Čeho je hodně, tím se plýtvá … Peněz je hodně!

Když jsem byl malý a náhodou jsem měl něčeho hodně, strašně jsem s tím plýtval. Vzpomínám si, že jsme jednou s bratranci pouštěli benzín po potoce a zapalovali jsme ho (to není žádný návod, to je ukázka hlouposti, když se dostanete k něčemu, čemu pořádně nerozumíte a je toho hodně). Přesně tak to je s penězi, v dnešní podobě ničím nekrytým nástrojem, kterého je teoreticky neomezené množství. Pokud je něčeho neomezené množství, plýtvá se s tím!

Images, Google

Stejně tak, jako jsem já a bratranci dostal za vyučenou od svého strýce, pak by také měli dostat za vyučenou ti, co s penězi plýtvají. Ano, je to vláda ve spolupráci s centrálními bankéři a různými povrchními investičními bankéři. Centrální banka má k tomu záminku cenové stability, pomocí které obhajuje fiduciární systém – systém nekryté měny a částečných rezerv. Jaká je ta cenová stabilita? Index spotřebitelských cen? Jsou tam zahrnuty všechny ceny? Jak je to například s cenou nemovitostí? Nebo jak se tam promítá cena vzdělání (příspěvek týkající se deformace ceny vzdělání je zde)? Jak je na tom vláda, politik potřebuje být zvolen, proto se snaží slíbit svým potenciálním voličům, že on jim zajistí co „budou chtít“, protože k tomu má dostatek zdrojů (pomocí krádeže – daně, anebo pomocí dluhu – státní dluhopis). A co investiční bankéři? Ty táhne vyšší riziko generováno v duchu morálního hazardu – zisky se privatizují, ztráty se socializují. Proto před krizí vznikaly finanční konglomeráty, které vymýšlely různé produkty finančního inženýrství: ABS, MBS, CDO, CDO na druhou, CDS, aj. Banky předpokládaly, že čím budou větší a tím si mohou dovolit více riskovat a být za to více ohodnoceny. Pokud se mi něco stane, řekl si Hank Paulson (bývalý CEO Goldman-Sachs), vláda mě zachrání. Ano, Lehman Brohters nebyli zachráněni, ale někdy Vám ukážu, že si myslím, že to bylo právě kvůli Hanku Paulsonovi a jeho Goldman-Sachs (o tom ale příště) a opět kvůli další koncentraci finančního systému.

Inu dobře, jak to souvisí s tématem příspěvku? Jednoduše, protože všechny výše uvedené skupiny tvrdí, že jsou pro „veřejné blaho“ lidu, stabilitu ekonomik, sociální solidaritu, atd. nezbytné. Z tohoto titulu potřebují současný systém nekryté měny ke svému fungování. Jinými slovy, všechny uvedené skupiny mají teoretický přístup k neomezenému množství peněz v současné podobě. Proto s nimi plýtvají. Vlády tak slibují různé sociální dávky („obědy zdarma“), dotace či garance půjček. Ano, garance různých půjček, např. na vzdělání. Tím jsme se dostali k investičním bankéřům, ti z toho jednoznačně profitují, protože mohou poskytovat „neomezené“ množství garantovaných půjček ze strany vlády nebo rozjedou produkty finančního inženýrství, kterým zaplatí vysoký rating a dovedou vygenerovat další množství peněz, které jako první zůstávají u nich a dále jsou redistribuovány pod vlajkou výborné investice dále do nitra finančního systému až ke konečným střadatelům v penzijních fondech, podílových fondech či fondech životního pojistní. A když to přeženou? Je tu přece centrální banka, která rozjede „tiskařský lis, pardon elektronický“, protože je v pozici věřitele poslední instance a nemůže dovolit krach finančního systému, protože by to byla pohroma pro všechny.

Bohužel pomocí tohoto inflačního plýtvání dochází k redistribuci bohatství směrem ke skupinám výše uvedeným, protože ony mají k teoreticky neomezenému množství peněz přístup první. Hádejte, kdo je na konci tohoto inflačního řetězce? No přece běžný občan, pracující, plátce daní, ten co generuje hodnoty, ten spořiví, který správně uvažuje, že reálné úspory mohou představovat reálné investice a generování reálného bohatství. Proto se rozevírají nůžky mezi neustále bohatnoucí vrstvou v blízkosti výše uvedených skupin a neustále chudnoucí vrstvou velmi daleko od výše uvedených skupin.

Ale, jak z toho ven? Nevím přesně. Sám jsem v systému „uvrtán“ a mám penzijní připojištění, investici v podílovém fondu, životní pojištění. Budiž, v ČR je to zatím OK (řekněme, že Česká národní banka je „dobrý regulátor“, ale co do budoucna)? Nezmění se to? Proto je potřeba o potenciálních dopadech plýtvání penězi uvažovat, a pokud systém změnit v dohledné době nepůjde (o čemž jsem přesvědčen), je potřeba co nejvíce eliminovat politiky a jejich rozhodování a co nejvíce eliminovat systém morálního hazardu, který bude do budoucna udržovat „status quo“. Jinými slovy, je potřeba odejmout politikům možnost neomezeného přístupu k benzínu a zajistit jeho správnou distribuci, anebo se stane to, že budou mít toho benzínu tolik, že způsobí „velký oheň“. To už raději nedomýšlím.

Cílem příspěvku nebylo kritizovat, ale poukázat na úskalí, která s sebou mohou jakékoli vládní intervence přinášet, konkrétně v podobě monopolu na ničím nekrytou měnu na základě politického rozhodnutí. Mějme se před vládními intervencemi tedy na pozoru.