními a výrobně-produkčními náklady. Bude se zvyšovat závislost a oddanost jihu, vč. nás, vůči Bruselu a „jeho“ severu. Poroste konflikt zájmů mezi finančními skupinami typu Goldmanů a vládnoucími elitami (už to vidíme v Řecku, Itálii, a v dalších státech EMU), která „nějakou“ oklikou povede k tomu, že ECB se stane mnohem více nekonvenční (ale to asi až po volbách v Německu) s vyšším inflačním cílem. Přerozdělování bohatství v Evropě tak nebere jasný směr – cestou „standardního“ zdanění se sídlem na "Wilhelmstraße 97, Berlín" a cestou inflačního zdanění se sídlem ve Frankfurtu. To pak budou Spojené státy evropské. Veselé Vánoce a šťastný nový rok.

Cílem příspěvku nebylo kritizovat, ale poukázat na úskalí, která s sebou mohou jakékoli vládní a politické snahy přinášet, konkrétně v podobě vytvoření společné měny na základě politického rozhodnutí nebo politického vlivu na "selský rozum". Mějme se před vládními intervencemi tedy na pozoru.